Jiří Morava

Jiří Morava
Narození24. března 1932
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí4. června 2012 (ve věku 80 let)
Innsbruck
RakouskoRakousko Rakousko
PseudonymGeorg J. Morava
Povoláníliterární historik, spisovatel, prozaik, publicista a básník
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jiří Morava (24. března 1932 Brno4. června 2012 Innsbruck), vlastním jménem Jiří Vlk, používal také pseudonym Georg J. Morava, byl český literární historik, básník a prozaik žijící od roku 1968 v exilu v rakouském Innsbrucku.

Životopis

Narodil se v továrnické rodině spolumajitele firmy Alpa. Maturoval roku 1951 na gymnáziu v Králově Poli v Brně, na filozofické fakultě Masarykovy univerzity studoval literární vědu, češtinu a ruštinu.Vzhledem ke svému třídnímu původu a svému kritickému postoji k socialismu byl nucen řadu let pracovat jako horník a dřevorubec. Teprve na konci padesátých let mohl krátce pracovat jako archivář. Ale již v roce 1962 byl soudem odsouzen za urážku komunistické strany a musel svou práci archiváře opustit. V roce l968 byl obžalován okresní prokuraturou za urážku prezidenta Antonína Novotného. Po vpádu sovětských vojsk v roce 1968 emigroval do Rakouska. Zde obdržel několikaleté stipendium na vídeňské univerzitě.
Po absolutoriu nastoupil jako redaktor a historik do nakladatelství v Innsbrucku. Souběžně si doplňoval vzdělání na zdejší univerzitě a získal titul magistra filozofie. V roce 1976 založil v Innsbrucku spolek Tchechische Geselschaft fur Literatur, Wissenschaft und Kultur-Comenius, jehož prostřednictvím vyšla zde díla Bohumila Hrabala, Miloslava Švandrlíka, Vladimíra Škutiny a dalších v Čechách zakázaných autorů. Svými články a povídkami se prosadil v řadě známých tiskovin jako Le Monde, Suddeueutsche Zeitung, Wiener Journal, Tiroles Tages Zeitung aj. Velký ohlas měly i jeho kulturně-politické pořady v rakouském a italském rozhlase.

Když v tyrolských archivech objevil neznámé dokumenty o Karlu Havlíčku Borovském, rozhodl se je zpracovat knižně. Prosadil se i dalšími historickými pracemi o Boženě Němcové a Františku Palackém. Velkým úspěchem bylo i jeho knižní zpracování receptů Magdaleny Rettigové, které vyšlo opakovaně pod názvem Altbohmische Kochkunst. Státní bezpečnost monitorovala Moravovu činnost v Rakousku řadu let jako protistátní a protisocialistickou. Angažoval se i politicky, udržoval kontakty s řadou disidentů, pojilo ho přátelství s jihotyrolským hejtmanem Luisem Durnwalderem, v roce 1983 se setkal s poslední rakouskou císařovnou Zitou a již v roce 1980 obdržel titul univerzitního profesora honoris causa, po roce 1989 se opakovaně setkal s Václavem Havlem. V roce 1995 se zasloužil o odhalení pamětní desky v Brixenu na domě, kde pobýval Karel Havlíček a vydal průvodce po Havlíčkových stopách v Tyrolích. Jeho v pořadí třetí publikace o K. H. Borovském nazvaná Havlíček v Brixenu se setkala s velkým pozitivním ohlasem. Poslední knihou, kterou napsal na konci svého života dvojjazyčně se jmenuje Promovaný sluha (Der Promovierte Lohndiener) a obsahuje povídky, některé mají autobiografický podtext.

Dílo (výběr)

  • C.k.disident Karel Havlíček; ISBN 80-7038-059-4
  • Někdejší Betty; (monografie o Boženě Němcové) ISBN 80-7188-015-9
  • Pražský labužník; ISBN 80-900578-0-2
  • Palacký: Čech, Rakušan, Evropan; ISBN 80-7021-249-7
  • Havlíček v Brixenu; ISBN 80-901564-7-9
Moravova knížka se nebojí odstranit falešné legendy kolem Havlíčka... I když nám někdy bude líto, že všechno bylo jinak... Byl jsem unesen materiálem, dokumenty a zpracováním.

Vladimír Škutina, C.k.disident Karel Havlíček, na obálce knihy

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“