Jiří Hoetzel
| prof. JUDr. Jiří Hoetzel | |
|---|---|
 | |
| Děkan Právnické fakulty UK | |
| Ve funkci: 1925 – 1926 | |
| Předchůdce | Josef Vančura |
| Nástupce | Karel Kadlec |
| Ve funkci: 1938 – 1939 | |
| Předchůdce | Jan Kapras |
| Nástupce | Antonín Hobza |
| Narození | 10. září 1874 Stanětice u Domažlic  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 21. července 1961 (ve věku 86 let) Praha  Československo |
| Alma mater | Univerzita Karlova v Praze |
| Zaměstnání | profesor správního práva |
| Profese | právník a profesor |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jiří Hoetzel (10. září 1874 Stanětice u Domažlic[1][pozn. 1] – 21. července 1961 Praha) byl profesorem správní vědy a správního práva na právnické fakultě Univerzity Karlovy. Kromě jiného vypracoval osnovu československé ústavy.
Život
Roku 1896 absolvoval domažlické gymnázium, poté vystudoval práva na Univerzitě Karlově a působil jako koncipista a vicesekretář českého zemského výboru. Více se ale chtěl věnovat právní teorii, roku 1908 se na české právnické fakultě habilitoval v oboru správní vědy a správního práva, v roce 1912 zde byl jmenován mimořádným a roku 1918 řádným profesorem. Byl také děkanem fakulty (1925–1926) a členem České akademie pro vědy, slovesnost a umění i jiných mezinárodních vědeckých společností. Po vzniku Československé republiky navíc působil jako odborový přednosta na ministerstvu vnitra a poradce vlády v legislativní oblasti. Odborně se věnoval především správnímu právu procesnímu a reformám veřejné správy, kromě toho byl hlavním autorem osnovy i důvodové zprávy k Ústavní listině. Pracoval též jako redaktor Sborníku věd státních a právních a Slovníku veřejného práva československého a přispíval také do odborných časopisů Právník nebo Správní obzor. Teoretickým zaměřením byl pozitivista, jako významný nástupce Jiřího Pražáka formoval celkovou koncepci československého správního práva.[2] Po roce 1945 však už nemohl být vědecky aktivní.[3][4]
Dílo
- Nauka o správních aktech (1907)
- Strany v rakouském řízení správním (1911)
- Záruky a exekuční prostředky v rakouském právu správním (1915)
- Rakouské řízení správní (1915)
- Ústava Republiky československé (1920)
- Meze nařizovací moci podle československé ústavní listiny (1923)
- Soudní kontroly veřejné správy (1924)
- Československé správní právo. Část všeobecná (1934, 1937)
Odkazy
Poznámky
- ↑ Uvedený jako Jiří Hecl.
Reference
- ↑ Stanětice 17 [online]. Porta fontium [cit. 2021-07-06]. Dostupné online.
- ↑ URFUS, Valentin, a kol. Dějiny Univerzity Karlovy IV. Praha: Univerzita Karlova, 1998. ISBN 80-7184-539-6. S. 81–82.
- ↑ ADAMOVÁ, Karolina. Jiří Hoetzel. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 429–430.
- ↑ Prof. JUDr. Jiří Hoetzel [online]. Obec Stanětice, 2005-02-13 [cit. 2016-02-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Hoetzel na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Hoetzel
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jiří Hoetzel, český právník a univerzitní profesor, 1874–1961