Jiří Havelka (politik)

prof. JUDr. Jiří Havelka
čs. ministr bez portfeje
Ve funkci:
prosinec 1938 – březen 1939
protektorátní ministr bez portfeje
Ve funkci:
březen 1939 – duben 1939
protektorátní ministr dopravy
Ve funkci:
duben 1939 – duben 1941
PředchůdceAlois Eliáš
NástupceJindřich Kamenický
2. vedoucí Kanceláře prezidenta republiky
Ve funkci:
1. prosince 1938 – 25. dubna 1941
PředchůdcePřemysl Šámal
NástupceAugust Adolf Popelka
Stranická příslušnost
ČlenstvíSNJ
Národní souručenství
Narození25. července 1892
Orel
Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Úmrtí5. června 1964 (ve věku 71 let)
Hostomice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
SídloPraha XII
Alma materUniverzita Karlova
Profesepolitik a pedagog
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jiří Havelka (25. července 1892 Orel – 5. června 1964 Hostomice[1]) byl český a československý právník a politik, za druhé republiky vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ministr bez portfeje, později ministr dopravy Protektorátu Čechy a Morava.

Biografie

Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Po studiích nastoupil na ministerstvo železnic jako vrchní odborový rada, později osobní tajemník ministrů. V roce 1931 se stal docentem správní vědy a československého správního práva na Univerzitě Karlově. Od roku 1933 byl radou Nejvyššího správního soudu. Zde se sblížil s Emilem Háchou, tehdejším předsedou tohoto soudu.[1] Roku 1938 zastával funkci senátního rady.[2][3]

Na podzim 1938 si ho nově zvolený prezident Emil Hácha vybral na post vedoucího Kanceláře prezidenta republiky. Zároveň od 1. prosince 1938 zastával funkci československého ministra bez portfeje v první vládě Rudolfa Berana. Patřil mezi blízké spolupracovníky Aloise Eliáše. 16. února 1939 ho Eliáš pozval na tajnou poradu v Unhošti u Prahy, na které se řešil problém rostoucího slovenského separatismu a byla nastíněna možnost ozbrojeného zásahu centrální vlády proti slovenským separatistům.[2][4][5]

Post v kabinetu si udržel i v následující druhé vládě Rudolfa Berana, nyní již jako ministr bez portfeje Protektorátu Čechy a Morava. Ve vládě Aloise Eliáše zastával post ministra dopravy. Vládní pozici si udržel do dubna 1941.[6] Patřil ke skupině protektorátních ministrů, která praktikovala zdržovací taktiku vůči okupačním úřadům. Zabránil vydání protižidovských zákonů (vydala je nakonec německá okupační moc). Udržoval kontakty s domácím i zahraničním odbojem. V září 1939 jménem vlády protestoval na velitelství gestapa proti vlně zatýkání. Ve vládě také odmítal vydat proněmecké stanovisko k německému tažení do Jugoslávie. Karl Hermann Frank prosadil Havelkův odchod z vlády i prezidentské kanceláře.

27. září 1941 byl zatčen, několik měsíců vězněn (propuštěn na základě intervence Emila Háchy), následně odstraněn z veřejného života a do konce války držen v domácím vězení.[1][7]

Po válce byl v roce 1945 zatčen a souzen Národním soudem v dubnu 1947 pro kolaboraci, ale byl zbaven obvinění. Po únorovém převratu roku 1952 byl nuceně vystěhován z Prahy do Hostomic, kde dožil.[1][7] Zemřel zde roku 1964. Byl zpopelněn a pohřben na Vinohradském hřbitově.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d prof. JUDr Jiří Havelka (1892 - 1964) [online]. prostor-ad.cz [cit. 2012-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-10-04. 
  2. ↑ a b Rudolf Beran utvořil vládu. Národní listy. Prosinec 1938, roč. 78., čís. 331, s. 1. Dostupné online. 
  3. ↑ kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 158. Dále jen: Kdo byl kdo. 
  4. ↑ Boháč, Lubomír: Generál Alois Eliáš – jediný svého druhu [online]. listy.cz [cit. 2012-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  5. ↑ Vláda Rudolfa Berana (01.12.1938-15.03.1939) [online]. vlada.cz [cit. 2012-10-03]. Dostupné online. 
  6. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 605–607. 
  7. ↑ a b Kdo byl kdo. 158

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“