Jiří Robert Pick
Jiří Robert Pick | |
---|---|
Narození | 4. května 1925 Praha Československo |
Úmrtí | 17. března 1983 (ve věku 57 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Nový židovský hřbitov na Olšanech |
Povolání | dramaturg, dramatik, novinář a básník |
Rodiče | Viktor Pick Marie Picková |
Manžel(ka) | Iva Hercíková |
Příbuzní | Zuzana Justmanová (sourozenec) |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jiří Robert Pick (4. května 1925 Praha – 17. března 1983 Praha)[1] byl český spisovatel, textař a dramatik.
Život
Narodil se do židovské rodiny inženýra chemie Viktora Picka a jeho ženy Marie. Měl mladší sestru Zuzanu, která se později stala filmovou dokumentaristkou. Otec s rodinou odmítl v roce 1939 emigrovat, zřejmě kvůli své nemocné mamince. Jiří Robert musel pro svůj židovský původ opustit studium na gymnáziu. Roku 1943 byl spolu s celou rodinou odvezen do Terezína, kde jeho otec zahynul. Ostatní členové rodiny přežili, Pick si však z Terezína odnesl těžce podlomené zdraví.[2] S rodinou se vrátil do Prahy. Matka se sestrou Zuzanou po komunistickém puči v roce 1948 emigrovaly do Argentiny. Pick zůstal v Československu a v roce 1954 absolvoval Vysokou školu politických a hospodářských věd.
Po studiích se stal redaktorem Literárních novin. Poté se stal spisovatelem z povolání, brzy se začal věnovat i divadlu. Koncem 50. let spolupracoval s pražským klubem Reduta.[2] V roce 1959 založil divadlo Paravan, které pak řídil jako jeho umělecký vedoucí.[1] S Ivanem Vyskočilem se angažoval v tzv. „malých jevištních formách“. Roku 1968 založil divadélko AU. V této době byl poměrně aktivní i v humoristickém časopise Dikobraz.
Po roce 1969 se stal zakázaným autorem, jeho tvorbu občas vydávali někteří z jeho přátel. Těsně před smrtí vyšly oficiálně, některé jeho divadelní hry.
Od roku 1961 byla jeho manželkou Iva Hercíková.
Zemřel roku 1983 v Praze. Pohřben byl na Novém židovském hřbitově na Olšanech.[3]
Dílo
- Bez ubrousku, 1954
- Ptáci a jiné ryby, 1955, humorné a satirické verše, tato kniha je zcela poplatná době.
Další knihy už navazují na tradici české parodie a v „mezích možností“, kde občas kritizoval i některé lokální nešvary socialismu, tato kritika je vedena samozřejmě pod klasickou zástěrkou snahy o zlepšení socialismu.
- Parodivan, 1957
- Kladyátor, 1958
- Monoléčky muže s plnovousem, 1961
- 7 kytic pro buvola 1966
- Ruce vzhůru boys
- Lásky hra ostudná
- Spolek pro ochranu zvířat, „novela z ghetta“;
- Příliš mnoho příbuzných - pokračování
- Kabaret s nahou slečnou, vydáno posmrtně
Drama
Většina jeho her byla napsána pro divadla, ve kterých působil, tzv. „na míru“.
- Písničky pod parapletem, 1960
- Komedie dell´karte, 1961
- Písničky za 7, 1961
- Trafikant Jan, 1962
- Jak jsem byl zavražděn, 1963
- Danuše z Podještědí, 1964
- Romeo i Julie
- Sen o vzdálených jezerech
- Smolař ve žluté čepici
- Komedie o několika známých
Pro děti
- Jak cestoval Vítek Svítek a Honzíček Slámů s Bububabou Amálií do Bububulámu 1960
- Dobrodružství kytičky Pepičky 1964
- Ivánkova zvířátka, strašidla a prasátka, 1969
- Výpravy za bednou 1976 Vydáno pod jménem Josefa Bendy
Písňová tvorba
- Všichni moji dědové, 1962
- Z Košíř až po Orinoko neboli Všichni moji otcové, 1964
Texty písní k hrám
- Dědeček v oleji od Josefa Koenigsmarka
- Válka s mloky od Karla Čapka
Práce pro rozhlas
- Anekdoty Franci Roubíčka, tragikomedie o muži, který nedokázal neříct anekdotu. Hudba Vladimír Truc. Dramaturg Dušan Všelicha. Režie Josef Červinka. Účinkují: Tomáš Töpfer, Růžena Merunková, Barbora Kodetová, Marie Marešová, Miloš Hlavica, Jiří Lábus, Zdeněk Ornest, Josef Velda, Oldřich Vízner, Martin Velda, Simona Stašová a Jaroslava Kretschmerová. Natočeno v roce 1990.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Databáze Národní knihovny ČR, Pick, Jiří Robert, 1925-1983
- ↑ a b PICK, Jiří Robert. Spolek pro ochranu zvířat. Vyd. 3. vyd. Voznice: Leda, 2009. ISBN 978-80-7335-196-0, ISBN 80-7335-196-X. Údaje na přebalu knihy.
- ↑ FEFÍK. Muži na židovský hřbitov chodí s pokrývkou hlavy, když ji nemáte, půjčí vám papírový „šábesdekl“. Náš REGION [online]. 2018-07-17 [cit. 2020-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-07-21.
- ↑ Jiří Robert Pick: Anekdoty Franci Roubíčka. Dvojka [online]. 2021-01-09 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Osoba Jiří Robert Pick ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Robert Pick
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“