Jiří Mahen

Jiří Mahen
Jiří Mahen, 1910
Jiří Mahen, 1910
Rodné jménoAntonín Vančura
Narození12. prosince 1882
Čáslav
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí22. května 1939 (ve věku 56 let)
Brno
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
NárodnostČeši
Alma materUniverzita Karlova
Povolánídramaturg, knihovník, dramatik, novinář, básník a spisovatel
Choť
Příbuzní
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Antonín Vančura, matrika narození

Jiří Mahen, vlastním jménem Antonín Vančura (12. prosince 1882 Čáslav[1]22. května 1939 Brno[2]), byl český básník, novinář, dramaturg, knihovník, režisér a divadelní kritik.

Život

Mládí

Narodil se v rodině čáslavského krupaře Antonína Vančury a jeho manželky Elišky, rozené Chobotové. Pokřtěn byl jako Antonín Václav Josef Vančura.[1] Rodina se v roce 1897 přestěhovala do Dubé, kde navštěvoval německou měšťanskou školu. Gymnázium studoval v Čáslavi a Mladé Boleslavi, kde roku 1902 maturoval. Již v té době se podílel na přípravě studentských časopisů, spolu se svým přítelem Rudolfem Těsnohlídkem.[3]

Příbuzenství s Vladislavem Vančurou

Dědové Vladislava Vančury a Jiřího Mahena byli bratři. Svůj rod odvozovali od zemanů Vančurů z Řehnic; tento původ inspiroval Vančuru k napsání Markéty Lazarové.[3] Mahena inspirovala historie rodu ke hře Mrtvé moře o selské rebelii na Čáslavsku, kde byl předobrazem jeho praděd Jan Vančura.

Studia v Praze

V obtížných finančních podmínkách i se zdravotními problémy studoval v Praze filozofickou fakultu, obory čeština a němčina. Spolupracoval s anarchistickým časopisem Nový kult a časopisem Moderní život, který byl tiskovým orgánem uměleckého spolku Syrinx. Seznámil se tak především s okruhem umělců scházejících se ve vile S. K. Neumanna, jako byl František Gellner, Jaroslav Hašek či Fráňa Šrámek. Státní závěrečnou zkoušku nesložil a v letech 1907–1910 učil jako suplent na reálce v Hodoníně a poté na obchodní škole v Přerově.[3]

Život v Brně

Roku 1910 se přestěhoval do Brna, kde působil po zbytek života.

V letech 19091919 byl redaktorem Lidových novin; odsud přešel do deníku Svoboda, v němž byl zaměstnán do roku 1936. V letech 19181920 působil jako dramaturg Národního divadla Brno. Od roku 1921 byl knihovníkem, později ředitelem tehdejší Veřejné knihovny města Brna.[4][p 1]

Rodinný život

Jiří Mahen s manželkou (nedatováno)

Dne 6. října 1919 v Brně uzavřel občanský sňatek s Karlou Haselmannovou (1896–1991).[5][6] Manželství bylo bezdětné. Podle odkazu vdovy je dnes ve vilce, kde žili, knihovna a Mahenův památník.[7] O svém manželství napsala vzpomínkovou knihu Život s Jiřím Mahenem (Mladá fronta, 1978).

Nevlastní bratr Pavel Vančura byl v roce 1943 popraven za odbojovou činnost.[8]

Závěr života

Jiří Mahen ukončil svůj život sebevraždou,[9] čímž reagoval na německou okupaci. Jako další důvod se uvádí Mahenův zdravotní stav, kdy se obával, že nebude schopen další tvůrčí práce.[8]

Vznik pseudonymu

Pseudonym Mahen údajně vznikl sazečovým omylem při sazbě původního pseudonymu Maheu, což byl hrdina Zolova románu Germinal.[10]

Dílo

Jiří Mahen psal též pod řadou dalších pseudonymů.[11]

Jeho lyrická tvorba je spojena s životním postojem tzv. generace anarchistických buřičů. Podle Mahenových současníků byla jeho pozdější tvorba ovlivněna impresionismem, jak však uvedl Arne Novák v nekrologu, sám Mahen toto přiřazení rozhorleně odmítal.[12]

