Jiří Mařánek

Jiří Mařánek
Jiří Mařánek
Jiří Mařánek
Narození12. ledna 1891
Milevsko
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. května 1959 (ve věku 68 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Povoláníspisovatel, básník, autor sci-fi, scenárista, dramatik a kritik
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Mařánek (12. ledna 1891 Milevsko[1] – 4. května 1959 Praha[2]) byl český spisovatel, autor poetických próz, historických románů a scenárista.

Životopis

Jiří Mařánek se narodil v Milevsku jako čtvrté ze šesti dětí; jeho otec Antonín Mařánek byl v té době komisařem na okresním hejtmanství v Benešově.[1] [p 1] V devíti letech se s celou rodinou odstěhoval do Prahy.[3] V roce 1907 vstoupil do kapucínského řádu, který ale krátce před maturitou na gymnáziu v Roudnici nad Labem opustil a vrátil se do Prahy. [4]Krátce studoval medicínu, práva, hudební vědu a estetiku. Studia však nedokončil. Ve dvacátých letech žil ve Zlaté uličce na Pražském hradě; z této doby pochází přátelství s Vítězslavem Nezvalem,[5] Jaroslavem Seifertem[6] a dalšími literáty té doby. Sbíral a omezeně i publikoval pohádky a pověsti z jihočeské krajiny. Zajímal se zejména o písemné poklady, pátral po starých listinách z premonstrátského kláštera v Milevsku a pokladu který v době husitských válek opat ukryl, dle pověsti v podzemí[7] Byl rovněž členem Devětsilu.[8] V době insigniády (1934) se postavil na stranu spisovatelů, kteří české nacionalistické studenty kritizovali.[9]

5. července 1933 se v Hradci Králové oženil se s Annou Novotnou.[10]

Sestra Jiřího Mařánka Julie (1892–1972)[11] se provdala za hudebního skladatele Otakara Ostrčila.

Od roku 1917 byl úředníkem účtárny Zemského úřadu; pro onemocnění byl v roce 1941 penzionován.V letech 1945-1948 byl zaměstnancem filmového odboru Ministerstva informací; od září 1945 vedl oddělení státní filmové dramaturgie tohoto ministerstva. Toto oddělení dohlíželo nad ideovým (ideologicky žádoucím) zaměřením filmů a provádělo konečné schvalování filmů.[12] Poté přešel Jiří Mařánek do Československého filmu.

Část svého života přebýval Jiří Mařánek v Českém Krumlově v domě na Parkánu č. p. 112,[13] zemřel v Praze ve věku 68 let. Je pochován na Vyšehradském hřbitově[14] v Praze.

Dílo

Knižní tvorba

Jiří Mařánek začal psát ve 20. letech groteskní, satirické prózy, ve stylu poetizmu.[15] Od 30. let psal především historické romány z jihočeského kraje; napsal i práce pro mládež a knihy s motivy fantastiky.[16].

  • Utrpení pětihranného Boba (1926), fantastika
  • Pohřeb Rogera mladšího (1930), fantastika, upraveno v roce 1947 i pro Čs.rozhlas
  • Trilogie „pětilisté růže“: (tzv. Rožmberské trilogie)
    • Barbar Vok (1938), nejúspěšnější Mařánkova kniha, dočkala se 11 vydání a reedicí, byla přepracována jako divadelní hra a též přeložena do němčiny
    • Romance o Závišovi (1940)
    • Petr Kajícník (1942)
  • Objev Diogena Franka (1942)
  • Ohnivý déšť (1944)
  • Živé návraty (1944), povídky
  • Neviditelný rytíř (1947), fantasy pro mládež
  • Píseň hrdinného života o Bedřichovi Smetanovi (1952)

Filmografie

Jiří Mařánek byl autorem námětů filmů:

  • Červená ještěrka (1948)
  • Z mého života (1955)

Byl scenáristou filmů:

  • Zvony z rákosu (1950)
  • Z mého života (1955)
  • Psohlavci (1955)

Operní libreta

Jiří Mařánek napsal pro svého švagra Otakara Ostrčila (manžela sestry Julie) libreto k opeře Honzovo království, podle pohádky L. N. Tolstoje.

Napsal také libreto k opeře Otakara Jeremiáše Enšpígl[17] a pro skladatele Jana Evangelistu Zelinku libreto ke scénickému melodramu Srdce na prázdninách.[18]

Novinářská práce

Už v mládí začal Jiří Mařánek přispívat do časopisů Lípa a Kmen. Jeho příspěvky, týkající se hudby a literatury, se dále objevovaly např. v Rozpravách Aventina, Lidových novinách nebo Národní politice.

Ocenění

Šedesáté narozeniny Jiřího Mařánka v roce 1951 připomnělo mj. Rudé právo, které hodnotilo kladně zejména jeho historickou a libretistickou tvorbu.[19] Pětašedesáté narozeniny vzpomněly Literární noviny.[20]

Město Milevsko pojmenovalo po svém rodákovi ulici (ulice J. Mařánka).

Galerie

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Okresním hejtmanem, jak Antonína Mařánka uvádí literatura, se stal až později. (Viz Národní listy 19.10.1896, s.3.[1]

Reference

  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Jiří Mařánek zemřel. S. 3. Rudé právo [online]. 1959-05-06 [cit. 2020-09-21]. S. 3. Dostupné online. 
  3. ↑ Policejní přihláška rodiny Antonína Mařánka
  4. ↑ NOVOTNÝ, Vladimír; ŽDYCHYNEC, Bohumil. Pozapomenutí Jihočeši. Oživování kulturní historie. 1.. vyd. Praha: Tiskárna a vydavatelství 999, 2021. 150 s. ISBN 978-80-86391-55-7 -. 
  5. ↑ Nezval, Vítězslav: Z mého života. Československý spisovatel, Praha 1959, s.149
  6. ↑ Jaroslav Seifert: Všechny krásy světa, kapitola Klíč v závěji
  7. ↑ KOTRBOVÁ, Lucie. Milevsko hlásí velkolepý objev. V kostele se našel hřeb z Kristova kříže. Písecký deník. 2020-12-21. Dostupné online [cit. 2023-07-20]. 
  8. ↑ Abart - Seznam členů Devětsilu
  9. ↑ Seznam obou skupin intelektuálů online, Národní politika 8.12.1934, s. 3 [2]
  10. ↑ Matrika oddaných Hradec Králové 1933 (na oddělení matrik Magistrátu) a Národní politika 9.7.1933, s.7 [3]
  11. ↑ KRATOCHVÍLOVÁ, Markéta. Skladatelské dílo Otakara Ostrčila [online]. Olomouc 2011: Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Katedra muzikologie. Dostupné online. , s.123 [4]
  12. ↑ Marika Kupková: Okolnosti vstupu Jiřího Mařánka do poválečné kinematografie (Slovo a smysl, 2013) [5]
  13. ↑ Český Krumlov/Osobnosti. www.ckrumlov.info [online]. [cit. 2015-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-05. 
  14. ↑ hrob Jiřího Mařánka na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-18. 
  15. ↑ Vznik a vývoj poetizmu
  16. ↑ ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Mařánek, Jiří, s. 147. 
  17. ↑ Anna Hostomská: Opera, NS Svoboda 1999
  18. ↑ KŘÍŽKOVÁ, Marie. Praha 2013: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra hudební výchovy. Dostupné online. , s. 40-41
  19. ↑ Rudé právo, 12.1.1951, s.5, Šedesát let spisovatele Jiřího Mařánka
  20. ↑ Literární noviny 2/1956, s.2, Jiřímu Mařánkovi k narozeninám

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vyšehradský hřbitov - Jiří Mařánek (spisovatel).jpg
Autor: Matěj Baťha, Licence: CC BY-SA 3.0
Vyšehradský hřbitov - Jiří Mařánek
Jiří Mařánek.jpg
Jiří Mařánek, spisovatel (1939)