Jiří Bezdružický z Kolovrat
| Jiří Bezdružický z Kolowrat | |
|---|---|
 Erb rodu | |
| Nejvyšší zemský sudí Českého království | |
| Ve funkci: 1511[1] nebo 1512[2][3] – 1520[1] nebo 1516[2][3] | |
| Panovník | Vladislav II., Ludvík |
| Místodržící Českého království | |
| Ve funkci: 25. červenec 1508 – ? | |
| Panovník | Vladislav II. |
| Narození | 1526 nebo 1528 |
| Choť | Eliška z Fictumu († 1539–1540) |
| Rodiče | Jan Bezdružický z Kolovrat († 1475) Anežka Berková z Dubé |
| Příbuzní | bratr: Jetřich Bezdružický z Kolovrat († před 1510) bratr: Václav Bezdružický z Kolovrat (1457– před 1539) strýc: Albrecht Novohradský z Kolovrat († 1491) |
| Zaměstnání | politik |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jiří Bezdružický z Kolovrat (také z Kolowrat; zmiňován 1481, † 1526[1][4] nebo 1528?[3]) byl český šlechtic z rodu Kolovratů. V druhém desetiletí 16. století zastával úřad nejvyššího zemského sudího Českého království.
Původ a kariéra
Narodil se jako syn Jana Bezdružického z Kolovrat († 1475) a jeho manželky Anežky Berkové z Dubé.
Vystupoval jako horlivý katolík.[5] Rozhodnutím svatojakubského sněmu z 25. července 1508 byl jmenován jedním z místodržících, kteří zastupovali Vladislava Jagellonského, protože ten dlouhodobě sídlil v Budíně.[6] V letech 1511–1520 (nebo 1512–1516)[2][3] byl nejvyšším zemským sudím Českého království.[1] Na zemském sněmu, v jehož čele stál, v této době soupeřila šlechta s královskými městy, která si chtěla zachovat hospodářská práva a moc na zemském sněmu. Spor byl ukončen Svatováclavskou smlouvou v roce 1517.
Majetek
Držel Bezdružice[3] a odkázal je své manželce. Ta je jako vdova podle závěti převzala v roce 1528.[5] Zdědil Buštěhrad a koupil Mšec.[3]
Rodina
Václav Bezdružický z Kolovrat se oženil s Eliškou z Fictumu († 1539–1540), ale neměli žádné děti.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia – Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 55. Dále jen Juřík (2016).
- ↑ a b c PALACKÝ, František. Dílo Františka Palackého I. Příprava vydání Jaroslav Charvát. Praha: [s.n.], 1941. Dostupné online. Kapitola Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků, s. 361.
- ↑ a b c d e f Ottův slovník naučný. 14. Kartel - Kraj. Praha: J. Otto, 1899. Dostupné online. S. 602.
- ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Kolowratů 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-30 [cit. 2020-07-24]. Dostupné online.
- ↑ a b BĚLOHLÁVEK, Miloslav, a kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 32.
- ↑ Juřík (2016), s. 56.
Literatura
- JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia – Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 55–56.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Adolf Matthias Hildebrandt , Licence: CC0
Wappen der Kolowrat (tschechisch Kolovratové, auch Krakovští z Kolovrat), eines böhmischen Uradelsgeschlechts mit gleichen Vorfahren wie die Herren und Reichsgrafen Sahrer von Sahr, auch: Schdiar von Schdiar, gelegentlich auch von Saar, tschechisch: Žďárští ze Žďáru und alttschechisch: Zdiárský ze Zdiáru, lateinisch: de Sora oder de Sara, die Herren von Janovic (deutsch von Janowitz) oder die Herren von Vimperk (deutsch von Winterberg). Verwandtschaft besteht auch mit den Rittern und Grafen Čejka von Olbramovic (deutsch Czejka von Olbramowitz) sowie mit den Rittergeschlechtern Dvořecký von Olbramovic (deutsch Dvoretzky von Olbramowitz), Podolský von Olbramowitz und Zrucký von Chřenovic. → [1]