V přehledu jsou uvedena v závorce první vydání v češtině:

Poezie

  • Plamínky (verše; V Praze, Časopis pokrokového studentstva, 1907)
  • Ballady (Brno, A. Píša, 1908) Dostupné online
  • Duha (cyklus veršů; V Praze, Fr. Borový, 1916) Dostupné online
  • Tiché srdce (verše 1916; Přerov, Tiskařská a vydavatelská společnost, 1917)
  • Scirocco (epická báseň; Brno, St. Kočí, 1923)
  • Básně (předmluvu napsal Vítězslav Nezval; V Praze, Družstevní práce, 1928)
  • Balady (básně Jiřího Mahena, předmluvu napsal Karel Titz, litografie Eduard Milén; Brno, Skupina výtvarných umělců, 1929)
  • Rozloučení s jihem (verše, se vstupní kresbou Eduarda Miléna; V Praze, Družstevní práce, 1934)
  • Požár Tater (se vstupní kresbou Aloise Wachsmana; Praha, Družstevní práce, 1934)

Próza

  • Podivíni (prosa; Praha, František Adámek, 1907)
  • Kamarádi svobody (1909) – studentský román. [13]
  • Rybářská knížka (Brno, St. Kočí, 1921, Družstevní práce 1947, Čs. spisovatel 1956, 1967 a SNKL 1959, Československý spisovatel 1967)
  • Měsíc (fantasie; V Praze, Stanislav Minařík 1920, Odeon 1968)
  • Nejlepší dobrodružství (V Praze, Družstevní práce 1929, Rovnost 1950, Československý spisovatel 1955)
  • Díže (1911) [14]
  • Dvě povídky (1911) [15]
  • Démoni (Hranice, Josef Hladký, 1931)
  • Toulky a vzpomínky (výbor próz; upravil a vyzdobil Eduard Milén; V Praze, Družstevní práce, 1931)
  • Povídky a kresby (výbor prós; upravil a vyzdobil Eduard Milén; Družstevní práce, 1931)

Divadelní hry

  • Klíč (hra o jednom dějství; Praha, Dělnická akademie, 1907) Dostupné online
  • Jánošík (tragédie o pěti dějstvích; Praha-Král. Vinohrady, Přemysl Plaček, 1910) Dostupné online
  • Jánošík (1909) [16]
  • Mefistofeles (dramatická legenda; V Praze, Grosman a Svoboda, 1910) Dostupné online
  • První deště (tragikomedie se schválně příliš dobrými a příliš špatnými lidmi; Praha, Přemysl Plaček, 1910)
  • Juanův konec (Drama o jednom dějství; Praha, Máj, mezi 1901 a 1925)
  • Nebe, peklo, ráj (1919) [17]
  • Mrtvé moře (1918) [18]
  • Generace (komedie o třech dějstvích s předehrou; Praha, B. Kočí, 1921)
  • Dezertér (hra o 4 jednáních; V Praze, B. Kočí, 1923) Dostupné online
  • Ulička odvahy (prajednoduchá komedie o třech aktech; V Praze, B. Kočí, 1917,Dostupné online ČDLJ 1951, Orbis 1953)
  • Praha-Brno-Bratislava (veselohra o 3 dějstvích; Praha, Otakar Štorch-Marien, 1927)
  • Nasredin čili Nedokonalá pomsta (Komedie o třech dějstvích, Praha, Archiv Národního divadla 1928, B. M. Klika 1930)
  • Husa na provázku (6 filmových libret; Praha : Otakar Štorch-Marien, 1925 a Orbis 1959) Dostupné online
  • Josef se vrátil (1919) [19]
  • Lavička (1919) [20]
  • Náměsíčný (dramatický sketch, Praha, Jos. Springer, 1919)
  • Píseň života (1919) [21]
  • Chroust (1920) [22]
  • Rodina 1933 (dvě komedie o třech dějstvích; V Praze, Družstevní práce, 1934, B. M. Klika, 1934)
  • Vyzkoušení přátelé (komedie o třech dějstvích; Praha, B. M. Klika, 1934
  • Mezi dvěma bouřkami (hra o třech dějstvích; V Praze, Družstevní práce 1938, Dilia 1961)

