Jiří Černohorský

Jiří Černohorský
Jiná jména	Jiří Černohorský Nezdolný
Narození	30. září 1970 (53 let) Brno Československo Československo
Vzdělání	SOU stavební
Povolání	aktivista
Politické strany	jako nezávislý kandidoval za SPO (2017) ANS (2019)
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jiří Černohorský (* 30. září 1970^[1]) je český aktivista. Černohorského názory jsou zařazovány mezi krajně pravicové, často šířící dezinformace a ruskou propagandu. Za své kontroverzní výstupy na demonstracích a na internetu je mnohdy označován jako extremista.^[2][3][4] V poslední době se vyznačuje neonacistickými a antisemitskými postoji. Ačkoliv sám zastává názory antisemitských konspiračních teorií, sám nazývá rusky mluvícího žida nacistou.

Narodil se v Brně, v současnosti žije v Praze, pracovně cestuje do Švýcarska.^[5] Vyučil se tesařem na SOU stavební. Pracoval také jako taxikář a kurýr potravin. V roce 2015 se začal angažovat v aktivismu při demonstracích proti uprchlíkům a islámu, stejný rok byl 17. listopadu zadržen během protestu před Úřadem vlády. Na začátku roku 2016 založil neziskovou organizaci Čest, svoboda, respekt, jejíž je předsedou a která zastřešuje jeho akce.^[6] Na majetek Jiřího Černohorského je vedeno několik exekucí.^[7][8][9]

Jiří Černohorský se staví proti mainstreamovým médiím, především České televizi, která podle něho vysílá nepravdivé a neobjektivní zpravodajství. Černohorský opakovaně šíří dezinformace, konspirační teorie a ruskou propagandu, většinou z dezinformačních webů a ruských médií.^[10][11]

Černohorský sám sebe označuje jako vlastence a nacionalistu hájícího zájmy České republiky.

Černohorský vystupuje proti liberálně demokratickým stranám, jež označuje za zkorumpované a vlastizrádné, nehájící zájmy ČR. Několikrát vyhrožoval různým politikům násilím, za což byl prošetřován policií. Tvrdí, že zastupitelská demokracie je podvod a že v České republice žádná demokracie není.^[12]

Aktivně vyjadřuje sympatie a podporu bývalému prezidentu Miloši Zemanovi. Účastnil se ve volebním štábu Miloše Zemana při prezidentské volbě 2018 a obdržel pozvánku na oslavy státního svátku 28. října pořádaného Pražským hradem.^[13] Několikrát také vystupoval v televizi TV Barrandov jako Zemanův sympatizant.^[14]

Na akcích často vystupuje s dalšími aktivisty a politiky, mimo jiné po boku členů Svobody a přímé demokracie, nebo Komunistické strany Čech a Moravy. Dříve Černohorský spolupracoval s krajně pravicovými extrémistickými subjekty jako Dělnickou stranou sociální spravedlnosti, Českou Suverenitou, Národní obrodou vedenou krajně pravicovým extrémistou Pavlem Matějným či s Národní demokracií a Aliancí národních sil.^[15][11] Od krajně pravicového extrémismu se následně distancoval.^[16]

Účastnil se na protestech proti Prague Pride 2016 v Praze, kritizuje řadu mezinárodních iniciativ a kampaní, mimo jiné Istanbulskou úmluvu, Zelenou dohodu pro Evropu nebo Lisabonskou smlouvu. Je výrazným odpůrcem migrace a islámu, negativně se vymezuje proti Romům.^[11] Častými terči Černohorského kritiky jsou pak různé domácí i zahraniční neziskové organizace.

Černohorský zastává ruskou interpretaci dějin, hlavně v oblasti osvobozování Československa Rudou armádou a Sovětským svazem nebo příčinami druhé světové války. Vyzdvihuje roli Sovětského svazu a naopak zlehčuje jeho válečné i poválečné zločiny. Často svými názory nabádá k panslavismu. Zastává názor, že se za komunistického režimu žilo lépe než v současné době. Ostře pak vystupuje proti Václavu Havlovi, sametové revoluci nebo privatizaci v 90. letech.

Během pandemie covidu-19 šířil dezinformace a lži ohledně očkování a vakcíně proti covidu-19.^[17] Nabádal k nedodržování protiepidemických opatření a zúčastňoval se demonstrací proti České lékařské komoře.^[18] Celou pandemii pak označoval za podvod.^[19]

Silně vystupuje proti členství České republiky v Evropské unii a NATO. Kritizuje NATO a Spojené státy americké za jejich zahraniční politiku, mimo jiné za vojenské intervence na Blízkém východě, bombardování Jugoslávie nebo podporu barevných revolucí.^[2] Západní svět označuje jako zdegenerovaný a pod nadvládou kulturního marxismu.

Aktivně propaguje širší spolupráci s Ruskou federací a Čínskou lidovou republikou. Podporuje Vladimir Putina a jeho režim. Zastává ruskou interpretaci ohledně anexe Krymu Ruskou federací nebo ruské invaze na Ukrajinu. Staví se také proti sankcím na Ruskou federaci.

