Jiří Putta
Jiří Putta | |
---|---|
Jiří Putta (2013) | |
Narození | 18. května 1935 Poděbrady Československo |
Úmrtí | 20. ledna 2017 (ve věku 81 let) Hřebeč Česko |
Alma mater | Střední všeobecně vzdělávací škola |
Povolání | fotograf |
Znám jako | fotograf |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jiří Putta (18. května 1935 Poděbrady – 20. ledna 2017 Hřebeč) byl český fotograf.
Život
Vyučil se fotografem na střední grafické škole (1952) a poté vystudoval jedenáctiletou Střední všeobecně vzdělávací školu v Praze (1956). Od počátku 60. let se přátelil se skupinou výtvarníků, kteří se zabývali informelem. Roku 1960 se zúčastnil jejich privátní výstavy v ateliéru Aleše Veselého Konfrontace II.[1][2] V 80. letech dokumentoval jako fotograf alternativní výtvarnou scénu. Spolupracoval zejména s Jiřím Sozanským, Adélou Matasovou, Antonínem Málkem a Zdeňkem Beranem.
Dílo
Počátkem 60. let fotografoval zejména abstraktní skvrny na zdech, které byly inspiračním zdrojem i pro Vladimíra Boudníka. Často fotografoval v noci a používal přitom umělé světlo aby dosáhl ozvláštňující tajemnosti a zvýraznění reliéfu. Fotografie kolmo snímaných ploch evokují prostor.[3]
Fotograf (výběr)
- 1989 Adéla Matasová: Instalace, Ústřední kulturní dům železničářů, Praha
- 1990 Vojtěch Adamec, Galerie mladých, U Řečických, Praha
- 1990 Romana Králová, Galerie mladých, U Řečických, Praha
Spoluautor publikací (výběr)
- 1967 Nové cesty II (Mladá generace), Dům umění, Zlín
- 1980 Terezín '80
- 1982 Most 81/82, Jazzová sekce
- 1983 Prostor, architektura, výtvarné umění
- 1983 Motiv okna v díle deseti současných českých výtvarných umělců (Fára, Jetelová, Klimeš, Kmentová, Nešleha, Sozanský, Svoboda, Svobodová, Šimotová, Veselý),
- 1988 Demartini, Sozanský: Objekty, obrazy, Lidový dům ve Vysočanech
- 1988 Forum '88, Pražská tržnice
- 1989 Svornost 89', Hostinec Svornost, Dolní Počernice
- 1989 Jiří Sozanský: 1970 - 1989, Lidový dům ve Vysočanech
- 1989 Střední věk, Dům U Kamenného zvonu, Praha
- 1991 Kateřina Černá: Obrazy, grafiky, Galerie Václava Špály, Praha
- 1991 Hugo Demartini
- 1992 Barok a dnešek, Nadace Symposion, Praha
- 1996 Umění zastaveného času, České muzeum výtvarných umění, Praha
- 2007 Zaostalí / Forever, Gallery, spol. s r.o. (Jaroslav Kořán), Praha
- 2010 Jiří Sozanský: Den dvacátý sedmý / Day Twenty Seven, Nadace Symposion Praha
- 2012 Muzeum umění Olomouc 1951-2011
- 2013 Jiří Sozanský: Zóna, Nadace Symposion, Praha, Nakladatelství KANT (Karel Kerlický), Praha
- 2014 Jiří Sozanský: 1984 - Rok Orwela, Nadace Symposion, Praha
- 2015 Jiří Sozanský: Mezní situace / Extreme Situations, Nadace Symposion, Praha
Zastoupení ve sbírkách
- Moravská galerie v Brně[4]
Reference
- ↑ Bohumír Mráz, Výstava D, in: M. Nešlehová (ed.), 1991, s. 236
- ↑ Central European Art Database: Konfrontace II. (Praha, říjen 1960)
- ↑ Antonín Dufek, in: M. Nešlehová (ed.), 1991, s. 160
- ↑ Moravská galerie v Brně: Jiří Putta
Literatura
- Vladimír Birgus, Jan Mlčoch, Česká fotografie 20. století, Nakladatelství KANT (Karel Kerlický), Uměleckoprůmyslové museum, Praha 2005, ISBN 80-86217-89-2
- Antonín Dufek, Fotografie jako umění v Československu 1959 - 1968 / Photography as Art in Czechoslovakia 1959 - 1968: Z fotografické sbírky Moravské galerie / From the photographic collection of the Moravian Gallery, kat. 92 s., Moravská galerie v Brně 2001, ISBN 80-7027-109-4
- Anna Janištinová Jirková, I. Komárek, J. Sozanský, Práce s tělem / Work with the Body, kat. 43 s., Mánes, Praha 2000
- Mahulena Nešlehová (ed.), Český informel, Průkopníci abstrakce z let 1957–1964, 268 s., Galerie hlavního města Prahy, SGVU Litoměřice, 1991
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Putta na Wikimedia Commons
- Jiří Putta v informačním systému abART
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“