Jiří Novotný (restaurátor)

doc. akad. soch. Jiří Novotný
Jiří Novotný (2018)
Narození	25. ledna 1943 Praha Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí	13. června 2022 (ve věku 79 let) Praha
Povolání	sochař, restaurátor, pedagog a vysokoškolský učitel
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Novotný (25. ledna 1943 Praha – 13. června 2022 Praha) byl český sochař, restaurátor a vysokoškolský pedagog^[1].

Sochařství studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Karla Hladíka, absolvoval r. 1969.

K významnějším realizacím ve veřejném prostoru patří kamenný monument označující rozhraní siluru-devonu u Suchomast, trachytová kašna na pražském Jižním Městě, měděné sochy a reliéfy pro telefonní ústředny v Praze-Krči a v Ústí nad Labem, ocelové sochy pro Tažírny trub v Podbrezové nebo prostorová kompozice pro žižkovskou Chmelnici (spolu s akad. soch. Jiřím Novákem). V roce 2003 pro Kancelář prezidenta republiky navrhl a realizoval památník českým obětem nacismu v místě bývalého koncentračního tábora v německém Landsbergu.

(realizovaných samostatně, se spolupracovníky i v širším kolektivu)

• parléřovský severní portál kostela kostela Panny Marie před Týnem v Praze (1984–1985)
• středověké architektonické články fasád a interiérů domu U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí v Praze (1984–1985)
• jižní portál s reliéfem sv. Jiří baziliky svatého Jiří v Praze (1988)
• renesanční sgrafita Míčovny Pražského hradu (1988–1990)
• restaurátorské práce na náhrobcích starého židovského hřbitova v Praze (1995–2018)
• sousoší Vidění svaté Luitgardy Matyáše Bernarda Brauna z Karlova mostu v Praze (restaurování a transfer do Lapidária Národního muzea, 1995–1996)
• komplex restaurátorských prací v interiéru Valdštejnského paláce, v tamní zahradě a sale terreně (1999–2002)^[2] – uděleno ocenění Europa Nostra.^[3]
• restaurování interiéru a exteriéru kaple sv. Erharda, sv. Martina a sv. Uršuly v Chebu (2000–2004)
• parléřovská socha sv. Václava z katedrály sv. Víta v Praze (2001)
• Letohrádek královny Anny v Královské zahradě Pražského hradu (2000–2003)
• Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře – restaurování částni vnějšího pláště, sochařských a architektonických prvků (2003–2004)
• Edikuly v Pantheonu Národního muzea v Praze (2018)

Od roku 2001 do roku 2015 byl vedoucím Ateliéru restaurování kamene na Fakultě restaurování Univerzity Pardubice, v letech 2005 až 2009 pak děkanem této fakulty.^[4]

Je členem Restaurátorské komise Ministerstva kultury,^[5] členem vědecké rady Národního památkového ústavu,^[6] členem dozorčí rady Nadace českého výtvarného umění^[7] a zakládajícím členem Asociace restaurátorů České republiky.

• Jiří Novotný v informačním systému abART