Pro děti

  • Její pohádky (Brno, Barvič & Novotný, 1914)
  • Dvanáct pohádek (ilustroval Josef Lada; V Praze, B. Kočí, 1918, Zápotočný 1935, Družstevní práce 1947 il. Jiří Trnka,Dostupné online Albatros 1969 il. J. Trnka)
  • Co mi liška vyprávěla (pohádky s obrázky Fr. Hlavici; Praha, B. Kočí, 1922, Družstevní práce 1947, SNDK 1958 a 1964, Československý spisovatel 1974 a 1984, Vimperk Papyrus 1983 a 1993, Liberec Dialog 1996)

Literatura zabývající se divadlem

  • Problémy nového dramatu německého: Hugo von Hofmansthal (Hodonín, vlastním nákladem, 1907-1908)
  • Před oponou (Brno, St. Kočí, 1920)
  • Režisérův zápisník (1945) [23]

Ostatní

  • Černovská massakra (V Hodoníně, nákladem časopisu Slovácko, 1907)
  • Theseus: drama antického člověka (Praha, Časopis pokrokového studentstva, 1909)
  • Pozdrav svobodné vlasti (Praha, nákladem vlastním, 1923)
  • Hercegovina (poznámky, vzpomínky a pohádky; Vyškov, Fr. Obzina, 1924)
  • Kniha o českém charakteru (Vyškov, František Obzina, 1924)
  • Knížka o čtení praktickém (1924) [24]
  • Nutnosti a možnosti veřejných knihoven (Brno, St. Kočí, 1925)
  • Pozdrav Moravy (kresby František Hlavica; V Brně, Barvič a Novotný, 1928)
  • Pozdrav svobodné vlasti (hudebnina, hudba Hynek Bím, slova J. Mahen; Brno, H. Bím, 1928)
  • Člověk ve všech situacích (výbor próz; V Praze, Družstevní práce, 1930)
  • Kout veselí a rozmaru (V Praze, Družstevní práce, 1930)
  • Antonín Procházka (studie; V Praze, Josef Sonberg a Alois Janda, 1934)
  • Kapitola o předválečné generaci (V Praze, Družstevní práce, 1934)

Posmrtné výbory

  • Dvanáct o skutečném Nasr-ed-dinovi (1940) [25]
  • Sedm vybraných básní (vybral František Halas; V Praze, F.J. Müller, 1940)
  • Máchova poesie (text revidoval Bohumil Mathesius, úvodní poznámka František Halas; V Praze, Kruh krásné knihy (Václav Tomsa), 1941)
  • Revoluce (1940) [26]
  • Divadelní hry, Díl I (Janošík, Mrtvé moře; Praha, Československý spisovatel, 1953)
  • Drobná próza I a II (Praha, Československý spisovatel, 1953 a 1954)
  • Za nocí nejtmavších na slunce pamatuj! (výbor poezie; Praha, Mladá fronta, 1955)
  • Divadelní hry. II. díl (Ulička odvahy, Chroust; Praha, Československý spisovatel, 1956)
  • Lyrika (Praha, Československý spisovatel, 1958)
  • Mahen dětem (Brno, Krajská lidová knihovna, 1958)
  • Svůj život spjal jsem v rýmy tvrdé (Literární pásmo z děl Jiřího Mahena; Praha, Měst. lid. knihovna, 1958)
  • Divadelní hry. 3. díl (Praha, Československý spisovatel, 1959)
  • Z dopisů dvou knihovníků, Jiřího Mahena a Stanislava Rambouska (1940) [27]
  • Jiří Mahen Josefu Pojarovi (Šest dopisů, připravil a doslov Ludvík Kundera; Plzeň, Krajská lid. knihovna, 1960)
  • Máchova krajina (dřevoryty Karel Svolinský; Praha, Památník národního písemnictví, 1960 Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání
  • Vašíček a lěší (ilustrace Karel Svolinský; Praha, SNDK, 1961 a 1965)
  • Za oponou umění a života (Výbor uspořádal, doslov a pozn. naps. Vladimír Justl; Praha, Československý spisovatel, 1961)
  • Balady (Praha, SNKLU, 1963)
  • Pryč s divadelní idylou (Soubor projevů; Brno, Blok, 1967) Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání
  • Dívka a vosa (Výbor z próz; Brno, Blok, 1974)
  • Dvanáct zbojníčků a vrána (Pohádky; Brno, Blok, 1976, 1982, 1987)
  • Divoké hnízdo (Výbor z próz; Praha, Československý spisovatel, 1982)
  • Modří ptáci hor (Výbor z lyriky; Brno, Blok, 1982)
  • Šupinaté sny (soubor povídek; Praha, Československý spisovatel, 1983)
  • Turban, fez a čepička (Balkáne, lásko moje; Brno, Společnost přátel jižních Slovanů v ČR, 1994)
  • Démoni (a jiné drobné prózy) (Křelov, Ivo Opletal, 1997)

