Jiří Drahoš je ženatý s manželkou Evou Drahošovou, kterou potkal v době studií v Praze, mají dvě dcery – Radku (* 1979) a Lenku (* 1981).[10][11] Eva Drahošová pracovala jako knihovnice, naposledy v knihovně Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.[12] V době vyhlášení prezidentské kandidatury svého manžela bylo Evě Drahošové 66 let, byla již sedm let v důchodu a pečovala o vnoučata.[13]
Záliby a jazykové znalosti
Jiří Drahoš nejraději tráví volný čas s rodinou na chatě a rád také pečuje s manželkou o zahradu. V létě se s manželkou věnují turistice a v zimě rádi běžkují.[14]
V červnu roku 1945, na začátku vysídlování Němců z Československa a osídlování pohraničních oblastí českým obyvatelstvem, odjel Jiří Drahoš starší ve svých 24 letech na Těšínsko do Jablunkova.[pozn. 3][23] V Jablunkově nejprve působil jako učitel na tamní základní škole a bydlel v učitelském bytě; v této době se seznámil se svou budoucí manželkou Annou (* 1923). Dne 20. února 1949 se manželům Drahošovým narodil v porodnici v Českém Těšíně syn Jiří. O tři roky později se narodil syn Josef (* 1952).[24] Oba chlapci byli pokřtěni.[16]
V roce 1950 byla v Jablunkově zřízena zvláštní škola, jejímž vedením byl pověřen Jiří Drahoš.[pozn. 4] Léta 1959 rozhodl Okresní národní výbor v Českém Těšíně o zřízení dvouleté „Učňovské školy zemědělské” s českým a polským vyučovacím jazykem, do jejíhož čela počítal s tehdejším ředitelem zvláštní školy Jiřím Drahošem. Vzhledem k tomu, že Jiří Drahoš absolvoval za první republiky pouze tříletý „Státní koedukační učitelský ústav v Litomyšli” zakončený maturitou,[25] bylo ředitelování na novém učilišti podmíněno doplněním vzdělání na pedagogickém institutu univerzity v Brně. Studium však odmítl a nadále působil na zvláštní škole v pozici ředitele. Ředitelem učiliště se stal v roce 1960 ing. František Sikora z Českého Těšína.[26] Otec Jiří Drahoš zakončil pedagogickou dráhu v pozici ředitele Zvláštní školy Třinec, Jablunkovská čp. 241.[16][27]
Matka Anna Drahošová
Matka Anna, vyznání římskokatolického, absolvovala jednoroční rodinnou školu „Odbornou školu pro ženská povolání” v Jablunkově.[pozn. 5] Po druhé světové válce pracovala jako vedoucí sestra územních jeslí Jablunkov, zdravotnického zařízení OÚNZFrýdek-Místek. Zemřela v roce 2009 ve věku 86 let.[14][28]
Vědecká činnost
Ústav teoretických základů chemické techniky
Na podzim roku 1973 nastoupil na studijní pobyt do Ústavu teoretických základů chemické techniky Československé akademie věd (ČSAV), do tehdejší skupiny fyzikální chemie vedené profesorem Eduardem Hálou. V roce 1977 obhájil disertační práci „Rovnováha kapalina-pára za vyšších tlaků. Generalizovaná metoda výpočtu” a obdržel titul kandidát věd (CSc.).[29] V roce 1977 mu byla udělena cena ČSAV.[30] Počínaje 1978 působil v tomto ústavu jako vědecký pracovník v Oddělení chemických reaktorů, skupina pro oblast modelování a řízení chemicko-inženýrských procesů (J. Čermák, J. Drahoš, A. Havlíček).[31]
V období 1985–1986 byl na studijním pobytu na Univerzitě v Hannoveru (Gottfried Wilhelm Leibniz Universität Hannover) ve Spolkové republice Německo, na který získal od Humboldtovy nadace se sídlem v Bad Godesbergu stipendium.[30] Nadace poskytovala mladým vědcům z různých vědních disciplín ve věku 25 až 38 let stipendium. V Hannoveru se seznámil s brazilským doktorandem a v lednu roku 1989 mu byl umožněna půlroční pobyt na Universitě v Sao Paulu, kde přednášel jako hostující profesor.[8]
Ústav chemických procesů Akademie věd České republiky
Jiří Drahoš se v roce 1992 stal zástupcem ředitele Ústavu teoretických základů chemické techniky a byl jím do roku 1994. Dne 1. července 1993 byl název ústavu oficiálně změněn na Ústav chemických procesů Akademie věd České republiky. V letech 1995–2003 pak Drahoš ústav jakožto ředitel vedl.[30][31] Od roku 2004 do srpna 2005 působil opět jako náměstek ředitele ústavu pro výzkum.[32]
Hlavním předmětem jeho odborného zájmu jsou vícefázové chemické reaktory.[30] Jako spoluautor je zapsán celkem pod 14 patenty, vydal na 60 prací v odborných mezinárodních periodikách; publikoval přes 60 původních prací v impaktovaných mezinárodních časopisech a podle SCI je na jeho práce přes 700 citačních ohlasů.[30]
V listopadu 2017 obdržel v pražském Tančícím doměčestný doktorát od japonskéUniverzity v Kóbe, která tak ocenila jeho dlouhodobou vědeckou práci a přínos k česko-japonské vědecké spolupráci; prezident univerzity při této příležitosti „vyzdvihl zejména přínos Jiřího Drahoše v oblasti chemických věd a mezinárodní vědecké spolupráce.“[33]
Drahoš je nebo byl členem několika vědeckých institucí: Inženýrská akademie ČR,[30][34] předsedou České společnosti chemického inženýrství,[30] je členem[35] a býval též předsedou[30]správní radyVŠCHT, dále působil jako člen představenstva Svazu chemického průmyslu.[36] V rámci Evropské federace chemického inženýrství působí jako člen její exekutivy a v letech 2006–2009 byl jejím předsedou.[30] Byl předsedou komise pro udílení doktorátů věd (DSc.) v oboru chemického inženýrství, dále je členem vědeckých rad VŠCHT,[37] byl též členem vědecké rady FCHI VŠCHT.[30] Rovněž je uváděn jako člen vědecké rady FS Vysokého učení technického v Brně[30] a dále je uveden též jako člen rady ÚCHP AV ČR.[38] Od roku 2002 předsedá Mezinárodnímu kongresu chemického a procesního inženýrství CHISA.[30] Je redaktorem mezinárodního časopisu Chemical Engineering Research and Design a členem rad časopisů International Journal of Multiphase Flow, Chemical Engineering & Technology a Clean Products and Processes.[30] Člen Učené společnosti ČR od roku 2009.
Předseda Akademie věd České republiky
Jiří Drahoš v roce 2009
V Akademii věd České republiky (AV ČR) působil Drahoš od roku 2005 na postu místopředsedy. Dne 16. prosince 2008 kandidoval při volbě nového předsednictva na místo předsedy AV ČR a zvítězil nad protikandidátkou Evou Sykovou z Ústavu experimentální medicíny v poměru hlasů 188:27. Dne 13. března 2009 jej prezident Václav Klaus na Pražském hradě jmenoval novým předsedou AV ČR.[39][40] Vedení Akademie věd oficiálně převzal na sněmu 24. března 2009, kdy nahradil dosavadního předsedu Václava Pačese. Na další pětileté období byl Akademickým sněmem AV ČR v prosinci 2012 potvrzen jako jediný kandidát na funkci předsedy akademie.[41]
Jeho působení jako předseda Akademie věd bylo poznamenáno bojem o financování akademických institucí, v němž dokázal úspěšně čelit politickému tlaku na snížení institucionálních prostředků pro AV ČR o téměř 50 %.[42][43]
V dubnu 2016 propůjčil na dva dny prostory Akademie věd pro uspořádání mezinárodní konference na téma „Překonávání globálních hrozeb: posilování mezikulturního dialogu, stability a míru.“ Konference probíhala pod patronátem ministra zahraničních věcí ČR a za účasti zástupců zemí OIC.[44][nedostupný zdroj] V jejím průběhu vyzval ministr zahraničíLubomír Zaorálek k boji proti násilí a šíření skupinové nenávisti a k serióznímu, trpělivému a citlivému naslouchání pokojně projevovaným obavám části evropské a české veřejnosti tváří v tvář nejen náboženskému extremismu, ale i rychlým kulturním proměnám v Evropě spojeným s masovou migrací.[45][46]
Funkci předsedy Akademie věd ČR Drahoš vykonával do 24. března 2017.[47]
Politická činnost
Členství v politických stranách, nařčení ze spolupráce s StB
Jiří Drahoš nebyl nikdy členem žádné politické strany[48] a jako reakci na nařčení, že byl agentem StB, předložil médiím v červenci 2017 negativní lustrační osvědčení, které bylo vydáno již v roce 1992.[49]
Kandidatura na prezidenta
Michal Horáček, Pavel Fischer a Marek Hilšer vyjadřují podporu Jiřímu Drahošovi v závěru kontaktní kampaně – leden 2018Jiří Drahoš v prezidentské kampani během srpna 2017.
