Jezuitská rezidence (Petrovice u Sedlčan)

Jezuitská rezidence v Petrovicích u Sedlčan
Stará jezuitská rezidence na náměstí v Petrovicích poblíž vstupu do zámku
Účel stavby
letní rezidence krašovických jezuitů
Základní informace
Sloh	raně barokní
Výstavba	2. polovina 17. století
Přestavba	1935
Stavitel	Tovaryšstvo Ježíšovo
Současný majitel	soukromý vlastník
Poloha
Adresa	čp. 58, náměstí, Petrovice, okres Příbram, Česko Česko
Souřadnice	49°33′15,56″ s. š., 14°20′17,13″ v. d.
jezuitská rezidence v Petrovicích
Další informace
Rejstříkové číslo památky	25709/2-2496 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jezuitská rezidence v Petrovicích v okrese Příbram ve Středočeském kraji je spolu s petrovickým zámkem připomínkou působení Tovaryšstva Ježíšova na Příbramsku v 17. a 18. století.^[1] Jezuité v Petrovicích vybudovali v druhé polovině 17. století dvě rezidence - tzv. velkou rezidenci, což je objekt, později označovaný jako zámek, a malou neboli letní rezidenci, v katastru nemovitostí evidovanou jako obytný dům čp. 58 na petrovickém náměstí. Jak zámek, tak i tzv. malá rezidence jsou zapsány v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.^[2][3]

Od počátku 17. století se vystřídalo několik majitelů Petrovic. Prvním z nich se stal rožmberský rybníkář Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, který v roce 1601 koupil větší část Petrovic, rozdělených v 16. století na tři díly. Jakub Krčín však o tři roky později zemřel a po něm následovali další majitelé.^[1]

Od roku 1650 patřily Petrovice Přibíkovi Jeníškovi z Újezda a jeho manželce Lidmile Kateřině rozené z Talmberka. Tito manželé vynikali velkou zbožností a nešetřili dary, určenými katolické církvi. Přibík Jeníšek nechal založit v Březnici jezuitskou kolej a na její provoz vyhradil částku 20 000 zlatých. Místo hotovosti však nechal připsat jezuitům petrovický statek.^[1]

Ještě o několik let dříve se příslušníci řádu Tovaryšstva Ježíšova usadili v Krašovicích, jen asi 4 kilometry vzdálených od Petrovic směrem na severozápad.^[4]Jezuité koupili Krašovice v květnu roku 1643 s celým příslušenstvím – s tvrzí, poplužním dvorem, pivovarem, chmelnicí, vinicí, ovčínem, mlýnem, pilou, výsadní krčmou, kovárnou s lesy, rybníky, cihelnou a vápenicí. V centru vesnice u rybníka si jezuité vystavěli menší rezidenci, v niž trvale přebývalo několik příslušníků řádu.^[5]

V roce 1666 koupili krašovičtí jezuité od svých březnických kolegů Petrovice, kde si následně nechali vybudovat dvě nové rezidence – tzv. velkou (zámek) a malou před zámkem na náměstí.^[1][4]Podle informací, tradovaných na Petrovicku, byli tito jezuité dobrými hospodáři a ve vztahu k místním lidem laskavou vrchností.^[1]Jezuité také v prvních dekádách 18. století v Petrovicích postavili novou faru, obnovili zdejší katolickou farnost a v roce 1721 nechali barokně přestavět zchátralý, původně gotický kostel svatého Petra a Pavla.

Jezuité hospodařili v Petrovicích až do roku 1773, kdy z nařízení císaře Josefa II. bylo Tovaryšstvo Ježíšovo rozpuštěno. Petrovice získal fond, který postupně rozprodal sedlákům zdejší poplužní dvory. V roce 1806 koupil petrovický statek s bývalou jezuitskou rezidencí Jan Václav Bechyně z Lažan a po něm se v rychlém sledu vystřídali další majitelé. Potomci hraběte Jiřího z Oppersdorfu prodali statek rytíři Vladimíru Zhorskému ze Zhorze a z Kronberka, který nechal v roce 1887 přebudovat zámek a přistavět k němu věže s cimbuřím.^[1]. Po smrti Zhorského ze Zhorze v roce 1893 získala petrovický statek vdova Odona Zhorská, rozená Dohalská z Dohalic. Ta po roce 1910 části statku rozprodala místním zemědělcům. Tzv. malou jezuitskou rezidenci po čase koupil místní lékař Josef Abraham, který ji v roce 1935 nechal modernizovat a přestavěl ji na obytný dům.^[1]

Po polovině 20. století bylo v bývalé jezuitské rezidenci zdravotní středisko, v původním evidenčním listu kulturní památky ze září 1969 je však uvedeno, že budova je opět soukromým domem. Zároveň je zde zmíněn špatný stav budovy a zejména její střechy, který vznikl v době, kdy objekt sloužil jako zdravotní středisko.^[6]

Podle záznamu v katastru nemovitostí z února 2023 je budova čp. 58 v soukromém vlastnictví a je evidována jako obytný dům.

Bývalá jezuitská rezidence je raně barokní stavba z druhé poloviny 17. století.^[6] Jedná se o patrovu budovu na obdélném půdorysu, s portikem a s vysokou hranolovou věží nad hlavním vchodem uprostřed průčelí, obráceného do náměstí.^[2]

Na zadní straně domu, obrácené k severu je k původnímu objektu přistavěn schodišťový rizalit a patrový přístavek, který byl vybudován v první polovině 20. století ve stylu funkcionalistického klasicismu.^[2] Vstup z náměstí je zvýrazněný žulovým portikem se dvěma sloupy, nad nímž je v patře malý balkón. Valbová střecha je kryta pálenými taškami, po stranách věže jsou dva dva ozdobné vikýře. Věž je zakončena osmibokou bání s lucernou a makovicí. Střecha věže je krytá šindelem. Na čelní straně věže jsou v její nejspodnější části nad vchodem do budovy namalované sluneční hodiny. Funkcionalistickou přestavbou z 30. let 20. století byl poznamenán původní barokní vzhled jižní a východní fasády budovy, z níž se zachovaly zřejmě jen římsy, štukové detaily nad okny patra a kamenné parapety oken v patře východní fasády. Na západní straně k původní budově rezidence přiléhá přízemní stavba, v jejíchž interiérech jsou klasicistní plackové klenby.^[2]

• Seznam kulturních památek v Petrovicích (okres Příbram)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jezuitská rezidence na Wikimedia Commons
• Jezuitská rezidence v Petrovicích na stránkách hrady.cz