Jiří Procháska
Jiří Procháska | |
---|---|
Procháska Jiří (1749-1820) Portrét z galerie slavných lékařů a přírodovědců ve Vídni | |
Narození | 10. dubna 1749 Blížkovice Moravské markrabství |
Úmrtí | 17. července 1820 (ve věku 71 let) Vídeň Rakouské císařství |
Místo pohřbení | Vídeň |
Alma mater | Vídeňská univerzita |
Povolání | oftalmolog, lékař, psychiatr, profesor, neurolog, fyziolog, anatom, spisovatel a učitel |
Zaměstnavatelé | Univerzita Karlova Vídeňská univerzita |
Ocenění | rytíř Císařského řádu Leopoldova |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jiří Procháska (10. dubna 1749, Blížkovice[1] u Moravských Budějovic – 17. července 1820, Vídeň[2]) byl český a rakouský anatom, fyziolog, oční lékař (oftalmolog) a univerzitní profesor.
Životopis
- 1754 nebo 1755 – začal navštěvovat základní školu v Blížkovicích[2]
- 1759–1765 studoval na latinském jezuitském gymnáziu ve Znojmě[2]
- 1765–1767 – studoval na filozofické fakultě v Olomouci[2]
- 1769–1774 – studoval na lékařské fakultě ve Vídni[2]
- 1774–1776 – byl asistentem na klinice profesora Haena[2]
- 1776 – stal se ve Vídni doktorem lékařství a stal se asistentem profesora Josepha Bartha[3]
- březen 1778 – získal titul magistra očního lékařství[2]
- 1779 – svatba s Annou Štěpanovskou, dcerou pražského radního[2]
- 1780 – stal se profesorem anatomie, fyziologie a očního lékařství na lékařské fakultě na Karlově univerzitě v Praze, kde založil anatomické a patologicko-anatomické muzeum[3]
- 1785 – stal se členem Královské české společnosti nauk[2]
- 1791 – stal se ve Vídni zástupcem profesora Josepha Bartha na Vídeňské univerzitě a zpočátku se zabýval týmiž předměty jako v Praze.[3] Byl zakladatelem anatomického muzea ve Vídni.[2]
- Od roku 1803 se vzdal anatomie a věnoval se již pouze oftalmologii.[3]
- 9. června 1819 – byl na vlastní žádost poslán do penze. Vídeňská dvorská kancelář mu však za jeho zásluhy ponechala celý plat i s příspěvkem na ubytování.[2]
- 17. července 1820 zemřel a je pravděpodobně pochován na hřbitově svatého Marka (německy: Sankt Marxer Friedhof) ve III. vídeňském okrese Landstraße.[2]
Byl členem několika zahraničních vědeckých společností: akademie v Paříži, akademie v Petrohradě, lékařských společností v Německu, Francii a v Rusku.[2] Zajímal se také o malbu a hudbu.[3] Obdržel Leopoldův rytířský kříž (německy Österreichisch-Kaiserliche Leopold-Orden).[2]
Dílo
Patřil mezi přední fyziology své doby a jeho fyziologické učebnice byly všeobecně respektovány a uznávány jako základ jeho oboru.[3]
Mezi jeho poznatky patří[2]:
- 1778 – využití injekční stříkačky v anatomii k cévním objevům
- fyziologie nervového systému a koncepce nervového reflexu
- poznatky o chování cévní stěny
- funkce cév při růstu kostí
- první popis gynekologických nádorů
- Objevil rozdíl mezi předními a zadními kořeny míšních nervů: že přední vedou signály do svalů a kontrolují pohyb a že zadní vedou signály ze zbytku těla do míchy.
