Jiří Hronek

Jiří Hronek
Narození1. května 1905
Roudnice nad Labem
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí5. března 1987 (ve věku 81 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
PseudonymG. J. George
Povolánínovinář, publicista, dramatik a prozaik
NárodnostČeši
StátRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Tématapublicistika a literatura
Významná dílaZlato na Espaňole
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jiří Hronek, vlastním jménem Jiří Langstein (1. května 1905, Roudnice nad Labem[1]5. března 1987, Praha) byl český novinář, publicista, dramatik a prozaik.[2]

Život

Pocházel z novinářské rodiny redaktora Isidora Langsteina (1879–1942) a matky Růženy, rozené Pickové (1881–1942).[1] Měl mladší sestru Růženu (provdaná Pauknerová, 1910–1942); rodina žila na Žižkově, od roku 1907 na Královských Vinohradech.[3] Rodiče i sestra se v roce 1942 stali oběťmi holocaustu.[4][5]

Po nedokončených studiích na gymnáziu se věnoval žurnalistice, V letech 19251936 byl redaktorem Central European Radio, od roku 1936 vídeňským a po připojení Rakouska k nacistickému Německu (v březnu 1938) pařížským dopisovatelem listů nakladatelství Melantrich. Po okupaci Francie uprchl do Londýna, kde v letech 19401945 pracoval na československém ministerstvu zahraničí.[2]

Od roku 1945 pracoval v různých funkcích. Působil na ministerstvu informací, byl šéfredaktorem Československého rozhlasu a šéfredaktorem ČTK pověřeným vedením agentury Pragopress. V letech 19461951 byl generálním sekretářem Mezinárodní asociace novinářů. Také hodně cestoval. Roku 1970 odešel do důchodu.[2]

Dílo

Publicistické dílo Jiřího Hronka bylo zaměřené na světové politické dění a bylo dosti poplatné soudobé komunistické propagandě. Z beletrie psal především historické romány a knihy pro mládež.[2]

Beletrie

Divadelní hry

  • Host do domu (1956).
  • Západní křídlo (1968).

Publicistika

Odkazy

Reference

  1. a b Matrika narozených (židovská), Roudnice nad Labem, snímek 28. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2019-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-18. 
  2. a b c d Lexikon české literatury 2/I., Academia, Praha 1993, str. 328-329.
  3. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 339, obraz 839
  4. Databáze obětí holocaustu: vyhledávání Langstein
  5. Databáze obětí holocaustu: Věra Pauknerová

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“