Jiří Paroubek

Ing. Jiří Paroubek
Jiří Paroubek (7. srpna 2013)
Jiří Paroubek (7. srpna 2013)
6. předseda vlády České republiky
Ve funkci:
25. dubna 2005 – 4. září 2006
PrezidentVáclav Klaus
PředchůdceStanislav Gross
NástupceMirek Topolánek
7. ministr pro místní rozvoj ČR
Ve funkci:
4. srpna 2004 – 25. dubna 2005
Předseda vládyStanislav Gross
PředchůdcePavel Němec
NástupceRadko Martínek
14. předseda ČSSD
Ve funkci:
13. května 2006 – 7. června 2010
PředchůdceBohuslav Sobotka (pověřen řízením)
NástupceBohuslav Sobotka
1. předseda NÁR.SOC./LEV 21
Ve funkci:
26. listopadu 2011 – 30. listopadu 2014
Předchůdcesubjekt vznikl
NástupcePetr Michek
3. předseda ČSSD
Úřadující
Ve funkci od:
17. února 2024
PředchůdkyněJana Volfová
Místopředseda ČSSD
Ve funkci:
27. března 2005 – 13. května 2006
Poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
3. června 2006 – 28. srpna 2013
Zastupitel hlavního města Prahy
(v letech 1998–2004 také náměstek primátora)
Ve funkci:
24. listopadu 1990 – 26. května 2005
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSS (1970–1986)
ČSSD (1989–2011)
NÁR.SOC./LEV 21 (2011–2016)
ČSSD (od 2024)
Nestraník
do Senátunezávislý (2018)
Narození21. srpna 1952 (72 let)
Olomouc
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ChoťZuzana Paroubková (1979–2007)
Petra Paroubková (2007–2021)
Gabriela Kalábková (od 2023)
Dětisyn Jiří a dcera Margarita
SídloPraha
Alma materVŠE v Praze
Profesepolitik a ekonom
NáboženstvíCírkev československá husitská
OceněníČestná medaile T. G. Masaryka
PodpisJiří Paroubek, podpis
CommonsJiří Paroubek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Paroubek (* 21. srpna 1952 Olomouc) je český politik, od listopadu 2011 do listopadu 2014 předseda strany LEV 21 – Národní socialisté, v letech 2006 až 2013 poslanec Parlamentu České republiky, bývalý premiér a předseda České strany sociálně demokratické, jejímž členem byl v letech 1989–2011. Od února 2024 je předsedou strany ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie.

Po odstoupení Stanislava Grosse byl od 25. dubna 2005 do 16. srpna 2006 předsedou vlády České republiky. Od 13. května 2006 do 7. června 2010 zastával post předsedy České strany sociálně demokratické, na který rezignoval po parlamentních volbách 2010, kdy strana pokračovala v opozici.[1]

Studium

Narodil se v Olomouci v roce 1952, kde vyrůstal u svých prarodičů do šesti let, kdy se před nástupem na základní školu přestěhoval do Prahy za rodiči, kteří tam pracovali. Jeho otec Jiří Paroubek pracoval jako výrobní zástupce[zdroj?] v letňanské Avii. Matka Věra Paroubková byla vedoucí květinářství a květiny i aranžovala. Po absolvování základní školy v Ostrovní ulici nastoupil na Gymnázium Jana Nerudy. Po maturitě začal studovat Obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze. Studium dokončil v roce 1976 s titulem inženýr.

Předlistopadová kariéra

V letech 1976 až 1990[2] pracoval mimo jiné jako hlavní ekonom podniku Restaurace a jídelny v Praze 1.[2][3] Ve svém oficiálním životopise k tomu uvádí, že působil ve vrcholných manažerských funkcích.[4][5] V letech 1991 až 2003 podnikal.[2][5][6]

Je veden v záznamech StB jako takzvaný kandidát tajné spolupráce pod krycím jménem Roko (jméno jeho papouška),[7] podle nezávislé komise při Federálním ministerstvu vnitra však nebyl jejím vědomým spolupracovníkem.[8][9]

V roce 1970 Paroubek vstoupil do Československé strany socialistické, která byla součástí Národní fronty. Zastával různé stranické funkce a v roce 1982 byl zvolen do Ústředního výboru ČSS. Ze strany vystoupil v roce 1986.[10][11]

Polistopadová kariéra

V listopadu 1989 vstoupil do Československé sociální demokracie a na jejím obnovovacím sjezdu v roce 1990 byl zvolen do funkce ústředního tajemníka a mezi léty 1990–1996 byl členem ústředního výkonného výboru České strany sociálně demokratickou, kterým se opět stal v lednu 2001. V roce 1993 neúspěšně kandidoval na předsedu strany, šéfem ČSSD se tehdy stal Miloš Zeman. Mezi roky 1993 a 1995 působil v regionálním výkonném výboru ČSSD v Praze, v letech 2001–2003 byl místopředsedou pražské stranické organizace ČSSD.

