Jiří Maštálka

MUDr. Jiří Maštálka
Místopředseda KSČM
Ve funkci:
17. května 2008 – 20. května 2012
Poslanec Evropského parlamentu
Ve funkci:
1. května 2004 – 1. července 2019
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
1. června 1996 – 20. července 2004
Poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
7. června 1990 – 31. prosince 1992
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
27. února 1990 – 5. června 1990
Zastupitel města Plzeň
Ve funkci:
14. listopadu 1994 – 14. listopadu 1998
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ (1977–1990)
KSČM (od 1990)
Narození3. ledna 1956 (67 let)
Sušice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choťženatý
Dětidvě děti
SídloPlzeň
Alma materLékař. instit. Volgograd
Lékař. instit. Kyjev
Profesepolitik a lékař
OceněníŘád přátelství (2016)
CommonsJiří Maštálka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Maštálka (* 3. ledna 1956 Sušice) je český lékař, politik Komunistické strany Československa a KSČM, poslanec Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění po sametové revoluci, poslanec Poslanecké sněmovny v letech 1996–2004 a v letech 2004 až 2019 poslanec Evropského parlamentu.

Studium a profesní kariéra

Maturoval na gymnáziu v Jevíčku, poté absolvoval Volgogradský lékařský institut a Kyjevský lékařský institut. Následně pracoval na kardiologii I. interní kliniky ve FN Plzeň, roku 1984 získal atestaci v oboru interní medicíny (1984) a kardiologie (1989). Podílel na četných odborných studiích z oblasti neinvazní kardiologie, zejména echokardiografie[1] Profesně je k roku 1990 uváděn jako samostatný lékař, bytem Plzeň.[2]

Osobní život

Je ženatý a má dvě děti. Hovoří anglicky a rusky.[1]

Politická kariéra

V únoru 1990 zasedl v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do Sněmovny lidu (volební obvod č. 41 - Plzeň I, Západočeský kraj) jako poslanec za KSČ reprezentující novou garnituru nezatíženou výraznější normalizační politickou aktivitou. Ve volbách roku 1990 přešel do české části Sněmovny národů, nyní již za federalizovanou KSČM. Mandát obhájil ve volbách roku 1992 a ve federálním parlamentu zasedal až do zániku Československa v prosinci 1992.[3][4][5][6]

V letech 1992–2002 vykonával funkci předsedy Městského výboru KSČM v Plzni. Od roku 1993 byl členem Ústředního výboru KSČM. Působil rovněž jako komunální politik (člen městského zastupitelstva Plzně).[1] V komunálních volbách v roce 2018 kandidoval za KSČM do Zastupitelstva městského obvodu Plzeň 2-Slovany, ale neuspěl.[7]

Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za KSČM a poslanecký mandát obhájil ve volbách roku 1998 i volbách roku 2002. V dolní komoře českého parlamentu setrval do roku 2004.[5]

Ve stínové vládě KSČM spravuje resort evropské politiky a EU.[8]

Kandidatury do Evropského parlamentu (od r. 2004)

Ve volbách roku 2004 byl zvolen za Českou republiku do Evropského parlamentu. Zde byl členem frakce Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice. Byl členem Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a náhradníkem ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Mandát obhájil ve volbách roku 2009.[9] Byl zařazen do Výboru pro právní záležitosti[10], rovněž působil ve funkci kvestora. Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 opět kandidoval, a to z druhého místě kandidátky KSČM.[11] Získal 11 525 preferenčních hlasů, skončil na třetím místě kandidátky a vzhledem k zisku tří mandátů pro KSČM byl zvolen poslancem Evropského parlamentu. Je členem Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) a Výboru pro právní záležitosti (JURI).

Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 se rozhodl již nekandidovat.[12]

Ocenění

Výnosem z 29. ledna 2016 mu prezident Vladimir Putin udělil ruské státní vyznamenání Řád přátelství.[13][14]

Hodnocení europoslance J. Maštálky (dle think-tanku Evropské hodnoty)

Dle vydané zprávy výše uvedeného think-tanku, která se vztahuje na období před následujícími volbami do Evropského parlamentu (2014) vyplývá následující:[15]

  1. Docházka - obsadil 17. místo z celkových 22 českých europoslanců,
  2. Účast na jmenovitých hlasování českých europoslanců - obsadil 14. místo z celkových 22 českých europoslanců,
  3. Zprávy předložené zpravodajem českými europoslanci - obsadil 5.-9. místo z celkových 22 českých europoslanců,
  4. Stanoviska předložená českými europoslanci - obsadil 11.-15. místo z celkových 22 českých europoslanců,
  5. Pozměňovací návrhy českých europoslanců - obsadil 17. místo z celkových 22 českých europoslanců,
  6. Parlamentní otázky českých europoslanců - obsadil 7.-8. místo z celkových 22 českých europoslanců,
  7. Písemná prohlášení českých europoslanců - obsadil 2. místo z celkových 22 českých europoslanců,
  8. Návrhy usnesení českých europoslanců - obsadil 4. místo z celkových 22 českých europoslanců,
  9. Vystoupení na plenárním zasedání českých europoslanců - obsadil 6. místo z celkových 22 českých europoslanců.

Reference

  1. ↑ a b c MUDr. Jiří MAŠTÁLKA [online]. kscm.cz [cit. 2012-05-17]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. ↑ NÁVRH na volbu - nových poslanců Sněmovny lidu (příloha 1) [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-24]. Dostupné online. 
  3. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-24]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Jiří Maštálka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-05-24]. Dostupné online. 
  6. ↑ Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz [cit. 2012-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-16. 
  7. ↑ Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo městské části nebo městského obvodu, Kraj: Plzeňský kraj, Okres: Plzeň-město, Obec: Plzeň 2-Slovany, Kandidátní listina: Komunistická str.Čech a Moravy [online]. Český statistický úřad, 2018 [cit. 2019-01-30]. Dostupné online. 
  8. ↑ Stínová vláda KSČM - odborní mluvčí [online]. KSČM [cit. 2014-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-29. 
  9. ↑ Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 05.06. - 06.06.2009 [online]. volby.cz [cit. 2012-05-24]. Dostupné online. 
  10. ↑ V předsednictvu výborů v EP je zatím jeden Čech - Tošenovský [online]. ceskenoviny.cz [cit. 2012-05-24]. Dostupné online. 
  11. ↑ Kandidátní listina KSČM pro volby do Evropského parlamentu 2014 [online]. KSČM, 2014-02-22 [cit. 2014-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-25. 
  12. ↑ Konečná vede KSČM do eurovoleb. Hrozí, že se EU rozpadne, i další války, říká. iDNES.cz [online]. 2018-12-15 [cit. 2019-01-30]. Dostupné online. 
  13. ↑ Putin vyznamenal komunistického europoslance Maštálku
  14. ↑ [Указ Президента Российской Федерации от 29.01.2016 № 29 "О награждении государственными наградами Российской Федерации" http://publication.pravo.gov.ru/Document/View/0001201601290033]
  15. ↑ http://www.evropskehodnoty.cz/wp-content/uploads/2013/09/analyticka_studie_Evropske_hodnoty_Jak_pracovali_cesti_europoslanci.pdf

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“