Jiří Cieńciała

doc. Ing. Jiří Cieńciała, CSc.
(Jerzy Cieńciała)
10. ministr průmyslu a obchodu ČR
Ve funkci:
10. července 2013 – 29. ledna 2014
Předseda vládyJiří Rusnok
PředchůdceMartin Kuba
NástupceJan Mládek
4. senátor za obvod č. 73 – Frýdek-Místek
Ve funkci:
15. října 2016 – 15. října 2022
PředchůdcePetr Gawlas
NástupceZdeněk Matušek
3. rektor Vysoké školy podnikání
Ve funkci:
16. února 2012 – 28. září 2015
PředchůdceVladimír Krajčík
NástupceVŠ zrušena
1. rektor Vysoké školy podnikání a práva
Ve funkci:
1. června 2015 – 25. září 2016
PředchůdceVŠ vznikla
NástupceJaromír Veber
Generální ředitel Třineckých železáren
Ve funkci:
1997 – 2011
PředchůdceBronislav Cienciala
NástupceJan Czudek
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
Ve funkci:
28. dubna 2011 – 13. dubna 2017
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ (bývalý člen)
Nestraník
v české vláděnezávislý (2013–2014)
v Senátuza „OSN“ (2016–2022)
Narození10. března 1950 (73 let)
Vendryně
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Dětisyn Michal
Alma materVŠ báňská v Ostravě
Webová stránkawww.jiricienciala.cz
CommonsJiří Cieńciała
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Cieńciała (Jerzy Cieńciała) [vysl. přibližně čieňčala] (* 10. března 1950 Vendryně) je bývalý generální ředitel Třineckých železáren, v letech 2016 až 2022 senátor za obvod č. 73 – Frýdek-Místek, v letech 2007 až 2017 působil ve vedení Svazu průmyslu a dopravy ČR a od roku 2012 byl rektorem Vysoké školy podnikání, resp. v letech 2015 až 2016 rektorem Vysoké školy podnikání a práva. Od července 2013 do ledna 2014 byl členem Rusnokovy vlády jako ministr průmyslu a obchodu.

Život

Pochází z polské menšiny v Českém Slezsku. Vystudoval obor systémové inženýrství na Vysoké škole báňské v Ostravě (promoval v roce 1974). V roce 1982 obhájil kandidátskou práci (získal titul CSc.), deset let pak byl externím vyučujícím na VŠB Ostrava. Habilitoval se (získal titul doc.) na své alma mater v roce 2003, o rok později byl jmenován docentem pro obor řízení průmyslových systémů.[1]

Svou profesní kariéru začínal v Třineckých železárnách. V této ocelářské firmě působil na různých hospodářských pozicích více než 37 let. Nejprve pracoval v útvaru výpočetní techniky, později jako pracovník automatizace výroby a následně byl ředitelem pro vývoj a obchod strojírenské divize. V roce 1997 se stal generálním ředitelem Třineckých železáren. Z této funkce odešel až na konci roku 2011. V říjnu 2012 byl zvolen členem dozorčí rady této akciové společnosti.[2]

V prosinci 1999 se stal členem dozorčí rady nově založené akciové společnosti Moravia Energo,[3] ve které setrval až do prosince 2008, kdy společnost po prudkém poklesu cen elektřiny nebyla schopna hradit své závazky vůči energetické burze.[4][5] Po následném prohlášení konkursu museli věřitelé odepsat pohledávky v řádu miliard korun.[6] Podle médií mohly na pádu Moravie Energo vydělat Třinecké železárny, které získaly možnost nakoupit si na počátku roku 2009 elektřinu za nižší ceny.[7]

V červenci 2007 byl kooptován do předsednictva Svazu průmyslu a dopravy ČR,[8] v dubnu 2011 byl pak zvolen viceprezidentem pro výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání.[9] Na funkce rezignoval v dubnu 2017, jelikož se stal senátorem.[10]

V únoru 2012 byl zvolen rektorem soukromé Vysoké školy podnikání v Ostravě.[11] Ta byla na konci září 2015 zrušena a stala se součástí soukromé Vysoké školy podnikání a práva, jejímž rektorem se Cieńciała stal už od června téhož roku. Funkci rektora zastával do září 2016.[12] Zároveň působí jako externí člen ve vědeckých radách VŠB – TU Ostrava a Ostravské univerzity.

V roce 2008 získal ocenění „Manažer roku“.[13][14] Je členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace, která je odborným a poradním orgánem vlády České republiky. Zasedá v dozorčí radě asociace Hutnictví železa (sdružuje ocelářské podniky v České republice a na Slovensku). Předsedá představenstvu Česko-polské obchodní komory v Ostravě.