V listopadu 1998 byl v rámci opoziční smlouvy s ODS zvolen do funkce náměstka primátora hl. m. Prahy pro oblast finanční politiky.

Na podzim 2000 neúspěšně kandidoval do Senátu v Praze 8. V roce 2002 byl znovu zvolen zastupitelem Hlavního města Prahy, z dvanácti zastupitelů zvolených za ČSSD získal druhý nejnižší počet hlasů.[12] V lednu 2005 neuspěl při volbě předsedy pražské organizace ČSSD.

Vrcholný politik

Sociální demokrat

Podrobnější informace naleznete v článku Vláda Jiřího Paroubka.

V Grossově vládě od 4. srpna 2004 zastával post ministra pro místní rozvoj. Po demisi celé vlády sestavil novou vládu a byl 25. dubna 2005 jmenován jejím předsedou.

Na Paroubkův návrh vláda 24. srpna 2005 uznala zásluhy německých antifašistů a omluvila se jim za způsobená příkoří.[13] Předseda vlády sehrál rozhodující úlohu při schvalování zákona o registrovaném partnerství na přelomu let 2005 a 2006.[14][15][16] Během povodní v roce 2006 Paroubek kritizoval činnost šéfa Povodí Moravy, kterého následně ministr zemědělství Jan Mládek odvolal.[17]

Na mimořádném předvolebním sjezdu ČSSD byl 13. května 2006 zvolen předsedou strany. Po volbách, ve kterých se ČSSD umístila za ODS, podala celá vláda 16. srpna 2006 demisi, dočasně však vykonávala funkce až do jmenování nové vlády 4. září 2006.

Před parlamentními volbami v Česku v roce 2010 patřil J. Paroubek mezi čelní kandidáty na premiéra. Poté, co jeho kolegu, B. Sobotku na předvolebním shromážděním napadl opilý muž, Jiří Paroubek prohlásil,[18] že přestává komunikovat s vybranými sdělovacími prostředky (Lidové noviny, Mladá fronta Dnes, Hospodářské noviny, Respekt a Reflex) které označil za pravicové a vyvolávající atmosféru nenávisti.

(c) Prime Minister's Office (GODL-India)
Paroubek s indickým premiérem Manmohanem Singhem, rok 2006

Přestože ČSSD vyhrála v roce 2010 parlamentní volby, nebyla schopna sestavit vládu. Paroubek se rozhodl odstoupit z funkce předsedy ČSSD a do čela strany se postavil místopředseda Bohuslav Sobotka. Strana se pak rozpadla na několik frakcí,[zdroj⁠?!] z nichž některé odsuzovaly Paroubkovu práci, jiní Paroubka zase hájili (David Rath).

Paroubek později v rozhovoru doporučil Davidu Rathovi, aby v budoucnosti uvažoval o kandidatuře na předsedu strany.[19] Jiří Paroubek v roce 2010 uvažoval o sepsání nejméně tří knih pamětí. První by měla pojednávat o Paroubkově působení v zahraničí, druhá o ČSSD z jeho pohledu. Poslední vydanou knihou by měly být celoživotní paměti.

Národní socialista

1. listopadu 2011 založil novou politickou stranu s původním názvem Národní socialisté – Levice 21. století (později LEV 21 – Národní socialisté, zkratkou NÁR.SOC., později LEV 21), s cílem jejího sloučení do konce téhož měsíce s již existujícím subjektem Českou stranou národně socialistickou (ČSNS 2005).[20] V den ustavujícího sjezdu nové strany Národní socialisté – levice 21. století 26. listopadu však Jiří Paroubek sloučení s ČSNS 2005 odmítl slovy: „Ale o slučování s jinou stranou neuvažujeme. Neproběhlo ani sloučení se stranou ČSNS 2005, jen někteří její členové přišli k nám.“[21] Na tomto ustavujícím sjezdu byl zvolen předsedou. Při volbě, které se zúčastnil jako jediný kandidát, obdržel 233 hlasů, dva se zdrželi a nikdo nebyl proti. Následně jmenoval místopředsedy strany na základě vlastního rozhodnutí.

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidoval jako lídr strany LEV 21 – Národní socialisté,[22] ale neuspěl (LEV 21 získal pouze 0,46 % hlasů a do EP se nedostal).

