Jiří Haussmann (spisovatel)

Jiří Haussmann
Narození	30. říjen 1898 Praha
Úmrtí	7. ledna 1923 (ve věku 24 let) Praha
Příčina úmrtí	tuberkulóza
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Pseudonym	Georges Dalmanites
Povolání	spisovatel, autor sci-fi a básník
Alma mater	Univerzita Karlova Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Témata	literatura, poezie, satira, politická satira a parodie
Rodiče	Jiří Haussmann
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Haussmann (30. října 1898 Praha^[1] – 7. ledna 1923 tamtéž^[2]) byl český spisovatel a fejetonista.

Životopis

V době jeho narození byl jeho otec JUDr. Jiří Haussmann (1868–1935) adjunktem vrchního soudu v Praze (v roce 1926 se stal ministrem spravedlnosti). Matka Františka, rozená Brabcová (1872–??) pocházela z Libochovic a Jiří Haussmann tam často jako chlapec pobýval. V devíti letech, po zánětu středního ucha, na pravé ucho téměř ohluchnul. Bratr JUDr. Ivan Haussmann (1907–1944) byl karikaturista a navrhoval knižní obálky; zastával názory krajní pravice a byl vyšším členem SA.^[3][4]

Po absolvování malostranského gymnázia musel v roce 1917 narukovat. Vojenskou službu vykonával nejprve čtyři měsíce v Praze, pak krátce v Kostelci nad Labem, v důstojnické škole byl v Českých Budějovicích a nakonec u divizního soudu v Praze.^[5] Roku 1920 nastoupil praxi u okresního soudu v Praze, na Malé Straně. Roku 1922 úspěšně ukončil právnická studia^[6] na Karlově univerzitě. Počátkem června téhož roku onemocněl tuberkulózou a rok poté zemřel. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.

Dílo

Psal epigramy, verše, povídky a uveřejňoval je v časopisech Česká demokracie, Český socialista, Šibeničky a Nebojsa. Napsal i několik písniček pro kabaret Červená sedma. Protirakouské verše uveřejňoval pod pseudonymy Georges, Georges Jegor nebo Dalmanites. Zastával levicové postoje, kritizoval raný kapitalismus. Jeho nejlepší práce Velkovýroba ctnosti patří do science fiction, byla upravena jako rozhlasová hra^[7][8] roku 1964.

• 1918 Píseň císaře Viléma leták s karikaturou Zdeňka Kratochvíla
• 1919 Sketa. Tragédie o jednom dějství.^[9]
• 1919 Zpěvy hanlivé. Jedná se o jeho prvotinu, sbírku satir, v nichž si autor bere na mušku rakousko-uherskou monarchii i lidskou malost.
• 1922 Velkovýroba ctnosti je satirickou sci-fi utopií, reakcí na Čapkův román Továrna na absolutno.
• 1922 Divoké povídky, sbírka fejetonů, povídek, některé se SF náměty.
• 1923 Občanská válka : politické verše

Posmrtná vydání

• Básně (uspořádal a úvodem opatřil Otokar Fischer; V Praze, Družstevní práce, 1934) Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání
• Velkovýroba ctnosti (V Praze, Mladá fronta, 1948)
• Zpěvy hanlivé, Občanská válka (uspořádal a předmluvu napsal Jaroslav Bouček; Praha, Mladá fronta, 1950)
• Divoké verše a prózy (ilustrace od Adolf Hoffmeister; Praha, Československý spisovatel, 1963)
• Velkovýroba ctnosti (medailón o autorovi Radko Pytlík, Praha, Československý spisovatel, 1975)
• Ohrožené lidstvo – povídka byla zahrnuta do antologie Fantastický dekameron (Praha, Československý spisovatel, 1987)

Odkazy

Reference

Literatura

• PEŠTA, Pavel. Satirik převratu Jiří Haussmann. Brno: Atlantis, 1999. 285 s. (Studánky). ISBN 80-7108-188-4. 
• FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H–J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8. 
• Jiří Mašek. O Jiřím Haussmannovi. Rozpravy Aventina. 1929, roč. 4, čís. 10, s. 98–99. Dostupné online. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Haussmann na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Haussmann
• Osoba Jiří Haussmann ve Wikicitátech
• J. Marek: O Jiřím Haussmannovi. Rozpravy Aventina. 10/1928-1929, s. 98–99. Dostupné online.