Jiří Schwarz (herec)
| Jiří Schwarz | |
|---|---|
.jpg) Jiří Schwarz | |
| Narození | 22. září 1959 (64 let) Praha  Československo |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jiří Schwarz (* 22. září 1959 Praha) je český herec.
Vystudoval Státní konzervatoř v Praze, po jejím ukončení působil v letech 1980–1982 ve Státním divadle v Ostravě, kde hrál mimo jiné v inscenacích Jana Kačera. Mezi lety 1982 a 1991 hrál v pražském Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého. Od začátku 90. let hraje v divadle spíše příležitostně,[1] vystupuje např. v Městských divadlech pražských[2][3] nebo na Letních shakespearovských slavnostech.[4]
V televizi působí od poloviny 70. let 20. století, hrál v mnoha televizních filmech, pohádkách a seriálech (např. Četnické humoresky nebo Kriminálka Anděl).[5] Na filmovém plátně se objevoval spíše v menších rolích, jeho největším dílem byla postava Karla Hynka Máchy v biografickém filmu Františka Vláčila Mág (1987).[1] Je také staničním hlasem Primy.[6]
Od konce 80. let se pravidelně věnuje dabingu, jeho hlas je slyšet v desítkách filmů a seriálů. Mezi velké role patří např. Darryl Morris v seriálu Čarodějky, Herkules v seriálu Herkules, Dylan Hunt v seriálu Andromeda či Worf v seriálu Star Trek: Stanice Deep Space Nine.[7]
Divadelní role, výběr
- 1985 Vasilij Šukšin: Čáry na dlani, Jegorka, Dmitrij, Realistické divadlo, režie Miroslav Krobot
Práce pro rozhlas
- 2007 Rainer Maria Rilke: Tři povídky (Příběhy o milém Pánubohu; O jednom, co naslouchá kamenům, Scéna z ghetta v Benátkách), četba na pokračování, Český rozhlas, překlad Sergej Machonin, četl Jiří Schwarz, režie: Petr Mančal.
- 2017 Bruno Schulz: Skořicové krámy, přeložil: Otakar Bartoš, čte: Jiří Schwarz, režie Josef Červinka.[8]
Audioknihy
- Labyrint z kostí, James Rollins, načetl Jiří Schwarz, vydala Audiotéka, 2017
- Neviditelný, Jaroslav Havlíček, načetl Jiří Schwarz, vydala Audiotéka, 2017. Vyšlo v edici Mistři slova.
- Uspořádání světa, vydala Audiotéka 2018
- Písečná bouře, vydala Audiotéka, 2018
- Mapa z kostí, Audiotéka, 2018
- Sedmá pohroma, Audiotéka, 2019
- Koruna démonů, Audiotéka, 2019
- Psychologie davu, Audiotéka, 2019
- Noční motýl, Audiotéka, 2019
- Letecké katastrofy a jejich vyšetřování 2, Audiotéka, 2020
- Černý řád, Audiotéka, 2020
- Zkouška ohněm, Audiotéka, 2020
Odkazy
Reference
- ↑ a b FIKEJZ, Miloš. Schwarz, Jiří [online]. Libri.cz [cit. 2013-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-24.
- ↑ Jiří Schwarz [online]. I-divadlo.cz [cit. 2013-01-22]. Dostupné online.
- ↑ JIROUŠEK, Martin. Ostravské stopy: Procházka Jiřího Schwarze centrem po třiceti letech [online]. Idnes.cz, 2012-8-19 [cit. 2013-01-22]. Dostupné online.
- ↑ SOPROVÁ, Jana. Jiří Schwarz: Metr devadesát a silný hlas, to se hodí! [online]. Scena.cz, 2012-8-27 [cit. 2013-01-22]. Dostupné online.
- ↑ Jiří Schwarz [online]. Csfd.cz [cit. 2013-01-22]. Dostupné online.
- ↑ Buď tajemnější, teď temnější. Jak pracují hlasy televizních upoutávek. iDNES.cz [online]. 2020-10-16 [cit. 2021-12-26]. Dostupné online.
- ↑ jackb. Jiří Schwarz [online]. Dabingforum.cz, 2008-8-7 [cit. 2013-01-22]. Dostupné online.
- ↑ Bruno Schulz: Skořicové krámy (9 dílů) [online]. Český rozhlas, 2017-07-21 [cit. 2017-07-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Schwarz na Wikimedia Commons - Jiří Schwarz v Česko-Slovenské filmové databázi
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“