Jiří Hromada
MgA. Jiří Hromada | |
---|---|
Jiří Hromada (2015) | |
Narození | 14. června 1958 (66 let) Chomutov |
Aktivní roky | 1981 - dosud |
Sídlo | Praha |
Oficiální web | http://www.jirihromada.cz/ |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jiří Hromada (* 14. června 1958 Chomutov) je český herec, dabér, gay aktivista, politik, v letech 1991–2006 prezident celostátní organizace českého gay a lesbického hnutí, 2007–2010 šéf poradců ministryně pro lidská práva Džamily Stehlíkové a poradce ministra Michaela Kocába, od roku 2011–2017 prezident Herecké asociace.
Studia
Po skončení Základní devítileté školy v Jirkově (1964–1973) vystudoval Gymnázium Chomutov (1973–1977). Během gymnaziálních studií docházel do Lidové školy umění v Chomutově na literárně-dramatický obor (1975–1977) k Antonínu Novotnému, režiséru divadla v Mostě. V letech 1977–1981 studoval obor herectví na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze. Vedoucím ročníku byl prof. Miloš Nedbal, spolužáky Dana Batulková, Dagmar Čárová, Alena Špačková, Miroslav Babuský, Petr Bednář, Bohumil Klepl, Antonín Navrátil a Dušan Sitek.
Profesní dráha
Ještě před studiem DAMU začínal v chomutovském Divadle na rynku (amatérské divadlo poezie, v letech 1973–1977), s jehož souborem se zúčastnil např. soutěžních přehlídek Wolkerův Prostějov a Celostátní přehlídky mládeže ve Strážnici. V letech 1974–1977 byl členem amatérského činoherního Divadelního souboru Karel Čapek v Chomutově, v jehož řadách posbíral ceny za herecký výkon na přehlídkách amatérského divadla v Chomutově, Radonicích, Kadani a Svitavách. V letech 1976–1977 také hostoval (jako nečekaný záskok přes noc v roli Guildensterna ve hře Hamlet) v Divadle pracujících v Mostě.
V letech 1979–1981 vystupoval v rámci studentských představení na školní scéně DAMU v divadle DISK. Ve hře E. F. Buriana Vojna reprezentoval DAMU v portugalské Coimbře na festivalu divadelních škol. I během základní vojenské služby v Lešanech (v letech 1982–1983) nastudoval se svým divadlem poezie (Divadlo na lafetě) historickou báseň Sergeje Jesenina: Píseň o velikém pochodu (se souborem dosáhl vítězství v Armádní soutěži umělecké tvořivosti (ASUT) a dvou cen v recitační soutěži Wolkerův Prostějov.
Po studiu získal stálé angažmá v pražském Divadle E. F. Buriana, kde účinkoval deset sezón v letech (1981–1991). Účinkoval v 66 premiérách a více než v 2000 představeních. Mezi jeho herecké partnery patřili Milena Dvorská, Miriam Kantorková, Ljuba Krbová, Veronika Gajerová, Jaroslava Obermaierová, Dana Hlaváčová, Dáša Čarová, Josef Větrovec, Petr Oliva, Jiří Holý, Josef Langmiler, Luděk Kopřiva, Tomáš Töpfer, Pavel Trávníček, Ondřej Vetchý, Pavel Kříž, Jiří Langmajer a další. Získal Cenu Českého literárního fondu za herecké výkony v roce 1986.
Od Sametové revoluce působil i ve vedení divadla – po odchodu ředitele Jaromíra Pleskota se zúčastnil konkurzu na ředitele divadla (ve kterém podlehl současnému řediteli Divadla Archa – až v posledním kole…)
V letech 1985–1987 režijně spolupracoval s ochotnickým souborem Přemysl v Jílovém u Prahy a v letech 1986–1991 učil herectví na 1. a 2. stupni Lidové školy umění v Praze, kde také režíroval školní inscenace (Mechanické divadlo, Broučci – Jana Jílka).