Jiří Cieńciała má syna Michala.[15]

Politické působení

Do politiky vstoupil, když mu designovaný premiér Jiří Rusnok nabídl 2. července 2013 post ministra průmyslu a obchodu ve své vládě.[16] Nabídku přijal 4. července 2013.[17] Prezident Miloš Zeman jej do funkce jmenoval 10. července 2013.[18] Vláda Jiřího Rusnoka jej usnesením č. 952 ze dne 11. prosince 2013 jmenovala zmocněncem vlády pro řešení problémů spojených s revitalizací Moravskoslezského a Ústeckého kraje.[19]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 kandidoval jako nestraník za hnutí OBČANÉ SPOLU – NEZÁVISLÍ („OSN“) v obvodu č. 73 – Frýdek-Místek.[20] Se ziskem 46,18 % hlasů postoupil z prvního místa do druhého kola, v němž porazil poměrem hlasů 73,35 % : 26,64 % lidovkyni Pavlu Golasowskou. Stal se tak senátorem.[21][22] Ve volbách do Senátu PČR v roce 2022 svůj mandát již neobhajoval.[23]

Reference

  1. ↑ doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. [online]. Vysoká škola podnikání [cit. 2013-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-08. 
  2. ↑ Do dozorčí rady Třineckých železáren byl nově zvolen Jiří Cienciala [online]. all for power informační portál a časopis, 2012-10-23 [cit. 2013-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-04. 
  3. ↑ Notářský zápis o založení akciové společnosti MORAVIA ENERGO, a.s. ze dne 8. prosince 1999
  4. ↑ Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 25851870, MORAVIA ENERGO, a.s.
  5. ↑ Jana Klímová, Obchodníkům s proudem hrozí pád, Mladá fronta DNES, 27. listopadu 2008
  6. ↑ Zuzana Kubátová, Chrenkova zkrachovalá firma Moravia Energo uhradí jenom zlomek dluhů, HN.ihned.cz, 5. ledna 2010
  7. ↑ Miroslav Zajíček, Poučení z pádu Moravie Energo, hn.ihned.cz, 25. února 2009
  8. ↑ Zápis z jednání valné hromady Svazu průmyslu a dopravy ČR konaného dne 30. října 2007 od 13.00 h v Mladé Boleslavi [online]. Svaz průmyslu a dopravy ČR, 2007-10-30 [cit. 2013-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-21. 
  9. ↑ Zápis z jednání valné hromady Svazu průmyslu a dopravy ČR dne 28. dubna 2011 od 10.00 h v Praze [online]. Svaz průmyslu a dopravy ČR, 2011-04-28 [cit. 2013-07-04]. Dostupné online. 
  10. ↑ Úplný výpis ze spolkového rejstříku, Svaz průmyslu a dopravy České republiky, L 3148 vedená u Městského soudu v Praze [online]. Veřejný rejstřík a Sbírka listin [cit. 2020-02-11]. Dostupné online. 
  11. ↑ Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc., se dnes představil ve škole [online]. Vysoká škola podnikání, 2012-02-14 [cit. 2013-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-19. 
  12. ↑ Rektoři (členové ČKR) veřejných, státních a soukromých vysokých škol od roku 1990 [online]. Česká konference rektorů [cit. 2017-04-05]. Dostupné online. 
  13. ↑ Manažerem roku se stal šéf Třineckých železáren Cienciala [online]. Hospodářské noviny, 2009-04-17 [cit. 2013-07-04]. Dostupné online. 
  14. ↑ Miroslav Motejlek, Nevkusné divadlo na Žofíně, motejlek.com, 17. dubna 2009, cit. "Zodpovědnost za pád firmy nese její vedení, zejména představenstvo a dozorčí rada. Šest let byl jejím předsedou Jiří Cienciala. Měl dozorovat a být zodpovědný. Jak vyplývá z výroční zprávy Moravia Energo, dostával za to zaplaceno.", dostupné online
  15. ↑ Doc. Ing. Jiří CIENCIALA, CSc. [online]. 1000 Leaders of the Czech Republic [cit. 2013-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-13. 
  16. ↑ Kandidátem na ministra průmyslu je rektor ostravské VŠ Cienciala [online]. České noviny.cz, 2013-07-02 [cit. 2013-07-04]. Dostupné online. 
  17. ↑ Dalšími ministry v Rusnokově vládě budou Cienciala a Žák [online]. lidovky.cz, 2013-07-04 [cit. 2013-07-04]. Dostupné online. 
  18. ↑ Zeman jmenoval Rusnokovu vládu. Čeká, že zabrání tlakům na policii [online]. iDNES.cz, 2013-07-10 [cit. 2013-07-10]. Dostupné online. 
  19. ↑ USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 11. prosince 2013 č. 952
  20. ↑ Do senátních voleb letos zamířilo 233 kandidátů [online]. 2016-08-02 [cit. 2016-08-09]. Dostupné online. 
  21. ↑ Výsledky voleb v obvodě Frýdek-Místek [online]. iDNES.cz, 2016 [cit. 2016-10-13]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 7.10. – 8.10.2016, Výsledky hlasování, Obvod: 73 – Frýdek-Místek [online]. Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-10-16]. Dostupné online. 
  23. ↑ Do senátních voleb se přihlásilo 180 kandidátů, méně než před šesti lety. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2022-07-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jiří Cieńciała in 2016.jpg
Autor: Martin Vlček, Kancelář Senátu, Licence: CC BY 3.0
doc. Ing. Jiří Cieńciała, CSc., od roku 2016 člen Senátu Parlamentu České republiky