Podle volebních modelů měl před prvním kolem prezidentské volby po Miloši Zemanovi největší šanci se stát příštím prezidentem republiky.[54] Prezentoval se především jako osobnost s ambicí spojovat společnost, konat v duchu Ústavy České republiky a pozvednout českou vědu a vzdělávání.[55] Mezi Drahošovy hlavní vize patřila aktivní role České republiky v rámci Evropské unie, její ukotvení na Západě, odpovědný přístup ke krajině a životnímu prostředí[56] a podpora lidské vynalézavosti a tvořivosti jako jediného „obnovitelného zdroje“ českého bohatství.[55][57]
Jiří Drahoš s hercem, scenáristou a písničkářem Zdeňkem Svěrákem
V červenci 2017 se podle bookmakerů stal poprvé favoritem pro prezidentské volby 2018.[66] Výsledky průzkumu agentury Focus pro Český rozhlas ze září 2017 dávaly Drahošovi pro první kolo volby naději na postupové druhé místo se ztrátou 15 % na Miloše Zemana.[67] Podle průzkumu agentury Median pro Seznam.cz ze září 2017 byl nejpřijatelnější ze všech současných kandidátů a v druhém kole by proti Zemanovi zvítězil v poměru 55,5:44,5;[68] dle průzkumu agentury Stem/Mark z listopadu 2017 však už měl oproti Zemanovi menší podporu, a to v poměru 40:45.[69]
Během 22 předvolebních debat, které hodnotil tým Demagog.cz, měl Jiří Drahoš největší procento pravdivých výroků (94 %), na opačné straně žebříčku pravdivosti skončili Miloš Zeman (74 %) a Petr Hannig (61 %).[70]
Do druhého kola získal Drahoš podporu od manželů Horákových, majitelů společnosti Albatros Media, od Nadace Blížksobě, od firmy Y Soft Corporation nebo od spolumajitele finanční skupiny RSJ Václava Dejčmara. K polovině ledna 2018 získal Drahoš na kampaň 34 milionů korun.[78]
První kolo voleb
Jiří Drahoš se zpěváky Mišíkovými, otcem Vladimírem a synem Adamem
V samotných prezidentských volbách získal v prvním kole 26,6 % hlasů, čímž skončil na druhém místě za Milošem Zemanem s 38,56 % hlasů. Do druhého kola se tak dostal právě se stávajícím prezidentem Zemanem.[4] Po skončení prvního kola vyjádřili neúspěšní kandidáti Marek Hilšer, Michal Horáček, Vratislav Kulhánek a Mirek Topolánek a po jistém váhání též Pavel Fischer[79] podporu Jiřímu Drahošovi do druhého kola a vyzvali své voliče, aby ho volili; Michal Horáček mu navíc zdarma nabídnul své billboardy, zaplacené i na druhé kolo voleb.[80]
Druhé kolo voleb
Jiří Drahoš postoupil do druhého kola voleb společně s Milošem Zemanem. Druhé kolo voleb proběhlo v pátek 26. a v sobotu 27. 1. 2018. V sobotu 27. 1. ve 14:00 se všechny hlasy začaly počítat a v 16:00 už byly všechny hlasy spočítané. Vyhrál Miloš Zeman s 51,36 % hlasů (celkem 2 853 390 hlasů), čímž Jiřího Drahoše relativně těsně porazil s 48,63 % hlasů (celkem 2 701 206 hlasů).[4] Celková účast u voleb byla 66,60 %. Jiří Drahoš po uznání porážky prohlásil, že neodchází ani z politiky, ani z veřejného života, a že „to co není nyní, tak bude“.[81]
Kandidát na ministra školství, mládeže a tělovýchovy
V červnu roku 2022 nabídl Ministr vnitraVít Rakušan Jiřímu Drahošovi pozici ministra školství, mládeže a tělovýchovy po rezignaci ministra Petra Gazdíka. Drahoš nabídku odmítl.[82]
Senátorem
Jiří Drahoš jako senátorZleva senátor Jiří Drahoš, demokratický aktivista Simon Cheng a předseda Senátu Miloš Vystrčil, září 2021
V samotných volbách získal 52,65 % hlasů, a byl tak hned v prvním kole zvolen senátorem. V Senátu nahradil Evu Sykovou.[87] Stal se členem senátorského Klubu Starostové a nezávislí.[88] V Senátu zastává post předsedy Výboru pro vzdělání, vědu a inovace.
Po volbách do Senátu v říjnu 2020 se o něm spekulovalo jako o možném budoucím předsedovi Senátu, Drahošův domovský klub i Jiří Drahoš sám však nakonec podpořili opětovnou kandidaturu Miloše Vystrčila (ODS). Jako senátor podporuje ochranu lidských práv ve světě a politiku předsedy Senátu Miloše Vystrčila, jež je zaměřena tímto směrem. Například v září 2021 se v Senátu setkal s hongkongským prodemokratickým aktivistou Simonem Chengem.
Na začátku listopadu 2022 byl zvolen 1. místopředsedou Senátu PČR, když dostal v tajné volbě 67 z 80 odevzdaných hlasů. Ve funkci tak vystřídal Jiřího Růžičku.[89]
Považuje se za proevropského kandidáta, který jednoznačně stojí za členstvím Česka v NATO: „Česká republika je součástí demokratické Evropy. Chceme-li mít na Evropu vliv, musíme být její součástí. Další zásadní věcí je bezpečnost státu. Žádný stát naší velikosti není schopen zvládnout bezpečností tematiku samostatně. Proto je naše členství v NATO důležité.“[92] Je také proti referendu o vystoupení z NATO.[93] Spojené státy považuje za dobrého spojence České republiky a podle Drahoše na tom nic nezměnilo ani zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem.[94]
Otázka referenda o vystoupení z EU a přijetí eura
Jiří Drahoš
O možnosti uspořádání referenda o vystoupení z Evropské unie se vyjádřil skepticky. Jako důvod své opatrnosti uvádí názor, že o složitých tématech, jako je členství v mezinárodních organizacích, nelze rozhodovat „jednoduchými otázkami ANO-NE“.[95][96] Referendum je v době snadného ovlivňování názorů lidí všemi směry, zejména prostřednictvím Internetu, z jeho pohledu velmi nebezpečné.[97] Na svém webu svůj postoj doplňuje: „Dnes ale není vystoupení z EU tématem, o kterém by se vedla soustavná celospolečenská debata. Jen ta přitom může přinést informace nezbytné pro pochopení problematiky v celé její šíři. Hlavní slovo dnes bohužel nemají fakta, ale politické emoce a často i cílené dezinformace. To je přesně ta situace, kdy o budoucím směřování země podle mě není správné rozhodovat v referendu.“ Pokud by však takový zákon byl Parlamentem přijat, nebránil by mu. Bylo by však podle něj důležité uspořádat korektní kampaň, v níž by byli občané informování o výhodách členství v EU. Názor mnohých by se pak podle něj změnil. Je však pro referendum na komunální úrovni.[9] Drahoš podporuje zahájení procesu přijetí eura již v následujícím volebním období.[98]
Otázka uvalených sankcí na Rusko
Nerušil by sankce proti Rusku a podporuje ukrajinskou územní celistvost. Česko by podle Drahoše nemělo sloužit jako most mezi Ruskem a Západem, protože je samo součástí EU, a „můžeme naopak věrohodně varovat před naivitou, kterou některé síly v západních zemích vůči Rusku projevují.“[99] Drahoš si spojuje současné Rusko se Sovětským svazem a s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968, a uvedl, že Češi mají „zkušenosti s mentalitou Ruska, nejen kvůli jeho blízkosti, ale také kvůli jeho vlivu na domácí poměry po okupaci v roce 1968.“[99] V rozhovoru pro Český rozhlas spekuloval, že si ruské tajné služby přejí znovuzvolení Miloše Zemana, připustil ale, že pro svá tvrzení nemá žádné důkazy. Rusko označil za hrozbu pro Českou republiku.[94] V jiném rozhovoru pro E15.cz Drahoš prohlásil, že mít dobré vztahy se stabilním Ruskem je v zájmu Evropy i České republiky.[99]
Podle Jiřího Drahoše je také vliv člověka na globální změnu klimatu nepopiratelný a lidskou činností bychom měli důsledky globálních změn eliminovat.
