Jiří Grossmann (architekt)

Jiří Grossmann
Narození4. dubna 1892
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. dubna 1957 (ve věku 65 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníarchitekt a urbanista
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Grossmann (4. duben 1892 Praha9. duben 1957 Praha) byl český architekt, urbanista a příležitostný malíř. Se svým spolupracovníkem Aloisem Balánem se v období tzv. první československé republiky výrazně podílel na realizaci řady významných, především funkcionalistických, staveb v Bratislavě.

Životopis

Mládí

Narodil se v Praze, studoval architekturu na Českém vysokém učení technickém v Praze, titul získal roku 1919. V počátcích tvorby byl výrazně ovlivněn tvorbou tzv. pražské školy, reprezentované především Pavlem Janákem a Josefem Gočárem.

Na Slovensku

Mezi lety 1921 až 1922 byl zaměstnán na stavebním oddělení ředitelství Československých státních drah v Bratislavě.[1][2] V roce 1922 se zde spojil s již od roku 1919 v Bratislavě působícím architektem Aloisem Balánem,[2] Grossmannovým vrstevníkem původem z Valašské Meziříčí,[3] a založili společnou firmu. Bratislava, která se vznikem Československa nabyla jakožto hlavní město slovenské části ČSR nového politického významu a začala se významně stavebně rozvíjet, často urbanisticky neuspořádaně. Společně pak za téměř dvacet let práce navrhli v Bratislavě řadu veřejných, státních či soukromých staveb různých účelů. Významně se také, rovněž s Balánem,[4] podílel na tvorbě regulačního plánu Bratislavy.

V Praze

Po vzniku samostatného Slovenského štátu 14. března 1939 a rozpadu Československa se v rámci odsunu Čechů vrátil do Prahy, Balán pak do rodného Valašského Meziříčí. V Praze po dobu německé okupace pracoval jako projektant akustik a vzduchotechnik; věnoval se studiu akustiky a vzduchotechniky ve stavebnictví. Mj. byl autorem publikace Akustika ve stavitelské praxi (1947).

Na sklonku života se věnoval malbě akvarelů krajin a architektonických památek.

Úmrtí

Jiří Grossman zemřel 9. dubna 1957 v Praze ve věku 65 let.

Tvorba

První vývojovou etapou v prvních letech po válce byla dekorativní experimentace. Procházela jí většina architektů celé Střední Evropy a měla početnou ozvěnu právě v Bratislavě, ve městě stále spíše internacionálním. Vídeňský a pražský dekoratismus získával mnoho nových stoupenců a podlehl mu téměř žádný z architektů působících v prvních 10 letech po válce v Bratislavě, včetně Grossmanna. Pro toto období je také typická orientace většiny architektů k pražskému prostředí. Bylo to proto, že právě v Praze jich studovala řada, která zde hledala ještě dlouho po svém usazení v Bratislavě vzory pro svoji tvorbu. Grossmannova činnost začíná právě v těchto ne utěšených poměrech, kdy zde nebyla ani stavební tradice a kdy toto malé město bylo zcela otevřeno jakémukoli importu, schopno přijmout vše, ale neschopno dát něco své. Jeho tvorba je úzce spjata s jeho dlouholetým společníkem Aloisem Balánem. Oba v jejich profesních začátcích ovlivňovaly teorie architektů Janáka, Gočára a hlavně Štecha, který viděl možnosti vývoje v nástupu nacionálního zbarvení architektury.

Vlastní stavba Grosmannovy vily v roce 1924 znamenala v jejich společném díle orientaci klidnějším a vyrovnanějším směrem. Stále však pokračuje jejich inspirace v Gočárově dekorativním ornamentalismu a hledání národního slohu. Přechodem v tvorbě je realizace budovy ředitelství státních drah v Bratislavě (1925–1927), kde lze ještě spatřovat doznívající dekoratismus na kostře již funkcionalistického objektu. K definitivnímu zlomu dochází až po roce 1925. Jejich tvorba (soutěž na burzu, důstojnické domy a domy pro rotmistry na Anenské ulici, dům Besedy Slovenské) je již koncipována ne na ornamentu, ale nositelem se stává forma a vlastnosti materiálů: režná cihla, beton, kov a sklo. Nastává také skoro úplný rozchod se štítovými, sedlovými střechami a přicházejí střechy rovné. V letech 1928 až 1932 nastupuje jejich nejintenzivnější období práce na projektech a architektonických soutěžích. Vzniká mj. Okresní nemocenská pojišťovna v Banské Bystrici, palác Radiojournalu v Bratislavě, Učňovské pokračovací školy a Zemská úřadovna v Bratislavě, jakožto nejvýraznější a nejnáročnější díla Grossmanna a Balána v tomto období. Lze zde spatřovat snahu architektů ovládnout formu funkcí a snahu o dokonalý výraz.

Regulace města Bratislavy tvoří značně rozsáhlou složku práce těchto dvou architektů. Rozvoj a růst Bratislavy byl problém, který je oba hluboce zajímal: Balán ještě před příchodem Grossmanna do Bratislavy uveřejnil sérii článků pod názvem Regulace a výstavba města Bratislavy (Český deník, 12., 13., 25. leden 1921), Grossmann v dalších letech uveřejnil mj. text Otázka veřejných sadů v Bratislavě (Český deník, 19. VI. 1924). Výsledkem několikaletých studií a práce mezi lety 1920 až 1924 je první náčrt regulace města zveřejněný spolu s množstvím studií v časopise československých architektů Spolek inženýrů a architektů.

Tato rozsáhlá studie byla důkladnou přípravnou prací k jejich definitivnímu řešení regulace, se kterou se zúčastnili mezinárodní soutěži města Bratislavy (1929) a získali druhou cenu. Koncept se opíral o dva principy: o přesun hlavního nádraží ve směru na Žilinu a o pokynech celého vývoje města na východ, kde se nachází rovný terén. Za důležité také považovali růst a rozvoj města, možnosti a rozšiřování významu Bratislavy jako důležitého dunajského přístavu a průmyslově-obchodního střediska.

Tvorba Jiřího Grossmanna a Aloise Balána a jejich vzájemná spolupráce byla zpočátku velmi kontrastní. Balánova tvorba nesla smysl pro barevnost (sídlo YMCA z roku 1920, dále Státní domy Mlýnské Nivy, Poštovní dům na Šancově ulici), později pak přešla k monumentalismu (mohutné římsy, schodiště, portály a rizality). Na straně druhé pak stál vyrovnanější Grossmann, u něhož barevnost a monumentalismus jsou nahrazeny klidným seskupováním forem, zjednodušenou lineárností a typické je propojení mezi věcným a výtvarným (vila Ing. B., Poštovní domy na Šancově ulici). Jejich rozdílnost však nepůsobila destruktivně na jejich společnou práci. Ke konci jejich tvorby se dokonce jejich vzájemné působení zcela sloučilo, takže v posledních dílech lze jen stěží určit dominujícího autora návrhu.

Na práci Jiřího Grossmanna a Aloise Balána lze pozorovat, že mezi jednotlivými periodami a názorovými vlivy v jejich tvorbě nejsou výrazné skoky a jejich přechod stylů je plynulý. Grossmann a Balán byli jedni z prvních, kteří v Bratislavě prezentovali architekturu zbavenou nadbytečného dekoru., a rovněž jako jedni z prvních také ve své tvorbě propagovali konstruktivistické teorie.

Realizované stavby (výběr)

  • Poštovní domy, Bratislava, Legionářská 3-5-7, 1923-1925
  • Umělecká beseda slovenská, Bratislava, Dostojevského rad 2, 1924-1926 (společně s A. Balánem)[4]
  • Vila K. Jaroně, Bratislava, Uhrova 4, 1929-1930, nedochované (společně s A. Balánem)
  • Učňovské pokračovací školy, Bratislava, Vazovova 3-5, 1928-1937 (společně s A. Balánem)
  • Okresní sociální pojišťovna, Bratislava, Bezručová 5, 1936-1939 (společně s A. Balánem)

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jiří Grossmann (architekt) na slovenské Wikipedii.

  1. GROSSMANN Jiří 4.4.1892-9.4.1957 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2024-01-22]. Dostupné online. 
  2. a b Register modernej architektúry. Register modernej architektúry [online]. [cit. 2024-01-22]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. Valašské Meziříčí, římskokat. f. ú., inv. č. 2183, N • 1881-1905, str. 161 [online]. ZAO. Dostupné online. 
  4. a b Register modernej architektúry. Register modernej architektúry [online]. [cit. 2024-01-16]. Dostupné online. (slovensky) 

Literatura

  • 1932 HOŘEJŠ, A. 10 rokov architektonickej práce A. Balána a J. Grossmanna, Slovenská Grafia, Bratislava 1932, s. 36.
  • 1936 Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic), 2.ročník, Českolipská knih a kamenotiskárna, Česká Lípa
  • 1971 KUSÝ, M. Architektúra na Slovensku 1918 – 1945, Pallas, Bratislava, 1971, s. 38-40, 52, 69, 70, 89, 194, 202.
  • 1993 FOLTÝN, L. Slovenská architektúra a česká avantgarda 1918 – 1939, Vydavateľstvo Spolku architektov Slovenska, Bratislava 1993, s. 179.
    • Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 1998 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–1998 (II. D – G), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 2006 Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
DvojvilaBalánGrossmann2.jpg
Autor: PosoniumAster, Licence: CC BY-SA 4.0
Dvojvila architektov Balána a Grossmanna v Bratislave. Postavená v rokoch 1922-24 v rondokubistickom štýle.
Dôstojnícke a rotmajsterské domy1.jpg
Autor: PosoniumAster, Licence: CC BY-SA 4.0
Dôstojnícke a rotmajsterské domy v Bratislave. Modernistická stavba z rokov 1925-27, autori Jiří Grossmann a Alois Balán.
Grossmann vazovova.JPG
Jiří Grossmann: Škola umeleckých remesiel (dnes Slovenská technická univerzita), Bratislava, 1928
Grossmann bezrucova.JPG
Tento snímek zobrazuje chráněnou kulturní památku číslo 101-10458/0 CHMSK/101-10458/0,CHMSK/101-10458(other) Slovenské republiky.
Grossmann safarikovo.JPG
Alois Balán, Jiří Grossmann: Umelecká beseda slovenská (dnes Slovenská výtvarná únia), Bratislava, 1925
Jiří Grossmann (architect, c. 1930).png
Jiří Grossmann (architect, c. 1930)