Jiří Herold

prof. Jiří Herold
Základní informace
Narození	16. dubna 1875 Rakovník Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	13. listopadu 1934 (ve věku 59 let) Praha Československo Československo
Povolání	hudebník
Nástroje	viola
Aktivní roky	1901–1934
Manžel(ka)	Markéta Friedlová
Děti	Jan Herold (syn) Aurel Herold (syn) Jiří Herold (syn)
Rodiče	Adolf Herold (otec) Marie Knoblochová (matka)
Příbuzní	Bohuslav Herold (strýc) Marie Heroldová-Koníčková (sestra) Bohuslav Herold (bratr) Marie Gärtnerová (sestřenice) Ondřej Veselý (pravnuk)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Karel Herold (16. dubna 1875 Rakovník^[1] – 13. listopadu 1934 Praha^[2]) byl český violista, hudební pedagog a houslař. Byl koncertním mistrem České filharmonie, violistou Českého kvarteta a Heroldova kvarteta.^[3]

Rodina a studia

Jiří Karel Herold byl synem účetního rakovnického pivovaru, klavíristy a varhaníka Adolfa Herolda a Marie Knoblochové. Rod Heroldů žil v domě čp. 81 na nároží ulic Palackého a Vysoké.^[4] Studoval na konzervatoři v Praze obor housle u profesora Lachnera, později u profesora a ředitele konzervatoře Antonína Bennewitze. Absolvoval v roce 1895.

Oženil se s Markétou Friedlovou, se kterou měl syny Jana, Aurela a Jiřího, ten působil jak operní pěvec a pedagog v Ostravě. Jiří Herold st. zemřel roku 1934 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech, stejně jako jeho otec Adolf.

Koncertní kariéra

Koncertní kariéru zahájil už během studií na konzervatoři, kdy vystoupil ve 4. ročníku v Rudolfinu s koncertem pro dvoje housle, v 6. ročníku pak se spolužáky pod názvem Smetanovo kvarteto v rodném Rakovníku. Dále koncertoval během povinné vojenské služby v Jihlavě a Vídni v armádním orchestru jako sólista. Po krátké pedagogické zkušenosti nastoupil jako koncertní mistr do orchestru ve Lvově, v roce 1901 se stal koncertním mistrem nově ustavené České filharmonie, kterou řídil Rafael Kubelík. Spolu se spoluhráči z filharmonie založil Jiří Herold Heroldovo pražské smyčcové kvarteto, s nímž koncertoval po celé Evropě. Poté se stal členem Českého kvarteta, kam usedl roku 1906 k violovému pultu po Oskaru Nedbalovi.^[5]

Pedagogická kariéra

První pedagogické zkušenosti sbíral Jiří Herold po vojenské službě jako domácí učitel houslí princezny Fürstenbergové, jejíž rodina pobývala na Leontýnském zámečku u Křivoklátu, ve Vídni a v Opatii.^[6] V roce 1922 nastoupil jako profesor na pražskou konzervatoř, kde vyučoval komorní hru.

Houslařská činnost

O houslařství se začal zajímat již během studentských let. Byl v tomto směru ovlivňován pražskými houslaři Ferdinandem Lantnerem a Karlem Boromejským Dvořákem, během pobytu ve Vídni komunikoval s houslařem operního souboru Johannem Stübigerem, a po návratu do Prahy pak s Františkem Lantnerem, Františkem Špidlenem a Josefem Křížem. Vlastní praxi zahájil až v roce 1914, kdy si opatřil materiál a začal zařizovat dílnu. Působil ve svém bydlišti v Praze Na Hřebenkách, postavil přes 50 nástrojů – 43 houslí, 10 viol a dvě violoncella. Používal modely Guarneri a Stradivari. Ačkoliv nebyl profesionálem v této oblasti, jeho nástroje mají dobrou úroveň. Jedno violoncello je ve sbírce Pražské konzervatoře.^[7]

Odkazy

Reference

Literatura

• FROLÍK, František. Osobnosti Rakovnicka a Novostrašecka s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka – Gelton, 2016. 315 s. ISBN 978-80-88125-04-4. Kapitola Jiří Herold, s. 122–124. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Herold na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Herold
• Jiří Herold v Českém hudebním slovníku osob a institucí
• Středočeská vědecká knihovna v Kladně: Herold, Jiří, 1875-1934
• Povídáme si o houslích s Jiřím Heroldem (článek Zdeňka Bořka-Dohalského v příloze Lidových novin z 19. března 1933)