Jiří Pokorný (režisér)
| Jiří Pokorný | |
|---|---|
| Narození | 4. dubna 1967 (56 let) Kroměříž,  Československo |
| Alma mater | Akademie múzických umění v Praze |
| Povolání | režisér, spisovatel, dramatik a divadelní režisér |
| Příbuzní | Eleonora (sestra) |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jiří Pokorný (* 4. dubna 1967 Kroměříž) je český režisér a dramatik.
Život
Maturoval na gymnáziu v Ostravě. Po základní vojenské službě vystudoval režii na Divadelní fakultě AMU. V roce 1993 se v rámci projektu Tempus zúčastnil stáže v Antverpách a v roce 1995 stáže na Royal Court Summer School v Londýně.
V letech 1993–1997 byl režisérem a uměleckým šéfem Činoherního studia v Ústí nad Labem. V letech 1999–2004 byl uměleckým šéfem HaDivadla a v letech 2002–2006 byl členem uměleckého vedení Divadla Na zábradlí.
Jako host režíroval též v divadlech: Národní divadlo v Praze, Divadlo Josefa Kajetána Tyla, Divadlo Ta Fantastika, Dejvické divadlo.
Dílo
Divadelní hry
- Valašská čtverylka (1993) (uvedeno pod pseudonymem J. L. Fást) – absolventské představení v Dejvickém divadle
- Taťka stříli góly (1997) – 1. místo v dramatické soutěži o Cenu Alfréda Radoka za nejlepší českou původní hru.
- Odpočívej v pokoji (1998) – 1. místo v dramatické soutěži o Cenu Alfréda Radoka za nejlepší českou původní hru. Uvedeno v anglickém překladu v National Theatre Londýn
- Plechovka (1999) (uvedeno pod pseudonymem Jarol Ostraval)
- Denis (Epilog k Monologům vagíny) (2003)
- Milada (nedokončená opera) (premiéra 18. května 2007, Divadlo Na zábradlí)
- Kabelky (2009)
- Zkurvený fáro (2010)
- Hvězda stříbrného plátna (premiéra 4. března 2011, Reduta, Národní divadlo Brno)
- Domov můj (premiéra 21. října 2011, Divadlo Na zábradlí)
Divadelní režie
Činoherní studio Ústí nad Labem
- Gabriela Preissová: Její pastorkyňa (premiéra: 29. září 1993)
- Frank Wedekind: Procitnutí jara (premiéra: 9. březen 1994)
- Jan Antonín Pitínský: Matka (premiéra: 24. březen 1995)
- Vladimír Páral – Markéta Bláhová: Profesionální žena aneb Sonička v říši divů a za plexisklem (premiéra: 4. prosinec 1996)
- Sofoklés: Élektra (premiéra: 26. červen 1998)
- Jiří Pokorný: Taťka střílí góly (premiéra: 22. leden 1999)
- Lenka Havlíková: Krysa (premiéra: 22. duben 2000)
HaDivadlo
- Venědikt Vasiljevič Jerofejev: Moskva – Petuški (překlad: Leoš Suchařípa, premiéra: 14. květen 1999)[1]
- Mark Ravenhill: Faust (Faust je mrtvý) (překlad: Jitka Sloupová, premiéra 28. listopad 2000) – cena Alfréda Radoka za hru roku 2000[2]
- Marius von Mayenburg: Tvář v ohni (překlad: Josef Balvín, premiéra: 14. květen 1999)[3]
- Urs Widmer: Top Dogs (překlad: Jitka Jílková a Roman Olekšák, premiéra 8. listopad 2002)[4]
Divadlo Na zábradlí
- Daniil Charms: Jelizaveta Bam (1998), překlad Ondřej Mrázek
- Jean-Claude Carriere: Terasa (2001)
- George Tabori: Balada o vídeňském řízku (2001)
- David Gieselmann: Pan Kolpert (premiéra 22. května 2003)[5]
- Roland Schimmelpfennig: Push up 1-3 (premiéry 24. června a 12. září 2003)[6]
- Gabriela Preissová:Gazdina roba (premiéra 16. května 2004)[7]
- Včas milovat, včas umírat (2004),
- Marek Horoščák: W. zjistil, že válka je v něm (premiéra 24. dubna 2005)[8]
- Brian Friel: Afterplay (premiéra 10. září 2004)[9]
- Anton Pavlovič Čechov:Platonov je darebák! (překlad Ivan Wernisch, premiéra 25. listopadu 2005)[10]
- Robert Blanda: Nám můžete věřit (premiéra: 9. duben 2006)[11]
- William Shakespeare: Troilus a Kressida (Překlad Jiří Josek, premiéra 27. listopadu 2006)[12]
- Milada (premiéra 18. května 2007)[13]
- Michal Walczak: Pískoviště (překlad: Jiří Vondráček, premiéra 12. dubna 2007)[14]
- Jáchym Topol: Cesta do Bugulmy (premiéra 15. června 2007)[15]
- Ingmar Bergman: Sarabanda (premiéra 24. ledna 2008)[16].
