Jiří Šlégr

Jiří Šlégr
Jiří Šlégr (2022)
Jiří Šlégr (2022)
Osobní informace
Datum narození30. května 1971 (53 let)
Místo narozeníJihlava, Československo
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ČeskoČesko Česko
Výška183 cm
Hmotnost101 kg
PřezdívkaGuma[1]
Manžel(ka)Kateřina Kardová (do 2014)[2]
Lucie Králová (od 2015)[3]
RodičeJiří Bubla
Klubové informace
Aktivní roky1987–2010
2011–2012
2013–2015
Číslo19
71 (v reprezentaci)
Poziceobránce
Předchozí klubyVancouver Canucks
Hamilton Canucks
Edmonton Oilers
Cape Breton Oilers
Södertälje SK
HC Becherovka Karlovy Vary
Pittsburgh Penguins
Atlanta Thrashers
Detroit Red Wings
Avangard Omsk
Boston Bruins
EHC Biel-Bienne
HC Verva Litvínov
Draft NHLV roce 1990 jako 23. celkově
týmem Vancouver Canucks
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Lední hokej na ZOH
zlato1998 NaganoČesko
bronz1992 AlbertvilleČSFR
Mistrovství světa v ledním hokeji
bronzMS 1997Česko
bronzMS 1998Česko
zlatoMS 2005Česko
Mistrovství Evropy juniorů
stříbroMEJ 1989ČSSR 18
Mistrovství světa juniorů
bronzMSJ 1990ČSSR 20
bronzMSJ 1991ČSFR 20
Světový pohár
semifináleSP 2004Česko
Stanley Cup
vítěz2001/2002Detroit Red Wings
Česká extraliga ledního hokeje
zlato2014/2015HC Verva Litvínov

Jiří Šlégr (* 30. května 1971 Jihlava) je český hokejový trenér, bývalý obránce, člen hokejového Triple Gold Club a politik. Od února 2010 do října 2011 byl členem ČSSD,[4] od listopadu 2011 do června 2014 byl místopředsedou strany Národní socialisté (později LEV 21 – Národní socialisté). Od roku 2010 byl poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, v červnu 2013 se mandátu vzdal. Od roku 2014 působí ve vedení hokejového klubu HC Litvínov, kde také vykonává funkci vedoucího realizačního týmu. V roce 2019 byl uveden do Síně slávy českého hokeje. Od března 2020 je členem Rady České televize.

Hráčská kariéra

Před odchodem do zámoří hrál za Litvínov. Velmi dobře se uvedl v klubu Vancouver Canucks, přesto si však v jeho dresu nezahrál na jaře v roce 1994 v play off ani jeden zápas, zatímco jeho spoluhráči postoupili do finálových bojů o Stanleyův pohár.[5] V sezóně 1996–1997 pomohl ve Švédsku klubu Södertälje SK k postupu do Elitserien.[6] V roce 2010 ohlásil konec své hokejové kariéry, ale k hokeji se vrátil ještě během play-out sezóny 2011–2012, kdy pomohl svému domovskému týmu HC Litvínov k udržení v nejvyšší soutěži.[7] Po zachránění svého týmu od baráže o extraligu ukončil svoji kariéru, avšak 10. ledna 2013 oznámilo vedení HC Verva Litvínov, že opět s týmem trénuje. Za litvínovský klub nastupoval v sezónách 2013/2014 a 2014/2015, přičemž v roce 2015 získal extraligový titul. Následně, i kvůli zdravotním problémům, které mu nedovolily nastoupit v play-off 2015, oznámil definitivní konec aktivní hokejové kariéry.[8]

V lednu 2018 se po odvolání Radima Rulíka stal hlavním trenérem Litvínova.[9] V listopadu 2019 pak na tuto funkci sám rezignoval.[10] Kromě toho také dva roky působil jako generální manažer klubu.[11][12]

