Jezuitský filosofický ústav (Děčín)

Jezuitský filosofický ústav v Děčíně
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 Kostel sv. Václava a Blažeje v Děčíně spojený s jezuitským filosofickým ústavem
Lokalita
Stát	Česko Česko
Místo	Děčín
Souřadnice	50°46′57″ s. š., 14°12′56,16″ v. d.
Základní informace
Řád	Jezuité
Založení	1933
Zrušení	1950
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jezuitský filosofický ústav v Děčíně existoval v letech 1933–1950. Nacházel se poblíž děčínského kostela sv. Václava a Blažeje (ul. Kaštanová 301/2) s nímž byl spojen chodbou. Na začátku 21. století objekt bývalého jezuitského filosofického ústavu užívá policie ČR.

Historie

Na počátku třicátých let 20. století se rozhodli němečtí příslušníci jezuitského řádu, že zřídí samostatný noviciát pro budoucí jezuity německé národnosti. Až dosud byli společně s Čechy v noviciátu na Velehradě na Moravě. Pro sídlo noviciátu byl vybrán Děčín.

Počátek činnosti

Zde byl 1. září 1933 zahájen noviciát pro německé členy řádu, kteří dosud sídlili na Velehradě. Rozdělení noviciátu podle národnosti trvá jen jeden rok; již 1. září 1934 jsou do Děčína umístěni i čeští novici z Velehradu. V květnu 1935 byl celý noviciát přeložen do koleje (bývala piaristická) v Benešově u Prahy, kterou jezuité získali v srpnu 1933. V Benešově byl i filozofický ústav (institutum philosophicum). Dne 11. června 1942 zabrala benešovskou kolej německá armáda. Kolej byla zrušena a členové řádu odešli na Velehrad. V roce 1945 fungoval filozofický institut v Brně, odkud byl přeložen roku 1947 do Děčína, kde fungoval až do roku 1950, kdy byla jeho činnost násilně ukončena v rámci Akce K pořádané Státní bezpečností.

Akce K

Likvidace děčínské koleje se odehrála v noci z 13. na 14. dubna 1950.^{[p 1]}

V den přepadu byli členy komunity tito řeholníci:

• Rektor koleje: P. František Vojtek^[1]
• Kněží:
  • Z české provincie: František Konečný,^[2] Vojtěch Bartoš^[3] (administrátor děčínské farností), Antonín Lepka,^[4] Pavel Nemeškal,^[5] Jaroslav Ovečka,^[6] Ota Polách,^[7] Jan Evangelista Pavlík,^[8] František Slavík,^[9] Švestka, František Tietze,^[10] František Flamík (duchovní rádce Svazu katolické mládeže)
  • Ze slovenské provincie: P. Bumbera

• Scholastici:
  • Z české provincie: Jan Kurka,^[11] Karel Říha,^[12] Rudolf Zubek,^[13] Březina, Čáp, Ručka, Kolář, Forbelský, Vagunda, Ludvík Armbruster,^[14] Weichsel, Vančura.
  • Ze slovenské provincie: Dlugi, Dominik Kaľata, Lešo, Čelko, Ferko, Franko, Lenz, Kleštinec, Šimončič, Noha, Rakús, Silaj, Slabý, Slaný, Tóth, Tomašovič, Volek, Krajčík, Ondruš, Žabkay.

• Fratres:
  • Z české province: Prokop Bednář,^[15] Alois Rindt,^[16] František Tkáč,^[17] Metoděj Tureček,^[18] Karel Vetchý^[19]
  • Ze slovenské viceprovincie: Heriban, Mlčoch.

Celkem tedy bylo do bohosudovského internačního tábora z děčínské komunity odvlečeno 51 řeholníků (kněží), scholastiků, bratří. Jediný P. Vojtek jako rektor a tedy řádový představený byl odvezen do Želivi, kde byli shromažďováni představitelé všech mužských řádů.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 188.

Související články

• Církevní řády a řehole na území litoměřické diecéze
• Kostel svatého Václava a Blažeje
• Jezuité

Externí odkazy

• Historie české provincie Tovaryšstva Ježíšova
• prof. Ludwig Armbruster, SJ