Jiří Karađorđević

Jiří Karadjordjević
srbský korunní princ
Doba vlády	nevládl
Úplné jméno	Jiří Karadjordjević Srbský
Tituly	Jeho královská výsost srbský korunní princ Jiří
Narození	27. srpna 1887 Cetinje, Černohorské knížectví
Úmrtí	17. října 1972 (ve věku 85 let) Bělehrad, Jugoslávie
Pohřben	Královské mauzoleum Bělehrad
Předchůdce	Alexandr I. Obrenović
Nástupce	Alexandr I. Karađorđević
Manželka	Radmila Radonjić
Potomci	bezdětný
Dynastie	Karađorđevićové
Hymna	Bože pravde
Otec	Petr I. Karadjordjević
Matka	Princezna Zorka Černohorská
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Karadjordjević (srbsky: kraljević Đorđe Karađorđević; 27. srpna 1887 Cetinje – 17. října 1972 Bělehrad) byl korunní princ Srbska v dobách monarchie. Jiří byl synem srbského krále Petra I. a jeho ženy, černohorské princezny Zorky. Jeho prarodiče byli z matčiny strany černohorský král Nikola I. a královna Milena Vukotić; z otcovy strany to byl srbský kníže Alexandr a Persida Nenadovićová.

Jiří se narodil v Cetinje, metropoli Černohorského knížectví. Do 3 let vyrůstal na dvoře svého dědečka Nikoly I. v jeho cetinjském královském paláci. Královskou rodinou byl velmi hýčkán, zvláště pak svou babičkou Milenou.

Po nešťastné smrti své matky během porodu syna Andreje se s otcem a sestrou Helenou odstěhovali do Ženevy a později do Ruska.

V Rusku Jiří navštěvoval školu cara Alexandra II. V roce 1903, po zavraždění členů do té doby vládnoucích Obrenovićů se s rodinou vrátil zpět do srbského království. Na trůn usedl jeho otec Petr I. a Jiří se stal korunním princem. Srbsku tedy po 21letém odstavení opět vládli Karadjordjevićové.

Jiří ovšem neměl to štěstí stát se králem, ale ani svůj titul korunního prince nevlastnil dlouho... V roce 1909 totiž v záchvatu vzteku ubil svého sluhu k smrti a následně byl donucen vzdát se svého dědického práva. Místo následníka trůnu zujal jeho mladší bratr Alexandr I.

Jiří se zúčastnil jako důstojník obou Balkánských válek a také první světové války, kde byl v bitvě u Mačkova Kamenu těžce zraněn. Po smrti krále Petra I. a následné korunovaci Alexandra I. se mezi oběma bratry vyhrotily vztahy. Alexandr se obával, že Jiří usiluje o jeho trůn, a tak byl Jiří v roce 1925 zatčen, prohlášen za duševně nemocného a žil pod policejním dohledem ve městě Niš. Po marseilleském atentátu na Alexandra I. Jiří doufal, že bude uvolněn regentskou vládou svého strýce Pavla. To se ale nestalo a Jiří byl osvobozen až během druhé světové války německými okupanty.

Za německé okupace však Jiří odmítl nabídku stát se loutkovým vládcem okupovaného Srbska, což mu získalo značný respekt v srbské společnosti. I proto, poté co po válce komunistický vůdce J. B. Tito prohlásil královskou rodinu za nepřítele státu a nechal znárodnit její majetek, jediný Jiří mohl zůstat v Bělehradě, kde dožil jako důchodce. Roku 1947 se oženil s Radmilou Radonjićovou (1907 - 1993), manželství zůstalo bezdětné. Jiří napsal paměti s názvem Istina o mome životu (Pravda o mém životě).

Zemřel 17. října 1972 ve vysokém věku 85 let v Bělehradě a pochován byl v královském mauzoleu kostela sv. Jiří v Topole.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku George, crown prince of Serbia na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Karadjordjević na Wikimedia Commons