Ohledně armády se vyjádřil tak, že je nedostatečně ozbrojena a výdaje na ni bychom měli zvyšovat pro dodržení závazků se státy NATO a jednotky AČR by se měly i nadále podílet na operacích v Afghánistánu.[102]
Drahoš označil stát Izrael za zemi, která je mu sympatická.[103] Uvedl, že zde se zrodila důležitá část židovsko-křesťanské civilizace, která je pro Evropu klíčová a tradiční vztahy s Izraelem jsou velmi dobré a Drahoš by v těchto vztazích určitě rád pokračoval.[104]
Migrační krize
Podle svého postoje z ledna 2018 se Jiří Drahoš domnívá, že „přerozdělování uprchlíků na základě kvót je neúčinné a dokonce politicky škodlivé“ a že problém uprchlíků „může narušit politickou, ekonomickou i kulturní stabilitu Evropy“.[96] V říjnu 2015 napsal Drahoš komentář do Hospodářských novin pod názvem „Vážnější migrační vlny ještě přijdou“, ve kterém píše: „Nesmíme však podléhat populistickým návodům na jednoduchá řešení a musíme si zachovat zdravý rozum. Potřebujeme dlouhodobou strategii migrační politiky, která umožní efektivní zvládání proudu uprchlíků tak, aby to odpovídalo absorpční kapacitě České republiky.“[105]
Jiří Drahoš při pietním aktu k výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy u Českého rozhlasu
Evropská migrační krize se podle Drahoše nevyřeší „zadrátováním hranic,“ ale měla by se řešit na místě, kde vzniká. Jelikož do Evropy přichází řada migrantů z čistě ekonomických důvodů, musíme se prostě smířit s tím, že rozumné řešení bude stát hodně peněz.[50] V červnu 2017 Drahoš uvedl k otázce uprchlických kvót pro členské země EU, že „Přijmout tady nějakých 2 600 z bezpečnostního hlediska prověřených uprchlíků nebo migrantů by neměl být žádný problém.“[106]
Při diskuzi s občany během předvolební kampaně v červenci 2017 Drahoš uvedl, že v Evropě neexistuje žádný úspěšný model integrace muslimů, a prohlásil, že „Evropa nemůže uživit sto milionů Afričanů, je třeba pomáhat jim doma.“[103] Také řekl, že problémem je vytváření uzavřených muslimských komunit v Evropě, ale také dobrovolná segregace některých skupin obyvatel od většinové společnosti ve Spojených státech.[104]
V otázce migrace a teroru byl přístup Jiřího Drahoše hodnocen jako nejvstřícnější v anketě s anonymními odpověďmi IDNES.cz „Otázka pro prezidenta“:[107]
„
Musíme současně řešit následky i příčiny. Evropa by měla lépe hájit vnější hranici a kontrolovat ty, kteří k nám přicházejí. Abychom omezili riziko útoků teroristů, musíme posílit všechny složky ochrany, včetně tajných služeb. Díky ekonomické síle Evropy pak lze řešit problémy v místech jejich vzniku. Každá nová studna nebo závlahový systém pro pěstování potravin v subsaharské Africe snižují motivaci místních obyvatel k migraci. Tam by měla Evropa směrovat své úsilí, nikoliv do vnucených kvót.
“
Na Volební kalkulačce uvádí, že by Evropa migrační krizi měla řešit koordinovaně – „to ale neznamená podřídit se kvótám, koordinovaný postup je vždy účinnější.“ Zároveň Jiří Drahoš považuje členství v EU za „příležitost, jak hájit naše zájmy a podílet se na rozhodování.“[102]
Signatář výzvy Vědci proti strachu a lhostejnosti
V srpnu 2015 Drahoš podepsal spolu s 3 500 vědci a 9 000 osobami mimo vědeckou obec výzvu „Vědci proti strachu a lhostejnosti“, která reagovala na protiimigrační a protimuslimské nálady v české společnosti.[108][109] Drahoš v souvislosti s podepsáním výzvy označil vědce za „elitu“ českého národa a prohlásil, že vědci „přemýšlejí, analyzují, kritizují a jsou od počátku vedeni k tomu, aby pochybovali. Nevím, kdo víc by měl být elitou.“[109]
Cesta Miloše Vystrčila na Tchaj-wan
Jiří Drahoš plně podpořil cestu předsedy SenátuMiloše Vystrčila na Tchaj-wan na přelomu srpna a září 2020. Sám Drahoš plánoval navazující cestu na Tchaj-wan v září 2020, kvůli pandemii koronaviru ji však byl nucen odložit.