Podporuje režim Alexandra Lukašenka v Bělorusku a kritizuje běloruskou opozici včetně protestů v Bělorusku.

Mezi další zahraniční politiky, kteří mají Černohorského přízeň, patří mimo jiné maďarský premiér Viktor Orbán, francouzská politička Marine Le Penová nebo italský politik Matteo Salvini a další krajně pravicoví politici a politické strany, často sympatizující s Ruskou federací a režimem Vladimíra Putina.

Kandidoval ve volbách do Poslanecké sněmovny 2017 za Stranu Práv Občanů.^[20] Do voleb do Evropského parlamentu v roce 2019 kandidoval za hnutí Aliance národních sil.^[5] Ve volbách kandidoval jako nezávislý a ani jednou neuspěl a nebyl zvolen.

V roce 2015 byl policií zadržen, když se snažil násilně dostat na Úřad vlády. V roce 2017 na Hradčanském náměstí veřejně vykřikoval, že by pověsil Andreje Babiše, Bohuslava Sobotku a Miroslava Kalouska. Při oslavách 17. listopadu byl v roce 2015 kvůli výtržnostem zadržen policií před Úřadem vlády.^[15] Byl zadržen při demonstraci Adama B. Bartoše odsouzeného za antisemitismus.^[13] Na protestech a ve svých videích na internetu často vyzývá k násilí vůči politikům a veřejným osobnostem.^[21]

Jiří Černohorský se dostal do širšího povědomí, když opakovaně demonstroval proti přesunutí pomníku maršála Koněva. Několikrát strhnul plachty z pomníku, za což byl zatčen policií.^[22] Po přesunutí pomníku Černohorský vyhrožoval trojici pražských politiků (Ondřej Kolář, Zdeněk Hřib, Pavel Novotný), k čemuž nabádal i své internetové fanoušky. Ty rovněž vybízel k psaní omluvných a podpůrných dopisů na ruskou ambasádu. Přesunutí památníku také kritizoval v ruských mediích.^[15][12]

Ostře se ohrazoval i proti novému pomníku Ruské osvobozenecké armádě v Řeporyjích, kde svolal několik protestů, na nichž i vystupoval. V jednom ze svých internetových videí vyhrožoval zničením pomníku.^[23]

Jiří Černohorský spolupracuje s Ruským střediskem vědy a kultury spadajícím pod ruskou federální agenturu Rossotrudničestvo, která náleží pod ruské ministerstvo zahraničí.^[24] Ruské středisko vědy a kultury otevřeně prosazuje narativ ruské vlády a opakovaně vstupovalo do záležitostí České republiky, mimo jiné vystupovalo proti přesunutí pomníku maršála Koněva.^[zdroj⁠?!] Partnerem střediska je mimo jiné i Diplomatická akademie ministerstva zahraničí v Rusku. Ta vzdělává budoucí ruské diplomaty a agenty v zahraničí.^[3]

Ředitelem střediska byl příslušník ruské kontrarozvědky FSB Andrej Končakov, se kterým Černohorský udržoval osobní vztahy. Končakov byl jedním z podezřelých v kauze agenta s ricinem, kdy byl bezpečnostními složkami označen jako kurýr, který měl do Česka jed přivézt.^[25] Následně byl z České republiky vyhoštěn. Ruské středisko vědy a kultury také finančně podporovalo Černohorského neziskovou organizaci Čest, svoboda, respekt. Černohorský zde několikrát moderoval rusko-český festival s názvem „Slovanská vzájemnost, návrat ke kořenům“.^[15]

V roce 2020 pořádal sbírku, kde si nechával posílat peníze ze sbírky přímo na svůj soukromý účet místo odděleného transparentního účtu podle zákona.^[8] Obdobnou sbírku spoluorganizoval již v roce 2019, kvůli sporům s ostatními organizátory ale od projektu odstoupil.^[26]

Další nepovolená sbírka byla na pomoc lidem po tornádu na Břeclavsku a Hodonínsku, kde se vybralo přes 750 000 Kč. Peníze byly poslány na běžný účet nebo vybrány v hotovosti, zda byly vynaloženy na pomoc, nelze dohledat, ačkoli Černohorský tvrdí, že důkazy má k dispozici.^[27][28]

Černohorského neziskovka Čest, svoboda, respekt má pak velmi nepřehledné financování, nejsou například k dohledání zprávy ohledně hospodaření spolku, který má navíc virtuální sídlo.^[8]

V únoru 2022 byl zadržen za podporu ruské invaze na Ukrajinu. Je obviněn ze spáchání trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy.^[29] O případ se také začala zajímat Národní centrála proti organizovanému zločinu, mimo jiné i kvůli údajným kontaktům na ruské agenty.^[30] Trestně stíhán v současné době (13.04.2023) není.

Na internetu pak opakovaně zpochybňuje závažnost situace, šíří dezinformace a ruskou propagandu ohledně ruské invaze a ukrajinských uprchlíků.

• Ruská propaganda