Ocenění a úspěchy

Prvenství

Klubová statistika

SezónaKlubSoutěž Základní část Play off
Z G A B TM ZGABTM
1987–88TJ CHZ LitvínovČSHL41120
1988–89TJ CHZ LitvínovČSHL80004
1989–90TJ CHZ LitvínovČSHL5141519
1990–91HC CHZ LitvínovČSHL391033432681340
1991–92HC Chemopetrol LitvínovČSHL38722293841238
1992–93Vancouver CanucksNHL414222610950334
1992–93Hamilton CanucksAHL214141842
1993–94Vancouver CanucksNHL785333886
1994–95Vancouver CanucksNHL1915632
1994–95Edmonton OilersNHL1215614
1994–95HC Litvínov, s.r.o.ČHL13310130
1995–96Edmonton OilersNHL574131774
1995–96Cape Breton OilersAHL41234
1996–97Södertälje SKElit304141862
1996–97HC Chemopetrol, a.s.ČHL10000
1996–97HC Becherovka Karlovy Vary1.ČHL5134
1997–98Pittsburgh PenguinsNHL735121710960442
1998–99Pittsburgh PenguinsNHL6332023861313412
1999–00Pittsburgh PenguinsNHL74112031821023519
2000–01Pittsburgh PenguinsNHL425101560
2000–01Atlanta ThrashersNHL333161936
2001–02Atlanta ThrashersNHL3835851
2001–02Detroit Red WingsNHL8011810002
2002–03HC Chemopetrol, a.s.ČHL1023514
2002–03Avangard OmskRSL61238900045
2003–04Vancouver CanucksNHL162578
2003–04Boston BruinsNHL36415192771120
2004–05HC Chemopetrol, a.s.ČHL4662329135612330
2005–06Boston BruinsNHL325111656
2006–07HC Chemopetrol, a.s.ČHL418816134
2006–07EHC BielNLB22248
2006–07EHC BielNLA – baráž20004
2007–08HC LitvínovČHL457613121511222
2008–09HC LitvínovČHL48526319830004
2009–10HC BENZINA LitvínovČHL112023910004
2011–12HC BENZINA LitvínovČHL – play out50336
2013–14HC Verva LitvínovČHL2826852
2014–15HC Verva LitvínovČHL1741526
Celkem v NHL62256193249838424141839

Reprezentace

  
RokTýmSoutěžZGABTM
1989Československo 18MEJ 1863144
1990Československo 20MSJ734718
1991Československo 20MSJ709914
1991ČeskoslovenskoMS921332
1991ČeskoslovenskoKP501125
1992ČeskoslovenskoOH811214
1996ČeskoSP30006
1997ČeskoMS811235
1998ČeskoOH61018
1998ČeskoMS601120
2004ČeskoMS702210
2004ČeskoSP31012
2005ČeskoMS90006
Mistrovství světa 5×39358103
Olympijské hry 2×1421322
Kanadský/Světový pohár 3×1111233

Celková bilance 116 utkání/13 branek

Politická kariéra

Jiří Šlégr
Místopředseda NÁR.SOC.
Ve funkci:
26. listopadu 2011 – 11. června 2014
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
29. května 2010 – 14. června 2013
Zastupitel města Litvínov
(v letech 2006–2010 také radní města)
Úřadující
Ve funkci od:
11. října 2014
Ve funkci:
21. října 2006 – 16. října 2010
Člen Rady České televize
(v letech 2020–2022 také místopředseda rady)
Úřadující
Ve funkci od:
27. března 2020
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSSD (2010–2011)
NÁR.SOC. (2011–2014)
Nestraník
v zastupitelstvuza SNK ED (2006–2010)
za SNK ED (od 2014)
do Senátuza ČSSD (2016, 2017)

Narození30. května 1971 (53 let)
Jihlava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťKateřina Kardová (do 2014)
Lucie Králová (od 2015)
RodičeJiří Bubla
SídloHorní Litvínov
Profesehokejista a politik
OceněníNejlepší obránce v československé hokejové lize (1991)
Triple Gold Club (2005)
Stanley Cup
CommonsJiří Šlégr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V komunálních volbách v roce 2006 kandidoval jako nestraník za SNK-ED do Zastupitelstva města Litvínova. Uspěl, byl zvolen městským zastupitelem[13] a následně i radním města.