Vnitrostátní politika
V tiskové zprávě po oznámení kandidatury sdělil Drahoš, že hlavním důvodem jeho kandidatury „jsou obavy o osud novodobé české demokracie. Není mi lhostejný nárůst extremismu a populismu a jisté občanské apatie vůči základním demokratickým hodnotám.“[110]
Nejmenoval by vládu, jejíž součástí by byli komunisté.[93] Nejmenoval by premiérem někoho, kdo je obviněn z trestného činu (například v případě možného obvinění Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo).[111]
Institut milosti podle jeho názoru do českého právního řádu patří, jakožto „světélko na konci tunelu“ poskytující každému odsouzenému naději. Uděloval by ji pouze ze sociálních, zdravotních a humanitárních důvodů a před jejím udělením by se radil s odborníky.[9]
Mezi českými politiky ocenil Pavla Bělobrádka pro akceptaci racionálních argumentů, Miroslava Kalouska za plnění svých slibů, „byť byl ministrem ve vládách, které Akademii věd příliš nepřály“ a jako korektního ve vyjednávání ocenil také Jana Fischera. Naopak považoval za nepřijatelné, aby český prezident říkal v Číně, že se tam jezdí učit, jak stabilizovat společnost.[112] V minulosti nebyl a ani nebude členem žádné politické strany.[113] Podporu mu vyjádřili předsedové STAN, KDU-ČSL a TOP09.[114]
Podporuje progresivní zdanění, tedy aby lidé s vyššími příjmy platili procentuálně vyšší daně. Byl by pro zvyšování důchodového věku i nad 65 let; proti privatizaci národního podniku Budějovický Budvar nemá námitek.[116]
Otázka EET, rodiny, homosexuálních párů a zákazu kouření
Souhlasil s elektronickou evidencí tržeb v restauracích a ve většině ostatních segmentů služeb, s tím, že ví o řadě restaurací, které s tím také nemají problém.[117] Nezaváděl by ji však pro trhovce a drobné podnikatele.[118]
Jiří Drahoš zdůraznil svou víru v tradiční rodinu, v níž se učíme „ty nejzákladnější věci o sobě a druhých lidech“. Nebyl by ani proti zákonu umožňujícímu adopci homosexuálními páry, již považuje za lepší alternativu, než aby děti vyrůstaly bez rodiny v dětském domově.[118][119]
Zákaz kouření v restauracích vnímal tak, že se Česko přiřadilo ke zbytku Evropy a mohl by mít prý také sympatický sociální dopad.[120] Je pro to, aby měl kuřák tak vysoký stupeň pojištění, který odpovídá riziku.[121]
Otázka Sudetských Němců a vyznamenání Mašínů
V dubnu 2017 uvedl k otázce vysídlení Němců z Československa, že poválečný odsun sudetských Němců byl především důsledek něčeho, co se stalo v předchozích šesti letech.[122] V červnu 2017 ovšem uvedl, že by přijal pozvání na výroční setkání Sudetoněmeckého krajanského sdružení, pokud by s tím souhlasila vláda.[106] Vyjádřil, že má pochopení pro kontroverzní skupinu bratří Mašínů a prohlásil, že „Každý má právo na odpor totalitnímu režimu.“[106] Vyznamenání by jim ale nepředal: „Příběh bratří Mašínů má zastánce i kritiky – rozděluje národ. Proto je lepší ho nechat historikům a budoucím generacím.“[123]
Otázka církevních restitucí a jejich zdanění
Jiří Drahoš se také zastal církevních restitucí a odmítl jejich zdanění.[2][124] V rozhovoru pro IDNES.cz prohlásil, že „vracet se dnes k těmto problémům by mohlo být otevřením Pandořiny skříňky. To bychom už pak mohli danit ledasco.“[125]
Jiří Drahoš na demonstraci proti Andreji Babišovi v Praze na Letné 16. listopadu 2019
Na jaře 2018 Drahoš založil spolek Společně pro Česko, pomocí něhož plánuje nabízet řešení důležitých témat.[84][127]
Kritika
Kontroverze
Během volební kampaně vyvolala kritiku jeho změna názoru, kdy nejdříve prohlašoval, že by vládu podpořenou komunisty nejmenoval, a poté otočil s tím, že by takovou vládu přece jenom jmenoval. Kritizováno bylo také jeho prohlášení na oficiálním facebookovém účtu, týkající se udělování amnestií, názory na amnestii totiž zčásti zkopíroval z facebookového účtu svého tehdejšího protivníka Michala Horáčka a vydával je za své vlastní. V dalším příspěvku se Jiří Drahoš za „kreativitu našeho externího kreativce“ omluvil s vysvětlením, že šlo o „trapné nedorozumění“.[128][129][130]
Některá média se pozastavila nad Drahošovým poradcem Jakubem Kleindienstem, členem dozorčí rady společnosti ML Compet, která podle policie ve Středočeském kraji narušovala soutěže ve prospěch Davida Ratha. Českému rozhlasu Kleindienst o kauze sdělil: „Kdybych něco takového zpozoroval, tak bych to nahlásil. Vůbec se mě to netýkalo. V té firmě jsem vůbec nepůsobil, myslel jsem si, že tu firmu koupím, ale na to nedošlo.“[131] Jiří Drahoš přiznal, že o Kleindienstově problematické minulosti věděl, ale kritiku novinářů považuje za vytrženou z kontextu a nepřikládá ji důležitost.[131]
Manželka Jiřího Drahoše Eva Drahošová prohlásila dle zpravodajského serveru Aktuálně.cz následující: „V České televizi nám fandí, ale nesmí to dávat najevo.“[132] Drahošová ale později uvedla, že byl výrok vytržený z kontextu.[133]
Drahoš v závěrečné prezidentské debatě na ČT před druhým kolem prezidentských voleb, kterou moderovala Světlana Witowská, prohlásil, že nejvíce mu na Zemanovi vadí, že „společnost nespojuje, že ji rozděluje, že je prezidentem dolních deseti milionů.“[134] Podle některých komentátorů Drahoš myslel frázi „prezidentem dolních deseti milionů“ ironicky, ale podle nich to tak nevyznělo.[135]
Časopis Reportér se snažil rozebrat některé výsledky Drahošovy desítky let trvající kariéry vědce (Aktuálně.cz uvádí, že pracoval v akademii věd více než 40 let)[136] nebo přesněji některé jeho výsledky, ke kterým patří i patenty, se kterými má být podle média Reportér spojen, kde v kritickém článku „Tajemství Jiřího Drahoše. Patenty, vyplacené dotace a sporné výsledky“ uvádí Jiří Štický kupř. že: „Na základě jednoho se například měla stavět linka na recyklaci PET lahví: není z ní nic, dotace na ni však udělena byla.“[137]
Poradcem senátora Jiřího Drahoše pro oblast školství je Bohumil Kartous, ředitel Pražského inovačního institutu.
Především před druhým kolem prezidentských voleb vyjádřily Jiřímu Drahošovi podporu různé osobnosti, na druhou stranu další osobnosti se jasně vyjádřily pro jeho protikandidáta Miloše Zemana; následující vyjádření jsou jen výběrem z mnoha vyjádření pro i proti prof. Drahošovi:
Poté, co Jiří Drahoš prohlásil, že by prezidentské volby 2018 mohly být ovlivněny zahraničními rozvědkami, vyjádřil se Miloš Zeman, že se podle něj mohlo jednat o trestný čin šíření poplašné zprávy. Drahoš na to řekl, že pro ovlivňování voleb přímý důkaz nemá, ale že se domnívá, že něco takového existuje.[128] Podle rozboru serveru Demagog.cz a dalších médií ovšem Miloš Zeman nepřesně citoval vyjádření BIS, která ovlivňování voleb nevyloučila, avšak uvedla, že o žádném ovlivňování nemá informace.[138][139]
Společně vyjádřili podporu Jiřímu Drahošovi hejtmani Martin Netolický (ČSSD), Josef Bernard (ČSSD), Jiří Štěpán (ČSSD), Jiří Čunek (KDU-ČSL) a Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Hejtmani dříve svou volbu vyjádřili na Facebooku, povětšinou s odvoláním na politické kauzy Miloše Zemana. Naopak hejtman Královéhradeckého kraje Štěpán odůvodnil svou volbu následovně: „Profesor Drahoš je osobnost, která má zkušenosti, prokazatelné výsledky, bude kultivovat politickou kulturu a držet Českou republiku v civilizované Evropě.“[140] Jiřího Drahoše později podpořil i hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO).
Podporovatelé Jiřího Drahoše v BrněJiní, mezi něž patří Jiří X. Doležal, podpořili Jiřího Drahoše jako protiváhu Miloše Zemana: „Ano, je pravda, že v mnohém s Drahošem nesouhlasím, ale každopádně je to člověk Západu. Člověk noblesní, vzdělaný, kultivovaný, člověk, kterého můžu za jeho předchozí kariéru jen hluboce obdivovat, člověk, který reprezentuje to nejlepší, co tahle země má – totiž české mozky.“[141]
V Aréně Jaromíra Soukupa citoval Jaromír Soukup komentátora časopisu Týden filmového střihače Vladimíra Baráka (Týden vydávaný Empresa Media, jehož je Soukup ředitelem), podle nějž Akademie věd fungovala pod Drahošovým vedením „v režimu samospádu.“[142] V reakci Jiří Drahoš naznačil, že 95 % členů Akademie věd bude mít jiný názor.[143] Opačné hodnocení přinesl např. Jiří Grygar, astrofyzik a popularizátor vědy, slovy: „Znám pana profesora jako svého nejvyššího šéfa v posledních osmi letech, ale také jako váženého člena Učené společnosti ČR. Za tu dobu vytáhl z bryndy Akademii věd a projevil rozhodnost a dobrý úsudek v krizových situacích.“[144]
Pro českého europoslance Jana Zahradila (ODS) se stal Jiří Drahoš definitivně nevolitelným svými názory o euru, jehož přijetí by dle svých slov podporoval či aktivně prosazoval již v příštím volebním období.[145]
Bývalý prezident Václav Klaus prohlásil na adresu Jiřího Drahoše: „Od něj jsem nikdy neslyšel žádný jasný politický názor nebo názor na věci, které hýbou naší dobou.“[146] Případně: „Já myslím, že pan Drahoš byl úředníkem vědy, já myslím, že nebyl žádným velkým vědcem.“[147]
↑Kronika Proseč II. (1918–1937) a III. (1940–1957) Jiřího Drahoše v seznamech učitelů školy obecné a měšťanské neuvádí.