Národní divadlo v Praze
- Iva Volánková: Stísněná 22 (premiéra 21. březen 2003, Stavovské divadlo)
- Caryl Churchill: Prvotřídní ženy (Top Girls) (premiéra 26. únor 2004, Stavovské divadlo)
- Josef Kajetán Tyl: Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové (premiéra 28. leden 2005, Národní divadlo)
- David Harrower: Blackbird (premiéra 11. březen 2010, Divadlo Kolowrat)
Divadlo Josefa Kajetána Tyla
- Zdeněk Fibich: Šárka (2000) – děj opery byl přenesen do 50. let 20. století. Toto uvedení vyvolalo skandál.[17][18]
- Otakar Ostrčil: Kunálovy oči (premiéra: 30. březen 2002)
Ta Fantastika
- Obraz Doriana Graye, muzikál na námět Oscara Wildea (premiéra 18. února 2006)
- Mark Ravenhill: Produkt (překlad Zuzana Krulichová, premiéra 15. března 2007)[19]
- Němcová!, muzikál ze života české spisovatelky Boženy Němcové (premiéra 12. května 2008)[20]
Dejvické divadlo
- Patrick Marber: Dealer's Choice (premiéra 11. prosinec 2010)[21]
- Henrik Ibsen: Přízraky (premiéra 15. dubna 2019)[22]
Odkazy
Literatura
- ERML, Richard. Rozhovor s Jiřím Pokorným. Divadelní noviny. 2003, čís. 17. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-20. ISSN 1210-471X. Archivováno 20. 5. 2007 na Wayback Machine.
- JANOUŠKOVÁ, Radmila. Jiří Pokorný – divadelni tvorba; diplomová práce. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy university, 2006. Dostupné online.
Reference
- ↑ Moskva-Petuški Archivováno 1. 9. 2013 na Wayback Machine. na stránkách HaDivadla
- ↑ Faust (Faust je mrtvý)[nedostupný zdroj] na stránkách HaDivadla
- ↑ Tvář v ohni[nedostupný zdroj] na stránkách HaDivadla
- ↑ Top Dogs Archivováno 1. 9. 2013 na Wayback Machine. na stránkách HaDivadla
- ↑ Pan Kolpert Archivováno 4. 11. 2011 na Wayback Machine. na stránkách Divadla Na zábradlí
- ↑ Push up 1-3 Archivováno 4. 11. 2011 na Wayback Machine. na stránkách Divadla Na zábradlí
- ↑ Gazdina roba Archivováno 4. 11. 2011 na Wayback Machine. na stránkách Divadla Na zábradlí
- ↑ W. zjistil, že válka je v něm Archivováno 4. 11. 2011 na Wayback Machine. na stránkách Divadla Na zábradlí
- ↑ Afterplay Archivováno 4. 11. 2011 na Wayback Machine. na stránkách Divadla Na zábradlí
- ↑ Platonov je darebák Archivováno 19. 3. 2011 na Wayback Machine. na stránkách Divadla Na zábradlí
- ↑ Nám můžete věřit Archivováno 4. 11. 2011 na Wayback Machine. na stránkách Divadla Na zábradlí
- ↑ Troilus a Kressida Archivováno 21. 11. 2010 na Wayback Machine. na stránkách Divadla Na zábradlí
- ↑ Milada Archivováno 9. 3. 2011 na Wayback Machine. na stránkách Divadla Na zábradlí
- ↑ Pískoviště Archivováno 22. 3. 2011 na Wayback Machine. na stránkách Divadla Na zábradlí
- ↑ Cesta do Bugulmy Archivováno 18. 7. 2011 na Wayback Machine. na stránkách Divadla Na zábradlí
- ↑ Sarabanda Archivováno 4. 3. 2011 na Wayback Machine. na stránkách Divadla Na zábradlí
- ↑ Vlasta Reittererová. Zdeněk Fibich - Šárka. Harmonie. 2010, čís. 10. Dostupné online. ISSN 1210-8081.
- ↑ Vítězslav Sladký: Radioservis vydává další české operní skvosty
- ↑ Produkt Archivováno 3. 12. 2011 na Wayback Machine. na stránkách divadla Ta Fantastika
- ↑ Němcová! Archivováno 3. 12. 2011 na Wayback Machine. na stránkách divadla Ta Fantastika
- ↑ Dealer's Choice na stránkách Dejvického divadla
- ↑ Přízraky / Henrik Ibsen. Repertoar - Dejvické divadlo, Praha 6 [online]. www.dejvickedivadlo.cz [cit. 2019-04-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Pokorný (režisér)
- Jiří Pokorný na stránkách Divadla Na zábradlí
- Jiří Pokorný v databázi Archivu Národního divadla
Média použitá na této stránce
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“