Jiří Cvetler

prof. JUDr. Jiří Cvetler
Narození4. února 1902
Praha, Čechy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. září 1991 (ve věku 89 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Alma materUniverzita Karlova
Povoláníprofesor právních dějin
vědecký pracovník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Cvetler (4. února 1902 Praha[1]16. září 1991 Brno) byl československý právní historik, papyrolog a slavista. Působil na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, Právnické fakultě Masarykovy univerzity a ve Slovanském ústavu ČSAV.

Život

Absolvoval vinohradské gymnázium, poté studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kde v roce 1924 získal doktorát práv. V právní praxi pak působil jako advokát, současně si ale dále rozšiřoval své vědomosti v oboru římského práva, byzantských studií a zejména papyrologie, která se mu stala vědeckým koníčkem.[2] V letech 1931 a 1932 např. studoval u profesora Wengera na filozofické fakultě v Mnichově a u profesora Riccoboneho na právnické fakultě v Římě. V roce 1935 se prací Daneion a zápůjčka v právu ptolemajského Egypta habilitoval na pražské právnické fakultě v oboru římského práva, přičemž již předtím vyučoval i na Státní škole archivní v Praze. Účastnil se mezinárodních papyrologických kongresů a podnikl mnoho studijních cest po Evropě. Byl členem společností Institut du Droit romain v Paříži a Association internationale de papyroloques v Bruselu. Svou pedagogickou činnost musel v období protektorátu utlumit, působil tehdy jako syndik a člen ředitelství společnosti Vacuum Oil Company.[3]

V roce 1946 přešel do Brna, kde na právnické fakultě nastoupil za nacisty zavražděného profesora Vážného. Stal se zde vedoucím ústavu římského práva, opět se zúčastnil několika studijních pobytů a hojně publikoval. Slibná kariéra vysokoškolského pedagoga však byla přerušena zrušením fakulty v roce 1950, přešel pak do Slovanského ústavu ČSAV, kde se věnoval především bulharským dějinám, středověké Byzanci a balkanistice obecně. Publikoval např. práci Český a slovenský podíl na budování bulharského státu nebo se podílel na vydání učebnice Světové dějiny státu a práva ve starověku. Po roce 1963 odešel do důchodu, ale jen na čas, protože po obnovení brněnské právnické fakulty v roce 1969 se na ni vrátil, tentokrát již jako řádný profesor obecných dějin státu a práva a vedoucí katedry dějin státu a práva, pro potřeby výuky zde vydal skripta římského práva. Roku 1971 odešel podruhé do důchodu, ovšem ani pak nepřestal s pedagogickými aktivitami, ještě několik let zůstal externím pracovníkem katedry dějin státu a práva a účastnil se i činnosti kabinetu balkanistiky a hungaristiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.[3] Spolu s Jaromírem Kinclem vydal dva díly učebnice Obecné dějiny státu a práva, věnované starověku a ranému novověku, a v osmdesátých letech se podílel souhrnu bibliografie hungaristky a balkanistiky.[2]

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Apolináře na Novém Městě pražském [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2018-12-16]. Dostupné online. 
  2. a b Jiří Cvetler (1902 – 1991) [online]. Brno: The European Society for History of Law [cit. 2014-08-01]. Dostupné online. 
  3. a b Jiří Cvetler (1902 – 1991) [online]. Brno: Právnická fakulta Masarykovy univerzity [cit. 2015-04-16]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Literatura

  • VLČEK, Eduard; SCHELLE, Karel; KNOZ, Tomáš. Život a dílo prof. JUDr. Jiřího Cvetlera. Brno: Masarykova univerzita, 1993. ISBN 80-210-0675-7. 
  • VLČEK, Eduard. Jiří Cvetler – pokračovatel prof. Vážného. In: SCHELLE, Karel. Římské právo a jeho odkaz v současném právu (Sborník z vědecké konference věnované prof. JUDr. Janu Vážnému). Brno: Masarykova univerzita, 1992. ISBN 80-210-0499-1. S. 54–56.
  • HAVLÍKOVÁ, Lubomíra. Recepce byzantských právních památek ve slovanském, zejména velkomoravském prostředí (reflexe v české právní historii). In: Poznávanie kultúrneho dedičstva sv. Cyrila a Metoda, ed. J. Michalov – M. Hetényi – P. Ivanič – Z. Taneski. Nitra: UKF 2007, 54-68. ISBN 978-80-8094-239-7.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
JiriCvetler.jpg
Autor: PetrKovac1972, Licence: CC BY-SA 4.0
Prof. Jiří Cvetler