Jiří Julius Fiala

Jiří Julius Fiala
Základní informace
Narození14. září 1892
Smíchov, Čechy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. srpna 1974 (ve věku 81 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníhudební skladatel, dirigent a herec
PříbuzníFerdinand Fiala (sourozenec)
Karel Fiala
Ferenc Futurista
Eman Fiala
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Julius Fiala (14. září 1892 Smíchov[1]3. srpna 1974 Praha) byl český hudební skladatel, herec a dirigent.

Život

Narodil se do umělecké a muzikantské rodiny Fialů. Jeho otec Ferdinand Fiala byl koncertním mistrem, bratr Ferdinand Fiala (18881953) architektem, hercem a scénografem, strýc Karel Fiala (18711931) úředníkem a hercem a bratranci Ferenc Futurista (vlastním jménem František Fiala; 18911947) a Eman Fiala (18991970) herci.

Nejdříve se učil na klavír u Antonína Čejky. Po absolvování gymnázia studoval na Pražské konzervatoři varhany a skladbu u Josefa Kličky, Františka Spilky, Karla Steckera a Jindřicha Kàana a mistrovský kurs u Vítězslava Nováka. Absolvoval v roce 1915.

Stal se kapelníkem kina Světovid v Nuslích (orchestr hrál hudební doprovod k němým filmům). V letech 19161922 byl dirigentem operetního divadla Aréna na Smíchově a po dva další roky nuselského Tylova divadla (oblíbeného „Tyláčku“). V roce 1925 se stal šéfem opery v Jihočeském divadleČeských Budějovicích, poté kapelníkem u divadelní společnosti Adolfa Marka v Poděbradech. Po krátkém působení na Slovensku se stal dirigentem Vinohradské zpěvohry (19291932). V této době se začal intensivně zabývat filmem. Komponoval filmovou hudbu, řídil filmové orchestry a spolupracoval i s filmovými scenáristy. Je autorem hudby k třiceti pěti celovečerním filmům a k nespočetným filmům krátkým a reklamním. Příležitostně se objevoval i v menších filmových rolích. Nejčastěji to byly postavy dirigentů a hudebníků.

Mezi léty 19401944 byl ještě zaměstnán jako hudební poradce, dirigent a dramaturg v divadle UraniePraze-Holešovicích. V poválečných letech dále spolupracoval s filmem a rozhlasem a po mnoho let byl funkcionářem Svazu českých skladatelů a Ochranného svazu autorského.

Jako skladatel se prosadil svými operetami a filmovou hudbou. Je však rovněž autorem celé řady skladeb vážné hudby. Napsal i operu, dva balety a dokonce i tři mše.

Dílo

Operety

  • Hoši z první legie (1919)
  • Vlastencové z boudy (1921)
  • Teče voda, teče (1925)
  • Rychlíkem k oltáři (1935)
  • Dítě tržnice (1945)
  • Muzikantská Liduška (1947, na základě filmové hudby)
  • Baruška (1951, na základě filmové hudby)
  • Praha je krásná (1958)
  • Počestné paní pardubické (1960, na základě filmové hudby)
  • Fantom operety (1961)
  • Lumpacivagabundus (1964)

Scénická hudba

Vážná hudba (výběr)

  • Serenáda pro dechový kvintet (1919)
  • Sonáta pro klavír
  • Smyčcový kvartet
  • Válka a mír (symfonická skica ,1917, později přepracována pod názvem Soumrak a úsvit)
  • Veseloherní ouvertura pro orchestr (1919)
  • Suita z českých tanců pro orchestr (1919)
  • Legenda o staré Praze (cyklus symfonických básní
  • U nás (kantáta)
  • Já jsem horník a kdo je víc? (smíšený sbor)
  • Kantor Halfar (melodramy na slova Petra Bezruče)
  • Bernard Žár
  • Lásky div (opera podle Julia Zeyra)
  • Golem (choreografické drama ve spolupráci s Joe Jenčíkem, 1924)
  • Vládce žlutého jedu (balet ve spolupráci s Joe Jenčíkem)
  • Tři mše

Filmová hudba

Zkomponoval také hudbu pro mnoho krátkých a dokumentárních filmů.

Filmové role

  • Poslední polibek (1922)
  • Werther (1926)
  • Hrdina jedné noci (1935)
  • Boží mlýny (1938)
  • Srdce v celofánu (1939)
  • Maskovaná milenka (1940)
  • Muzikantská Liduška (1940)
  • Pohádka máje (1940)
  • Advokát chudých (1941)
  • Preludium (1941)
  • Experiment (1943)
  • Řeka čaruje (1945)

Odkazy

Literatura

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Matějček, Jan: Tschechische Komponisten von heute (Praha 1957)
  • Gardavský, Čeněk: Skladatelé dneška (Praha 1961)
  • Brousil, A. M.: Česká hudba v českém filmu (Praha 1940)
  • Pacák, Luděk: Opereta (Praha 1946)
  • Brousil, A. M.: Hudba v našem filmu (Praha 1948)
  • Smolka, Jaroslav: Česká hudba našeho století (Praha 1961)
  • Nová československá operetní tvorba. Soupis domácí operetní tvorby z let 1945–1960 (Praha 1962)
  • Katalog hudebnědramatických děl (Dilia 1984 – Praha 1984)

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Václava na Smíchově

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“