Jiří Krejčí (malíř)

Jiří Krejčí
Jiří Krejčí kol. roku 1919 (fotografie od neznámého autora)
Narození	1. prosince 1899 Vinohrady Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	8. června 1977 (ve věku 77 let) Chřibská Československo Československo
Povolání	malíř, grafik, ilustrátor, novinář, fotograf, teoretik umění, výtvarník a kreslíř
Rodiče	František Václav Krejčí otec
Děti	Hedvika Krejčová dcera
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Krejčí, křtěný Jiří František (1. prosince 1899 Vinohrady^[1][2] – 8. června 1977 Chřibská), byl český malíř, grafik, ilustrátor typograf a spisovatel.

Jiří Krejčí se narodil na Královských Vinohradech v rodině žurnalisty a spisovatele Františka Krejčího a jeho ženy Zdeňky rodem Vostárkové z České Třebové.^[1][2] Zde také absolvoval základního vzdělání, poté pokračoval na reálném gymnáziu, kde ve školním roce 1917-18 odmaturoval. V dalším studiu pokračoval na pražské Umělecko-průmyslové škole, kde absolvoval pouza školní rok 1918-19 a následně se nechal zapsat k řádnému studiu na tamější malířskou akademii, kde se školil v letech 1919–1925. Zde navštěvoval ve školním roce 1919/20 I. ročník Všeobecné školy (trv. přípravka) pravděpodobně u prof. Loukoty, 1920/21 II. ročník Všeobecné školy (tzv. přípravka) u prof. Bukovace, 1921/22 III. ročník Všeobecné školy (tzv. přípravka) u prof. Obrovského a 1922/25 speciální škola u prof. M. Švabinského.^[3] Následně absolvoval dvouměsíční studijní pobyt v Paříži.

V mládí často a rád zajížděl do České Třebové za svým dědečkem, v pozdějších letech zde i maloval. Důkazem toho jsou jeho obrazy s českotřebovskou tematikou. Ve 20. letech se ve svých malířských počátcích věnoval sociální tematice, počátkem 30. let ale začal hledat svůj vlastní výtvarný výraz.

Dcera Jiřího Krejčího Hedvika, se vydala v otcových šlépějích, vystudovala SUPŠ a AVU v Praze u prof. A. Paderlíka a jeden rok se vzdělávala v Paříži.

Jiří Krejčí zemřel 8. června 1977 v Chřibské.

Krejčí nebyl jen malířem, ale také sochařem (byl autorem řady drobných plastik) a výtvarným kritikem, napsal rovněž menší monografie o Václavu Špálovi (1947) a Josefu Mánesovi (1949) a knihu Hovory o obrazech (1948). Byl členem Skupiny výtvarných umělců v Brně a SVU Mánes. Byl velkým milovníkem přírody, ale i městských témat. Jeho díla jsou zastoupena v NG Praha, GMU Roudnice nad Labem a dalších veřejných a soukromých sbírkách ČR.

Jakožto žák prof. Švabinského na pražské AVU se stal generačním druhem Jana Baucha, Vojtěcha Tittelbacha, Cyrila Boudy, Miloslava Holého a Vladimíra Sychry, s nimiž jej spojovaly mnohé výtvarné názory.

• 1936 Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic), 2.ročník, Českolipská knih a kamenotiskárna, Česká Lípa
• 1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
• 2001 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2001 (VI. Kon – Ky), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
• 2005 Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku od vystopovatelné minulosti do roku 1950 (A - L), Nakladatelství Nucleus, Hradec Králové
• 2006 Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
• 2016 Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008) (1. svazek A-M), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Krejčí na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Krejčí (malíř)
• Databáze Národní knihovny ČR, Krejčí, Jiří, 1899-1977
• Jiří Krejčí v informačním systému abART
• czech design, Jiří Krejčí: Fotografie a cliché verre
• Osobnosti regionu, Jiří Krejčí