Jiří Stodůlka

Ing. Jiří Stodůlka
1. senátor za obvod č. 80 – Zlín
Ve funkci:
23. listopadu 1996 – 19. listopadu 2006
PředchůdceSenát PČR vznikl
NástupceJana Juřenčáková
Radní města Otrokovice
Ve funkci:
1990 – 2000
Stranická příslušnost
ČlenstvíKDU-ČSL

Narození7. února 1950 (73 let)
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostčeská
Choťženatý
Dětidvě dcery a tři synové
Alma materVUT v Brně
Profesepolitik, energetik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Stodůlka (* 7. února 1950)[1] je český politik a energetik, bývalý senátor za obvod č. 80 – Zlín a člen KDU-ČSL.

Vzdělání, profese a rodina

Dálkově vystudoval energetiku na Vysokém učení technickém v Brně,[2] poté až do vstupu do senátu pracoval jako energetik.[3] Je ženatý, má dvě dcery a tři syny.

Politická kariéra

V letech 1990-2000 působil jako zastupitel a radní města Otrokovice, na tento post v roce 2000 rezignoval.[4] V roce 1999 kandidoval na místopředsedu KDU-ČSL, avšak nebyl zvolen.[5]

Ve volbách 1996 se stal členem horní komory českého parlamentu, přestože jej v prvním kole porazil občanský demokrat Zdeněk Dostál v poměru 31,48 % ku 29,48 % hlasů. Ve druhém kole však vyhrál Stodůlka s 60,16 % hlasů.[6] V senátu vykonával funkci místopředsedy Ústavně-právního výboru (1996-2000), od roku 1998 zasedal v Mandátovém a imunitním výboru a od téhož roku předsedal Komisi Senátu pro Ústavu České republiky.

Ve volbách 2000 svůj mandát obhájil, přestože jej v prvním kole předčil tehdejší starosta Otrokovic Stanislav Mišák v poměru 39,25 % ku 33,93 % hlasů. Druhé kolo vyhrál křesťanský demokrat s 51,01 % hlasů.[7] V horní komoře usedl opět do Ústavně-právního výboru, pokračoval v předsednictví rozšířené Stálé komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury a stal se místopředsedou senátorského klubu KDU-ČSL, kde v letech 2002-2006 zastával post 1. místopředsedy. Angažoval se také zase v Mandátovém a imunitním výboru.

Ve volbách 2006 opět kandidoval na post senátora, tentokráte vyhrál první kolo se ziskem 23,01 % hlasů oproti nezávislé Janě Juřenčákové, která získala 19,18 % hlasů. Ve druhém kole obdržel 41,41 % hlasů, což na obhajobu mandátu nestačilo a do horní komory byla zvolena Juřenčáková.[8]

V lednu 2007 nastoupil jako náměstek ministra a předsedy Legislativní rady vlády na Úřad vlády, v lednu 2009 pak jako 1. náměstek ministra a státní tajemník na Ministerstvo pro místní rozvoj.

Do roku 2010 působil jako generální sekretář KDU-ČSL.

Aféra „zákon za milión“

Redaktoři Mladé fronty DNES se rozhodli vyzkoušet odolnost vedoucích pracovníků stranických sekretariátů před lákavými nabídkami ze strany lobbistů kvůli změně zákona. Jednalo se o tehdy o změně loterijního zákona, KDU-ČSL proti hazardu silně brojila. Stodůlka jako tehdejší generální sekretář strany se s redaktory, představujícími majitele sítě heren, dvakrát sešel. Z jeho chování vyplývalo, že by nabídku milion za změnu loterijního zákona přijal, avšak po poradě s tehdejším předsedou Cyrilem Svobodou odmítl.[9] V září 2009 na post kvůli této kauze rezignoval.[10]

Reference

  1. Senát 1996-1998. www.ekolist.cz [online]. [cit. 2010-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-06-09. 
  2. LIBIGER, Milan. Osm kandidátů, jedno místo. Mladá fronta DNES. 25-8 2006, s. 3. ISSN 1210-1168. 
  3. Kandidátní listina 1996
  4. vc. Stodůlka opustil zastupitelstvo. Mladá fronta DNES. 14-12 2000, s. 2. ISSN 1210-1168. 
  5. KDU-ČSL. Mladá fronta DNES. 17-5 1999, s. 2. ISSN 1210-1168. 
  6. Volby 1996
  7. Volby 2000
  8. Volby 2006
  9. Vyzkoušel jsem politiky, co všechno udělají za milion
  10. Generální sekretář KDU-ČSL Jiří Stodůlka rezignoval

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jiří Stodůlka.jpg
Autor: Stodulkaj, Licence: CC BY-SA 3.0
Jiří Stodůlka