Jezero Most
Jezero Most | |
---|---|
Napouštění jezera (pohled z Hněvína) | |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Kraj | Ústecký |
Okres | Most |
Obec | Starý Most, Most |
Katastrální území | Most I, Kopisty, Pařidla, Konobrže |
Zeměpisné souřadnice | 50°32′13″ s. š., 13°38′40″ v. d. |
Rozměry | |
Rozloha | 311 ha |
Délka | 2,5 km |
Šířka | 1,5 km |
Objem | 68,9 mil. m³ |
Max. hloubka | až 71 m |
Ostatní | |
Typ | antropogenní |
Nadm. výška | 199 m n. m. |
Přítok vody | podzemní přivaděč z průmyslového vodovodu Nechranice |
Odtok vody | bez odtoku |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jezero Most je antropogenní jezero na území části Starý Most města Most v okrese Most v Ústeckém kraji. Vzniklo jako výsledek rekultivace bývalého hnědouhelného dolu a bylo pojmenováno k uctění památky královského města Most, které bylo zbouráno kvůli těžbě hnědého uhlí. Jezero má rozlohu 311 ha, délku 2,5 km a šířku 1,5 km. Hladina je v nadmořské výšce 199 m n. m.. Maximální hloubka činí 71 m a při průměrné hloubce 22 m má objem 69,8 milionů m³. Jezero je přístupné veřejnosti od 12. září 2020.
Poloha
Jezero se nachází mezi městem Most (1,5 km), areálem chemických závodů (Unipetrol a.s. a Česká rafinérská a.s.) v Litvínově-Záluží (2 km) a obcí Braňany (3 km), přímo pod kopcem Hněvín (399 m n. m.) (1 km) na místě starého města Most (Starý Most), které bylo zbořeno v 70. letech 20. století a na jehož místě vznikl hnědouhelný Důl Ležáky.[1] V blízkosti jezera se nachází přesunutý pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie a sousoší sv. Jana Nepomuckého.
Areál vodní plochy byl od května 2021 napojen na síť MHD města Most v rámci linky č. 16.[2]
Historie
Jezero vzniklo na místě bývalého Dolu Ležáky, sloužícího od 70. let 20. století do 31. srpna 1999 k těžbě hnědého uhlí. Revitalizaci území, dotčeného těžbou hnědého uhlí, zajišťoval státní podnik Palivový kombinát Ústí.[3] O oficiálním názvu jezera rozhodli zastupitelé 24. září 2020.[4] Navázali tak na oblíbený pracovní název vodní plochy dohodnutý mezi Palivovým kombinátem Ústí a statutárním městem Most na začátku 21. století a zveřejněný 24. října 2008 při zahájení napouštění jezera.[5]
V roce 2008 firma Cheminvest vybudovala hráz přístaviště s kapacitou až několika desítek lodí. Rekultivační práce měly být původně ukončeny v roce 2018,[6] na počátku roku 2019 však bylo ohlášeno, že zpřístupnění jezera pro rekreační účely se odkládá o rok, neboť se objevily problémy s nestabilním geologickým podložím. Projevil se také časový skluz u budování plovoucích mol a dalších objektů, které měly sloužit jako zázemí pro integrovaný záchranný systém.[7] V sobotu 12. září 2020 bylo jezero oficiálně zpřístupněno veřejnosti,[8] i když z důvodu koronavirové krize bez oslav a doprovodného programu jako součásti Mostecké slavnosti, která byla z důvodu pandemické situace rovněž zrušena.[9]
V místě, kde stával děkanský kostel, byly vysázeny kaštanovníky, třešně a moruše. Stromy spolu s cestičkami kopírují původní tvar kostela.[10]
Vodní režim
Napouštění
Původní záměr v roce 2002 počítal s napouštěním z řeky Bíliny, ale po přezkoumání hygienická služba zakázala tuto variantu z důvodu vysokého znečištění vody. V úseku, odkud by se jezero napouštělo, byla voda klasifikována stupněm znečištění č. V. (velmi silně znečistěná voda).[11]
Jako vhodnější zdroj vody byla vybraná řeka Ohře, a to prostřednictvím Průmyslového vodovodu Nechranice a ze vzdutí pevného jezu Stranná u stejnojmenné obce Stranná na říčním kilometru 99,230. Zdrojem vody byla také důlní voda z asi 5 km vzdáleného hlubinného dolu Kohinoor a vlastní povodí jezera.
