Jiří Hejna (malíř)

Jiří Hejna
Jiří Hejna (2004)
Rodné jméno	Jiří Georges Hejna
Narození	29. července 1921 Praha, Československo Československo
Úmrtí	2. března 2011 (ve věku 89 let) Paříž, Francie Francie
Místo pohřbení	Hřbitov Père-Lachaise
Národnost	česká
Alma mater	Národní vysoká škola krásných umění Akademie výtvarných umění v Praze Baťova Škola umění
Povolání	akademický malíř, ilustrátor, grafik a medailér
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Hejna (29. července 1921, Praha – 2. března 2011, Paříž) byl český akademický malíř, ilustrátor a grafik.^[1]

Jiří Hejna pocházel z rodiny truhláře Emanuela Hejny. Jeho starší bratr Václav Hejna byl rovněž malíř. V letech 1941–1945 studoval na Baťově Škole umění ve Zlíně dekorativní malířství pod vedením profesora Karla Hofmana, poté v roce 1945 na Akademii výtvarných umění v Praze a svémalířské vzdělání dokončil roku 1947 na École nationale supérieure des beaux-arts v Paříži. Roku 1946 se stal členem pražské Umělecké besedy.^[1][2][3]

Svou první autorskou výstavu uskutečnil roku 1947 pod pseudonymem Jiří H. Vojta v Praze v Topičově saloně pod názvem Člověk a město. V té době maloval v duchu magického realismu a abstraktního umění, ale po roce 1948 nesměl své abstraktní obrazy vystavovat. Roku 1955 se stal členem SČUG Hollar a účastnil se jeho výstav doma i v zahraničí. V té době působil též jako ilustrátor. Roku 1964 pracoval na realizaci fresek a sgrafit pro hotel Hvězda v Chebu. V tomto roce byl však uvězněn jeho bratr Václav a Jiřímu Hejnovi se podařilo i se svou ženou Zoe emigrovat do Francie, kde se usadil v Paříži.^[2]

V emigraci spolupracoval například jako výtvarník s exilovým nakladatelstvím Konfrontace, ale nejvíce proslul jako autor rozsáhlého abstraktního cyklu Compositions cosmogoniques (Kosmogonické kompozice), čímž se stal svébytným pokračovatelem Františka Kupky. Cyklus vznikal téměř padesát let (od roku 1959) a zahrnuje mnoho set pláten zachycujících chaos i organizovanost vesmírných sil.^[2] Každoročně vystavoval na Salonech Nezávislých v Paříži a na autorských výstavách v západní Evropě. Po roce 1989 už téměř nemaloval a nevystavoval, v ústraní ve svém ateliéru v Paříži čekal na uznání ze své bývalé vlasti. Domů se vrátil poprvé a naposled jen na několik dnů v roce 2005, rok poté, co se v Městské galerii ve Vysokém Mýtě konala jeho první výstava od roku 1961.^[2]

• 1947, Praha, Topičův salon (pod pseudonymem J. H. Vojta); Praha, Divadlo satiry;
• 1956, Beroun, galerie Městské knihovny
• 1957, Prostějov, Městské muzeum; Jilemnice, Městské muzeum
• 1958, Praha, Galerie mladých; katalog s textem Jiřího Padrty
• 1965, Saint-Tropez, Galerie Marcus Durand
• 1966, Nice, Galerie Rouff
• 1967, Paříž, Galerie Claude Degasches
• 1979, Curych, Galerie Krause
• 1981, Paříž, Galerie Sofitel
• 1988, Paříž, Galerie Atlante; Ženeva, Galerie Salammbo
• 2004, Vysoké Mýto, Městská galerie; Olomouc, Galerie Patro – Retrospektiva vesmíru
• 2011, Litomyšl, Městská galerie – Vesmír je jako pták Ohnivák

• Jiri Hejna. Numéro spécial de Revue K, Jiří Kolář, Paříž, 1983.
• Le monde du peintre Jiri Hejna, Paříž, 1987.
• Chalupa, Pavel: Retrospektiva vesmíru / Rétrospective de l´Univers, Vysoké Mýto, Artefactes, 2004.

• Národní galerie v Praze
• Nadace uměleckých sbírek, Praha^[4]
• Galerie hlavního města Prahy
• Městská galerie Vysoké Mýto
• La Monnaie, Paříž

• Alexandr Nikolajevič Afanasjev: Létající koráb a jiné pohádky ruského lidu (1951).
• Ran Bosilek: Kolo bulharských pohádek (1960).
• Marie Dušková: Rodiče a děti (1954).
• Bratři Grimmové: Německé pohádky (1961).
• Jiří Horák: Pohádky a písně Lužických Srbů (1959).
• Jiří Kovtun: Zpráva z Lisabonu (1979), – vydáno v exilovém nakladatelství Konfrontace v Curychu.
• Josef Laufer: Padesát let v našem sportu (1957).
• André Laurie: Dědic Robinsonův (1962).
• Antonín Měšťan: Česká literatura 1785–1985 (Toronto, 68 Publishers, 1987).
• Jiří Morava: Exilová léta Karla Havlíčka Borovského (1981) – vydáno v exilovém nakladatelství Konfrontace v Curychu.
• Jan Palouš: Mušketýři s hokejkou (1955).
• Leo Rosten: Pan Kaplan má třídu rád (1979) – vydáno v exilovém nakladatelství Konfrontace v Curychu.
• Vladimír Škutina: Mrtvá babička na střeše automobilu a její záhadné zmizení (1983) – vydáno v exilovém nakladatelství Konfrontace v Curychu.
• Mark Twain: Dobrodružství Toma Sawyera a Huckleberryho Finna (1961).

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Hejna na Wikimedia Commons
• Sbírka Jiřího Hejny v Nadaci uměleckých sbírek, Praha
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Hejna (malíř)
• Česká katolická beseda v Paříži
• Jiří Hejna v informačním systému abART