↑Učitel Jiří Drahoš, poštovní revident Fritz, řídící učitel Háp s chotí, starosta Macháček, otec a matka Hartmannovi (viz Kronika Proseč III., s. 88).
↑Kronika Proseč III. Jiřího Drahoše v seznamu obyvatel odešlých do pohraničí neuvádí. Byl však veden v seznamu obyvatel města Proseče na čp. 78
↑Podle §59 zákona z 21. 4. 1948 č. 95/1948 Sb., O základní úpravě jednotného školství byly zvláštní školy určeny pro děti se sníženými schopnostmi. Přesnější specifikaci neposkytoval ani zákon z 24. 4. 1953 č. 31/1953 Sb., O Školské soustavě a vzdělávání učitelů. Podle §20 zákona z 15. 12. 1960 č. 186/1960 Sb., O soustavě výchovy a vzdělávání (školský zákon) se mělo mládeži duševně, smyslově nebo tělesně vadné, mládeži obtížně vychovatelné a mládeži umístěné v léčebných ústavech a ozdravovnách dostávat povinného základního, popřípadě i středního vzdělání a přípravy pro povolání zvláštními prostředky a metodami, které byly přiměřené schopnostem této mládeže, a to ve školách pro mládež vyžadující zvláštní péči. (www.npmk.cz, Vývoj pomocných (zvláštních) škol)
↑Jednoroční Odborná škola pro ženská povolání v Jablunkově byla zřízena a vydržována Slezskou Maticí osvěty lidové v roce 1937 (HOŘÍNEK, Ant., Činnost Slezské Matice osvěty lidové na Těšínsku a Hlučínsku za rok 1937, s. 20), obnovena byla roku 1945. Léta 1949 byla přeměněna na Vyšší sociálně zdravotní školu a v roce 1952 přeložena do Českého Těšína, kde stát zřídil Střední zdravotnickou školu (Státní okresní archiv Frýdek-Místek, datace 1945–1951, Vyšší sociálně zdravotní škola Jablunkov).
↑ abBICAN, Jaroslav. Prezidentský kandidát Jiří Drahoš: Státník nebo želé?. Fotografie Petr Horník; Komentáře. zprávy.tiscali.cz [online]. Tiscali Media, 12. 4. 2017 [cit. 7.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑Oficiální stránky Jiřího Drahoše. Můj život [online]. jiridrahos.cz [cit. 2018-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑ abcdVolba prezidenta republiky konaná ve dnech 12.01. – 13.01.2018 [online]. Český statistický úřad [cit. 2018-06-08]. Dostupné online.
↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 5.10. – 6.10.2018. www.volby.cz [online]. Český statistický úřad [cit. 2019-11-29]. Dostupné online.
↑ abŘízení ke jmenování profesorem – Informace o průběhu a výsledcích řízení ke jmenování profesorem od roku 1999 [online]. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky [cit. 2017-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 05-11-2017.
↑Úřad pro průmyslové vlastnictví. Národní databáze patentů [online]. ÚPV [cit. 2018-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-06-12.
↑ ab GEN: Jiří Drahoš. iVysílání [online]. Česká televize, 19. 2. 2017 [cit. 6.8.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 01-12-2017.
↑ abcLIOLIASOVÁ, Pavla; TRACHTOVÁ, Zdeňka. Drahoš: Společnost je kvůli Zemanovi rozdělená, rád bych ji stmelil. SERIÁL. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 4. 12. 2017 [cit. 8.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑ Předseda Akademie věd Jiří Drahoš: Věda je úžasné dobrodružství. Fotografie Jan Handrejch; Styl. Novinky.cz [online]. Borgis, 29. 7. 2013 [cit. 23.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑Zdroj pro data narození rodinných příslušníků: Michael Třeštík, Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století, Agentura Kdo Je Kdo, 1998.
↑První dáma 2018: Koho si Češi zvolí spolu s prezidentem? [www.domaci.eurozpravy.cz, 27. září 2017]
↑ abOficiální stránky Jiřího Drahoše. Kdo jsem [online]. jiridrahos.cz [cit. 2018-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-06-13.
↑ Prezidentské volby 2018 – kandidát Jiří Drahoš. Prezidentské volby 2018. Zprávy E15.cz [online]. CZECH NEWS CENTER [cit. 10.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 01-12-2017.
↑Jiří Drahoš. Věda života: rozhovory s profesorem Jiřím Drahošem. Editor: Jiří Padevět. 1. vyd. Praha: Academia, 2017. ISBN978-80-200-2672-9.
↑Ilona Juzová: Vývoj středního a odborného školství v Litomyšli v první polovině 20. století, Brno 2015, s. 43
↑ Založení Učňovské školy zemědělské a její proměny. www.sos.jablunkov.cz [online]. [cit. 26-11-2017]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 01-12-2017.
↑Státní okresní archiv Frýdek-Místek, Výroční zprávy, 1950 - 2000. Zvláštní škola Třinec, Jablunkovská čp. 241, 2001–2005. Speciální školy Třinec (Střední škola, Základní škola a mateřská škola), od r. 2006 Střední škola, Základní škola a Mateřská škola Třinec.
↑Československé disertace, Státní knihovna ČSSR, nakladatelství a vydavatelství Panorama, 1981. ČSAV - Ústav teoretických základů chemické techniky Praha, 20. 05. 1977 - 02. 06. 1977, s. 367
↑ abcdefghijklmnopÚstav chemických procesů AV ČR, v. v. i. Vysoké státní ocenění pro prof. Jiřího Drahoše [online]. Fotografie René Volfík. Úchp AV ČR [cit. 2018-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 14-01-2018.
↑ abAlmanach 1960–2000, ISBN80-86186-04-0, Almanach 1960–2010, ISBN978-80-86186-21-4, Ústav chemických procesů AV ČR, Praha
↑Bývalý předseda Akademie věd převzal čestný doktorát od japonské univerzity [online]. Středisko společných činností AV ČR, 2017-11-24 [cit. 2018-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-12.
↑Orgány IA ČR [online]. Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., 2017-02-07 [cit. 2018-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-01.
↑Úplný výpis ze spolkového rejstříku: Svaz chemického průmyslu České republiky, z.s. [online]. Ministerstvo spravedlnosti České republiky [cit. 2018-06-08]. Dostupné online.
↑Vědecká rada (schváleno Akademickým senátem 23. února 2016) [online]. VŠCHT Praha [cit. 2018-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-11-12.
↑Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i. Řídící a poradní orgány [online]. Úchp AV ČR [cit. 2018-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-12.
↑ Novým šéfem Akademie věd se stal fyzikální chemik Jiří Drahoš. Zprávy. iDNES.cz [online]. MAFRA, 16. 12. 2008 [cit. 7.1.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 08-01-2018.
↑ Turkish Embassy in Prague. prague.emb.mfa.gov.tr [online]. [cit. 12.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 03-08-2017.
↑Konference "Překonávání globálních hrozeb: posilování mezikulturního dialogu, stability a míru" [online]. Velvyslanectví České republiky v Saúdskoarabském království [cit. 2017-10-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 30-10-2017.
↑ČTK. Na pražskou konferenci o islámu jen s pozvánkou ze speciálního papíru. Fotografie Jan Handrejch; Domácí. Novinky.cz [online]. Borgis, 11. 4. 2016 [cit. 23.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑Předseda AV ČR: prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., dr. h. c. [online]. Akademie věd ČR [cit. 2018-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-23.
