Jiří Šneberger
Ing. Jiří Šneberger | |
---|---|
Místopředseda Senátu Parlamentu České republiky | |
Ve funkci: 29. listopadu 2006 – 6. listopadu 2010 | |
3. senátor za obvod č. 7 – Plzeň-město | |
Ve funkci: 6. listopadu 2004 – 6. listopadu 2010 | |
Předchůdce | Jiří Skalický |
Nástupce | Dagmar Terelmešová |
Zastupitel Plzeňského kraje | |
Ve funkci: 13. října 2012 – 8. října 2020 | |
8. primátor města Plzeň | |
Ve funkci: 25. listopadu 1998 – 13. ledna 2005 | |
Předchůdce | Zdeněk Prosek |
Nástupce | Miroslav Kalous |
Zastupitel města Plzeň (v letech 1994–1998 také radní města) | |
Ve funkci: 16. října 2010 – 23. září 2022 | |
Ve funkci: 19. listopadu 1994 – 2. listopadu 2006 | |
Zastupitel MO Plzeň 2-Slovany | |
Ve funkci: 14. listopadu 1998 – 14. listopadu 2002 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | ODS (od 1991) |
Narození | 26. srpna 1960 (63 let) Plzeň Československo |
Národnost | česká |
Choť | Veronika Šnebergerová |
Děti | Michal, Aneta, Martin |
Alma mater | VŠSE v Plzni |
Profese | politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jiří Šneberger (* 26. srpna 1960 Plzeň) je český politik, bývalý senátor a v letech 2006–2010 místopředseda Senátu Parlamentu České republiky, v letech 2012 až 2020 zastupitel Plzeňského kraje, v letech 1994 a 2006 a 2010 až 2022 zastupitel města Plzně, člen ODS.
Osobní život
Nejdříve se vyučil soustružníkem ve Škodě Plzeň (1976–79), aby poté paralelně se zaměstnáním absolvoval Střední školu pro pracující při podniku Škoda Plzeň (1979–81) a následně i vysokoškolské studium na Vysoké škole strojní a elektrotechnické tamtéž (1981–86).
Po absolutoriu pracoval jako systémový analytik ve Škodě Plzeň. Po sametové revoluci se začal politicky angažovat. V roce 1991 se stal předsedou privatizační komise města Plzně a v roce 1994 přestoupil na regionální pracoviště Fondu národního majetku tamtéž.
Je podruhé ženatý, má manželku Veroniku, z prvního manželství syna Michala a dceru Anetu, z druhého manželství syna Martina.
Politické působení
V letech 1998–2005 působil ve funkci primátora Plzně. Roku 2004 úspěšně kandidoval za ODS do Senátu ve volebním obvodu Plzeň – jih, Plzeň – Slovany a Horažďovicko. V období 2006–2010 zastával v horní komoře post místopředsedy. Zároveň působil jako hlavní volební manažer ODS.[1] Po prohraných krajských a senátních volbách se v listopadu 2008 stal předsedou oblastní organizace ODS v Plzni.[2] Ve volbách 2010 svůj mandát senátora neobhájil, přestože první kolo vyhrál se ziskem 28,64 % hlasů proti 26,34 % hlasů Dagmar Terelmešové, která jej však ve druhém kole porazila díky 54,06 % hlasů.[3]
V komunálních volbách v roce 2014 obhájil za ODS post zastupitele města Plzně.[4] V krajských volbách v roce 2016 obhájil za ODS post zastupitele Plzeňského kraje.[5] Také ve volbách v roce 2020 post krajského zastupitele obhajoval, ale tentokrát neuspěl.[6] V roce 2022 již do zastupitelstva města Plzně nekandidoval.
Reference
- ↑ Volební kampaň vrcholí – dvě nejsilnější strany se v boji o voliče míjejí
- ↑ ČT 24: Šéf plzeňské ODS odstoupil kvůli prohře ve volbách, 10. 11. 2008
- ↑ Volby 2010
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo statutárního města, Kraj: Plzeňský kraj, Okres: Plzeň-město, Obec: Plzeň, Kandidátní listina: Občanská demokratická strana [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2015-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 7.10. – 8.10.2016, Jmenné seznamy, Kraj: Plzeňský kraj, Kandidátní listina: Občanská demokratická strana, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-10-18]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 2.10. – 3.10.2020, Jmenné seznamy, Kraj: Plzeňský kraj, Všechny kandidátní listiny, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2020 [cit. 2020-11-03]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Osobní stránka
- Stránka v Senátu PČR[nedostupný zdroj]
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“