Jiří Lacina (politik)

MVDr. Jiří Lacina
poslanec Národního shromáždění ČSSR
Ve funkci:
1964 – 1968
poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1969 – 1969
Ve funkci:
1990 – 1992
Ve funkci:
1992 – 1992
Stranická příslušnost
Členstvíbezpartijní
Občanské fórum
ODS
US-DEU

Narození19. května 1934
Profesepolitik a veterinární lékař
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jiří Lacina (* 19. května 1934[1]) byl český a československý veterinář, politik, poúnorový bezpartijní poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění a opak opětovně poslanec Federálního shromáždění po sametové revoluci za Občanské fórum a Občanskou demokratickou stranu. V 90. letech komunální politik v Chrudimi za ODS a US-DEU.

Biografie

Ve volbách roku 1964 byl zvolen do Národního shromáždění ČSSR za Východočeský kraj jako bezpartijní kandidát. V Národním shromáždění zasedal až do konce volebního období parlamentu v roce 1968.[2][3]

K roku 1968 se profesně zmiňuje coby veterinární lékař z obvodu Chrudim.[4] Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Chrudim), kde setrval jen do prosince 1969, kdy rezignoval na poslanecký post.[5]

Hned po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa odjel ráno 21. srpna vlakem z Chrudimi do Prahy ve snaze dostat se do parlamentu a po deset dnů působil v Praze. Byl členem delegace členů Národního shromáždění na ambasádu SSSR s protestní nótou. Byl jedním z deseti poslanců Národního shromáždění, kteří se na podzim 1968 zdrželi hlasování při schvalování smlouvy o „dočasném pobytu“ sovětských vojsk na území ČSSR, která měla legalizovat Moskevský protokol. Po nástupu normalizace ho Krajský výbor Komunistické strany Československa ve Východočeském kraji zařadil na seznam „představitelů a exponentů pravice“. V té době je uváděn jako vedoucí Veterinárního střediska Chrudim. Po roce 1969 byl politicky pronásledován a profesně sesazen na post řadového pracovníka. Každý rok v době okolo výročí 21. srpna byl pod dohledem agentů Státní bezpečnosti.[6][7]

Během sametové revoluce v listopadu 1989 vystoupil na mítinku v Chrudimi a podpořil generální stávku (konána 27. listopadu 1989). Stal se pak jedním ze čtyř mluvčích Občanského fóra v Chrudimi.[6] Do nejvyššího zákonodárného sboru byl zvolen opětovně po sametové revoluci ve volbách roku 1990, nyní jako poslanec za Občanské fórum. V průběhu volebního období přešel do klubu nově utvořené ODS. Mandát obhájil ve volbách roku 1992 a v parlamentu zasedal až do zániku Československa 31. prosince 1992.[8]

Angažoval se také v komunální politice. Ve volbách roku 1994 byl zvolen do zastupitelstva Chrudimi, kde vykonával funkci místostarosty. Při rozkolu uvnitř ODS přešel do nově vzniklé Unie Svobody a v komunálních volbách 1998 obhájil mandát. Kandidoval také v roce 2002, ale tehdy již nebyl zvolen.[9]

Odkazy

Reference

  1. Jiří Lacina [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-23]. Dostupné online. 
  2. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-23]. Dostupné online. 
  3. BOX-FOLDER-REPORT: 17-1-99 TITLE:On the Eve of Elections [online]. osaarchivum.org [cit. 2012-02-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-08. (anglicky) 
  4. 26. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-23]. Dostupné online. 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-23]. Dostupné online. 
  6. a b VIDEO OKÉNKO - 21.SRPEN 1968 - MVDR. JIŘÍ LACINA [online]. youtube.com [cit. 2012-02-23]. Dostupné online. 
  7. Seznam osob doporučených k zařazení do jednotné centrální evidence představitelů a exponentů pravice ústředním výborem KSČ [online]. totalita.cz [cit. 2012-02-23]. Dostupné online. 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-23]. Dostupné online. 
  9. Archivovaná kopie. www.komunalni-politika.cz [online]. [cit. 2021-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04. 

Externí odkazy