Napouštění bylo oficiálně a slavnostně zahájeno 24. října 2008[12] a podle projektu mělo být dokončeno v roce 2011. V průběhu napouštění a úprav okolí bylo okolí střeženo a pohyb v něm omezen. U příležitosti druhého výročí od začátku napouštění byl uspořádán den otevřených dveří. Napouštění bylo zastaveno ke dni 25. 6. 2012. V květnu roku 2014 bylo zahájeno dopouštění na kótu konečné hladiny stálého nadržení 199 m n. m. Kóty stálého nadržení bylo dosaženo v září 2014. Od tohoto data do konce roku 2019 bude vodní dílo v režimu ověřovacího provozu. Ke 30. červnu 2012 dosáhla hladina kóty 198,03 m n. m., což odpovídá ploše 297,91 ha a objemu vody 69,809 mil. m³. Od počátku napouštění se tak hladina zvýšila o 52,91 m. Od května 2014 do září 2014 bylo do jezera převedeno celkem 5,0 mil. m³ vody, čímž vodní dílo o ploše 309,41 ha mělo objem 70,480 mil. m³.[13]
Udržování hladiny
V roce 2016 se vzhledem k teplejšímu než očekávanému počasí odpařilo z jezera více vody, než stačilo přijmout přirozenou cestou, a tak muselo být opět doplňováno z povodí Ohře, což bylo finančně nákladné. Původní tolerance kolísání ±60 cm byla snížena na ±5 cm a poté zrušena úplně, aby se zabránilo prosychání břehů a nutnosti jejich opětného nasáknutí při dopouštění. Výhledově byla naplánována výstavba čističky důlních vod v dole Kohinoor a přívod vody z něj do jezera Most.[14] Každoročně je na provoz jezera vynakládána částka, převyšující 20 milionů korun, z čehož téměř polovinu mohou činit náklady na zabezpečení přívodu vody z Ohře.[15]
Fauna
V roce 2013 bylo v jezeře zjištěno 6 druhů vodních měkkýšů: 5 druhů sladkovodních plžů a jeden druh mlže.[16]
Vodní ptactvo
Sčítání, které u jezera Most provedli v lednu roku 2019 členové mosteckého Ornitoklubu, ukázalo, že ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 se zde počet vodních ptáků opět zvýšil. Odborníci zde napočítali celkem 6 042 ptáků, náležejících k 22 druhům. Mezi těmito druhy výrazně převažoval racek chechtavý (1 700 exemplářů) a lyska černá (1 800 ptáků), dále zde byl hojný racek bouřní, rackové bělohlaví, stříbřití a středomořští, polák velký a polák chocholačka. Viděny zde byly také labutě, kachny, volavky nebo kormoráni. Vzácně se vyskytl hohol severní, zrzohlávka rudozobá, morčák velký a bílý, potáplice severní, potápka rudokrká a černokrká, strnad rákosní, linduška luční a turpan hnědý. Podle mosteckých ornitologů tento vysoký počet řadí jezero Most mezi prvních deset nejvýznamnějších zimovišť vodních ptáků v České republice.[17]
Jezero Most v roce 2018
- Přivaděč vody z Ohře
- Pohled k Hněvínu
- Hráz v jezeře
- Zemní tvary vzniklé erozí stěny dolu
- Naučná stezka „Napouštění jezera Most“
- V bývalém Dole Ležáky
Odkazy
Reference
- ↑ Mostecké jezero na Vyletnik.cz
- ↑ Město Most přivedlo MHD až k jezeru. www.zdopravy.cz [online]. 2021-05-02 [cit. 2021-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Jezero Most [online]. Palivový kombinát Ústí [cit. 2018-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-01.
- ↑ Jedno z největších jezer Česka se oficiálně jmenuje Most. Nachází se na místě bývalého lomu | Domov. Lidovky.cz [online]. 2020-09-24 [cit. 2021-05-08]. Dostupné online.
- ↑ PROKEŠ, Petr. Petr Lenc - Název vznikl jako výraz vzpomínek a hrdosti na město, co muselo ustoupit těžbě. Krušnohor č. 6, roč. 2020, str. 22, na webu v seznamu vlevo pod heslem "zpravodaj" [online]. SBD Krušnohor, 4. 6. 2020 [cit. 2020-06-04]. [www.sbdkrusnohor.cz Dostupné online].
- ↑ KAŠPAR, Jiří a MĚSKOVÁ, Lenka. Rekultivace a voda. In: Hornická Příbram ve vědě a technice: [sborník anotací: 14. 10.–16. 10. 2003 Příbram]. [ISBN 80-239-5209-9.] Dostupné z: http://slon.diamo.cz/hpvt/2003/sekce_z/PZ11%20P.htm
- ↑ MENDLOVÁ, Zuzana. Jezero Most se otevře až příští rok, práce zbrzdily potíže s podložím. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-01-08 [cit. 2019-01-09]. Dostupné online.
