Jezuitská rezidence (Petrovice u Sedlčan)

Jezuitská rezidence
v Petrovicích u Sedlčan
Stará jezuitská rezidence na náměstí v Petrovicích poblíž vstupu do zámku
Stará jezuitská rezidence na náměstí v Petrovicích poblíž vstupu do zámku
Účel stavby

letní rezidence krašovických jezuitů

Základní informace
Slohraně barokní
Výstavba2. polovina 17. století
Přestavba1935
StavitelTovaryšstvo Ježíšovo
Současný majitelsoukromý vlastník
Poloha
Adresačp. 58, náměstí, Petrovice, okres Příbram, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
jezuitská rezidence v Petrovicích
jezuitská rezidence
v Petrovicích
Další informace
Rejstříkové číslo památky25709/2-2496 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jezuitská rezidence v Petrovicích v okrese Příbram ve Středočeském kraji je spolu s petrovickým zámkem připomínkou působení Tovaryšstva Ježíšova na Příbramsku v 17. a 18. století.[1] Jezuité v Petrovicích vybudovali v druhé polovině 17. století dvě rezidence - tzv. velkou rezidenci, což je objekt, později označovaný jako zámek, a malou neboli letní rezidenci, v katastru nemovitostí evidovanou jako obytný dům čp. 58 na petrovickém náměstí. Jak zámek, tak i tzv. malá rezidence jsou zapsány v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.[2][3]

Historie

Od počátku 17. století se vystřídalo několik majitelů Petrovic. Prvním z nich se stal rožmberský rybníkář Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, který v roce 1601 koupil větší část Petrovic, rozdělených v 16. století na tři díly. Jakub Krčín však o tři roky později zemřel a po něm následovali další majitelé.[1]

Od roku 1650 patřily Petrovice Přibíkovi Jeníškovi z Újezda a jeho manželce Lidmile Kateřině rozené z Talmberka. Tito manželé vynikali velkou zbožností a nešetřili dary, určenými katolické církvi. Přibík Jeníšek nechal založit v Březnici jezuitskou kolej a na její provoz vyhradil částku 20 000 zlatých. Místo hotovosti však nechal připsat jezuitům petrovický statek.[1]

Vstup do rezidence (vlevo), v pozadí kostel sv. Petra a Pavla

Ještě o několik let dříve se příslušníci řádu Tovaryšstva Ježíšova usadili v Krašovicích, jen asi 4 kilometry vzdálených od Petrovic směrem na severozápad.[4]Jezuité koupili Krašovice v květnu roku 1643 s celým příslušenstvím – s tvrzí, poplužním dvorem, pivovarem, chmelnicí, vinicí, ovčínem, mlýnem, pilou, výsadní krčmou, kovárnou s lesy, rybníky, cihelnou a vápenicí. V centru vesnice u rybníka si jezuité vystavěli menší rezidenci, v niž trvale přebývalo několik příslušníků řádu.[5]

V roce 1666 koupili krašovičtí jezuité od svých březnických kolegů Petrovice, kde si následně nechali vybudovat dvě nové rezidence – tzv. velkou (zámek) a malou před zámkem na náměstí.[1][4]Podle informací, tradovaných na Petrovicku, byli tito jezuité dobrými hospodáři a ve vztahu k místním lidem laskavou vrchností.[1]Jezuité také v prvních dekádách 18. století v Petrovicích postavili novou faru, obnovili zdejší katolickou farnost a v roce 1721 nechali barokně přestavět zchátralý, původně gotický kostel svatého Petra a Pavla.

Pohled od zámku na zadní stranu rezidence

Jezuité hospodařili v Petrovicích až do roku 1773, kdy z nařízení císaře Josefa II. bylo Tovaryšstvo Ježíšovo rozpuštěno. Petrovice získal fond, který postupně rozprodal sedlákům zdejší poplužní dvory. V roce 1806 koupil petrovický statek s bývalou jezuitskou rezidencí Jan Václav Bechyně z Lažan a po něm se v rychlém sledu vystřídali další majitelé. Potomci hraběte Jiřího z Oppersdorfu prodali statek rytíři Vladimíru Zhorskému ze Zhorze a z Kronberka, který nechal v roce 1887 přebudovat zámek a přistavět k němu věže s cimbuřím.[1]. Po smrti Zhorského ze Zhorze v roce 1893 získala petrovický statek vdova Odona Zhorská, rozená Dohalská z Dohalic. Ta po roce 1910 části statku rozprodala místním zemědělcům. Tzv. malou jezuitskou rezidenci po čase koupil místní lékař Josef Abraham, který ji v roce 1935 nechal modernizovat a přestavěl ji na obytný dům.[1]

Po polovině 20. století bylo v bývalé jezuitské rezidenci zdravotní středisko, v původním evidenčním listu kulturní památky ze září 1969 je však uvedeno, že budova je opět soukromým domem. Zároveň je zde zmíněn špatný stav budovy a zejména její střechy, který vznikl v době, kdy objekt sloužil jako zdravotní středisko.[6]

Podle záznamu v katastru nemovitostí z února 2023 je budova čp. 58 v soukromém vlastnictví a je evidována jako obytný dům.

Popis

Bývalá jezuitská rezidence je raně barokní stavba z druhé poloviny 17. století.[6] Jedná se o patrovu budovu na obdélném půdorysu, s portikem a s vysokou hranolovou věží nad hlavním vchodem uprostřed průčelí, obráceného do náměstí.[2]

Na zadní straně domu, obrácené k severu je k původnímu objektu přistavěn schodišťový rizalit a patrový přístavek, který byl vybudován v první polovině 20. století ve stylu funkcionalistického klasicismu.[2] Vstup z náměstí je zvýrazněný žulovým portikem se dvěma sloupy, nad nímž je v patře malý balkón. Valbová střecha je kryta pálenými taškami, po stranách věže jsou dva dva ozdobné vikýře. Věž je zakončena osmibokou bání s lucernou a makovicí. Střecha věže je krytá šindelem. Na čelní straně věže jsou v její nejspodnější části nad vchodem do budovy namalované sluneční hodiny. Funkcionalistickou přestavbou z 30. let 20. století byl poznamenán původní barokní vzhled jižní a východní fasády budovy, z níž se zachovaly zřejmě jen římsy, štukové detaily nad okny patra a kamenné parapety oken v patře východní fasády. Na západní straně k původní budově rezidence přiléhá přízemní stavba, v jejíchž interiérech jsou klasicistní plackové klenby.[2]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f g Historie obce [online]. Petrovice u Sedlčan: Obecní úřad [cit. 2023-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-14. 
  2. a b c d Památkový katalog: Jezuitská rezidence [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  3. Památkový katalog: Zámek [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  4. a b Krásná Hora nad Vltavou, Krašovice [online]. mapy.cz [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 
  5. Krašovice [online]. Krásná Hora nad Vltavou: Město Krásná Hora nad Vltavou [cit. 2023-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-02-24. 
  6. a b Petrovice, rezidence jezuitská. Evidenční list kulturní památky - původní. [online]. Státní ústav památkové péče a ochrany přírody, 1969-09 [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Red pog.png

Shiny red button/marker widget.

Converted from SVG
Petrovice 2017 (13) - kopie.jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Jezuitská kolej na náměstí v Petrovicích u Sedlčan (na snímku vlevo)
Petrovice 2017 - kopie (1).jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Zámek v Petrovicích (okres Příbram), v pozadí bývalá jezuitská rezidence
Petrovice 2017 (4).jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Jezuitská kolej na náměstí v Petrovicích u Sedlčan