Jezuitská kolej (Znojmo)
Jezuitská kolej ve Znojmě | |
---|---|
Poloha | |
Adresa | Znojmo, Česko |
Ulice | Divišovo náměstí |
Souřadnice | 48°51′28,76″ s. š., 16°2′51,79″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 24594/7-6944 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jezuitská kolej ve Znojmě se nachází při kostele svatého Michala na Divišově náměstí 5. Areál zahrnuje bývalou jezuitskou kolej s kostelem svatého Michala, se seminářem svatého Michala a gymnáziem. V současnosti objekt slouží jako sídlo Státního okresního archivu Znojmo.
Historie
Jezuitskou kolej nechal vybudovat Michal Adolf hrabě z Althanu, který u císaře Ferdinanda II. zajistil předání protestantského kostela svatého Michala se školou a třemi konfiskovanými domy tovaryšstvu Ježíšovu, což se uskutečnilo 23. května 1624. Prvními znojemskými jezuity byli P. Jan Drachovský a Jonáš Ladnicer, prvním rektorem koleje se 29. září 1625 stal P. Antonín Klesel. K potvrzení fundace hrabětem z Althanu došlo roku 1627, císař ji potvrdil o dalších šest let později.
Již roku 1625 vybudovali při koleji vlastní gymnázium a zahájili zde pedagogickou činnost. Roku 1626 byl k jezuitům přifařen kostel svatého Jana Křtitele, od roku 1628 mohli řádoví bratři kázat česky ve špitálním kostele svaté Alžběty. V roce 1634 byla na místě získaných domů postavena novostavba koleje, na jejíž výstavbu částečně přispěla i náchodská hraběnka Marie Renata. O rok později zde z nadace P. Jana Weghübera vznikl seminář svatého Michala pro chudé studující. I přes podporu znojemského rychtáře Wüllenstorfera či kardinála Koloniče měl ale seminář stálé finanční potíže.dinálem Kolonićem.
Mezi 25. srpnem a 6. zářím 1679 v koleji bydlel císař Leopold I., který uprchl z Vídně před morovou nákazou.
Znojemští jezuité vedli dlouholeté spory s premonstrátskými přímětickými faráři, neboť přímětická fara byla pod správou premonstrátského louckého kláštera, ale samotné Přímětice věnoval císař právě jezuitům. V letech 1740–1756 vystavěli jezuité v Příměticích jeden z největších vinných sklepů na světě s tvarem latinského kříže s rozměry 110×56 m.
Mezi významné osobnosti znojemské koleje patří P. Jindřich Dušek, který byl 16 let zpovědníkem polského krále Augusta II., nebo P. Jan Tille, jenž psal teologické spisy a sepsal i itinerář z cesty do Svaté země.
Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 byla kolej, v níž se tehdy nacházelo 31 vydržovaných kleriků, zrušena. Větší část připadla studijnímu fondu, později zde byla kasárna, městská hudební škola a v letech 1961–1964 byla areál zrekonstruován pro potřeby znojemského okresního archivu.
Literatura
- FOLTÝN, Dušan, a kol. Encyklopedie moravských a slezských klášterů. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-026-8.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: