Jezernice (potok)

Jezernice
Základní informace
Délka toku	13,1 km
Plocha povodí	21,3 km²
Průměrný průtok	0,16 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	4-11-02-051
Pramen
	Oderské vrchy; 49°36′42,96″ s. š., 17°33′52,39″ v. d.; 646 m n. m.
Ústí
	do Bečvy; 49°31′43,86″ s. š., 17°37′43,98″ v. d.; 232 m n. m.
Protéká
	Česko (Olomoucký kraj - Jezernice)
Úmoří, povodí
	Černé moře, Dunaj, Morava, Bečva
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jezernice (někdy nazývaný také jako Jezerský potok, německy Jezerbach^[1]) je potok, který "dal jméno" obci Jezernice, přes kterou protéká. Pramení v Oderských Vrších, teče přes údolí Peklo a vlévá se do řeky Bečvy.

Geografie

Jezernice pramení v Oderských vrších (součást Nízkého Jeseníku), u vesnice Kozlov, blízko silnice Velký Újezd-Potštát poblíž vrcholu Zelený kříž ve výšce asi 646 m n. m. Pramen Jezernice je vzdušnou čarou přibližně 3,2 km od pramene řeky Odry, avšak Jezernice již patří do povodí řeky Bečvy. U pramene, blízko cesty, je dřevěný přístřešek, avšak skutečný pramen je v mokřadu na opačné straně cesty.

Horní část toku Jezernice se v minulém století nacházela ve vojenském újezdu Libavá v oblasti s uvolněným režimem. V současnosti, po změně rozlohy vojenského újezdu Libavá, Jezernice již není součástí vojenského újezdu Libavá.

Na horní části toku potoka se nachází hraniční kámen z r. 1735.^[2]

Jezernice nejprve teče k východu až severovýchodu lesy a zpočátku klesá poměrně mírně. Po asi 1,5 km toku se stáčí k jihovýchodu až jihu (poblíž lokality U oběšených) a začíná klesat strměji hlubokým údolím přes Malinový Žleb a Peklo (podle stejnojmenné hájovny a osady, která se nachází níže v údolí). Po cestě přibírá několik přítoků, zprava např. Černý potok a Srnkov (ostatní přítoky jsou bezejmenné) a protéká pod hradem Drahotuš a Kopánkami (masiv Obírky).

Po cca 8 km toku, se Jezernice dostává mimo zalesněné Oderské vrchy a dále protéká kulturní krajinou, nejdříve přes obec Podhoří a osadu Dolní Mlýny (dnes obojí část obce Lipník nad Bečvou) a přes obec Jezernice. Jezernice pak protéká pod Jezernickým železničním viaduktem a dále u osady zvané Familie, se stáčí k jihozápadu, kde má přirozený charakter neregulovaného toku (rozlévá se na pravou i levou stranu). Východně od Lipníka nad Bečvou (poblíž osady Familie) se vlévá zprava do řeky Bečvy ve výšce asi 232 m n. m.

Příroda Jezernice

Ve vodách Jezernice žije pstruh obecný potoční, rak říční, ondatra pižmová aj. V okolí potoka žijí také vzácné druhy hmyzu či obratlovců.

Krajina v horní části toku patří do EVL Libavá a Ptačí oblasti Libavá systému Natura 2000. Lesy v oblasti údolí Peklo mají víceméně přirozenou skladbu a tato oblast patří k nejcennějším v Olomouckém kraji a proto se plánuje jejich ochrana. V horní části toku potoka se vyskytují smrkové olšiny (as. Piceo-Alnetum, v rokli níže po proudu to potom jsou suťové lesy s měsíčnicí vytrvalou (Lunaria rediviva) (as. Lunario-Aceretum).

