Jiří Cieńciała

doc. Ing. Jiří Cieńciała, CSc.
(Jerzy Cieńciała)
10. ministr průmyslu a obchodu ČR
Ve funkci:
10. července 2013 – 29. ledna 2014
Předseda vládyJiří Rusnok
PředchůdceMartin Kuba
NástupceJan Mládek
4. senátor za obvod č. 73 – Frýdek-Místek
Ve funkci:
15. října 2016 – 15. října 2022
PředchůdcePetr Gawlas
NástupceZdeněk Matušek
3. rektor Vysoké školy podnikání
Ve funkci:
16. února 2012 – 28. září 2015
PředchůdceVladimír Krajčík
NástupceVŠ zrušena
1. rektor Vysoké školy podnikání a práva
Ve funkci:
1. června 2015 – 25. září 2016
PředchůdceVŠ vznikla
NástupceJaromír Veber
Generální ředitel Třineckých železáren
Ve funkci:
1997 – 2011
PředchůdceBronislav Cienciala
NástupceJan Czudek
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
Ve funkci:
28. dubna 2011 – 13. dubna 2017
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ (bývalý člen)
Nestraník
v české vláděnezávislý (2013–2014)
v Senátuza „OSN“ (2016–2022)
Narození10. března 1950 (73 let)
Vendryně
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Dětisyn Michal
Alma materVŠ báňská v Ostravě
Webová stránkawww.jiricienciala.cz
CommonsJiří Cieńciała
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Cieńciała (Jerzy Cieńciała) [vysl. přibližně čieňčala] (* 10. března 1950 Vendryně) je bývalý generální ředitel Třineckých železáren, v letech 2016 až 2022 senátor za obvod č. 73 – Frýdek-Místek, v letech 2007 až 2017 působil ve vedení Svazu průmyslu a dopravy ČR a od roku 2012 byl rektorem Vysoké školy podnikání, resp. v letech 2015 až 2016 rektorem Vysoké školy podnikání a práva. Od července 2013 do ledna 2014 byl členem Rusnokovy vlády jako ministr průmyslu a obchodu.

Život

Pochází z polské menšiny v Českém Slezsku. Vystudoval obor systémové inženýrství na Vysoké škole báňské v Ostravě (promoval v roce 1974). V roce 1982 obhájil kandidátskou práci (získal titul CSc.), deset let pak byl externím vyučujícím na VŠB Ostrava. Habilitoval se (získal titul doc.) na své alma mater v roce 2003, o rok později byl jmenován docentem pro obor řízení průmyslových systémů.[1]

Svou profesní kariéru začínal v Třineckých železárnách. V této ocelářské firmě působil na různých hospodářských pozicích více než 37 let. Nejprve pracoval v útvaru výpočetní techniky, později jako pracovník automatizace výroby a následně byl ředitelem pro vývoj a obchod strojírenské divize. V roce 1997 se stal generálním ředitelem Třineckých železáren. Z této funkce odešel až na konci roku 2011. V říjnu 2012 byl zvolen členem dozorčí rady této akciové společnosti.[2]

V prosinci 1999 se stal členem dozorčí rady nově založené akciové společnosti Moravia Energo,[3] ve které setrval až do prosince 2008, kdy společnost po prudkém poklesu cen elektřiny nebyla schopna hradit své závazky vůči energetické burze.[4][5] Po následném prohlášení konkursu museli věřitelé odepsat pohledávky v řádu miliard korun.[6] Podle médií mohly na pádu Moravie Energo vydělat Třinecké železárny, které získaly možnost nakoupit si na počátku roku 2009 elektřinu za nižší ceny.[7]

V červenci 2007 byl kooptován do předsednictva Svazu průmyslu a dopravy ČR,[8] v dubnu 2011 byl pak zvolen viceprezidentem pro výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání.[9] Na funkce rezignoval v dubnu 2017, jelikož se stal senátorem.[10]

V únoru 2012 byl zvolen rektorem soukromé Vysoké školy podnikání v Ostravě.[11] Ta byla na konci září 2015 zrušena a stala se součástí soukromé Vysoké školy podnikání a práva, jejímž rektorem se Cieńciała stal už od června téhož roku. Funkci rektora zastával do září 2016.[12] Zároveň působí jako externí člen ve vědeckých radách VŠB – TU Ostrava a Ostravské univerzity.

V roce 2008 získal ocenění „Manažer roku“.[13][14] Je členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace, která je odborným a poradním orgánem vlády České republiky. Zasedá v dozorčí radě asociace Hutnictví železa (sdružuje ocelářské podniky v České republice a na Slovensku). Předsedá představenstvu Česko-polské obchodní komory v Ostravě.