↑FENDRYCH, Martin. Akademik Drahoš: S politiky netančím. Bude-li kandidovat na Hrad, musí tančit s voliči. Komentáře. Aktuálně.cz [online]. 18. 1. 2017 [cit. 10.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑val. Drahoše mají zničit zkazky o spolupráci s StB. Ukázal lustrační osvědčení. Prezidentské volby 2018. Blesk.cz [online]. CZECH NEWS CENTER [cit. 10.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12-06-2018.
↑ abMARTINEK, Jan. Předseda Akademie věd Jiří Drahoš zvažuje kandidaturu na Hrad. Fotografie Jan Handrejch; Domácí. Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-10-27 [cit. 10.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-06-13.
↑LUP. Boj o Hrad nabral spád. „Budu kandidovat,“ oznámil bývalý šéf Akademie věd Drahoš. Fotografie Dan Materna, Martin Pinkas; Česko. Info.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, 28. 3. 2017 [cit. 12.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2017.
↑OTEVŘU HRAD [online]. Jiří Drahoš, 2017-03-30 [cit. 2017-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-06.
↑Rozhodnutí o registraci kandidátní listiny nebo o odmítnutí kandidátní listiny [online]. Ministerstvo vnitra České republiky, 2017-11-24 [cit. 2017-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-01.
↑ Kdo vyhraje prezidentské volby 2018?. kdovyhrajevolby.cz [online]. kdovyhrajevolby.cz [cit. 12.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 03-10-2017.
↑ Kalouskův cíl: dvouciferný výsledek, euro co nejdřív a Drahoš na Hradě. iDNES.cz [online]. 30. 5. 2017 [cit. 12.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 03-06-2017.
↑ Sobotka: Drahoš bude silný kandidát, ukazují to reakce soupeřů. Zeman by mohl více spojovat. Video. Aktuálně.cz. Economia, 30. 3. 2017. Placený kompletní obsah. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑VENCÁLEK, Matouš. Zelení si zvolili nové předsednictvo, podpořili Drahoše, odmítli prohlubování spolupráce s Čínou a vyzvali k omezení jednorázových plastových výrobků. Zpravodajství. Ekolist.cz [online]. BEZK, 21. ledna 2018 [cit. 12.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23-01-2018. ISSN1802-9019.
↑ Většina sněmovních stran podporuje Drahoše, jednomyslně pro Zemana jsou jen KSČM a SPD. Lidovky.cz [online]. 18. 1. 2018 [cit. 12.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑FROUZOVÁ, Kateřina. Drahoš sbírá hlasy pravice i levice. Má fanoušky v několika stranách. Fotografie Milan Bureš. iHNED.cz [online]. Economia, 28. 3. 2017 [cit. 28-03-2017]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28-03-2017. ISSN1213-7693.
↑ V čem jsem lepší než Zeman? Neřeknu, na názoru kandidáta nezáleží, tvrdí Jiří Drahoš. Prezidentské volby 2018. Info.cz. CZECH NEWS CENTER. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-05-2017.
↑ČTK. Bývalý předseda akademie věd Drahoš ohlásil kandidaturu na prezidenta. Zprávy. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 28. 3. 2017 18:20, rev. 28. 3. 2017 20:06 [cit. 12.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29-03-2017. ISSN1213-1385.
↑RAZ; ČTK. Zemana už v roli favorita vystřídal Drahoš. Současný prezident u sázkových kanceláří ztrácí. Prezidentské volby 2018. Info.cz. CZECH NEWS CENTER, 28. 7. 2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28-07-2017.
↑LIDOVKY.CZ. Boj o Hrad má v rukou 40 procent nerozhodnutých. Podle nového průzkumu vede Zeman. Zprávy. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 14. 9. 2017 [cit. 12-06-2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018. ISSN1213-1385.
↑PAVLÍK, Bronislav; GAVENDA, Jaroslav. Exkluzivní průzkum: Drahoš upevnil pozice, u Zemana přibývá těch, co si ho nepřejí. Seznam.cz [online]. Seznam.cz, 4. 10. 2017 [cit. 12.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 06-10-2017.
↑ Kandidát Zeman má největší podporu, každý druhý Čech ho ale odmítá. Z domova. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 22. 11. 2017 [cit. 12.6.2018]. Dostupné online.
↑KOTALÍK, Jakub. Nejvíce pravdivých výroků vyřkl Horáček, nepravd pak Zeman s Topolánkem. Fotografie Demagog.cz; Volby. iDNES.cz [online]. MAFRA, 12. 1. 2018 [cit. 12.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑BOHUSLAVOVÁ, Renáta; Novinky. Drábová, Bárta, Kolář nebo Kovanda. Drahoš představil poradní tým na Hrad. Domácí. Novinky.cz [online]. Borgis, 8. 1. 2018 15:21, rev. 8. 1. 2018 15:37 [cit. 12.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑ABE; ČTK. Drahoš nemá peníze na kampaň. „Jednám o podpoře s podnikateli,“ přiznává. Prezidentské volby 2018. Info.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, 10. 5. 2017 [cit. 12.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12-05-2017.
↑KOTALÍK, Jakub. Drahošovi přibývají miliony na kampaň, Zeman zatím transparentní není. Zprávy. iDNES.cz [online]. MAFRA, 25. 8. 2017 [cit. 12.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 30-10-2017.
↑ abNOVOTNÝ, Jan. Miláček byznysmenů? Jiřího Drahoše sponzoruje několik českých miliardářů. Politika. Euro.cz [online]. Mladá fronta, 3. 9. 2017 [cit. 12.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑NOHL, Radek. Jiří Drahoš dostal 1,5 milionu od jednoho z největších českých filantropů. Zprávy. Seznam.cz [online]. Seznam.cz, 14. 11. 2017 [cit. 12.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑ Za Drahošem se šikují vlivní podnikatelé. Potřebujeme slušného prezidenta, napsal majitel Mall.cz. Fotografie Ludvík Hradilek; Domácí. Aktuálně.cz [online]. 1. 11. 2017 [cit. 12.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑ Největší sponzoři prezidentských kandidátů? Koho podporují podnikatelé z Olomoucka. Reportáž. HlídacíPes.org [online]. HlídacíPes.org, 8. 1. 2018 [cit. 12.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑ČTK. Drahoš získává nové sponzory na druhé kolo prezidentské kampaně. Chce do něj investovat deset milionů korun. Domácí. Hospodářské noviny. Economia, 15. 1. 2018. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018. ISSN1213-7693.
↑SKOUPÁ, Adéla. Za prohru může i Pavel Fischer, měl Drahoše víc podpořit, tvrdí sponzor poraženého Zemanova soupeře. Aktuálně.cz. 29. 1. 2018. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
↑ Fischer, Hilšer, Kulhánek i Topolánek stojí za Drahošem. A Horáček mu nabízí své billboardy. Domácí. ČT24. Česká televize. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15-01-2018.
↑ČTK; KABÁTOVÁ, Šárka. Jdeme dál, z veřejného života neodcházím, řekl Drahoš na pódiu za mohutného potlesku | Domov. Zprávy. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 27. 1. 2018 [cit. 12.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018. ISSN1213-1385.
↑ Měl by to dělat někdo mladší, odmítl Drahoš post ministra školství. Doporučil Plagu. Aktuálně.cz [online]. 2022-06-21 [cit. 2023-03-03]. Dostupné online.
↑MARTINEK, Jan; DANDA, Oldřich. Drahoš uvažuje o Senátu za Prahu 4. Fotografie Jan Handrejch, Petr Horník. Novinky.cz [online]. Borgis, 24. 2. 2018 [cit. 6.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑NOVOTNÝ, Jan. Drahoš bude kandidovat do Senátu. V Praze 4 vyzve bývalou kolegyni z akademie věd. Politika. Euro.cz [online]. Mladá fronta, 14. 3. 2018 [cit. 6.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑ Drahoš získal pro volby do Senátu v Praze podporu ze čtyř stran. Zprávy. iDNES.cz [online]. MAFRA, 1. 6. 2018 8:30, rev. 1. 6. 2018 9:14 [cit. 12.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 5.10. – 6.10.2018, Výsledky hlasování, Obvod: 20 – Praha 4 [online]. Český statistický úřad, 2018 [cit. 2018-10-07]. Dostupné online.