Úspěšně operoval šedý zákal u více než 3000 pacientů.[2]
Jeho literární činnost je značná. Výběr ze samostatných prací a dizertací[3]:
- 1776 – Dissertatio inauguralis medica de urinis (Vídeň)
- 1778 – Controversae quaestiones physiologicae, quae vires cordis et motum sanguinis per vasa animalia concernunt (Vídeň) - monografie o fyziologii krevního oběhu
- 1778 – De carne musculari tractatus anatomico-physiologicus (Vídeň) - monografie o skladbě svalu
- 1778 – Gedanken über anziehende Kräfte, welche bei den chemischen Auflösungen und der Erzeugung der sogenannten fixen Luft in Betrachtung können gezogen werden (Praha)
- 1778 a 1779 – De structura nervorum tractatus anatomicus (Vídeň a Praha) - monografie o struktuře nervstva
- 1781 – studie o vzniku zrůd[2]
- 1780–1784 – Adnotationes academicae cont. observationes et descriptiones anatomicas (Praha a Lipsko, 3. vydání) - studie o funkcích nervového systému
- 1791 – Beobachtungen über die in den Wasserblasen der Thiere erzeugten Insekten (Praha)
- 1795 – studie o jaterních cystách[2]
- 1797 – Lehrsätze aus der Physiologie des Menschen (Vídeň) - učebnice fyziologie (1802 a 1810 vyšla znovu v němčině, 1805 vyšla latinsky) – česky vyšla jako Základy fysiologie člověka – 1. svazek (1956, ČSAV, Praha) a 2. svazek (1971, Academia, Praha)
- 1800 – Opera minora anatomici, physiologici et pathologici argumenti (Vídeň)
- 1805 a 1806 – Institutiones physiologiae humanae (Vídeň, 2 vydání, také německy ve 3 vydáních: 1797, 1802 a 1810–11)
- 1810 – Bemerkungen über den Organismus des menschlichen Körpers und über die denselben betreffenden arteriösen und venösen Haargefässe, nebst der darauf gegründeten Theorie von der Ernährung (Vídeň) – pojednání o organizmu lidského těla
- 1812 – Disquisitio anatomico physiologica organismi corporis humani eiusque processus vitalis (Vídeň, také německy) – anatomicko-fyziologická zkoumání lidského těla
- 1815 - Versuch einer empirischen Darstellung des polaren Naturgesetzes (Vídeň) – Pokus o empirické pojetí přírodního zákona polarity
Kromě toho uveřejnil řadu článků a pojednání ve zprávách Královské české učené společnosti a Vídeňského Josefina a ve sborníku Wiener Beiträge zur praktischen Arzneikunde.[3]
Ovlivnil Jana Evangelistu Purkyně a ovlivnil ruskou fyziologickou školu.
Odkazy
Reference
Tento článek obsahuje text (volné dílo) z reference [3].
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r http://www.knihovnazn.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=221&Itemid=0, Městská knihovna Znojmo, citováno 8. září 2008
- ↑ a b c d e f g h i (autor neuveden) (1888-1909) Ottův slovník naučný, heslo: Prochaska Georg, lékař rakouský.
Literatura
- Kruta, V. (1956) Med. Dr. Jiří Procháska 1749-1820. Praha.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Procháska na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Procháska
- portréty Jiřího Prochásky:
- http://www.knihovnazn.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=221&Itemid=0, detail: https://web.archive.org/web/20081002152400/http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/85493-prochaska
- https://web.archive.org/web/20081203162614/http://www.quido.cz/osobnosti/prochaska.htm
- https://web.archive.org/web/20081202090607/http://anat.lf1.cuni.cz/historie/hist3.html
- http://zs.thulb.uni-jena.de/receive/jportal_person_00016507 - některé digitalizované články Jiřího Prochásky
- články o Jiřím Procháskovi:
- Georg Prochaska. Arch Ophthalmol. 2008;126(7):926.
- Die Leistungen von Georg Prochaska (1749–1820) für die Gynäkologie[nedostupný zdroj]. Archives of Gynecology and Obstetrics, Springer Berlin, Heidelberg, ISSN 0932-0067 (tisk), ISSN 1432-0711 (Online), říjen 1932, 149 (3): 757-778.
- E. H. Reynolds Vis attractiva and vis nervosa Journal of Neurology, Neurosurgery, and Psychiatry 2005;76:1711-1712.
- německy: https://web.archive.org/web/20081002152437/http://www.aerztewoche.at/viewArticleDetails.do?articleId=3197
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit, sources: Moravská orlice s klenotem.jpg (the eagle delivered from), Licence: CC BY-SA 4.0
Heraldická vlajka Moravského markrabství a moravských markrabat.
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Prochaska, Georg. 1749-1820. Portraiten-gallerie nerühmter aerzte und naturforscher Wien : Fr. Becks Universitäts-Buchha ndlung, 1838 p. 21
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 2.5
Jiří Procháska - detail pamětní desky na budově Jezitského gymnázia na Jezuitském náměstí ve Znojmě. Vytvořil Jan Tomáš Fischer (1912-1957)