Dodnes hrál a účinkoval ve 200 televizních inscenacích a pořadech – a v 15 filmech.
Po uzavření Divadla E. F. Buriana Jiří Hromada (vlivem svého angažmá v gay a lesbickém hnutí) omezil divadelní činnost na záskoky (např. v pražském Divadle Rokoko) a věnoval se dabingu (9000 dabingových rolí a komentářů k dokumentům) a rozhlasu (1000 rolí ve hrách a literárních pořadech)…
V letech 1992–1997 byl šéfredaktorem kulturně společenského časopisu pro gay a lesbickou komunitu SOHO revue (který vydávalo nakladatelství ORBIS). Dále pracoval (v tomto nakladatelství) jako šéfredaktor měsíčníku Parlament (servisní parlamentní zpravodaj, 1995–1996), ředitel nakladatelského domu Orbis (do konce roku 1997), šéfredaktor měsíčníku SOHO Absolut revue (kulturně společenský GL magazín, 1998) a šéfredaktor měsíčníku Gayčko (kulturně společenský GL magazín, 1999–2000).
V letech 2011–2017 byl prezidentem Herecké asociace.[1][2]
Od roku 2001 je hercem na volné noze.
Výběr z rolí v Divadle E. F. Buriana
- … na jaře se k tobě vrátím – Pavka
- Divotvorný klobouk – Strnad
- Vějíř lady Windermerové – Lord Windermere
- Malostranská humoreska – Dr. Kruliš
- Hlasy mrtvých – Eric Kiesswetter
- Komedie plná omylů – Antifolus
- Antigona – Haimon
- Klíče na neděli – Karel
- Divadelní román – Maksudov
- Bláznovy zápisky – Popriščin
Výběr z filmografie
- Dneska přišel nový kluk (1981)
- Čas zrání (1985)
- XYZ (TV film, 1986)
- Země úsměvů (TV film, 1986)
- Copak je to za vojáka… (1987)
- Čekání na Patrika (1988)
- Kluci z hor (2016)
Rozhlasové role
- 2011 Federico Fellini: Lavička v parku, překlad Marina Feltlová, režie: Hana Kofránková, osoby a obsazení: Novinář (Jaroslav Plesl), Roberto (David Novotný), Mario (Bruno Aguas), Naděnka (Andrea Elsnerová), Mladík (Václav Neužil), Muž (Aleš Procházka), Giorgio (Jaromír Meduna), Žena (Miriam Kantorková), Renato (Bořík Procházka), Kluk (Jan Köhler), Kluk (Jiří Köhler), Lavička (Barbora Hrzánová), Tulák (Martin Myšička), Alfredo (Václav Postránecký), Gisella (Věra Kubánková), Orazio (Vladimír Javorský), Pietro (Radek Holub), Antonio (Kamil Halbich) a Piero (Svatopluk Skopal), role boháče.
- 2017 – Robert Musil: Muž bez vlastností třicetidílná četba na pokračování. Přeložila Anna Siebenscheinová, četl Jiří Hromada, režii měl Vlado Rusko, Český rozhlas.[3]
Veřejné aktivity
V únoru 1990 se stal spoluzakladatelem Hnutí za rovnoprávnost homosexuálních občanů (HRHO). V letech 1991–2000 předsedal Sdružení organizací homosexuálních občanů (SOHO) v ČR, které celkově zastřešovalo na čtyřicet regionálních organizací. V letech 2001–2006 byl předsedou Gay iniciativy v ČR (nástupnické organizace SOHO v ČR).
Působil jako člen Výkonného výboru Národní komise pro boj s HIV/AIDS Ministerstva zdravotnictví ČR (1995–2006), člen Výboru pro občanská a politická práva Rady vlády pro lidská práva (1999–2004), člen Komise pro posuzování státní dotace na úseku prevence HIV/AIDS Ministerstva zdravotnictví ČR (2005–2008), člen Pracovní skupiny pro otázky sexuálních menšin ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny (2007–2009), člen Výboru pro sexuální menšiny Rady vlády pro lidská práva (2009–2010) a člen správní rady Domu humanity v Mostě (1998–dosud).[4]
V letech 2007–2008 byl šéfem týmu poradců ministryně vlády ČR Džamily Stehlíkové. (Poté jako poradce ministra Kocába – 2009–2010).