Díla napsaná pod jinými pseudonymy

  • Čím duše překypěla (básně pod pseudonymem Antonín Dubský; Třebenice, nákladem menšinového týdeníku „Pařík“, 1912)
  • Před výletem (solový výstup pro dámu; napsala Červená sedma; V Praze, Josef Šváb, 1913)
  • Jak se dělá divadlo? (nezbytná příručka pro všechna divadla a pro ochotníky, pseudonym Kamil Urbánek; Brno, St. Kočí, 1921)
  • Kozí bobky z Parnasu (1921) – pseudonym Ladislav Andělíček [28]
  • Moderní drama snadno a rychle (příručka pro básníky i diletanty, pseudonym Josef Zamazal; Brno, St. Kočí, 1921)
  • Narabovaná kultura (časová studie, pseudonym Jaroslav Vrána; Brno, St. Kočí, 1921)
  • O umění Růženy Němcové a Boženy Svobodové (essay, pseudonym Červená Maska; Brno, Stanislav Kočí, 1921)
  • Zpívající pyramida (rozmluva s čertem, pseudonym Pavel Stodola; Brno, St. Kočí, 1921)
  • Knížka pro každého spiritistu (rozřešení tajemství záhrobního, pseudonym Mahatma Batler; Brno, St. Kočí, 1922)
  • Rouletabille v Čechách, aneb, Sebrané spisy Floriána Kreuzmanna (detektivní novela, pseudonym Joe Smetana; Brno, St. Kočí, 1922)
  • Rozřešme českou divadelní otázku (pseudonym Richardson; Brno, St. Kočí, 1922)
  • Režisérův zápisník. I. (1921) – pseudonym Richardson [23]
  • Černá jeskyně (Pohádková hra pro mládež se zpěvy a tanci o třech jednáních, pseudonym Antonín Dubský, hudbu složil Karel Hoffmann; Praha, Fr. Švejda, 1930)
  • Památce selských rebelů z roku 1680 (pseudonym Adolf Filáček; Praha, Říšská jednota republikánského dorostu čs. venkova, 1930 a 1938)
  • Čarovné koření aneb Mír ve Vadilově (Hra pro mládež se zpěvy a tanci o 4 jednáních, pseudonym Antonín Dubský, hudba Karel Hoffmann; Praha, Fr. Švejda, 1931)
  • Když se pucflek vydaří (vojenská fraška o 1 jednání, pseudonym J. Skála; V Praze, Zemědělské knihkupectví A. Neubert, 1932)
  • Dragouni jedou ... (lidová hra se zpěvy a tanci o 3 jednáních, pseudonym J. Skála; hudbu složil Vl. Skládal Mahen, Jiří, 1882-1939 V Brtnici : Josef Birnbaum, 1933)Nade mlýnem - pode mlýnem : (Krajánek Kořínek Amorkem ...) : Veselá hra o 3 jednáních, pseudonym J. Skála; V Brtnici, Josef Birnbaum, 1933)
  • Pohádka lesní samoty (lidová hra se zpěvy o 3 dějstvích, pseudonym J. Skála; hudbu napsal A. Mareš; V Praze, Zemědělské knihkupectví A. Neubert, 1933)
  • Utrpením ku štěstí; nevinně odsouzen (lidová hra ze selského života ve 3 jednáních, pseudonym J. Skála; V Brtnici, Josef Birnbaum, 1933)
  • Ve spárech karbanu (Hra ze selského života o 3 jednáních, pseudonym J. Skála; V Brtnici, Josef Birnbaum, 1933)
  • Až srdce tvoje zahoří ...!; Slečna divoška (Veselá hra o 3 jednáních, pseudonym J. Skála; V Brtnici na Moravě, Josef Birnbaum, 1934)
  • Románek tulačky Evy (lidová hra se zpěvy o 3 jednáních, pseudonym J. Skála, hudbu složil A. Mareš; V Brtnici na Moravě, Josef Birnbaum, 1934)
  • Vojenský život veselý (tři vojenské aktovky, pseudonym Václav Vrána; Praha, Divadelní nakladatelství Lidové umění (J. Frey), 1938)