V roce 2008 začal spolupracovat s ČSSD a stal se její tváří v předvolební kampani. Natočil pro ČSSD volební klip, ve kterém v oranžovém dresu najíždí na bránu, v níž stojí brankář v modrém dresu se jmenovkou Topolánek a dává mu gól.[14] Ve zrušených volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2009 měl kandidovat za ČSSD. V Ústeckém kraji byl na kandidátce na druhém místě hned za Jiřím Paroubkem.[15] V řádných volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2010 kandidoval už jako člen ČSSD na 2. místě její kandidátky v Ústeckém kraji a získal mandát poslance Poslanecké sněmovny PČR.[16]

V říjnu 2011 opustil spolu s Paroubkem ČSSD a stal se zakládajícím členem nového politického uskupení – strany NÁR.SOC. (později LEV 21). Na jejím ustavujícím sjezdu dne 26. listopadu 2011 byl zvolen jejím místopředsedou. V krajských volbách v roce 2012 kandidoval za LEV 21 do Zastupitelstva Ústeckého kraje, ale neuspěl.[17] Zároveň kandidoval ve volbách do Senátu PČR v roce 2012 za LEV 21 v obvodu č. 29 – Litoměřice. Se ziskem 5,65 % hlasů však skončil na 6. místě a nepostoupil ani do druhého kola.[18] Dne 14. června 2013 na mimořádném jednání Sněmovny v reakci na policejní razii na Úřadu vlády ČR oznámil, že se vzdává poslaneckého mandátu a ukončí svou politickou kariéru.[19] Uvedl, že se chce vrátit do čistého prostředí mezi sportovce.[20]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval za LEV 21 na 5. místě kandidátky v Ústeckém kraji, ale neuspěl (LEV 21 se do Sněmovny nedostala). V rámci kandidátky získal nejvíc preferenčních hlasů, a to 12,50 %.[21] V polovině června 2014 rezignoval na post místopředsedy LEV 21 a ze strany odešel.[22][23]

Ve volbách do zastupitelstev obcí v roce 2014 kandidoval za SNK ED do Zastupitelstva města Litvínova a uspěl.[24] Ve volbách v roce 2018 mandát zastupitele města obhájil, když z pozice nestraníka vedl kandidátku SNK ED.[25] Mandát zastupitele obhájil i v komunálních volbách v roce 2022, opět jako nestraník za SNK ED.[26]

V roce 2016 se pokusil o návrat do vysoké politiky, když kandidoval ve volbách do Senátu PČR jako nestraník za ČSSD v obvodu č. 4 – Most.[27][28] Se ziskem 16,42 % hlasů postoupil z druhého místa do druhého kola, v němž však prohrál poměrem hlasů 29,18 % : 70,81 % s kandidátkou hnutí Severočeši.cz Alenou Dernerovou. Senátorem se tedy nestal.[29][30] Nejvyšší správní soud ČR však prohlásil volby v tomto obvodu za neplatné a nařídil jejich opakování. V lednu 2017 tak za ČSSD kandidoval znovu[31], se ziskem 15,73 % hlasů však opět skončil na 2. místě.[32]

Mediální působení

Dne 11. března 2020 byl zvolen členem Rady České televize,[33] a to s účinností od 27. března 2020.[34] Nominoval jej HC Litvínov. V prosinci 2020 se pak stal v Radě ČT místopředsedou.[35] Post místopředsedy zastával do prosince 2022.[36]

Kontroverze

V lednu 2021 se v době nouzového stavu během pandemie covidu-19 zúčastnil narozeninové oslavy podnikatele Petra Bendy v jeho teplickém hotelu. Oslava však porušovala celou řadu platných epidemiologických omezení. Šlégr nejdříve neposkytl žádné vyjádření a později, jako celá řada dalších účastníků, vysvětlil svou účast pracovními povinnostmi.[37] Část poslanců zároveň Šlégra vyzvala k odstoupení z Rady ČT.