↑ Drahoš i Hilšer vstoupí v Senátu do klubu Starostů a nezávislých. iDNES.cz [online]. 2018-10-18 [cit. 2018-10-19]. Dostupné online.
↑ Předsedou Senátu se stal opět Vystrčil. Místopředsedy jsou Czernin, Drahoš, Oberfalzer a Seitlová. iROZHLAS.cz [online]. 2022-11-02 [cit. 2022-11-02]. Dostupné online.
↑ STAN odhalil jména pro senátní volby. Mandát chtějí bývalí prezidentští kandidáti. iDNES.cz [online]. 2024-06-24 [cit. 2024-07-17]. Dostupné online.
↑ S podporou STAN bude do Senátu kandidovat 16 lidí, tři z nich mandát obhajují. České noviny.cz [online]. 2024-06-24 [cit. 2024-07-17]. Dostupné online.
↑ Jiří Drahoš. www.facebook.com [online]. [cit. 12.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 02-08-2018.
↑ abBARTONÍČEK, Radek. Zemana respektuji, Ovčáček mě nezajímá. Beru léky na tlak, jinak jsem zdravý, řekl kandidát Drahoš. Domácí. Aktuálně.cz [online]. Rev. 30. 3. 2017 [cit. 10.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑ Debata prezidentských kandidátů. Prezidentské volby 2018. Echo24. ECHO MEDIA, 8. 11. 2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑ abOficiální stránky Jiřího Drahoše. Kdo jsem: Vaše časté otázky [online]. jiridrahos.cz [cit. 2018-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-06-13.
↑Pořad 168 hodin, České televize, 3. dubna 2017, redaktorka Kristina Ciroková
↑BIBEN, Martin; NEPRAŠOVÁ, Veronika. Plaťme eury, říká prezidentský kandidát Drahoš. Proces přijetí by podle něj měl začít už za příští vlády. Fotografie Jan Mudra; volba prezidenta. Hospodářské noviny [online]. Economia, 2. 10. 2018 [cit. 23.6.2018]. Placený článek. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018. ISSN1213-7693.
↑ abcPUČELÍK, Karel. Nevidím důvod pro rušení sankcí proti Rusku, říká prezidentský kandidát Jiří Drahoš. Zprávy. E15.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, 14. 4. 2017 [cit. 10.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17-06-2017.
↑HONZEJK, Petr; BARTONÍČEK, Radek. Drahoš: Čínské investice pro naši ekonomiku větší význam nemají. S dalajlámou bych se soukromě sešel. Domácí. Aktuálně.cz [online]. Economia, 7. 4. 2017 [cit. 10.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑ Čeští politici odmítají násilí při katalánském referendu. Zprávy. České noviny [online]. ČTK, 2. 10. 2017 11:00, rev. 2. 10. 2017 16:35 [cit. 12.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12-11-2017. ISSN1213-5003.
↑ abKohoVolit.eu. Volební kalkulačka [online]. KohoVolit.eu [cit. 2018-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-13.
↑ ab Foto: "Ještě není politik, odpovídá na otázky". Drahoš zahájil kampaň, města objíždí s manželkou. Fotografie Ludvík Hradilek; Domácí. Aktuálně.cz [online]. Economia, 14. 7. 2017 [cit. 12.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑ abHORA, David. Fascinuje mě Angela Merkelová, vykládal Drahoš lidem. Chtěl by vytvářet atmosféru pro kreativní vzdělávání. Aréna. Parlamentní Listy [online]. OUR MEDIA, 14. 7. 2017 [cit. 10.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑ Předseda Akademie věd: Vážnější migrační vlny ještě přijdou. Fotografie Jan A. Novák; Komentář. Ekonom [online]. Economia, 30. 10. 2015 00:00, rev. 31. 10. 2015 08:16 [cit. 12.6.2018]. Zpoplatněný článek. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018. ISSN1213-7693.
↑ abcKOPECKÝ, Josef. Drahoš by nejmenoval vládu závislou na KSČM. 2600 migrantů není problém, řekl. Zprávy. iDNES.cz [online]. MAFRA, 29. 6. 2017 19:32, rev. 29. 6. 2017 21:12 [cit. 12.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 02-07-2017.
↑WIRNITZER, Jan. Jak čelit migraci a teroru? Z uchazečů o Hrad u čtenářů vyhrál Drahoš. Fotografie František Vlček; Zprávy. iDNES.cz [online]. MAFRA, 22. 6. 2017 [cit. 12.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 09-01-2018.
↑Vědci proti strachu a lhostejnosti [online]. Vyzvavedcu.cz, 2015-08-17 [cit. 2018-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-03-14.
↑ abSENKOVÁ, Zita; LUPTÁKOVÁ, Věra; DRAHOŠ, Jiří. Jiří Drahoš: Vědci, kteří nesouhlasí s naší výzvou, se jen rádi vymezují. Fotografie Honza Ptáček; Jak to vidí. Dvojka. Český rozhlas, 22. 9. 2015. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26-06-2017. Dostupné také na: [2].
↑ Drahoš oznámil kandidaturu na Hrad: Chci být autentickým nezávislým prezidentem. Fotografie Roman Vondrouš. ČT24. Česká televize, 28. 3. 2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10-01-2018.
↑ŠTRUNC, Pavel; KREPINDL, Martin. Trestně stíhaného Babiše bych premiérem nejmenoval, říká prezidentský kandidát Drahoš. Prezidentské volby 2018. E15.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, 21. 8. 2017 [cit. 9.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑KOPECKÝ, Josef. Drahoš vytkl Zemanovi chování v Číně i uzavřenost Pražského hradu. Zprávy. iDNES.cz [online]. MAFRA, 30. 3. 2017 [cit. 9.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31-03-2017.
↑KUBÍK, Jiří. Rozhovory: Drahoš ví, že musí lovit v Zemanových vodách. Jsem připraven snášet útoky, říká profesor. Seznam.cz Zprávy [online]. Seznam.cz, 31. 3. 2017 [cit. 9.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑red. Jiří Drahoš - kandidát na prezidenta České republiky ve volbách 2018. Fotografie Jakub Poláček, Martin Sekanina, ara; Prezidentské volby 2018. E15.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, 14. 1. 2018 [cit. 9.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 01-12-2017.
↑RYCHLÍK, Martin. Sorosova univerzita do Česka? Nejspíš fikce. Domov. PressReader.com [online]. 6. 4. 2017 [cit. 9.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12-06-2018.
↑KOČÍ, Petr. S kým se shodnete, s kým ne? Porovnejte si své názory s prezidentskými kandidáty. Volby. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 11. 12. 2017, rev. 12. 12. 2017 [cit. 10.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21-01-2018.
↑STĚHULOVÁ, Petra. Zeman mě chtěl za poradce, pak se neozval, řekl v Pressklubu kandidát na prezidenta Drahoš. Kapitola 21. minuta. Zprávy. Frekvence 1 [online]. Czech Media Invest, 1. 4. 2017 [cit. 23.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑Oficiální stránky Jiřího Drahoše. Rodina na prvním místě [online]. jiridrahos.cz [cit. 2018-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-06-13.
↑Jiří Drahoš [online]. Facebook, 2017-05-31 [cit. 2018-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-02.
↑DOLEŽALOVÁ. Láska opravdivá, zpíval Jiří Drahoš během prezidentské kampaně v Opavě. Domácí. Novinky.cz [online]. Borgis, 26. 5. 2017 [cit. 10.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑KOPECKÝ, Josef. Drahoš odmítá megakanál, po němž touží Zeman, i evropský superstát. Zprávy. iDNES.cz [online]. MAFRA, 3. 4. 2017 [cit. 10.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26-06-2017.
↑Kolegium Paměti národa. Debata s Jiřím Drahošem – celý záznam. [s.l.]: YouTube, 30. 6. 2017. Dostupné online.