Ke dni 30. listopadu 2014 rezignoval na post předsedy strany LEV 21 – Národní socialisté. Odůvodnil to tím, že se rozhodl odejít z politiky, aby se mohl věnovat své rodině, podnikatelským činnostem, akademické činnosti a dalším veřejně-prospěšným činnostem.[23] V roce 2016 ze strany vystoupil.[24]

Opět sociální demokrat

Po jeho rezignaci na předsedu LEV 21 se začalo spekulovat o možném návratu do ČSSD. V úvahu připadaly buňky v Liberci, Velké Chuchli či na Praze-západ. V polovině roku 2017 se skutečně rozhodl vrátit zpět do ČSSD, protože byla podle jeho slov v mimořádně složité situaci a chtěl jí poskytnout morální pomoc. Vyplnil přihlášku v Cerhenicích na Kolínsku, organizace by jeho vstup měla schválit 26. června 2017.[25] Volební lídr strany Lubomír Zaorálek však 18. června uvedl, že by Paroubkovo členství musely schválit stranické orgány Prahy 5, kde byl členem ČSSD před svým odchodem, a to konkrétně místní organizace, okresní výkonný výbor i krajský výkonný výbor. On i bývalý předseda Bohuslav Sobotka se vyjádřili proti Paroubkovu přijetí zpět.[26][27] Pražský krajský výbor strany 19. června přijetí Paroubka zamítl.[28]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2018 kandidoval v obvodu č. 71 – Ostrava-město. Původně chtěl kandidovat za ČSSD, ale jeho kandidaturu neschválilo předsednictvo strany. Ostravská ČSSD však sesbírala dostatek podpisů od občanů a kandidoval tak jako nezávislý.[29][30] Se ziskem 6,90 % hlasů skončil na 7. místě.[31]

V únoru 2023 oznámil založení spolku Nespokojení, který měl dle jeho slov dát základ novému levicovému hnutí, které chtěl založit v průběhu roku.[32] V prosinci téhož roku však oznámil, že plánuje vstoupit do strany ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie (dříve Suverenita – Blok Jany Bobošíkové, Česká Suverenita a Volný blok), která od června 2023, kdy Česká strana sociálně demokratická změnila svůj název na Sociální demokracie (zkratka SOCDEM), používá zkratku ČSSD, a jejíž předsedkyní tehdy byla bývalá poslankyně Jana Volfová.[33] V únoru 2024 se stal členem této strany a byl nominován na jejího nového předsedu.[34] Tím se stal na sjezdu strany ještě v témže měsíci.[35] Stranu pod jeho vedením podpořil bývalý prezident Miloš Zeman, který její členy označil za dědice kdysi velké strany.[36]

Ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024 vedl z pozice člena strany ČSSD jako lídr kandidátku uskupení „ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie“ (tj. ČSSD, DOMOV a hnutí Směr). Uskupení však získalo pouze 0,25 % hlasů a zvolen tak nebyl.[37][38][39]

Rodina

Jiří Paroubek s manželkou Petrou a dcerou Margaritou (2011)

Jiří Paroubek byl mezi lety 1979–2007 ženatý se Zuzanou Paroubkovou, rozenou Zajíčkovou, překladatelkou a učitelkou francouzštiny. Rozvedeni byli dne 13. září 2007.[40] Mají spolu syna Jiřího, narozeného v roce 1984.

Dne 17. listopadu 2007 se Paroubek oženil s tlumočnicí Petrou Kováčovou (po svatbě přijala příjmení Paroubková), s níž navázal vztah již během trvání svého manželství se Zuzanou Paroubkovou,[41] ale údajně až poté, co manželce oznámil přání se rozvést.[42] V roce 2009 se jim narodila dcera Margarita.[43] V únoru 2017 však Paroubka jeho druhá manželka opustila[44] a v průběhu roku 2017 začalo rozvodové řízení,[45] které bylo dokončeno v listopadu 2021.[46]

Jeho novou přítelkyní se již v roce 2017 stala bývalá poslankyně za Českou stranu sociálně demokratickou Gabriela Kalábková.[47] V září 2023 se s ní po šesti a půl letech vztahu oženil.[48]

Obchodní, řídící a správní aktivity

Podle výpisu z obchodního rejstříku:[49]

  • od ledna 1987 (vymazáno v červnu 2006) zástupce ředitele Restaurace a jídelny v Praze 5 n.p.
  • od července 1995 do května 1998 člen představenstva, od ledna 1999 člen a od června 2003 do listopadu 2004 předseda dozorčí rady Kongresové centrum Praha
  • od listopadu 1995 do listopadu 2004 společník Megaplay s.r.o. se sídlem v Praze
  • od srpna 1997 do dubna 2005 člen dozorčí rady Dopravní podnik hl. m. Prahy a.s.
  • od ledna 1999 do dubna 2001 předseda dozorčí rady První městská banka, a.s. se sídlem v Praze. Dříve působila pod názvem Royal banka CS, nyní PPF banka, a. s. Funkci převzal po Janu Koukalovi
  • od prosince 2003 do prosince 2006 člen správní rady Vysoká škola finanční a správní o.p.s. se sídlem v Praze, předsedou správní rady byl v té době Antonín Koláček
  • od prosince 2001 člen správní rady Husitské centrum o.p.s. se sídlem v Praze
  • od března 2004 člen dozorčí rady Czech - Australian Group o.p.s. (CZECH – PACIFIC AGENCY o.p.s. v likvidaci) se sídlem v Praze
  • od prosince 2004 (vymazáno v srpnu 2006) předseda správní rady Horská služba ČR o.p.s. se sídlem ve Špindlerově Mlýně