Galerie

Posmrtné připomínky

  • V současné době nese budova Národního divadla Brno na Malinovského náměstí Mahenovo jméno.
  • Autorovo jméno nese od roku 1959 Knihovna Jiřího Mahena v Brně.
  • V Brně jsou pamětní desky na domech v ulicích Mahenova a Solniční 12/01, busta na Malinovského náměstí a pomník v parku (Rooseveltova ulice).
  • Ulice Jiřího Mahena jsou v Brně, Čáslavi a Frýdku–Místku.
  • Ulice Mahenova je v Praze, Kladně, Mladé Boleslavi, Ústí nad Labem a Jihlavě.
  • Společnost Jiřího Mahena vydává od roku 1994 svůj členský zpravodaj Milíř.[29]

Odkazy

Poznámky

  1. Některé zdroje uvádějí, že byl ředitelem až od roku 1937.[1] Tisk ho však jako ředitele uváděl již v roce 1931 (viz interview v Národních listech Brno kulturní [2]).

Reference

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu evangelické církve Čáslav
  2. úmrtní oznámení. Lidové noviny. 24. 5. 1939, s. 6. Dostupné online. 
  3. a b c OPELÍK, Jiří, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 3/I. M-O. Praha: Academia, 2000. 728 s. ISBN 80-200-0708-3. 
  4. ČERNÁ, Jana. Jiří Mahen. Ikaros [online]. 2005 [cit. 2018-11-18]. Roč. 9, čís. 12. Dostupné online. 
  5. Matrika oddaných, Brno městská rada, 1871-1921, snímek 91
  6. Encyklopedie města Brna: Svatba Jiřího Mahena
  7. Knihovna Jiřího Mahena: Mahenův památník
  8. a b RAMBOUSEK, Jiří. Básník Jiří Mahen. Milíř. 2012, čís. 14, s. 9. Dostupné online. 
  9. Jiří Mahen spáchal sebevraždu. Lidové noviny. 23. 5. 1939, s. 3. Dostupné online. 
  10. Český rozhlas: Antonín Vančura alias Jiří Mahen
  11. Databáze NK ČR: Pseudonymy Jiřího Mahena
  12. A. N.: Jiří Mahen. Lidové noviny. 24. 5. 1939, s. 3–4. Dostupné online. 
  13. MAHEN, Jiří. Kamarádi svobody [online]. Praha: Československý spisovatel, 1954 [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 
  14. MAHEN, Jiří. Díže [online]. Praha: Přemysl Plaček, 1911 [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 
  15. MAHEN, Jiří. Dvě povídky [online]. Praha: Přemysl Plaček, 1911 [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 
  16. MAHEN, Jiří. Jánošík [online]. Pacov: P. Plaček, 1914 [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 
  17. MAHEN, Jiří. Nebe, peklo, ráj [online]. Praha: B. Kočí, 1919 [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 
  18. MAHEN, Jiří. Mrtvé moře [online]. Praha: Československé divadelní a literární jednatelství, 1955 [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 
  19. MAHEN, Jiří. Josef se vrátil [online]. Praha: Červená sedma, [1919 [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 
  20. MAHEN, Jiří. Lavička [online]. Praha: Otto, 1919 [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 
  21. MAHEN, Jiří. Píseň života [online]. Praha: B. Kočí, 1919 [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 
