Jiří Pištora

Jiří Pištora
Narození	12. června 1932 Pardubice Československo Československo
Úmrtí	26. září 1970 (ve věku 38 let) Praha Československo Československo
Alma mater	Filozofická fakulta Univerzity Palackého
Povolání	básník, redaktor, knihovník a spisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jiří Pištora (12. června 1932, Pardubice – 26. září 1970, Praha) byl český básník.

Otec Jiřího Pištory byl úředník nemocenské pojišťovny v Pardubicích, sociální demokrat Antonín Pištora (1905—1942). Podílel se na zajištění pracovních knížek pro parašutisty skupiny Silver A a byl popraven za heydrichiády.^[1][2]

Jiří Pištora maturoval na reálném gymnáziu v Pardubicích roku 1951. Rok pracoval jako pomocný dělník ve Východočeských chemických závodech v Rybitví. V letech 1952 až 1957 vystudoval češtinu a historii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Studium ukončil diplomovou prací o Františku Halasovi. Ani po ukončení studia nenalezl odpovídající zaměstnání a rok pracoval na stavbě opatovické elektrárny. V období 1958 byl metodikem v krajské a okresní lidové knihovně Pardubice.^[3]

Z Pardubic odešel do Prahy, kde byl od roku 1961 zaměstnán v sekretariátu Svazu československých spisovatelů. V roce 1965 se stal jeho členem a později tajemníkem. V letech 1963—1964 byl redaktorem časopisu Tvář, v letech 1966—1969 spolupracoval s časopisem Sešity pro mladou literaturu.

V roce 1968 žádal spisovatele, aby veřejně vysvětlili své počínání v 50. letech, jako byly články o procesech.^{[4][p 1]}

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 odešel se spisovatelem Karlem Michalem do emigrace, ale vrátil se.^[5]

V září 1969 zveřejnil dětský časopis Mateřídouška spolu s dalšími Pištorovými verši i jeho básničku Lapkové. Její skrytě antiokupační význam, zvýrazněný ilustrací Luďka Vimra (1921—2005), vyvolal reakci státních orgánů.^[6] O případu psalo Rudé právo v článku Ideje z Mateřídoušky.^[7]

Básnička vyšla v č. 2 (říjnu) 1969, na straně 6 ( https://dnnt.mzk.cz/view/uuid:4986bd70-df34-11e7-adb0-005056825209?page=uuid:bc389280-df3e-11e7-8cdd-5ef3fc9bb22f )

Po zveřejnění říkanky Lapkové byla Pištorovi zrušena smlouva na vydávání dětských knih ve vydavatelství Albatros. O básníka se zajímala StB, byl vyslýchán pro údajné napojení na organizaci Amnesty International a pro zaslání do ciziny informací o věznění Luďka Pachmana. Poslední rok života byl bez zaměstnání a prožíval i osobní krizi po rozvodu a v novém manželství. Ze života odešel dobrovolně v osmatřiceti letech.^[8][9]

• V letech 1960—1963 přispíval do Literárních novin, především básněmi a sloupky.^[10][11]
• Jeho verše a jiné texty též uveřejňovaly časopisy Plamen^[12], Kulturní tvorba, Listy
• V roce 1965 zaznamenal tisk překlad Pištorovy básně do slovinštiny^[13]

• Hodiny v řece, Praha, Československý spisovatel, 1961)
• Země přibližných, Praha, Mladá fronta, 1965)
• Mezery v paměti, 1966–70 (verše z pozůstalosti uspořádal Jiří Gruša, Londýn, Rozmluvy, 1984 a Mladá fronta, 1993)
• Básně a Brundibásně (soubor básnického díla, doslov Jiří Gruša, Brno, Host, 2011)

• Jiří Pištora působil též jako nakladatelský lektor^[14]

• Nekrolog Jiřího Pištory vydal exilový časopis Svědectví. Text doprovodila Pištorova portrétní kresba a jeho povídka Případ Underwood.^[8]
• Na základní škole Štefánikova v Pardubicích byla v roce 2016 odhalena básníkova pamětní deska.^[15]
• Fragment literární pozůstalosti Jiřího Pištory je uchováván v Památníku národního písemnictví^[16]

Ve stejný den jako jeho otec tj. 2. července 1942 byla na pardubickém zámečku popravena i jeho sestřenice Věra Junková, pardubická učitelka, snoubenka Alfréda Bartoše, po zrušení zasnoubení partnerka Jiřího Potůčka a spolupracovnice výsadku Silver A.

• Svaz spisovatelů

• Jakub Šmíd (2007-06-15): Lapkové Jiřího Pištory - dětská říkanka, která rozhněvala komunistický režim
• HOST: Jiří Pištora
• Jan Štolba (2012-01-22): Básně a Brundibásně – Souborným vydáním díla Jiřího Pištory je konečně splacen další literární dluh
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Pištora

• WIENDL, Jan. Slovník české literatury po roce 1945, Jiří Pištora [online]. Ústav pro českou literaturu ČR AV, 1.1.1998, rev. 31.10.2006 [cit. 2017-03-20]. Dostupné online. 
• HORÁKOVÁ, Táňa. Poezie Jiřího Pištory. Olomouc, 2010 [cit. 20.3.2017]. Magisterská diplomová práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jana Kolářová. Dostupné online.