Další aktivity

Paroubek je předsedou Společnosti Willyho Brandta a Bruna Kreiskyho a bývalý vydavatel a předseda redakční rady časopisu Trend. Publikoval desítky vlastních článků v českých i zahraničních periodikách. Byl též iniciátorem názorového webu Vaše věc, který byl spuštěn na podzim 2010.

Jiří Paroubek se věnuje i psaní knih. V dubnu 2007 byla vydána autobiografická kniha Minuty s Jiřím Paroubkem.[50]. V říjnu 2008 mu vyšla kniha Česko, Evropa a svět očima sociálního demokrata, v roce 2011 další kniha Ve službě republice[51].

Paroubek též navrhl zákon, který by navrátil policii na fotbalová hřiště, v reakci na výtržnosti, které se staly při zápase Baníku Ostrava a Brna.[52]

Kritika a aféry

Demonstrace za odstoupení Jiřího Paroubka z funkce premiéra dne 20. června 2006. Její účastníci zablokovali pražskou křižovatku I. P. Pavlova

Částí veřejnosti je považován za populistu a byl kritizován za sbližování s KSČM.[53]

Politickými protivníky bývá obviňován z afér kolem prodělku První městské banky, zavádění zabezpečovače Matra do pražského metra a zakázek po povodních. Dále i nákup 72 milionů eur pro město Praha, zakázka na výstavbu skleníku Fata Morgána v pražské botanické zahradě v Troji. Kritici poukazují i na rostoucí zadlužení hl. m. Prahy.[54] Politický karikaturista Štěpán Mareš vypověděl v roce 2010 v rozhovoru pro deník Metro mimo jiné i to, že někteří politici usilovali o to, aby vedení Reflexu Mareše propustilo, a že několikrát se o to snažil právě Paroubek.[55]

Zákrok policie na CzechTek 2005

Související informace naleznete také v článku CzechTek 2005.

Paroubek byl také obviňován, že festival CzechTek 2005 byl násilně rozehnán policií na jeho politickou objednávku.[56] Paroubek posléze nařídil ministrovi vnitra Bublanovi prošetření incidentu, po prošetření však žádný policista nebyl obviněn, pouze dvěma účastníkům bylo za policejní zákrok přiznáno odškodné a omluva (definitivní soudní rozhodnutí padlo až v roce 2010).[57]

Článek z bulletinu ČSS

V dubnu 2006 byl v médiích zveřejněn článek z bulletinu ČSS Socialistický směr r. 1978 se záznamem stranické besedy o únoru 1948, jíž se Paroubek účastnil a ideologickými frázemi chválil „likvidaci pozic exponentů buržoazie v politickém životě republiky“ ap.[58] Za výrok se Paroubek neomluvil, tvrdí, že text nebyl autorizován a novináři ho zkreslují.

Kubiceho zpráva

Související informace naleznete také v článku Kubiceho zpráva.

Týden před volbami v roce 2006 šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jan Kubice obvinil ministra vnitra, policejní prezidium a Jiřího Paroubka, že se pokouší ovlivnit a omezit vyšetřování závažných případů, které dokazují prorůstání organizovaného zločinu do nejvyšších míst státní správy. V jeho zprávě, která unikla na veřejnost, bylo také citováno tvrzení, že Paroubek pohlavně zneužíval nezletilou dívku, dceru podnikatele Bohumíra Ďurička, což oba naprosto popřeli a na Kubiceho podal Paroubek trestní oznámení pro pomluvu.[59] Rok od zveřejnění tzv. Kubiceho zprávy se obvinění ohledně ovlivňování nepotvrdila, stejně jako i obsah této zprávy.

Po volbách do Poslanecké sněmovny 3. června 2006 večer Paroubek obvinil ODS a některá média z neférově vedené volební kampaně a prohlásil, že demokracie utrpěla tvrdý zásah srovnatelný snad jen s únorem 1948. Také prohlásil,[60] že ČSSD hodlá přezkoumat možnost podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu na neplatnost voleb.[61] Toto prohlášení zvedlo vlnu odporu, sám Paroubek ho do jisté míry odvolal[62] a později se za něj omluvil.[63] Povolební projev J. Paroubka také podnítil protikomunistického aktivistu Jana Šinágla k sepsání petice požadující odstoupení Jiřího Paroubka z politických funkcí. Pod peticí během prvních pěti dní přibylo přes 62 tisíc podpisů.

