Jiří Tesák Mošovský

Jiří Tesák Mošovský
Narození1547
Mošovce, Uhersko
Úmrtí27. srpna 1617 (ve věku 69–70 let)
Praha, Svatá říše římská
Povoláníevangelický kněz, spisovatel, básník a dramatik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jiří Tesák Mošovský (kolem roku 1547, Mošovce – 27. srpna 1617, Praha) byl evangelický kněz, spisovatel, básník a dramatik. Byl též zván jako Tesacius Brodský.

Život

Narodil se kolem roku 1547 v Mošovcích. Je však možné, že nepocházel z Mošovců, ale z Mošovce. Takové jsou na Slovensku dva. Navštěvoval školy v Kežmarku, Jihlavě a Košicích. Od roku 1577 pobýval v Čechách. V roce 1579 se oženil na faře v Kaňku. Poté 10 let působil jako utrakvistický farář ve Lstiboři, odkud se přestěhoval do Štolmíře, kde pobýval přibližně 3,5 roku. Kolem roku 1594 převzal úřad děkana v Českém Brodě, po 7 letech se dostává do Slaného a následně od roku 1604 byl arciděkanem v Hradci Králové[1]. Pražské kališnické konsistoři se mnoho nelíbil, takže ho ještě téhož roku z tohoto úřadu sesadila. I tak však ve svém úřadu vydržel až do roku 1608, kdy přesídlil do Kouřimi[2]. Důkazem o jeho setrvání v Hradci Králové je, že 24. března 1608 dosvědčoval knězi Zikmundovi Tribuleciovi Pražskému, faráři v Lochemicích a budoucímu správci fary v Miletíně, řádný manželský vztah s Juditou, dcerou kněze Daniela Volfia Rakovnického. V roce 1609 byl stavy zvolen do obnovené konsistoře[3], načež se stal farářem u Matky Boží na Louži a v roce 1611 farářem u sv. Haštala. Zemřel 2. září 1617[4] v Praze.

Činnost

Měl pověst výtečného kazatele. Svá díla sepisoval česky i latinsky. Většinou šlo o kázání, náboženské traktáty, dějepisné práce a latinské básně. V některých spisech se zaobíral duchovním zpěvem. Nejvýraznějším dílem je starozákonní selankový příběh o 5 jednáních „Komedie z knihy zákona božího Ruth“ (Praha 1604). Jde o jediné jeho dochované drama. Tiskem byly vydány jeho promluvy, které pronesl na pohřbech Václava Jiskry ze Sobince (1607)[5][6] a Zikmunda Smiřického[7] (1618)[8].

Dílo

  • Knížka o pravém a úpřimném přátelství (1590)
  • O lakomství (1591)
  • Mnemosynom...Písnička na památku zložená (1601)
  • Komedie z knihy Zákona božího, jenž slove Ruth, sebraná (1604)[4]
  • Stella nova et cometae (1607)
  • Tenorové antifóny (1608)
  • Collis vinearius, to jest O vinohradech a horách viničných (1611)
  • Poutník duchovní (1612)
  • Knížka o přátelství (1616)

Reference

  1. ↑ J. J. Solař, Dějepis Hradce Králové nad Labem a biskupství hradeckého, Praha 1868, str. 309
  2. ↑ Dr. Antonín Podlaha, Posvátná místa království Českého: dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v království Českém. Řada první. Arcidiecese Pražská. Díl IV. Vikariáty: Kolínský a Rokycanský, Praha 1910, str. 67
  3. ↑ Dr. Josef Th. Müller, Jana Felina Rozebrání obrany Sam. Martina: Induciae Martinianae, Praha 1902, str. 139
  4. ↑ a b Jindřich Entlicher, Rukověť dějin literatury české v přehledech. Podle Gebauera, Vlčka, Jakubce, Nováka a jiných nejlepších pramenův pro učitele a studium soukromé se zvláštním zřetelem ke zkouškám kandidátův jazyka českého na školách středních a odborných spolu se vzorci staroslověnského a staročeského tvarosloví, Praha 1927, str. 46
  5. ↑ https://books.google.cz/books?id=ygBhAAAAcAAJ&printsec=frontcover&dq=tesák+mošovský&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjXq4D2j9PUAhWiJsAKHZUSC7IQ6AEINTAD#v=onepage&q=tes%C3%A1k%20mo%C5%A1ovsk%C3%BD&f=false
  6. ↑ Dr. Čeněk Zíbrt, Bibliografie české historie. Díl 4. Zpracování, předehra třicetileté války (1600-18), třicetiletá válka (1618 až do r. 1632), čís.1-11820, Praha 1909, str. 49
  7. ↑ Čeněk Zíbrt, Bibliografie české historie. Díl 1. I. Knihověda a čásť všeobecná. II. Pomocné vědy, Praha 1900, str. 534
  8. ↑ Archivovaná kopie. pamatky.slany.cz [online]. [cit. 2017-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-07. 
  • Tesák ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích