Jiří Jaroch

Jiří Jaroch
Základní informace
Narození23. září 1920
Smilkov, Čechy
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí30. prosince 1986 (ve věku 66 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVinohradský hřbitov
Žánryklasická hudba
Povoláníhudební skladatel, violista a dirigent
Nástrojeviola
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Jaroch (23. září 1920 Smilkov30. prosince 1986 Praha) byl český hudební skladatel.

Život

Po absolvování gymnázia v Kolíně studoval na Pražské konzervatoři a na Akademii múzických umění v Praze. Jeho učitelem skladby byl Jaroslav Řídký. Kromě skladby studoval hru na violu u významného českého violisty Ladislava Černého. Současně působil do roku 1947 jako violista v orchestru Divadla 5. května (dnes Státní opera Praha).

V roce 1947 se stal členem redakce hudebního vysílání Československého rozhlasu v Praze. Postupně pracoval jako programový pracovník, hudební režisér a dramaturg. V letech 19541955 byl také dirigentem Kmochovy hudby v Kolíně.

Dílo

Orchestrální skladby

  • Scherzo pro symfonický orchestr (1947)
  • Burleska pro orchestr (1951)
  • Valašské vánoce. Suita pro komorní orchestr (1952)
  • Jarní valčík pro orchestr (1952)
  • Symfonický tanec (1953)
  • Smuteční fantazie (1954)
  • 1. symfonie (1954–56)
  • 2. symfonie (zvláštní cena v soutěži k 15. výročí osvobození Československa, 1958–60)
  • Stařec a moře. Symfonická báseň podle novely E. Hemingwaye (patrně nejznámější skladatelovo dílo, 1960)
  • Letní slavnost. Tarantella pro orchestr (1964)
  • Fantazie pro violu a orchestr (1966)
  • 3. symfonie (původně houslový koncert, 1968–69)
  • Ouvertura semplice (1968)
  • Variační pochod pro velký orchestr (1974)
  • Intermezzi notturni estivi pro komorní orchestr (1978)

Komorní hudba

  • Smyčcový kvartet (1949–50)
  • Dětská suita pro noneto (1952)
  • 2. nonet (1964)
  • Metamorfózy pro dvanáct dechových nástrojů (1968)
  • 2. smyčcový kvartet (1970)
  • Tři věty pro housle, violoncello a klavír (1973)
  • Sonáta-fantazie pro sólovou violu (1974)
  • Intermezzi notturni estivi, pro 2 housle a klavír (1976)
  • Vzpomínky 3-větá suita pro smyčce, věnováno Collegiu musicum Kolín (1974)

Kromě toho je i autorem skladeb populárního charakteru (Furiant, Jarní valčík, Letní slavnost aj.).

Literatura

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“