Kontroverze kolem televizních pořadů

V říjnu 2005 J. Paroubek obvinil TV Nova ze „skandálního pokusu o manipulaci s veřejným míněním“.[64] Vyšlo přitom najevo, že ČSSD sama organizuje své členy, aby se během diskusních pořadů účastnili SMS hlasování.[65]

Paroubek také inicioval stížnost šéfa úřadu vlády Ivana Přikryla na pořad Bez obalu,[66] hanlivě se zmiňoval také o pořadu Budování státu; v souvislosti s tím navrhoval také zpřísnit český tiskový zákon podle rakouského vzoru.[67] Oba zmíněné pořady z vysílání České televize brzy poté zmizely, ČT však tvrdí, že to nebylo v důsledku Paroubkova tlaku. Moderátor Aleš Cibulka byl v květnu 2006 odvolán z moderování pořadu Host do domu poté, co v něm Yvonne Přenosilová označila chování Jiřího Paroubka za podobné stylu Mussoliniho a Stranu zelených za impotentní stranu. Moderátor David Borek byl v srpnu 2006 odvolán z moderování pořadu Události, komentáře České televize poté, co podle vyjádření vedoucího zpravodajství Zdeňka Šámala nezvládl rozhovor s Paroubkem.[68]

Nepravdivé čestné prohlášení

V roce 2005 během sporů o střet zájmů a povinnost rezignovat na jiné funkce při jmenování Davida Ratha ministrem zdravotnictví prezident Václav Klaus Paroubka obvinil, že ho před tím, než byl jmenován ministrem pro místní rozvoj, vědomě uvedl v omyl:[69] tím, že v písemném čestném prohlášení tvrdil, že k datu svého jmenování nevykonává žádnou činnost nebo funkci, která by byla v rozporu se zákonem o střetu zájmů.

Paroubek reagoval citací zákona o střetu zájmů, který stanoví, že člen vlády se musí vzdát vyjmenovaných činností v nejbližší době od chvíle, kdy byl do funkce jmenován. Paroubek uvedl: „V paragrafu pět odstavci dvě tohoto zákona se stanoví, že člen vlády předkládá čestné prohlášení o tom, že není v rozporu se zákonem, 'do 30 dnů od zahájení výkonu veřejné funkce'.“[70]

Časopis Trend

23. října 2007 informoval internetový deník iDnes o neprůhledném financování časopisu Trend,[71] jehož vydávání Paroubek řídí z pozice předsedy redakční rady.[4][5] Podle první odpovědi Paroubka je hrazeno vydávání časopisu z inzerce, nicméně podle iDnes v naprosté většině vydaných čísel žádná inzerce není. Paroubek zveřejnil část údajů o financování časopisu o týden později, kdy na svém blogu zveřejnil údaje o inzerentech a sponzorech za léta 2006 a 2007.[72]

Vražda Václava Kočky

Související informace naleznete také v článcích Václav Kočka mladší a Bohumír Ďuričko.

Dne 9. října 2008 se konal křest Paroubkovy knihy Česko, Evropa a svět očima sociálního demokrata v pražské restauraci Monarch. Hodinu po skončení akce došlo mezi pozvanými hosty k incidentu mezi podnikatelem Bohumírem Ďuričkem a synem provozovatele Matějské pouti Václavem Kočkou ml. Výsledkem incidentu byla střelba a smrt druhého jmenovaného. Ďuričko byl odsouzen na 12,5 roku vězení.[73] Jiří Paroubek se následně od incidentu distancoval a prohlásil, že Bohumíra Ďurička vlastně nezná a na svůj křest knihy ho nezval.[74] O známosti Paroubka s Ďuričkem se však v médiích psalo už v roce 2005, kdy s ním měl Paroubek strávit dovolenou; zrušil ji však poté, co se v médiích objevily zprávy, že Ďuričko byl agentem StB.[75]

Protesty proti Jiřímu Paroubkovi a ČSSD v eurovolbách 2009

Související informace naleznete také v článku Protesty proti Jiřímu Paroubkovi a ČSSD v kampani do Evropského parlamentu v roce 2009.
Vajíčkový útok na Jiřího Paroubka

Během kampaně před volbami do Evropského parlamentu v roce 2009 se proti Jiřímu Paroubkovi a ČSSD zdvihly veřejné protesty, jejichž podstatnou součástí bylo vrhání vajec na pódia během předvolebních mítinků. Útoky vygradovaly v Praze 27. května, kde se na Andělu setkaly desítky odpůrců politiky Jiřího Paroubka a zasypaly předsednictvo ČSSD stovkami vajíček. ČSSD z tohoto útoku obvinila ODS, ta to popřela a označila akci jako řízenou provokaci Lidového domu.[76]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Lidové noviny, 29. května 2010: Paroubek neustál propad ČSSD. Končím, řekl a předal stranu Sobotkovi
  2. ↑ a b c Novinky.cz, Jiří Paroubek Archivováno 1. 7. 2010 na Wayback Machine.
  3. ↑ Naši politici Ing. Jiří Paroubek. www.nasipolitici.cz [online]. [cit. 2010-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-16. 
  4. ↑ a b Senát PČR: Životopis – Jiří Paroubek Archivováno 23. 6. 2010 na Wayback Machine. – neplatný odkaz !
  5. ↑ a b c www.paroubek.eu – Curriculum Vitae. www.paroubek.eu [online]. [cit. 2010-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-07. 
  6. ↑ Výpis záznamů Jiřího Paroubka ve veřejné části Ústřední evidence podnikatelů podnikajících podle živnostenského zákona (včetně historie) – neplatný odkaz !
  7. ↑ Spis StB vedený na premiéra Jiřího Paroubka
  8. ↑ BBC, 22. dubna 2005: Jiří Paroubek dokazoval, že nebyl spolupracovník StB
  9. ↑ iDnes, 27. dubna 2005: Jiří Paroubek a StB: tři schůzky a konec
  10. ↑ životopis na www.cssd.cz Archivováno 6. 10. 2006 na Wayback Machine. – neplatný odkaz !
  11. ↑ životopis na www.paroubek.cz Archivováno 9. 11. 2006 na Wayback Machine. – neplatný odkaz !
  12. ↑ Nově zvolení členové městského zastupitelstva, Mladá fronta DNES, sešit Praha, 4. listopadu 2002 (nejvíce hlasů získal Pavel Bém z vítězné ODS (33 293 hlasů), Jiří Paroubek obdržel 9446 hlasů)
  13. ↑ Vláda uznala zásluhy německých antifašistů, idnes.cz, 24.8.2005
  14. ↑ Premiér zakázal hlasovat proti „svatbám“ gayů, idnes.cz, 15.12.2005
  15. ↑ Poslanci schválili registrované partnerství, idnes.cz, 16.12.2005
  16. ↑ Sněmovna přebila Klause, zákon pro gaye prošel, idnes.cz, 15.3.2006
  17. ↑ Povodně podtrhly křeslo šéfovi Povodí Moravy, idnes.cz, 31.3.2006
  18. ↑ Paroubek se rozhodl bojkotovat české deníky včetně LN. Prý jen škodí, Lidové noviny, 6. května 2010
  19. ↑ Jiří Paroubek doporučil na místo předsedy ČSSD právě Davida Ratha novinky.cz
  20. ↑ ČSNS 2005 se sloučí s Paroubkem za dva týdny, expředsedu vyvedla ze sjezdu policie, iHNED.cz, 12.11.2011
  21. ↑ Paroubek: Za rozchod s ČSNS můžou mafiáni z ČSSD, Lidovky.cz, 26.11.2011
  22. ↑ LEV 21 má nový web k volbám do Evropského parlamentu [online]. LEV 21, 2014-02-03 [cit. 2014-02-12]. Dostupné online. 
  23. ↑ Rezignace J. Paroubka na funkci předsedy strany LEV 21 [online]. LEV 21 – Národní socialisté, 2014-12-01 [cit. 2014-12-13]. Dostupné online. 
  24. ↑ Úvodní slovo [online]. Národní socialisté [cit. 2017-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-25. 
  25. ↑ Expremiér Jiří Paroubek se vrací do ČSSD. Novinky.cz [online]. 2017-06-17 [cit. 2017-06-17]. Dostupné online. 
  26. ↑ Lidovky.cz. Zaorálek: Paroubek se do ČSSD nevrací, musela by ho schválit Praha 5. Lidovky.cz [online]. 2017-06-18 [cit. 2017-06-18]. Dostupné online. 
  27. ↑ KLADIVOVÁ, Barbora. Paroubek se zřejmě do ČSSD nevrátí. Měli by být rádi, že jim někdo chce pomoct, řekl expremiér. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-06-18 [cit. 2017-06-18]. Dostupné online. 
  28. ↑ ČT24. Pražská ČSSD odmítla vzít Paroubka zpět. Absurdní, prohlásil expremiér. ČT24. 2017-06-19. Dostupné online [cit. 2017-06-19]. 
