Jiří Stejskal

Jiří Stejskal
Narození21. listopadu 1948
Samotišky u Olomouce
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí22. listopadu 1988 (ve věku 40 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ZeměČeskoslovensko
VzděláníUMPRUM Uherské Hradiště
Alma materStřední uměleckoprůmyslová škola Uherské Hradiště
Povolánímalíř
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jiří Stejskal (21. listopadu 1948, Samotišky – 22. listopadu 1988, Praha) byl olomoucký malíř, absolvent Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti. Mezi jeho učitele patřili Karel Hofman a František Nikl.

Život a dílo

Vyrůstal ve vesnici Samotišky u Olomouce společně se dvěma sestrami. Záliba v kreslení, kterou projevoval už v dětství, ho přivedla ke studiu na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti. Po absolvování školy se plně věnoval malířské tvorbě. Přestože zemřel v pouhých čtyřiceti letech, zanechal po sobě rozsáhlé dílo zahrnující téměř tisícovku obrazů, kreseb a skic. [1] Dominují v něm portréty a figury zachycené expresivním stylem s výraznou barevností. Vytvořil velkou galerii Olomoučanů: mimořádný je Stejskalův obraz O. F. Bablera na smrtelném loži (uchován v Bablerově pracovně v rodinném sídle).[2] Inspiraci nacházel nejen v tradičním uměleckém prostředí divadel, kaváren a muzikantů, ale i na svých cestách v cizině. Při studijních cestách do Bulharska, Rumunska, Jugoslávie, východního Německa, Polska a především do Španělska kromě nových námětů rozšířil i barevnost svých obrazů. První samostatnou výstavu měl v roce 1969 ve vysokoškolském klubu UP v Olomouci. [3]

Od roku 1969 představil své dílo na 17 samostatných výstavách a v letech 1977–1988 se zúčastnil více než třiceti kolektivních výstav doma i v zahraničí (SSSR, Polsko). Zastoupen je ve sbírkách Ministerstva kultury ČSR, Galerie Olomouc, Galerie Opava, Galerie Nitra a v řadě soukromých sbírek.[4] V roce 1979 byl odměněn na mezinárodní výstavě v polských Katovicích cenou za portréty dětí.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Galerie G vzpomíná na bohéma Jiřího Stejskala. Olomoucký deník. 2008-07-12. Dostupné online [cit. 2018-08-25]. 
  2. ↑ BLÁHA, Josef, aj. Olomoucké hřbitovy a kolumbária. 1. vyd. Olomouc: Memoria, 2001. ISBN 80-85807-16-5. S. 159. 
  3. ↑ a b Jiří Stejskal: Samotišky. www.samotisky.cz [online]. [cit. 2023-03-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ POSPÍŠIL, Zdeněk. Průvodní slovo k výstavě obrazů. Olomouc: [s.n.], leden - únor 1989. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“