Geologickým podložím horním toku Jezernice je souvrství mírně metamorfovaných spodnokarbonských mořských sedimentů flyšového typu (tzv. kulm - převládají jílové břidlice nad hrubozrnějšími drobami). Skalní výchozy zvrásněných vrstevnatých břidlic lze nalézt na zlomových svazích údolí Malinový Žleb a Peklo (např. Čertovy kazatelny).

Vodní tok

Na Jezernici bývalo až 9 vodních mlýnů (1x Peklo, 3x Podhoří, 2x Dolní Mlýny a 3x obec Jezernice).

Jezernice zásobuje chátrající rybníky v Dolních Mlýnech a také kdysi byl zdrojem vody pro dnes již neexistující rybníky v obci Jezernice.

V červenci 1997 došlo k rozsáhlým povodním (stoletá až tisíciletá voda), které postihly především Dolní Mlýny a obec Jezernici.

Jezernice je, dle Vyhlášky 178/2012 Sb. Archivováno 15. 3. 2018 na Wayback Machine. Ministerstva zemědělství ČR ustanovena jako významný vodní tok a je zdrojem pitné vody v okolí.

Tok mezi Peklem a Podhořím je územní rezervou uvažované vodní nádrže Podhoří pro akumulaci povrchových vod.

Další informace

Hranický osvícenec J. H. A. Gallaš nazýval potok Jezernici názvem "Jezernička".^[3]^,^[4]^,^[5]

V okolí potoka se nacházejí dva bývalé lomy, které jsou nepřístupné.

Galerie fotografií

Pramen potoka Jezernice, u Zeleného kříže (červen 2020)
Pramen potoka Jezernice u Zeleného kříže (únor 2021)
Smrková olšina (as. Piceo-Alnetum) na horním toku potoka Jezernice
Horní tok potoka Jezernice. V okolí jsou vykácené lesy (Kůrovcová kalamita). V pozadí je vidět lokalita "Anglické parky". Situace v únoru 2021
Suťový les (as. Lunario-Aceretum) při horním toku Jezernice
Soutok Černého potoka a Jezernice v lokalitě V Pekle
Soutok Srnkova a Jezernice v lokalitě Peklo
Rozlévání potoka Jezernice poblíž soutoku s řekou Bečvou
Soutok Jezernice a Bečvy (únor 2021)

Odkazy

Reference

↑ 2. vojenské mapování - 19. století (na Mapy.cz) [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné online.
↑ MACHALLA, Jindřich. Kronika Libavska. 6. vyd. [s.l.]: Ing. Hana Martínková, duben 2018. 544 s. ISBN 978-80-270-3568-7.
↑ HÝBL, František. J. H. A. Gallaš – hranický osvícenec. Studia Comeniana et historica. 1987, čís. 33, s. 87–105.
↑ TÝŽ. Gallašův popis okolí města Hranic na poč. 19. století. ZMHLT. 1983, čís. březen, s. 8–10.
↑ BEDNÁŘ, Václav; INDRA, Bohumír; LAPÁČEK, Jiří. Kronikáři města Hranic. Hranice: [s.n.], 2004. S. 34.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jezernice na Wikimedia Commons

[1] 2. vojenské mapování - 19. století (na Mapy.cz) [online]. [cit. 2021-03-14]. Dostupné online.

[:0-2] MACHALLA, Jindřich. Kronika Libavska. 6. vyd. [s.l.]: Ing. Hana Martínková, duben 2018. 544 s. ISBN 978-80-270-3568-7.

[3] HÝBL, František. J. H. A. Gallaš – hranický osvícenec. Studia Comeniana et historica. 1987, čís. 33, s. 87–105.

[4] TÝŽ. Gallašův popis okolí města Hranic na poč. 19. století. ZMHLT. 1983, čís. březen, s. 8–10.

[5] BEDNÁŘ, Václav; INDRA, Bohumír; LAPÁČEK, Jiří. Kronikáři města Hranic. Hranice: [s.n.], 2004. S. 34.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Navigation

Navigace

Tématické portály