Jiří Adamíra

Jiří Adamíra
Narození2. dubna 1926
Dobrovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí14. srpna 1993 (ve věku 67 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
ChoťLjuba Benešová
PartnerkaHana Maciuchová (do 1993)
DětiMarek Adamíra

Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob na pražském Vyšehradském hřbitově

Jiří Adamíra (2. dubna 1926 Dobrovice14. srpna 1993 Praha) byl český herec, partner herečky Hany Maciuchové.

Život

Jiří Adamíra vystudoval gymnázium v Praze-Vršovicích a Střední průmyslovou školu na Smíchově. V průběhu druhé světové války účinkoval v amatérských divadelních souborech.[1]

Hrál v několika filmech, televizních inscenacích i seriálech, ale největších úspěchů dosáhl na divadelních jevištích. Divadlo začal hrát už v roce 1945. V 50. letech 20. století se také poprvé objevil před kamerou, ale potom přijal mimopražská angažmá. Významnější bylo například jeho působení ve Státním divadle v Ostravě v letech 19521962. Potom nastoupil do Realistického divadla v Praze, kde působil od roku 1962 do roku 1990. Vytvořil zde desítky charakteristických rolí, jejichž společným rysem byla schopnost zobrazit typ moderního intelektuála, aristokrata, bránícího se banalitě noblesou a ironií. Objevil se například v roli Shakespeareova Richarda III. nebo Pelopa ve hře Námluvy Pelopovy od Jaroslava Vrchlického.

V roce 1964 hrál ve filmu Zbyňka Brynycha …a pátý jezdec je Strach natočeného na motivy povídky Hany Bělohradské Bez krásy, bez límce. Jde o dramatický příběh židovského lékaře, který prožívá dobu protektorátu jako hrůzný sen. Jiří Adamíra byl často obsazován také do televizních inscenací a seriálů – například Byl jednou jeden dům, Panoptikum města pražského. Díky svému podmanivému kultivovanému hlasu je znám také z dabingu nebo z uměleckých recitací. Jiří Adamíra byl laureátem státní ceny a v roce 1989 jmenován zasloužilým umělcem.

Svůj umělecký život završil několika rolemi v Národním divadle, kam nastoupil v roce 1990 a působil zde až do své smrti.[2] V letech 1990–1993 působil jako pedagog na DAMU. Z manželství Jiřího Adamíry a herečky Ljuby Benešové (jejím prvním manželem byl herec Josef Langmiler) pochází syn Marek Adamíra, který je lékař, specializací kardiochirurg a působí v pražském centru IKEM.

Dne 14. srpna 1993 zemřel na rakovinu páteře ve věku 67 let. Místem posledního odpočinku Jiřího Adamíry je pražský Vyšehradský hřbitov.

Citát

On byl výsostná osobnost…Bylo mu čtyřicet šest let, život už vnímal velmi z nadhledu. Když jsem se mu svěřovala se svými problémy, navigoval mě tak, že jsem je řešila s jeho nadhledem. Ta naše existence byla taková symbióza–vlastně nás bavilo všechno.

Hana Maciuchová[3]

Divadelní role, výběr

Filmografie

Film

  • 1964 …a pátý jezdec je Strach
  • Jeden z nich je vrah
  • Podezření
  • Příběh lásky a cti
  • 1979 Božská Ema
  • Nevěsta k zulíbání
  • Oldřich a Božena
  • Hra v oblacích
  • Stíhán a podezřelý (film, 1979) – hlavní podezřelý inženýr Trojan
  • Poločas štěstí (film, 1984) – řidič uhelných skladů inženýr Karel
  • Lev s bílou hřívou (film, 1987) – Karel Kovařovic
  • Konec starých časů (1989/90) – sluha
  • Svědek umírajícího času (film – zkrácená verze seriálu Lékař umírajícího času, 1990) – vypravěč
  • Robinson Crusoe (audio kniha, 1995) – vypravěč

Televize

Rozhlasové role

Odkazy

Reference

Literatura

  • Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 21. sešit. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ; Ústav pro regionální studia, 2006. 168 s. ISBN 80-7368-255-9. S. 15–17.
  • ČERNÝ, František. Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci. Praha : Mladá fronta, 1978. S. 290.
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 104, 228, 229, 255, 285, 327, 340, 473, 520.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 16–17.
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 14. 
  • KŘÍŽENECKÝ, Jaroslav. Jiří Adamíra – Noblesní král českého jeviště, Řitka: nakl.ČAS, 2013, str. 19, ISBN 978-80-7475-089-2
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 9. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 21–22. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 37. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jiří Adamíra hrob Vyšehrad.jpg
Autor: David Sedlecký, Licence: CC BY-SA 4.0
Hrob českého herce Jiřího Adamíry na Vyšehradském hřbitově v Praze
Jiří Adamíra.jpg
Autor: Hana Smejkalová, Licence: CC BY-SA 4.0
Jiří Adamíra, český herec