V roce 2008 obdržel cenu portálu Colour Planet za mimořádný přínos pro LGBT minoritu.[5]
Cena Prague Pride 2019 za celoživotní přínos pro LGBT komunitu: titul Maršál.
Politická činnost
V červnu 1990 neúspěšně kandidoval do Sněmovny národů Federálního shromáždění za Hnutí za občanskou svobodu. (HOS nezískal potřebný počet hlasů.)
V dubnu 2008 ohlásil zájem kandidovat do Senátu Parlamentu ČR za Stranu zelených.[6] Z kandidatury však 1. července 2008 ze zdravotních důvodů odstoupil.[7]
V parlamentních volbách (roce 2010) byl zvolen na třetí místo pražské kandidátky SZ.[8][9] (SZ potřebný počet hlasů nezískala.)
Také ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 kandidoval v Praze jako nestraník za Zelené.[10] (SZ potřebné procento hlasů opět nezískala.)
V říjnu 2018 kandidoval za Zelené do zastupitelstva Prahy 1. Zelení uspěli – byl jmenován do Komise kultury Prahy 1.
V roce 2019 byl starostou Prahy 4 jmenován poradcem pro oblast kultury a divadel.
Autobiografie
Na podzim 2014 vydal knihu pamětí (u příležitosti výročního 17. listopadu ji věnoval zesnulému prezidentovi Václavu Havlovi:[11]).
- HROMADA, Jiří. Prezident, nebo buzerant?. 1. vyd. Praha: Malý princ, 2014. 270 s. ISBN 978-80-87754-44-3.
Odkazy
Reference
- ↑ [1]
- ↑ gab. Hromada odstoupil z funkce ředitele Herecké asociace. Týden.cz [online]. 2017-05-18 [cit. 2017-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Robert Musil: Muž bez vlastností [online]. Český rozhlas [cit. 2017-10-28]. Dostupné online.
- ↑ Gay politika Archivováno 5. 10. 2011 na Wayback Machine. Archiv Gay iniciativy
- ↑ Redakce. 17. květen 2008: Den proti homofobii. Colour Planet [online]. 2008-05-12 [cit. 1010-04-26]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Archivovaná kopie. praha.zeleni.cz [online]. [cit. 2008-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-19.
- ↑ RIEBAUEROVÁ, Martina. Se smrtí mám přátelský vztah. Magazín MF Dnes. 13. srpen 2009. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-18. ISSN 1210-1168. Archivováno 18. 9. 2012 na Wayback Machine.
- ↑ Pražským volebním lídrem Strany zelených je Ondřej Liška
- ↑ Fotografie kandidátů SZ v Praze
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017, Jmenné seznamy, Kraj: Hlavní město Praha, Strana: Strana zelených, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla [online]. Český statistický úřad, 2017 [cit. 2017-09-11]. Dostupné online.
- ↑ PROCHÁZKA, Luboš. FOTO: Ondřej Vetchý byl kmotrem knihy Prezident nebo buzerant?. Frekvence 1 [online]. 2014-11-17 [cit. 2014-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-06-19.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Hromada na Wikimedia Commons
- Osoba Jiří Hromada ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Hromada
- Web Jiřího Hromady
- Webový archiv Gay iniciativy v ČR
- Jiří Hromada v Česko-Slovenské filmové databázi
- Jiří Hromada ve Filmové databázi
- Jiří Hromada v Dabingforum (dabingové role v hraných filmech)
- Jiří Hromada na webu Animovaný svět (dabingové role v animovaných filmech)
- Jiří Hromada v pořadu Krásný ztráty, únor 2001
- 13. komnata Jiřího Hromady – pořad České televize, 23. 9. 2011
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“