Jiří Pavel (voják)

Jiří Pavel
Rodné jménoJiří Popper
Narození24. března 1926
Plzeň,[1] ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí14. června 2011 (ve věku 85 let)
Praha, Nemocnice Pod Petřínem, ČeskoČesko Česko
Bydlištěulice Milady Horákové, Praha–Holešovice[2]
Povolánívoják z povolání, starožitník
ZaměstnavatelČeskoslovenská armáda
Titulplukovník
ChoťVlasta[2]
Dětisyn: Jiří; dcera: Tereza[2]
Rodičeotec: Leo Popper; matka: Hermína Popperová
Příbuzníbratr: Ota Pavel; bratr: Hugo Pavel, synovec: Jiří Pavel; bratranec: Zdeněk Popper[2]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Hrob na Novém židovském hřbitově na Olšanech

Jiří Pavel (rodným jménem Jiří Popper) (24. března 1926, Plzeň[1] – 14. června 2011, Praha) byl starším bratrem českého prozaika, novináře a sportovního reportéra Oty Pavla.[2] Spolu se svým bratrem Hugo Pavlem byli oba starší bratři Oty Pavla (po jeho smrti v roce 1973) životní oporou synovci – básníku a spisovateli Jiřímu Pavlovi (1956–2018) (syn Oty Pavla). Jiří a Hugo Pavlovi byli také správci archivu rodiny Popperů jakož i literárního odkazu Oty Pavla.[3]

Život

Rodinný původ a druhá světová válka

Jiří Pavel se narodil 24. března 1926 v Plzni.[2] Jeho otcem byl Leo Popper, jeho matka byla Hermína Popperová.[3] Po nastolení Protektorátu Čechy a Morava (po 15. březnu 1939) byla celá rodina z Prahy násilně vystěhována.[3] Útočiště našli na selském gruntě rodičů Leo Poppera v Buštěhradě u Kladna.[3][p 1] Jiří Pavel byl spolu se svým starším bratrem Hugo Pavlem a otcem Leem v únoru roku 1943 zařazen do transportu směr Terezín.[3] Do Terezína se dostali s transportem 6. března 1943.[3] V Terezíně se v roce 1944 seznámil s Dagmar Hilarovou (tehdy ještě Berzettiovou).[5] Ke konci druhé světové války byl Jiří Pavel (Popper) transportován posledním vlakem do Mauthausenu.[5] Po druhé světové válce se Jiří i Dagmar dále stýkali, ale jejich vztah však brzy skončil.[5][p 2]

Po druhé světové válce

Po druhé světové válce studoval Jiří Pavel (spolu se svým přítelem Arnoštem Lustigem) na Vysoké škole politických a sociálních nauk žurnalistiku a sociologii.[2] Jiří se později stal vojákem z povolání, ale v době tzv. normalizace (po srpnu roku 1968) byl nucen (v hodnosti plukovníka) z armády odejít.[2] Nějaký čas se živil různými profesemi (jednu dobu například i jako kopáč hrobů na židovském hřbitově), ale později se stal starožitníkem.[2]

Jiří Pavel poskytoval ochotně rodinné archiválie i spisovatelům, kteří psali vzpomínkové publikace o životě Oty Pavla.[2] V tomto směru spolupracoval se spisovatelkou Jaroslavou Pechovou při shromažďování materiálů pro knihu „Zpáteční lístek do posledního ráje Oty Pavla“ (vyšla v roce 2000 v 1. vydání k nedožitým 70. narozeninám Oty Pavla, později vyšla ještě v letech 2001, 2002, 2004, 2012 a 2015) či s žurnalistkou, psychoterapeutkou a spisovatelkou PhDr. Zuzanou Peterovou (* 25. 10. 1950, Praha) při přípravě rodinné dokumentace ke knize „Spanilé jízdy, aneb, Náš bratr Ota Pavel“ (i tato kniha vyšla v roce 2000).[2]

Jiří Pavel zemřel v úterý 14. června 2011 v ranních hodinách v pražské nemocnici Pod Petřínem ve věku 85 let.[2] Byl pochován (pietním způsobem za zvuků vojenské hudby, pod bojovou zástavou a za holdu čestné stráže vojáků pražské posádky) do rodinného hrobu v židovské části Olšanských hřbitovů v Praze.[2]

Publikace, na jejichž vzniku spolupracoval

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Jiný pramen[4] uvádí, že se rodina z obav před transportem přestěhovala v roce 1939 do Buštěhradu.[4]
  2. ↑ Dagmar Hilarová (rozená Berzettiová) (1928–1996) – česká básnířka a spisovatelka; krátce před svými 15. narozeninami byla deportována do terezínského ghetta a strávila zde více než dva roky. V knize „Nemám žádné jméno“ literárně zpracovala svoje deníkové záznamy z terezínského ghetta. Děj knihy se odehrává v Praze a Terezíně v rozmezí let 1939–1945 a líčí zážitky autorky v období jejího dospívání, které bylo poznamenáno druhou světovou válkou.

Reference

  1. ↑ a b SCHOENBERG, Randy. Jiří Pavel (Popper) (narozen: 24. března 1926, Plzeň – zemřel: 14. června 2011, Praha) ve věku 85 let [online]. www geni com, 2019-10-25 [cit. 2020-05-23]. Otec: Leo Popper; matka: Hermine Popper; bratr: Hugo Pavel; bratr: Ota Pavel. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o RICHTERMOC, Milan. Jak jsem potkal Jiřího Pavla [online]. 2011-07-15 [cit. 2020-05-23]. V úterý 14. června 2011 v ranních hodinách v pražské nemocnici Pod Petřínem zemřel Jiří Pavel. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-02. 
  3. ↑ a b c d e f HAASOVÁ, Petra; RICHTERMOC, Milan. Petra Haasová – Milan Richtermoc: Jak se vrací čas (k životnímu jubileu Hugo Pavla) [online]. 2009-12-25 [cit. 2020-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-19. 
  4. ↑ a b 2011 Květen Posezení s Otou Pavlem a 2014 odchod bratra Huga [online]. 2014-02-01 [cit. 2020-05-22]. Smutná zpráva. Zemřel starší bratr spisovatele Oty Pavla – Hugo Pavel. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c GÁLIS, Radek. Syna pak měla s někým jiným a ne se mnou, vzpomínal Jiří Pavel. [online]. Českobudějovický deník CZ, 2012-04-09 [cit. 2020-05-23]. České Budějovice - Jiří Pavel, bratr spisovatele Oty, byl velkou terezínskou láskou Dagmar Hilarové. Ta napsala knihu „Nemám žádné jméno“ (Fragment, 2012).. Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Ota Pavel grave Strasnice 4919.JPG
Autor: Hynek Moravec, Licence: CC BY 3.0
Náhrobek Oty Pavla - Nový židovský hřbitov v Praze na Žižkově