↑Hledá se prezident: Jiří Drahoš o církevních restitucích [online]. YouTube, 2018-01-04 [cit. 2018-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-10.
↑HELLER, Jakub. Zeman vytvořil z politické scény zkyslý guláš, řekl v Rozstřelu Jiří Drahoš. Zprávy. iDNES.cz [online]. MAFRA, 19. 12. 2017 [cit. 12.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑ Společně pro Česko. www.jiridrahos.cz [online]. [cit. 12-06-2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑ abŠTRUNC, Pavel. Vládu s důvěrou SPD a komunistů bych jmenoval, říká prezidentský kandidát Drahoš. Volby. Info.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, 13. 12. 2017 [cit. 10.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14-01-2018.
↑Jiří X. Doležal. Drahošova kampaň je s prominutím pumprdentlich. Fotografie Nguyen Phuong Thao; Komentáře. Reflex.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, 21. 12. 2017 [cit. 10.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑JANÁKOVÁ, Barbora. Drahoš opsal Horáčkovy citace a sklidil posměch na sociálních sítích. Volby. iDNES.cz [online]. MAFRA, 20. 12. 2017 [cit. 10.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑ abKEDROŇ, Radek. Drahošovu kampaň vede muž z firmy stíhané v kauze Rath. 'Prověřím to. Co vím, mi nevadí,' říká kandidát. Fotografie Filip Jandourek; Zprávy z domova. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 3. 4. 2017 [cit. 10.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑ŤOPEK, Martin. Drahošová zahájila kampaň. V dětském domově přála k narozeninám, vtipkovala na Zemanův účet. Domácí. Aktuálně.cz [online]. Economia, 18. 1. 2018 [cit. 10.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑SATTLER, Robert. Drahošová: Debata na Primě byla reality show plná nenávisti. Fáma s ČT vznikla v maskérně. Fotografie Ladislav Němec; Zprávy. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 25. 1. 2018 [cit. 10.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018. ISSN1213-1385.
↑MAZANCOVÁ, Hana; HARZER, Filip; ŘÁPEK, Jan. 'Papalášské oslavy, amatérský zásah i naprostý chaos.' Projděte si výroky druhé prezidentské debaty. Volby. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 25. 1. 2018 [cit. 20.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑HONZEJK, Petr. Drahoš povstal, Zeman ho v debatě neporazil. Ukázalo se, že na seriózní půdě prezident ztrácí kouzlo. Fotografie Lukáš Bíba; Názory. iHNED.cz [online]. Economia, 25. 1. 2018 [cit. 10.6.2018]. Placený článek. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018. ISSN1213-7693.
↑SKOUPÁ, Adéla. Drahoš jako vědec mluvil jasněji, do práce nosil i zakázaného Orwella, vzpomínají bývalí kolegové. Aktuálně.cz [online]. 2018-02-01 [cit. 2019-11-29]. Dostupné online.
↑ŠTICKÝ, Jiří. Tajemství Jiřího Drahoše. Patenty, vyplacené dotace a sporné výsledky. ReporterMagazin.cz [online]. 2018-09-09 [cit. 2019-11-29]. Dostupné online.
↑ADÁMEK, Oliver. Zemanovo vánoční chlácholení: Volby nikdo neovlivnil a ta země taky nesouhlasí. Volby. Reflex.cz. CZECH NEWS CENTER, 27. 12. 2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18-01-2018.
↑Factcheck politických diskuzí [online]. Demagog.cz, z.s. [cit. 2018-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-06-13.
↑ Pětice hejtmanů se sešla, aby vyjádřila podporu Drahošovi. Fotografie Barták Dominik. České noviny [online]. ČTK, 18.01.2018, 08:11, rev. 18.01.2018 10:07 [cit. 11.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24-01-2018. ISSN1213-5003.
↑Jiří X. Doležal. JXD: Proč budu v druhém kole volit Drahoše, a ne alkoholem nasáklého a vulgárního Zemana. Fotografie Nguyen Phuong Thao; KOmentáře. Reflex.cz. CZECH NEWS CENTER, 15. 1. 2018. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑BARÁK, Vladimír. Co stojí za pádem Sykové? Konkurenční boj vědců. Fotografie Radek Cihla; Názory. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 8. 6. 2016 [cit. 12.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12-07-2016.
↑Daniel. Emotivní a drsná debata s Michalem Horáčkem v Aréně J. Soukupa [online]. YouTube, 2017-12-13 [cit. 2018-06-12]. Dostupné online.
↑ Kolem Drahoše se rýsují výrazní podporovatelé, hlásí se Dědek či Grygar. Fotografie Dan Materna; Zprávy. iDNES.cz [online]. MAFRA, 24. 3. 2017 [cit. 12.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 06-10-2017.
↑VÁLKOVÁ, Hana. Klaus: Topolánek je dobrým kandidátem, Drahošovi chybí politické názory. Zprávy. iDNES.cz [online]. MAFRA, 7. 1. 2018 [cit. 12.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑ "Drahoš není žádný velký vědec, jeho stoupenci jsou slabší než výhružně předváděli…" říká Václav Klaus. xTV.cz [online]. XTV s r. o., 8. 2. 2018 [cit. 12.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
↑STONIŠ, Marek. Václav Klaus ml.: Miloš Zeman? Moje truchlivá volba. Pětka Václava Klause ml. Reflex.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, 19. 1. 2018 [cit. 12.6.2018]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12-06-2018.
↑CÁPOVÁ, Michaela. Drahoš převzal za svou vědeckou práci čestný doktorát od japonské univerzity. echo24. 24. 11. 2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-06-2018.
Literatura
PADEVĚT, Jiří. Věda života: Rozhovory s profesorem Jiřím Drahošem. Praha: Academia, 2017. ISBN978-80-200-2672-9. 243 stran, 32 stran nečíslovaných příloh.
STEIN, Dominik. Drahoš: Doteď o mně kolují nesmysly. Fotografie Petr Topič; Domov. Lidové noviny. Praha: MAFRA, 1. prosinec 2022, roč. XXXV, čís. 279, s. 4. [cit. 2022-12-01]. ISSN0862-5921. [Rozhovor na vlně vzpomínek na prezidentskou kampaň roku 2018]
HUŽVÁROVÁ, Marina. Kdybych předem věděl, co nastane, šel bych do toho tím spíš : Rozhovor s předsedou AV ČR prof. Jiřím Drahošem. Fotografie Stanislava Kyselová. Akademický bulletin [online]. Akademie věd ČR, 22. 5. 2013 [cit. 12.6.2018]. Roč. 2013, čís. 5. Dostupné online. ISSN1210-9525.
Flag of the Czech Republic.svg Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto:
„Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jiří Drahoš in 2019 (cropped).tif Autor:Martin Vlček, Kancelář Senátu,
Licence:CC BY 3.0 Jiří Drahoš (* 20. února 1949 Jablunkov) je český vědec, chemik, vysokoškolský učitel, který v období 2009 až 2017 zastával funkci předsedy Akademie věd České republiky.[1] V roce 2018 kandidoval ve volbách na úřad prezidenta České republiky. V říjnu 2018 byl zvolen senátorem za obvod č. 20 – Praha 4 se ziskem 52,65 % hlasů již v prvním kole volby.
Jiří Drahoš.jpg Autor: Czech Wikipedia user Packa,
Licence:CC BY-SA 3.0 Předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš při projevu k ukončení Mezinárodního roku astronomie 2009 v České republice
Nekopírujte tento snímek nelegálně tím, že ignorujete níže uvedené licenční podmínky, neboť se nejedná o volné dílo.
Více z mé práce najdete v mé osobní galerii.,
Licence:CC BY-SA 4.0 Plakát označující stálé petiční místo s podpisovými archy na podporu prezidentské kandidatury Jiřího Drahoše pro volby 2018. Výloha knihkupectví Academia, náměstí Svobody 79/13 v Brně.
Československo.jpg)
.jpg)
_VIII.jpg)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Drahoš na Wikimedia Commons 
Osoba Jiří Drahoš ve Wikicitátech
.jpg)