Jiří Paďour
Jeho Excelence Mons. Jiří Paďour, OFMCap. | |
---|---|
12. biskup českobudějovický | |
Jiří Paďour, 2011 | |
Církev | římskokatolická |
Diecéze | českobudějovická |
Jmenování | 25. září 2002 |
Emeritura | 3. března 2014 |
Předchůdce | Antonín Liška |
Nástupce | Vlastimil Kročil |
Heslo | „Dominus Deus magnus est“ „Pán Bůh je Veliký“ |
Znak | (c) I, SajoR, CC BY-SA 2.5 |
Zasvěcený život | |
Institut | kapucíni |
Noviciát | 4. října 1978 |
Sliby | |
doživotní | 10. prosince 1983 |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 21. června 1975 |
Biskupské svěcení | 11. ledna 1997 světitel Miloslav Vlk 1. spolusvětitel Giovanni Coppa 2. spolusvětitel Jaroslav Škarvada |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Zúčastnil se |
|
Osobní údaje | |
Země | Česko |
Datum narození | 4. dubna 1943 |
Místo narození | Vraclav, Protektorát Čechy a Morava |
Datum úmrtí | 11. prosince 2015 (ve věku 72 let) |
Místo úmrtí | Prachatice, Česko |
Místo pohřbení | Hřbitov svaté Otýlie |
Národnost | česká |
Povolání | katolický kněz, herec a katolický biskup |
multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jiří Paďour (4. dubna 1943, Vraclav – 11. prosince 2015, Prachatice[1]) byl kapucín a dvanáctý biskup českobudějovický.
Život
Po základní škole nastoupil na učiliště se zaměřením mechanik počítacích strojů. Poté absolvoval DAMU (1966), obor herectví. [2] V následujících letech získal angažmá v Divadle Na zábradlí. Roku 1970 se rozhodl nastoupit na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích. Na kněze byl vysvěcen v roce 1975, následující dva roky (než ztratil státní souhlas) působil jako kněz v Mariánských Lázních a okolí. Dne 4. října 1978 vstoupil tajně do řádu kapucínů (věčné sliby složil 10. prosince 1983). V letech 1978–1979 pracoval na sekretariátu Františka Tomáška, na zásah komunistické moci musel odejít.
Dvakrát za sebou byl zvolen provinciálem řádu (1991, 1994). Dne 3. prosince 1996 jej papež Jan Pavel II. jmenoval titulárním biskupem ausuccurénským a pomocným biskupem pražským. Biskupské svěcení obdržel 11. ledna 1997. Dne 23. února 2001 byl jmenován biskupem koadjutorem českobudějovické diecéze k biskupovi Antonínu Liškovi, vedení diecéze převzal 25. září 2002.
Dne 1. března 2014 papež František přijal jeho rezignaci ze zdravotních důvodů. Jiřímu Paďourovi byl ponechán titul emeritního biskupa českobudějovického.[3]
Zemřel v hospici sv. Jana Nepomuka Neumanna v Prachaticích v pátek 11. prosince 2015 zaopatřen svátostmi.
„ | Františkánskou spiritualitu jsem se snažil žít celý život – oprostit se od všeho fyzického a psychického, co není potřebné. Zažil jsem mnoho ústrků a zjistil jsem, že když mám ruce prázdné, Bůh je naplní. | “ |
— Jiří Paďour[4] |
Odkazy
Reference
- ↑ Zemřel Mons. Jiří Paďour [online]. ČBK, 2015-12-11 [cit. 2015-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-14.
- ↑ Absolventi DAMU 1949–2017. Praha: Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze, 2018, s. 85.
- ↑ Svatý otec přijal rezignaci českobudějovického biskupa Mons. Jiřího Paďoura, OFMCap.
- ↑ KUTIL, Tomáš. Dva skvosty jsem prožil až na závěr. Katolický týdeník [online]. 2014-03-04. Dostupné online.
Literatura
- Absolventi DAMU 1949–2017. Praha: Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze, 2018. 157 s.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Paďour na Wikimedia Commons
- Osoba Jiří Paďour ve Wikicitátech
- Oficiální stránky diecéze
- O Bibli I., O Bibli II. — katecheze biskupa Jiřího Paďoura (audio)
- biskup Jiří Paďour — všechna videa a audia na TV-MIS.cz
- Rozhovor s J. Paďourem pro HN (21. 12. 2007)
- Oficiální stránky katolické církve v ČR
Předchůdce | Jiří Paďour | Nástupce |
---|---|---|
Václav Habart | Generální vikář českobudějovické diecéze 2001–2002 | Antonín Liška |
Antonín Liška | 12. biskup českobudějovický 2002–2014 | Vlastimil Kročil |
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Frydolin (Prosím v případě využití fotografie mimo projekty WMF o uvedení titulku "Vít Luštinec, Wikipedia" / Please credit as "Vít Luštinec, Wikipedia" in case you use this outside WMF projects.), Licence: CC BY-SA 3.0
biskup Jiří Paďour