Jiří Krejčík
Jiří Krejčík | |
---|---|
Narození | 26. června 1918 Praha, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 8. srpna 2013 (ve věku 95 let) Praha Česko |
Povolání | herec, filmový režisér, pedagog, scenárista a televizní herec |
Ocenění | Vyznamenání Za vynikající práci (1980) medaile Za zásluhy II. stupeň (2001) Artis Bohemiae Amicis (2008) zasloužilý umělec |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jiří Krejčík (26. června 1918 Praha – 8. srpna 2013 Praha[1]) byl český režisér, scenárista, příležitostný herec a vysokoškolský pedagog. V roce 1998 získal Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu. Jako režisér proslul dramatickými i komediálními filmy. Působil i jako divadelní režisér.
Život
Po maturitě studoval na technice, během protektorátu působil u soukromé firmy a posléze jako statista a adept režie v barrandovských ateliérech, což ho uchránilo před totálním nasazením. Později se věnoval samostatné režijní práci, zprvu u reklamních a krátkých filmů. Jako režisér celovečerního hraného filmu debutoval v roce 1947 snímkem Týden v tichém domě na motivy povídek Jana Nerudy. V 50. letech se (mj. společně s Janem Werichem) podílel na scénáři a přípravě filmu Císařův pekař a pekařův císař, který měl původně i režírovat, nakonec ale snímek režíroval Martin Frič.
Vzhledem ke svému negativnímu postoji k tehdejšímu komunistickému režimu nemohl pravidelně točit své filmy.[zdroj?]
Svého režijního vrcholu dosáhl zejména v šedesátých letech 20. století. V té době natočil výrazné filmy jako například Vyšší princip (1960), drama z období druhé světové války po atentátu na Reinharda Heydricha, dále hořkou komedii Svatba jako řemen (1967) a komedii na námět divadelní hry irského dramatika Seana O'Caseyho Pension pro svobodné pány (1967).
V sedmdesátých letech 20. století režíroval především životopisný film Božská Ema (1979) o životě významné české operní zpěvačky Emy Destinnové. Pedagogicky působil na FAMU, od 2. května 2006 jako profesor pro obor filmové, televizní a fotografické umění a nová média – režie.
Divákům může být znám hereckou rolí lékaře ve filmu Pelíšky (1999) nebo řezníka ve Slavnostech sněženek.
Ocenění
- Laureát státní ceny (1953, 1955)
- Zasloužilý umělec (1968)
- Vyznamenání Za vynikající práci (1980)
- Český lev (1999)
- Cena Vladislava Vančury (2000)
- medaile Za zásluhy II. stupeň (2001)
- Cena za mimořádný umělecký přínos světovému filmu (Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary) (2005)
Režijní filmografie
Celovečerní filmy
- Týden v tichém domě (1947)
- Ves v pohraničí (1948)
- Svědomí (1949)
- Nad námi svítá (1952)
- Frona (1954)
- O věcech nadpřirozených – povídka Glorie (1958)
- Morálka paní Dulské (1958)
- Probuzení (1959)
- Vyšší princip (1960)
- Labyrint srdce (1961)
- Polnočná omša (1962)
- Čintamani a podvodník (1964)
- Pension pro svobodné pány (1967)
- Svatba jako řemen (1967)
- Hry lásky šálivé (1971)
- Podezření (1972)
- Božská Ema (1979)
- Prodavač humoru (1984)
Televizní filmy
- Psíčci lorda Carletona (1970)
- Silvestr svobodného pána (1979)
- Povídka malostranská (1981)
- Tichý podnájemník (1981)
- Babička se zbláznila (1982)
- Milenci pani Suzanne (1985)
- Nepočestná (1988)
- Podnájem na Champs Ellysées (1990)
- Muž, který neměl důvěru (1991)
- Svatá noc (2001)
- Dědictví slečny Innocencie (2003)
- Slečna Julie (2005)
- Osudové peníze (2010)
Dokumentární filmy
- Naši havíři (1943)
- Každý na své místo (1943)
- Zdař Bůh, hoši! (1944)
- V hlubinách země (1944)
- Kováci (1946)
- Důvěrou k míru (1946)
- Praha... bude naše? (1994–1996)
- Maturita v listopadu (2000) (TV)
- Národ v sobě (2002) – o vleklé kauze restituce a prodeji restaurační budovy Národního divadla[2]
- 24 (2011)
- Dlouhý srpen Jiřího Krejčíka (2012) (TV film)
- Můj Vladimír Pucholt (2015) (TV film)
Herecká filmografie
- Maskovaná milenka (1940)
- Slavnosti sněženek (1983)
- Labyrint (1991)
- Pelíšky (1999)
- Pamětnice (2009)
Odkazy
Reference
- ↑ spa [SPÁČILOVÁ, Mirka] a věž [ŽILKOVÁ, Věra]. Zemřel režisér, scenárista a herec Jiří Krejčík. iDnes.cz [online]. 9. srpna 2013 [cit. 25. 7. 2023]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/zemrel-jiri-krejcik-reziser-filmu-vyssi-princip.A130809_074845_filmvideo_vez
- ↑ Národ v sobě, Česká televize
Literatura
- ČERNÝ, František. Hraje František Smolík. Praha: Melantrich, 1983, s. 217, 238, 298, 329, 341–347.
- Kdo je kdo 91/92. Česká republika, federální orgány ČSFR. 1. díl, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 486. Editor Michael Třeštík.
- Osobnosti – Česko: Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 371.
- SMETANA, Miloš. Jan Tříska. Praha: XYZ, 2004, s. 73. ISBN 80-903399-5-6.
- ŠTOLL, Martin a kol. Český film: režiséři-dokumentaristé. Praha: Libri, 2009. 695 s. ISBN 978-80-7277-417-3. S. 293–297.
- TOMEŠ, Josef a kol. Český biografický slovník XX. století. II. díl, K–P. Praha: Paseka, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 179.
- TŘEŠTÍK, Michael, ed. Kdo je kdo = Who is who: osobnosti české současnosti: 5000 životopisů. 5. vyd. Praha: Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 337.
Externí odkazy
- Osoba Jiří Krejčík ve Wikicitátech
- Jiří Krejčík v Česko-Slovenské filmové databázi
- Jiří Krejčík ve Filmové databázi
- Jiří Krejčík na Kinoboxu
- Jiří Krejčík (rozhovor z cyklu České televize Na plovárně) – video on-line v archivu ČT
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vyznamenání Za vynikající práci - stužka
Stužka: Medaile Za zásluhy II. stupně – Česká republika (od roku 1994).