  29. ↑ Volby do Senátu 2018 - Info.cz. Info.cz [online]. [cit. 2018-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  30. ↑ Paroubek může kandidovat do Senátu jako nezávislý, ostravská ČSSD pro něj získala 1000 podpisů. Lidovky.cz [online]. 2018-06-30 [cit. 2018-08-06]. Dostupné online. 
  31. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 5.10. – 6.10.2018, Výsledky hlasování, Obvod: 71 – Ostrava-město [online]. Český statistický úřad, 2018 [cit. 2018-10-09]. Dostupné online. 
  32. ↑ Paroubek zkusí comeback. V čele Nespokojených. Seznam Zprávy [online]. 2023-02-23 [cit. 2023-02-23]. Dostupné online. 
  33. ↑ Značka ČSSD znovu na scéně a zřejmě i s Paroubkem. Podle Šmardy to není moc vtipné - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2023-12-11]. Dostupné online. 
  34. ↑ Paroubek získal nominaci do čela ČSSD. Vrací se i Petr Benda | PrahaIN. www.prahain.cz [online]. [cit. 2024-02-04]. Dostupné online. 
  35. ↑ Paroubek byl zvolen předsedou ČSSD, nahradil Janu Volfovou. Aktuálně.cz [online]. 2024-02-17 [cit. 2024-02-17]. Dostupné online. 
  36. ↑ KOPECKÝ, Josef. Je to vláda amatérů, řekl Zeman ČSSD, která si do čela zvolila Paroubka. iDNES.cz [online]. 2024-02-17 [cit. 2024-02-17]. Dostupné online. 
  37. ↑ Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 07.06. – 08.06.2024, Jmenné seznamy, Strana: ČSSD, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Výběr kandidátní listiny (strany) [online]. Český statistický úřad, 2024 [cit. 2024-06-18]. Dostupné online. 
  38. ↑ Paroubek povede ČSSD do eurovoleb jako lídr kandidátky. Ta obsahuje i řadu překvapivých jmen | iportaL24.cz [online]. 2024-03-29 [cit. 2024-03-30]. Dostupné online. 
  39. ↑ ČT24. Klíčové je zachování práva veta a ochrana vnějších hranic EU, míní Paroubek z České suverenity a sociální demokracie. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-05-23]. Dostupné online. 
  40. ↑ Novinky, 12. září 2007: „Paroubkův rozvod: za dvacet minut hotovo“ Archivováno 27. 9. 2007 na Wayback Machine.
  41. ↑ Aktuálně.cz, 9. srpna 2007: „Paroubek on line: O rozchodu s manželkou i o reformě“
  42. ↑ Novniky, 3. července 2007: „Paroubek: Na rozdíl od Topolánka jsem své ženě všechno řekl“ Archivováno 22. 9. 2007 na Wayback Machine.
  43. ↑ KYNČL, Jakub; OVČÁČEK, Jiří. Margarita Paroubková bude víc po otci, tvrdí numeroložka [online]. Novinky.cz, 2009-11-02 [cit. 2023-09-25]. Dostupné online. 
  44. ↑ Paroubka prý opustila žena. Vadil návrat do vrcholné politiky. Týden.cz [online]. 2017-02-20 [cit. 2017-09-18]. Dostupné online. 
  45. ↑ Paroubek řešil u soudu péči o dceru. Dorazila i jeho bývalá žena. iDNES.cz [online]. 2017-09-13 [cit. 2017-09-18]. Dostupné online. 
  46. ↑ PÁNEK, Jiří. Manželství Paroubkových je minulostí, rozvodové řízení trvalo 4,5 roku [online]. Idnes.cz, 2021-11-27 [cit. 2021-11-27]. Dostupné online. 
  47. ↑ Gábina je klidná, spolehlivá a oddaná, říká Paroubek o nové přítelkyni. iDNES.cz [online]. 2017-09-15 [cit. 2017-09-18]. Dostupné online. 
  48. ↑ HOFMANOVÁ, Jana. Expremiér Jiří Paroubek se tajně oženil. Vzal si o 24 let mladší političku Kalábkovou. Super.cz [online]. 2023-09-25 [cit. 2023-09-25]. Dostupné online. 
  49. ↑ MSp ČR – Výsledky výběru Jiří Paroubek
  50. ↑ iDnes, 19. března 2007 „Kniha o Paroubkovi je díky sponzorovi ve slevě“
  51. ↑ http://magazin.ceskenoviny.cz/zpravy/paroubek-pokrtil-knihu-o-setkanich-se-zahranicnimi-politiky/648726&id_seznam=[nedostupný zdroj] – neplatný odkaz !
  52. ↑ [1][nedostupný zdroj] – neplatný odkaz !
  53. ↑ iHned, 10. března 2006: Paroubek: Jen primitiv nás nyní obviní ze spolupráce s komunisty Archivováno 17. 7. 2006 na Wayback Machine.
