Jiří Doležal (navigátor)
plk. Jiří Doležal, A.F.R.Ae.S. | |
---|---|
Narození | 8. ledna 1919 Úpice Československo |
Úmrtí | 10. prosince 1993 Praha Česko |
Místo pohřbení | hřbitov Jindřichův Hradec, Vídeňská ulice |
Národnost | česká |
Alma mater | Aeronautical College Engineering |
Povolání | navigátor, letecký konstruktér |
Zaměstnavatelé | Royal Air Force, Aero Vodochody |
Chybí svobodný obrázek. |
Jiří Doležal (8. ledna 1919 Úpice – 10. prosince 1993 Praha) byl navigátor 311. československé bombardovací perutě RAF během druhé světové války a politický vězeň komunistického režimu v Československu.
Život
Před druhou světovou válkou
Jiří Doležal se narodil 8. ledna 1919 v Úpici. Jeho rodina se přestěhovala do Kutné Hory, kde vystudoval reálné gymnázium. Po maturitě dne 1. října 1937 byl povolán k vojenské prezenční službě u lehkého dělostřelectva v Josefově, v rámci které absolvoval školu pro důstojníky v záloze. Ještě před jejím ukončením došlo v březnu 1939 k německé okupaci a následnému rozpuštění československé armády. Dosáhl hodnosti četaře aspiranta.
Druhá světová válka
Francie
Dne 2. července 1939 překročil Jiří Doležal ilegálně hranici do Polska, odkud pokračoval po moři do Francie. Zde podepsal vstup do cizinecké legie načež strávil dva měsíce pěšího výcviku v severní Africe. Po vypuknutí druhé světové války mu byl umožněn přesun do Agde, kde byl 26. září 1939 zařazen ke zde vznikající československé zahraniční jednotce. Zpočátku působil u spojařů, následně u dělostřelectva. Po pádu Francie v červnu 1940 odjel lodí přes Gibraltar do Velké Británie.
Velká Británie
Dne 7. července dorazil Jiří Doležal do Liverpoolu, poté je v Cholmodeley zařazen k československé jednotce a zařazen do velitelské zálohy. Od září 1941 do června 1942 absolvoval potřebný výcvik a 15. června byl přijat do Royal Air Force. Dne 29. listopadu 1942 byl zařazen k 311. československé bombardovací peruti v Talbenny jako navigátor. Mezi 8. lednem a 23. říjnem 1943 absolvoval operační turnus, během kterého se účastnil hlídkových protiponorkových letů. Po dalším výcviku byl 22. listopadu téhož roku zařazen k transportnímu letectvu. Sloužil u 246. a 511. peruti RAF na dálkových letech (Mlata, Azory, střední i dálný východ, Tichomoří) a to až do srpna 1945. Dosáhl hodnosti kapitána.
Po druhé světové válce
Po skončení druhé světové války zahájil Jiří Doležal studium na Aeronautical College Engineering, která zdárně ukončil v roce 1947, a začal pracovat ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu v Letňanech. V září 1949 byl zatčen Státní bezpečností a vojenským soudem odsouzen k pobytu v pracovním táboře v Kladně-Dříni. Propuštěn byl v roce 1950, poté pracoval v leteckém průmyslu, v závěru své profesní kariéry pak jako samostatný referent a konstruktér v Aeru Vodochody. Zde pracoval mj. na modifikacích letounu Iljušin Il-14. Dne 28. října 1990 byl povýšen do hodnosti podplukovníka, dne 3. ledna 1992 do hodnosti plukovníka. Zemřel 10. prosince 1993 v Praze. Urna s jeho popelem je uložena na hřbitově v Jindřichově Hradci, Vídeňské ulici.[1]
Jiří Doležal v kultuře
Zajímavostí je, že Jiří Doležal jako šéfkonstruktér vedl přestavbu sovětského letounu Lisunov Li-2 na britský Vickers Wellington pro potřeby filmu Nebeští jezdci z roku 1968. Stroj nebyl schopný letu, pouze samostatného pojíždění.[2]
Vyznamenání
- Československý válečný kříž 1939
- 1945 Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
- Československá medaile za zásluhy I. st.
- Pamětní medaile československé armády v zahraničí
- Hvězda 1939–1945
- Evropská hvězda leteckých posádek
- Hvězda Atlantiku
- Africká hvězda
- Barmská hvězda
- Britská medaile Za obranu
- Válečná medaile 1939–1945
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“