Jezevčí vrch
| Jezevčí vrch Jílový vrch Limberk | |
|---|---|
 Jezevčí vrch od rybníků nad Drnovcem | |
| Vrchol | 666[1] m n. m. |
| Prominence | 258 m ↓ V od Mařenic[2] |
| Izolace | 3,7 km → Hvozd |
| Seznamy | Nejprominentnější hory CZ #56 Hory Ralské pahorkatiny #2 Hory okresu Česká Lípa #7 |
| Poznámka | vrcholová část je národní přírodní rezervací |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Ralská pahorkatina / Zákupská pahorkatina / Cvikovská pahorkatina / Velenická pahorkatina / Drnovecká část[3] |
| Souřadnice | 50°47′27″ s. š., 14°42′18″ v. d. |
  Jezevčí vrch | |
| Hornina | znělec, pískovec |
| Povodí | Ploučnice |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jezevčí vrch (někdy na mapách Jílový vrch, německy: Limberg) je homolovitý kopec, který leží 1,5 km západně od Heřmanic v Podještědí, 5 km severozápadně od města Jablonné v Podještědí v Libereckém kraji. Masivem prochází katastrální hranice mezi obcí Heřmanice v Podještědí a obcí Mařenice. Horopisně patří do Ralské pahorkatiny, velmi blízko Lužickým horám.[4] Mezi zdejšími obyvateli je často používán starý název Limberk. Samotný vrchol je plochý a zarostlý bukovým lesem a je tedy bez výhledu. Proto zde byla v roce 1985 zrušena původní značená odbočka k vrcholu. Lokalita je v seznamu národních přírodních rezervací.
Charakteristika
Vrchol hory je složen převážně ze znělce a podloží je tvořeno křídovými pískovci, jež způsobují na západní straně hory nevelké skalní stěny a poměrně hluboké rokle. Na jihovýchod od masivu Jezevčího vrchu se táhnou dva hřebeny, tvořené čedičovými vrchy Dubový vrch (469 m) a Dubina (467 m). Jen obtížně přístupné jsou na JV svahu dvě bývalé skalní vyhlídky – Panenský kámen a Babí kámen, výhled je odtud dnes špatný.[5]
Část vrchu patří do katastru 638 471 obce Heřmanice v Podještědí, druhá část je na katastru 692 174 obce Mařenice.
Rezervace
Od roku 1967 zde byla vyhlášena Státní přírodní rezervace, později překategorizována na Národní přírodní rezervaci. V národní přírodní rezervaci Jezevčí vrch je nutno dodržovat obecná pravidla a zákazy. Je zde zakázáno provozovat horolezectví, jízdu na kole, vstupovat mimo vyznačené cesty (tedy i na vrchol), tábořit a rozdělávat ohně či sbírat rostliny a odchytávat živočichy. Rezervace je ve správě CHKO Lužické hory, týká se rozlohy 80 ha ve výšce 420 až 666 m n. m.[6]
Evropsky významná lokalita
Jezevčí vrch je uveden v soupisu Evropsky významných lokalit pod číslem CZ0510509. Lokalita s rozlohou 95,99 je chráněna kvůli květnatým bučinám a suťovým lesům.[7]
Přístup
K vrcholu se lze dostat pouze ze dvou směrů. Od jihu se jedná o žlutě značenou turistickou cestu vedoucí od Jablonného v Podještědí a Kunratických domků, dále borovým lesem až k hranici rezervace. Zde nastupuje bukový porost a stezka vede poměrně mírně vzhůru podél obory. Cestou míjíme Panenský kámen (bizarní pískovcový suk). Pod vrcholem pokračuje značka po svážné cestě. Na samotný vrchol stezka nevede, a tak klesá (stále žlutá značka) zpočátku velmi prudce, později mírněji lesem až k rašeliništi Mařeničky a do obce Mařeničky na severozápadě masivu. Odsud je také možný výstup opačným směrem. Z vrcholové části byl čistý výhled na Hvozd a obec Mařenice (231 obyv.) pod ním. Výhledy jsou vzhledem k vzrostlosti buků velmi omezené. Špatné značení bylo v oblasti vrcholu (od začátku rezervace), kde vichřice a těžba způsobila, že chybělo značení v alespoň elementárních bodech. Nyní je cesta vyznačena lépe. Nejbližší železniční zastávka na trati 086 je v Jablonném. Po silničkách 2 km daleko vedou cyklotrasy 3055 a 21[8]
Odkazy
Reference
- ↑ Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
- ↑ PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7: freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 28.
- ↑ Liberecký kraj – Českolipsko, str. 28
- ↑ MODRÝ ING. PHD, Martin; SÝKOROVÁ RNDR, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 41.
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Bývalý vojenský prostor Ralsko a jeho potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Mimoň: Město Mimoň, 2006. ISBN 80-239-7313-4. Kapitola Sýkorová, Modrý - Ochrana přírody v mikroregionu Podralsko, s. 80.
- ↑ Mapa Lužické hory. Praha: Kartografie a.s., 2009. ISBN 978-80-7393-002-8.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Jezevčí vrch od rybníků nad Drnovcem
Cesta skrz rezervaci Jezevčí vrch, vede asi 200 - 400 metrů pod zarostlým vrcholem