  54. ↑ Jiří Witzany, Neviditelný pes, 11. května 2005: EKONOMIKA: Paroubkovy transakce se podobají skandálu v Londýně Archivováno 6. 1. 2015 na Wayback Machine.
  55. ↑ AIDOMOAN, Zuzana. Štěpán Mareš: Politika je výtah k moci. Metro. 2010-05-17, čís. 95, s. 12. 
  56. ↑ Lidové noviny: Paroubkova objednávka?
  57. ↑ Dva účastníci CzechTeku dostanou od vnitra stotisícové odškodné
  58. ↑ Únor odkazem i výzvou – Beseda pamětníků Února s nejmladší generací Československé strany socialistické – květen 1978, úryvek z časopisu Socialistický směr (zveřejněno 24. 4. 2006 na Neviditelném psu)
  59. ↑ Novinky.cz, 1. června 2006: Paroubek podal trestní oznámení kvůli informacím, že měl zneužívat děti Archivováno 6. 9. 2006 na Wayback Machine. – neplatný odkaz !
  60. ↑ Povolební projev Jiřího Paroubka. volby.ihned.cz [online]. [cit. 2006-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-06-13. 
  61. ↑ ann-iHNed, čtk. Paroubek zpochybnil regulérnost voleb [online]. Economia OnLine, 2006-06-03 [cit. 2006-06-03]. Dostupné online. 
  62. ↑ iDnes, 5. června 2006: Nové volby nebudou, couvl Paroubek
  63. ↑ Aktuálně.cz, 8. června 2006: Paroubek přiznal chybu a omluvil se
  64. ↑ iDnes, 25. října 2005: Paroubek obvinil televize z manipulace proti ČSSD
  65. ↑ Novinky.cz, 25. března 2006: Blesky z Paroubkových úst zasáhly členy ČSSD
  66. ↑ iDnes, 22. prosince 2005: Na zrušený pořad Bez obalu si stěžoval Úřad vlády
  67. ↑ BBC, 18. dubna 2005: Interview BBC s Jiřím Paroubkem
  68. ↑ iDnes, 23. srpna 2006: ČT stáhla moderátora, nezvládl rozhovor s Paroubkem
  69. ↑ VOLNÝ, 24. října 2005: Paroubek lhal Klausovi, tvrdí Hrad Archivováno 8. 9. 2006 na Wayback Machine.
  70. ↑ Klaus obvinil Paroubka, že ho před jmenováním do vlády oklamal Archivováno 4. 6. 2008 na Wayback Machine. radio.cz, 24.10.2005, Zdeněk Vališ
  71. ↑ iDnes.cz, 23. října 2007: „Paroubek nechce prozradit, kdo financuje jeho časopis“
  72. ↑ „Jak je to s financováním časopisu Trend“
  73. ↑ iDnes.cz, 10. října 2008: [2]
  74. ↑ iDnes.cz, 10. října 2008: [3]
  75. ↑ http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/vrazda-vaclava-kocky-mladsiho/duricko-a-paroubek-poji-je-toho-dost_84533.html
  76. ↑ KOUKAL, Josef; JANIŠ, Petr; SOUKUP, Jaroslav. Vajíčkový protest vygradoval v Praze, na Paroubka jich letěly stovky. Novinky.cz [online]. 2009-05-27, rev. 2009-05-27 [cit. 2009-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-05-28. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Nuvola web broom.svg
Autor: , Licence: LGPL
Web broom icon
JP 2011.jpg
Autor: David Sedlecký, Licence: CC BY-SA 3.0
Jiří Paroubek, bývalý předseda vlády ČR s manželkou a dcerou
Jiri Paroubek egg attack.jpg
Autor: Hypertornado, Licence: CC BY-SA 3.0
Protesty a házení vajec na Jiřího Paroubka během kampaně pro volby do Evropského parlamentu, Anděl, Praha. Zleva Jiří Paroubek, Milan Urban, Petr Hulinský a Karel Březina.
The Prime Minister of Czech Republic, Mr. Jiri Paroubek meeting the Prime Minister, Dr. Manmohan Singh in New Delhi on January 18, 2006.jpg
(c) Prime Minister's Office (GODL-India)
The Prime Minister of Czech Republic, Mr. Jiri Paroubek meeting the Prime Minister, Dr. Manmohan Singh in New Delhi on January 18, 2006.
Jiří Paroubek.JPG
Autor: David Sedlecký, Licence: CC BY-SA 3.0
Jiří Paroubek, poslanec Parlamentu ČR
Emblem of the Government of the Czech Republic.svg
Emblem of the Government of the Czech Republic.
Paroubek protest.jpg
Autor: che, Licence: CC BY-SA 2.5
Účastníci demontrace za odstoupení Jiřího Paroubka na necelou čtvrthodinu zablokovali křižovatku na náměstí I.P.Pavlova