Jiří Plachý mladší
Jiří Plachý mladší | |
---|---|
v roli solicitátora Vítka, Věc Makropulos, Divadlo na Vinohradech, foto Hynek Glos (2008) | |
Narození | 23. září 1946 Praha Československo |
Úmrtí | 20. ledna 2022 (ve věku 75 let) |
Alma mater | Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze |
Rodiče | Jiří Plachý starší[1] |
Příbuzní | Vojtěch Plachý-Tůma (strýc) |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jiří Plachý (23. září 1946 Praha – 20. ledna 2022[2]) byl český herec a dabér. Pocházel z umělecké rodiny, jeho otec Jiří Plachý starší byl český herec, hercem byl i jeho strýc Vojta Plachý Tůma.
Život
Herectví se věnoval již od mládí, již během studia na gymnáziu byl členem dramatického kroužku, další lekce mu uděloval herec Ota Sklenčka, což byl jejich rodinný přítel. Již v dobách svých studií na pražské DAMU hostoval v Národním divadle a Městských divadlech pražských. Po ukončení studia na DAMU získal své první angažmá v Divadle Vítězslava Nezvala v Karlových Varech. V roce 1970[3] se stal členem souboru Divadla na Vinohradech, kde hrál až do svého úmrtí.
V československém filmu se objevoval pouze sporadicky, mnohem více příležitostí dostal v Československé televizi, kde vystupoval v různých televizních inscenacích a televizních filmech.
Jednalo se také o významného dabéra, který propůjčil svůj hlas např. postavu císaře Palpatina z filmové ságy Star Wars nebo postavu pana Spocka v seriálu Star Trek, dále daboval Jeana Reno a Jackieho Chana. Pracoval i jako voiceover umělec.
Divadelní role, výběr
- 1990 Jiří Šotola: Tovaryšstvo Ježíšovo, Páter Had, Vinohradské divadlo, režie František Laurin
- 1996 Georges Feydeau: Brouk v hlavě, Carlos Homenides de Histangua, Vinohradské divadlo, režie Jiří Menzel
- 2005 T. McNally, D. Yazbek: Donaha!, Teddy Slaughter, Vinohradské divadlo, režie Radek Balaš j. h.
- 2007 Oscar Wilde: Ideální manžel, Hrabě z Cavershamu, Vinohradské divadlo, režie Jan Kališová j. h.
- 2009 Federico Fellini: Zkouška orchestru, Šéf, Vinohradské divadlo, režie Martin Stropnický
- 2012 Frank Loesser, Abe Burrows: Jak udělat kariéru snadno a rychle, Welly Womper, Vinohradské divadlo, režie Radek Balaš
Audioknihy
- Krvavé země – Evropa mezi Hitlerem a Stalinem, Timothy Snyder, (audiokniha 2016, vydavatelství Audiotéka)
- HHhH (audioknhia, 2017, vydavatelství Audiotéka)
- Zabiják (audiokniha 2016, vydavatelství Audiotéka)
- Útočník (audiokniha 2016, vydavatelství Audiotéka)
- Překupník (audiokniha 2017, vydavatelství Audiotéka)
- Profesionál (audiokniha 2017, vydavatelství Audiotéka)
Odkazy
Reference
- ↑ Národní autority České republiky. Dostupné online. [cit. 2020-07-01].
- ↑ Zemřel dlouholetý člen vinohradského divadla a dabér Jiří Plachý mladší | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2022-01-21]. Dostupné online.
- ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 193, ISBN 978-80-239-9604-3
Literatura
- Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 103, 116, 125, 153, 193, ISBN 978-80-239-9604-3
- Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 175, 193, ISBN 978-80-239-9603-6
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Plachý mladší na Wikimedia Commons
- Jiří Plachý mladší v Česko-Slovenské filmové databázi
- Jiří Plachý mladší ve Filmové databázi
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Hynek Glos, Licence: CC BY-SA 4.0
Karel Čapek: Věc Makropulos, režie David Drábek, fotografie Hynek Glos, inscenace Divadla na Vinohradech, 2008