- ↑ Větší než Mácháč, hluboké jako Orlík. Jezero Most se otevřelo návštěvníkům. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-09-12 [cit. 2020-09-12]. Dostupné online.
- ↑ PELIKÁN, Aleš. Jezero Most se otevřelo veřejnosti. Novinky.cz [online]. Borgis, 2020-09-14 [cit. 2020-09-15]. Dostupné online.
- ↑ Jezero Most [online]. Jezero Most [cit. 2023-09-04]. Dostupné online.
- ↑ KRUŠNOHOŘÍ, Ekologické centrum Most pro. Ekologické centrum Most pro Krušnohoří. www.ecmost.cz [online]. [cit. 2017-12-05]. Dostupné online.
- ↑ ZAVORAL, Libor. Na Mostecku vzniká největší české jezero. ČT24. Česká televize, 24. 10. 2008. Dostupné online [cit. 2018-02-07].
- ↑ Jezero Most. In: PKÚ [online]. [cit. 7. 2. 2018]. Dostupné z: http://www.pku.cz/jezera/most/ Archivováno 8. 2. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ KASAL, Tomáš. Z jezera Most se odpařuje víc vody, než počítal projekt. Stojí to miliony. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-07-07 [cit. 2017-12-05]. Dostupné online.
- ↑ HORKÝ, Petr. Nejluxusnější jezero v zemi. Respekt. 3. - 9. 8. 2020, roč. XXXI, čís. 32, s. 30–35.
- ↑ BERAN, Luboš. Vodní měkkýši nově vzniklého jezera Most v severních Čechách [Freshwater molluscs of the Most, a newly created lake in Northern Bohemia (Czech Republic)]. Malacologica Bohemoslovaca. 2013-12-01, roč. 12, s. 89–92. Dostupné online [cit. 2022-03-22]. ISSN 1336-6939. DOI 10.5817/MaB2013-12-89.
- ↑ VOKURKA, Martin. Pozoruhodná divočina mezi komíny. Ptáci si oblíbili zatopenou obří jámu u Mostu. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2019-01-20 [cit. 2019-01-22]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jezero Most na Wikimedia Commons
- VOKURKA, Martin. U Mostu se už napouští malé moře. Mostecký deník. 24. 10. 2008.
- Kvalita vody v Bílině. Ekologické centrum Most
- Stav napouštění na podzim 2010. 24. 10. 2010
- HRADILEK, Ludvík. Poklad na mosteckém jezeře. In: Aktuálně.cz [online]. 19. 9. 2012 [cit. 7. 2. 2018]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/domaci/fotogalerie/2012/09/19/jezero-most/
- Příprava první sezóny na jezeře (léto 2021)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Jezero Most u stejnojmenného okresního města v Ústeckém kraji. Stav koncem června 2018.
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Jezero Most u stejnojmenného okresního města v Ústeckém kraji. Stav koncem června 2018. Zemní tvary, vzniklé erozí na stěně bývalého uhelného lomu.
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Jezero Most u stejnojmenného okresního města v Ústeckém kraji. Stav koncem června 2018. Informační tabule naučné stezky "Napouštění jezera Most", zřízené státním podnikem Palivový kombinát Ústí
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Jezero Most u stejnojmenného okresního města v Ústeckém kraji. Stav koncem června 2018. Zemní tvary, vzniklé erozí na stěně bývalého uhelného lomu.
Autor: Cool3d, Licence: CC BY-SA 3.0
Mostecké jezero z rozhledny na hradě Hněvín
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Jezero Most u stejnojmenného okresního města v Ústeckém kraji. Stav koncem června 2018. Přivaděč vody z Ohře.
Autor: Eloranta, A. P., Vejříková, I., Peterka, J., Kočvara, L., Vejřík, L., Šmejkal, M., ... & Sajdlová, Z. (2017), Licence: CC BY-SA 4.0
Map showing the location and relevant depths of the two study lakes, Most and Milada, and the reference Medard Lake, Czech Republic. Localities sampled by longlines are shown by red lines along the lake shores, and localities sampled by gillnets by grey ellipses with BG and PG for benthic and pelagic gillnets, respectively. The figure was generated by the software ArcMap, version 10.2.2
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Jezero Most u stejnojmenného okresního města v Ústeckém kraji. Stav koncem června 2018.
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Jezero Most u stejnojmenného okresního města v Ústeckém kraji. Stav koncem června 2018. Pohled směrem k městu a Hněvínu