Odkazy

Reference

  1. VANĚK, Lukáš. Jiří Šlégr: U kolektivního sportu hraje roli chemie a soudržnost, to poté rozhoduje [online]. Frekvence1.cz, 2019-05-10 [cit. 2024-05-25]. Dostupné online. 
  2. Blesk.cz. 22. ledna 2014. Dostupné online. [cit. 2024-06-17].
  3. Blesk.cz. 8. května 2015. Dostupné online. [cit. 2021-04-13].
  4. P. Kolář: Paroubek vystoupil z ČSSD, EURO.cz, 7.10.2011. www.euro.cz [online]. [cit. 2011-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-19. 
  5. The Official 1995 NHL Yearbook. Toronto: Worldsport Properties Inc., 1994. S. 194. (anglicky) 
  6. BÁRTA, P. Touha po zlatém sourozenci. Fotografie Marek Kučera. Gól. 21. květen 1998, roč. 31, čís. 21, s. 2, 3. ISSN 0323-0386. 
  7. Reportáž zápasu Slavia – Litvínov 23.3.2012
  8. LANGR, Michael. Šlégr doplnil zlatou sbírku, i když nebyl na ledě. Upadl bych, řekl [online]. Idnes.cz, 2015-04-24 [cit. 2015-04-24]. Dostupné online. 
  9. BÍLEK, Petr. Rulík už není trenérem hokejového Litvínova. Nahradil ho Šlégr [online]. Idnes.cz, 2018-01-09 [cit. 2018-01-15]. Dostupné online. 
  10. Trenér Šlégr rezignoval, hokejový Litvínov hledá jeho nástupce. iDNES.cz [online]. 2019-11-26 [cit. 2023-03-03]. Dostupné online. 
  11. Kysela skončil jako generální manažer Litvínova. Jeho práci převezme Šlégr. iSport.cz [online]. [cit. 2023-03-03]. Dostupné online. 
  12. Šlégr skončil ve vedení Litvínova. ‚Chci si dát odstup. Nastal čas na změnu,‘ uvedl. iROZHLAS [online]. [cit. 2023-03-03]. Dostupné online. 
  13. Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo města, Kraj: Ústecký kraj, Okres: Most, Obec: Litvínov, Kandidátní listina: SNK Evropští demokraté [online]. Český statistický úřad, 2006 [cit. 2014-07-03]. Dostupné online. 
  14. Archivovaná kopie. www.cssd.cz [online]. [cit. 2009-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-23. 
  15. http://www.lidovky.cz/hokejista-slegr-vstupuje-do-cssd-a-miri-do-snemovny-fhk-/ln_domov.asp?c=A090626_124328_ln_domov_mev
  16. http://www.mediafax.cz/politika/3048017-Do-snemovny-se-dostala-Rapkova-i-hokejista-Slegr-Langer-jako-poslanec-konci
  17. Volby do zastupitelstev krajů konané dne 12.10. – 13.10.2012, Jmenné seznamy, Kraj: Ústecký kraj, Kandidátní listina: Národní socialisté - levice 21. století [online]. Český statistický úřad, 2012 [cit. 2014-07-03]. Dostupné online. 
  18. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 12.10. – 13.10.2012, Jmenné seznamy a přehledy, Obvod: 29 – Litoměřice [online]. Český statistický úřad, 2012 [cit. 2014-07-03]. Dostupné online. 
  19. Poslanec Šlégr složil mandát, vrací se k hokeji. Deník.cz [online]. 2013-06-14. Dostupné online. 
  20. Chci zpět do čistého prostředí sportu, prohlásil Šlégr a složil mandát, iDNES.cz, 14. 6. 2013
  21. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 25.10. – 26.10.2013, Jmenné seznamy, Kraj: Ústecký kraj, Strana: LEV 21 - Národní socialisté [online]. Český statistický úřad, 2013 [cit. 2014-07-03]. Dostupné online. 
