Jiří Litochleb

RNDr. Jiří Litochleb
Jiří Litochleb v prosinci 2013
Jiří Litochleb v prosinci 2013
Jiná jménaložiskový geolog a mineralog
Narození29. září 1948
Praha, Československo
Úmrtí26. února 2014 (65 let)
Příbram, Česko
Národnostčeská
VzděláníUniverzita Karlova
ZaměstnavatelNárodní muzeum
TitulRNDr.
ChoťEva Litochlebová
Děti2
Funkceředitel muzea
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

RNDr. Jiří Litochleb, (29. září 1948, Praha26. února 2014, Příbram) byl český ložiskový geolog a mineralog, jehož odborný zájem se zaměřoval na výzkum zlata, stříbra a uranu.

Životopis

Jeho matka pocházela z Ukrajiny od Kyjeva a otec byl od Čáslavi.[1] Již jako student gymnázia pracoval ve Speleoklubu Praha a v geologickém kroužku při muzeu v Jílovém u Prahy. Během prázdninových brigád spolupracoval s Dr. Petrem Morávkem jako vzorkař a mapér u Rudných dolů (RD) v Jílovém. Tuto zkušenost a praxi později v životě bohatě využil.

V letech 1966-1971 studoval ložiskovou geologii a rudní mineralogii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Během vysokoškolských studií pracoval jako demonstrátor na katedře ložiskové geologie a podílel se na řešení fakultních výzkumných úkolů. Studium zakončil státní zkouškou a obhajobou diplomové práce na téma: Magnetitové ložisko Hraničná ve Slezsku.[1]

Na náborové stipendium od Československého uranového průzkumu (ČSUP) nastoupil v roce 1971 do Geologického průzkumu Příbram, kde pracoval jako samostatný geolog a později jako vedoucí geolog vyhledávacího průzkumu pro oblast jižních i západních Čech. O tři roky později v roce 1974 obhájil doktorskou práci na téma: Magnetitové a sulfidické zrudnění na ložisku Hraničná ve Slezsku.[1] V roce 1971 se oženil s Mgr. Evou Litochlebovou, která pracovala v letech 19802011 jako kurátorka/geoložkaHornickém muzeu v Příbrami.[zdroj?] V roce 1977 se jim narodila dvojčata, Martin a Petra.[1]

Ze zdravotních důvodů nastoupil Jiří Litochleb v roce 1977 do Národního muzeaPraze k  dr. Jaroslavu Švenkovi jako odborný pracovník Mineralogicko-petrologického oddělení, kde se kromě odborné muzejní činnosti podílel na činnosti celé řady sekcí několika muzeí v České republice.[1]

V roce 1979 se znovu vrátil do Příbrami na Uranový průzkum, kde postupně pracoval v různých vedoucích funkcích geologického provozu. Přes náročnost profese se věnoval specializovanému geologickému výzkumu, publikační, recenzní a oponentní činnosti, aktivně se zúčastňoval akcí sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice a České geologické společnosti. Spolupracoval s Národním muzeem, Národním technickým muzeem a řadou regionálních muzeí, zejména v Příbrami, Jílovém u Prahy, Českých Budějovicích, a řadou výzkumných a průzkumných organizací v rámci celé republiky.[1]

Vzorky zlata a dalších minerálů, které věnoval Jiří Litochleb Muzeu zlata v Novém Kníně

V letech 19891991 absolvoval postgraduální kurz v Ústavu aplikované ekologie a ekotechniky se zaměřením geologieekologie.[1] Po 13 letech práce a reorganizaci v rámci Československého uranového průzkumu (ČSUP) se v lednu roku 1992 znovu vrátil do Národního muzeaPraze, kde postupně pracoval jako vedoucí Mineralogicko-petrologického oddělení a od roku 2001 až do konce roku 2013 působil ve funkci ředitele Přírodovědeckého muzea.

Od roku 2001 do 31.1.2014 působil jako ředitel Přírodovědeckého muzea Národního muzea.[2][3] Jiří Litochleb pracoval v Národním muzeu až do své smrti. Zemřel náhle dne 26. února 2014[2] v době, kdy se po těžké nemoci vrátil na Mineralogicko-petrologického oddělení NM jako řadový zaměstnanec.

Dílo

Je autorem či spoluautorem téměř 400 odborných prací,[1] desítek nepublikovaných zpráv v archivech ČSUP, aktivně se podílel na tvorbě několika knih týkajících se problematiky výskytu a geneze zlata (Zlato v Českém masivu (1992),[4] Jílovské zlaté doly (2002),[5] Zlato na Novoknínsku (2003)). K jeho dalším aktivitám patřily četné přednášky a nedělní mineralogické určovací besedy v Národním muzeu, práce v příbramské pobočce České geologické služby(ČGS), byl také u zrodu a založení nového periodika Bulletinu mineralogicko-petrologického oddělení NM v Praze, který vychází nepřetržitě již od roku 1993.

Minerál litochlebit

Na počest Jiřího Litochleba byl v roce 2011 z lokality Zálesí u Javorníka pojmenován nový minerál litochlebit (Ag2PbBi4Se8).[6]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f g h Fišera M., Sejkora J., Šreinová B. (2008): RNDr. Jiří Litochleb šedesátníkem, Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení, 16 (2), 253-255.
  2. a b Stránky Národního muzea. www.nm.cz [online]. [cit. 2014-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-05-04. 
  3. Výroční zpráva Národního muzea
  4. http://www.geology.cz/1919/historie/publikace/1992-zlato-web.pdf.
  5. http://biblio.hiu.cas.cz/authorities/120622;jsessionid=C4A51D843B7D866D3F6E53DB3068696A Archivováno 4. 5. 2014 na Wayback Machine..
  6. Sejkora J., Makovický E., Topa D., Putz H., Zagler G. and Plášil J. (2011): Litochlebite, Ag2PbBi4Se8, A new selenide mineral species from Zálesí, Czech Republic: Description and crystal structure, Can. Mineral., vol 49, 2, 639 - 650.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Jiří Litochleb.jpeg
Autor: Macekivo, Licence: CC BY-SA 3.0
Jiří Litochleb (prosinec 2013)
Muzeum zlata Nový Knín (3).jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Vzorky zlata ze sbírek RNDr. Jiřího Litochleba