Jiří Cieńciała má syna Michala.[15]

Politické působení

Do politiky vstoupil, když mu designovaný premiér Jiří Rusnok nabídl 2. července 2013 post ministra průmyslu a obchodu ve své vládě.[16] Nabídku přijal 4. července 2013.[17] Prezident Miloš Zeman jej do funkce jmenoval 10. července 2013.[18] Vláda Jiřího Rusnoka jej usnesením č. 952 ze dne 11. prosince 2013 jmenovala zmocněncem vlády pro řešení problémů spojených s revitalizací Moravskoslezského a Ústeckého kraje.[19]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 kandidoval jako nestraník za hnutí OBČANÉ SPOLU – NEZÁVISLÍ („OSN“) v obvodu č. 73 – Frýdek-Místek.[20] Se ziskem 46,18 % hlasů postoupil z prvního místa do druhého kola, v němž porazil poměrem hlasů 73,35 % : 26,64 % lidovkyni Pavlu Golasowskou. Stal se tak senátorem.[21][22] Ve volbách do Senátu PČR v roce 2022 svůj mandát již neobhajoval.[23]

Reference

  1. ↑ doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. [online]. Vysoká škola podnikání [cit. 2013-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-08. 
  2. ↑ Do dozorčí rady Třineckých železáren byl nově zvolen Jiří Cienciala [online]. all for power informační portál a časopis, 2012-10-23 [cit. 2013-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-04. 
  3. ↑ Notářský zápis o založení akciové společnosti MORAVIA ENERGO, a.s. ze dne 8. prosince 1999
  4. ↑ Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 25851870, MORAVIA ENERGO, a.s.
  5. ↑ Jana Klímová, Obchodníkům s proudem hrozí pád, Mladá fronta DNES, 27. listopadu 2008
  6. ↑ Zuzana Kubátová, Chrenkova zkrachovalá firma Moravia Energo uhradí jenom zlomek dluhů, HN.ihned.cz, 5. ledna 2010
  7. ↑ Miroslav Zajíček, Poučení z pádu Moravie Energo, hn.ihned.cz, 25. února 2009
  8. ↑ Zápis z jednání valné hromady Svazu průmyslu a dopravy ČR konaného dne 30. října 2007 od 13.00 h v Mladé Boleslavi [online]. Svaz průmyslu a dopravy ČR, 2007-10-30 [cit. 2013-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-21. 
  9. ↑ Zápis z jednání valné hromady Svazu průmyslu a dopravy ČR dne 28. dubna 2011 od 10.00 h v Praze [online]. Svaz průmyslu a dopravy ČR, 2011-04-28 [cit. 2013-07-04]. Dostupné online. 
  10. ↑ Úplný výpis ze spolkového rejstříku, Svaz průmyslu a dopravy České republiky, L 3148 vedená u Městského soudu v Praze [online]. Veřejný rejstřík a Sbírka listin [cit. 2020-02-11]. Dostupné online. 
  11. ↑ Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc., se dnes představil ve škole [online]. Vysoká škola podnikání, 2012-02-14 [cit. 2013-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-19. 
  12. ↑ Rektoři (členové ČKR) veřejných, státních a soukromých vysokých škol od roku 1990 [online]. Česká konference rektorů [cit. 2017-04-05]. Dostupné online. 
  13. ↑ Manažerem roku se stal šéf Třineckých železáren Cienciala [online]. Hospodářské noviny, 2009-04-17 [cit. 2013-07-04]. Dostupné online. 
  14. ↑ Miroslav Motejlek, Nevkusné divadlo na Žofíně, motejlek.com, 17. dubna 2009, cit. "Zodpovědnost za pád firmy nese její vedení, zejména představenstvo a dozorčí rada. Šest let byl jejím předsedou Jiří Cienciala. Měl dozorovat a být zodpovědný. Jak vyplývá z výroční zprávy Moravia Energo, dostával za to zaplaceno.", dostupné online
  15. ↑ Doc. Ing. Jiří CIENCIALA, CSc. [online]. 1000 Leaders of the Czech Republic [cit. 2013-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-13. 
  16. ↑ Kandidátem na ministra průmyslu je rektor ostravské VŠ Cienciala [online]. České noviny.cz, 2013-07-02 [cit. 2013-07-04]. Dostupné online. 
  17. ↑ Dalšími ministry v Rusnokově vládě budou Cienciala a Žák [online]. lidovky.cz, 2013-07-04 [cit. 2013-07-04]. Dostupné online. 
  18. ↑ Zeman jmenoval Rusnokovu vládu. Čeká, že zabrání tlakům na policii [online]. iDNES.cz, 2013-07-10 [cit. 2013-07-10]. Dostupné online. 
  19. ↑ USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 11. prosince 2013 č. 952
  20. ↑ Do senátních voleb letos zamířilo 233 kandidátů [online]. 2016-08-02 [cit. 2016-08-09]. Dostupné online. 
  21. ↑ Výsledky voleb v obvodě Frýdek-Místek [online]. iDNES.cz, 2016 [cit. 2016-10-13]. Dostupné online. 
  22. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 7.10. – 8.10.2016, Výsledky hlasování, Obvod: 73 – Frýdek-Místek [online]. Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-10-16]. Dostupné online. 
  23. ↑ Do senátních voleb se přihlásilo 180 kandidátů, méně než před šesti lety. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2022-07-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Jiří Cieńciała in 2016.jpg
Autor: Martin Vlček, Kancelář Senátu, Licence: CC BY 3.0
doc. Ing. Jiří Cieńciała, CSc., od roku 2016 člen Senátu Parlamentu České republiky
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“