  22. Historie strany LEV 21 - Národní socialisté [online]. Ministerstvo vnitra ČR [cit. 2014-07-03]. Dostupné online. 
  23. Paroubkovu stranu opouštějí členové. Nebyla s ním řeč, říkají někteří [online]. iDNES.cz, 2014-07-02 [cit. 2014-07-03]. Dostupné online. 
  24. http://volby.cz/pls/kv2014/kv21111?xjazyk=CZ&xid=0&xv=21&xdz=2&xnumnuts=4205&xobec=567256&xstrana=129
  25. https://volby.cz/pls/kv2018/kv21111?xjazyk=CZ&xid=0&xv=12&xdz=2&xnumnuts=4205&xobec=567256&xstrana=129
  26. Jmenné seznamy | volby.cz. www.volby.cz [online]. [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. 
  27. Výsledky hlasování pro volby do Senátu [online]. ČSSD, 2016-03-14 [cit. 2016-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-25. 
  28. Před třemi lety utekl do „čistého světa sportu“. Teď Šlégra láká Senát. iDNES.cz [online]. 2016-02-19 [cit. 2016-03-31]. Dostupné online. 
  29. Výsledky voleb v obvodě Most [online]. iDNES.cz, 2016 [cit. 2016-10-13]. Dostupné online. 
  30. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 7.10. – 8.10.2016, Výsledky hlasování, Obvod: 4 – Most [online]. Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-10-16]. Dostupné online. 
  31. Do opakovaných voleb na Mostecku jde 9 kandidátů, Dernerová odmítla ANO. iDNES.cz [online]. 2016-12-12 [cit. 2016-12-15]. Dostupné online. 
  32. Opakované volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 27.1. – 28.1.2017, Jmenné seznamy a přehledy, Obvod: 4 – Most, Výběr: všichni platní kandidáti dle čísla [online]. Český statistický úřad, 2017 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. 
  33. Poslanci volili členy televizní a rozhlasové rady, uspěli Bradáč, Kysilka, Šlégr a Pokorný. Zbývají 4 místa. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-03-11 [cit. 2020-03-11]. Dostupné online. 
  34. Do Rady ČT byli zvoleni Bradáč, Šlégr a Kysilka. MediaGuru.cz [online]. 2020-03-11 [cit. 2020-03-27]. Dostupné online. 
  35. Předsedou Rady ČT byl zvolen Pavel Matocha. Médiář.cz [online]. 2020-12-16 [cit. 2020-12-16]. Dostupné online. 
  36. Matocha funkci neobhájil, novým předsedou Rady ČT byl zvolen Karel Novák. Médiář.cz [online]. 2022-12-07 [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. 
  37. Kmotr Benda asi slavil sám. Všichni hosté tvrdí, že v hotelu byli pracovně. iDNES.cz [online]. 2021-01-26 [cit. 2021-01-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Gold medal-2008OB.svg
Olympic Gold medal. like 2008 Summer Olympic's Gold medal
Olympic flag.svg
Olympijská vlajka
Silver medal-2008OB.svg
Olympic Silver medal. like 2008 Summer Olympic's Gold medal
Bronze medal-2008OB.svg
Olympic Bronze medal. like 2008 Summer Olympic's Gold medal
Flag of Czechoslovakia.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka
Gold medal icon.svg
An icon that represents a gold medal
Silver medal icon.svg
An icon that represents a silver medal
Bronze medal icon.svg
An icon that represents a bronze medal
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Jiří Šlégr 2022.jpg
Autor: David Sedlecký, Licence: CC BY-SA 4.0
Jiří Šlégr, český hokejista