  22. MAHEN, Jiří. Chroust [online]. Praha: Dilia, 1961 [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 
  23. a b MAHEN, Jiří. Režisérův zápisník [online]. Praha: Československý Kompas, 1945 [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 
  24. MAHEN, Jiří. Knížka o čtení praktickém [online]. Brno: St. Kočí, 1924 [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 
  25. MAHEN, Jiří. Dvanáct o skutečném Nasr-ed-dinovi [online]. Německé na Moravě: Jan Jelínek, 1940 [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 
  26. MAHEN, Jiří. Revoluce [online]. Praha: Ústřední oddělení kulturní ÚRO, 1947 [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 
  27. MAHEN, Jiří. Z dopisů dvou knihovníků, Jiřího Mahena a Stanislava Rambouska [online]. Jihlava: Krajská lidová knihovna, 1959 [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 
  28. MAHEN, Jiří. Kozí bobky z Parnasu [online]. Brno: St. Kočí, 1921 [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 
  29. Knihovna Jiřího Mahena v Brně: Milíř

Literatura

  • CEJPEK, Jiří. Jiří Mahen - jeho knihovnický odkaz. Praha: SPN, 1961. Edice Ústředního vědecko-metodického kabinetu knihovnictví St. knihovny ČSSR.
  • GÖTZ, František, TETAUER, Frank. České umění dramatické, Část I. – činohra, Praha : Šolc a Šimáček, 1941, str. 248–253
  • MAHEN, Jiří. Jiří Mahen o sobě. Rozpravy Aventina. Říjen 1925, čís. 2, s. 15. Dostupné online. 
  • MAHENOVÁ, Karla, Štěpán VLAŠÍN a Jan VESELÝ. Život s Jiřím Mahenem: vzpomínky ženy. Praha: MF, 1978.
  • OPELÍK, Jiří, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 3/I. M-O. Praha: Academia, 2000. 728 s. ISBN 80-200-0708-3. 
  • VLAŠÍN, Štěpán. Jiří Mahen. Praha: Divadelní ústav, 1971.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austria-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Jiří Mahen s manželkou (nedatováno).jpg
Jiří Mahen, Czech writer, with his wife (before 1939)
Jiří Mahen 1910.jpg
Jiří Mahen, Czech writer, 1910
Jiří Mahen Janošík plakát 1910.jpg
Janošík by Jiří Mahen, theatre poster 1910
Jiří Mahen, busta na pamětní desce - detail, Brno, ulice Solniční.JPG
Autor: Michal Klajban, Licence: CC BY-SA 4.0
Busta Jiřího Mahena (detail z pamětní desky), ulice Solniční v Brně.
Vancura antonin matrika N.jpg
Autor: Chcitomitpravdive, Licence: CC BY-SA 4.0
Antonín Vančura, matrika narození
Čáslav, Jiří Mahen, pamětní deska.jpg
Autor: Stribrohorak, Licence: CC BY-SA 3.0
Čáslav, básník, novinář, dramaturg, režisér Jiří Mahen: pamětní deska na rohu dnešní ulice Jiřího Mahena a Generála Moravce, čp. 13 ; okres Kutná Hora, Česká republika.
JiriMahenWWI.jpg
Jiří Mahen (1882–1939), český spisovatel, divadelník a knihovník. Fotografie z první světové války - 1915 nebo 1916