Jiří Gernert

Jiří Gernert
Rodné jméno	George
Narození	kolem roku 1630 České království České království
Úmrtí	před rokem 1693
Povolání	soudce
Znám jako	organizátor útěku protestantů
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jiří Gernert (kolem roku 1630^? – před rokem 1693^?) byl v letech 1657 až 1682 soudcem v Rokytnici nad Jizerou a především organizátor velkého útěku protestantských obyvatel z českých Krkonoš v období protireformace v rámci pozdního procesu pobělohorské emigrace.

Organizovaný pochod započal dne 15. července 1682 odchodem z Čech do saské obce Bad Flinsberg (dnes Świeradów-Zdrój). Na cestu se vydalo 200 exulantů, kteří prchali z katolických Čech s třísethlavovým stádem dobytka. Tento vzbudil velkou pozornost ve Vídni, Praze a Drážďanech a byl příčinou roztržky mezi císařem Leopoldem I. a saským kurfiřtem Janem Jiřím III. Saským.

Rodina

Otec Jiřího Gernerta, Jiří Gernert starší, pocházel ze středostavovské rodiny z Hostinného. Rodina byla propojena s dobře situovanými rodinami střední třídy z okolních vesnic Chotěvice, Čermná a Vlčice. Předkové Jiřího Gernerta staršího byli radní a starostové (1611) v Hostinném. V Hostinném Gernertovi vlastnili dům s velkým vinným sklepem vedle radnice,^[1] patřilo jim mnoho orné půdy podél řeky Labe, vlastnili rodinnou kryptu a v roce 1528 jim patřila i vrátnice před východní městskou bránou. Po zavření městských bran se za vstup do města Hostinné platilo. Od Mertena Gernerta si v roce 1592 koupili dům s pivovarem Valštejnové.

Represe protireformace donutila část rodiny přestěhovat se do vesnic na hranici se Saskem a Slezskem, protože ty byly až do roku 1682 (tj. do útěku) protestantské. V Rokytnici nad Jizerou potřebovali starostu a Jiří Gernert starší tuto funkci přijal. Se svým synem-soudcem byli ve vedení Rokytnice v letech 1657–1682. Tlak katolické vrchnosti, tj. Anny Franciscy Harrantové, na konverzi svých poddaných byl tak velký, že většina místního obyvatelstva rozbila skleněná okna a komíny svých domů, sbalila se a pod vedením Jiřího Gernerta mladšího uprchla přes Krkonoše do Saska.

Návrat

Hlavní břemeno na vypořádání otázky těchto německo-českých exulantů nesl Gebhardsdorf.^[2] Výsledkem dlouhé a četné korespondence sledovaného případu bylo nařízení, že běženci z Rokytnice mají být navráceni zpět. Z 200 uprchlíků se jich do Čech vrátilo 121. Před rokem 1693 se do Rokytnice vrátil se svou ženou a pěti dětmi i organizátor útěku Jiří Gernert a to na základě příslibu českého statkáře von Starkenbacha, že mu bude navrácen jeho opuštěný majetek. Ostatní uprchlíci z Rokytnice nad Jizerou se v zahraničí usadili především v Nowawesi, Chotěbuzi, Herrnhutu či Drážďanech.

K další české hromadné emigraci došlo pod vedením Jana Liberdy v roce 1742.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku George Gernert na německé Wikipedii.

Literatura

• ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita: Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. Praha: Kalich, 2004

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Gernert na Wikimedia Commons