Jiří Válek (1923)

Jiří Válek
Základní informace
Narození28. května 1923
Praha,
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí6. října 2005 (ve věku 82 let)
Praha
Žánryopera a symfonie
Povoláníhudební skladatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Válek (28. května 1923 Praha6. října 2005 tamtéž) byl český hudební skladatel, hudební redaktor a pedagog.[1]

Život

Narodil se jako jediný syn do rodiny stavitele klavírů Aloise Válka. Během studia reálného gymnázia přestoupil na Pražskou konzervatoř, kde roku 1947 absolvoval u Jaroslava Řídkého, u kterého absolvoval HAMU v letech 1946-48. Zároveň soukromě studoval filozofii, estetiku, dějiny hudby a hudební teorii. V roce 1950 absolvoval pedagogickou fakultu a v roce 1952 získal doktorát z filozofie na Karlově univerzitě. Zároveň byl v letech 1949–52 tajemníkem Svazu československých skladatelů. Od roku 1959 pracoval jako odpovědný redaktor v nakladatelství Panton, později byl uměleckým ředitelem nakladatelství Supraphon. Od roku 1966 byl profesorem Pražské konzervatoře a od roku 1979 docentem skladby na HAMU.

Jiří Válek podlehl rakovině v Praze dne 6. října 2005.

Byl dvakrát ženatý. S první ženou měl dceru. Druhou manželkou mu byla Doc. Libuše Válková (1935 – 2022), hlasová pedagožka.

Dílo

Kromě 20 symfonií je Jiří Válek autorem i řady nástrojových koncertů, dalších orchestrálních skladeb a množství komorní hudby a 4 oper.

Symfonie

  • č. 1 Rok 1948 – pro trubku, klavír a orchestr (1948)
  • č. 2 Klasická – pro komorní orchestr (1957) památce Jaroslava Řídkého
  • č. 3 Romantická – věnovaná památce Stanislava Kostky Neumanna pro soprán, tenorsaxofon a velký orchestr (1957-63)
  • č. 4 Dialogy s vnitřním hlasem – pro mezzosoprán, baryton, dechový orchestr, klavír a bicí nástroje na text Williama Shakespeara (1964-5)
  • č. 5 Guernica – inspirovaná díly Pabla Picassa pro velký orchestr (1968)
  • č. 6 Ekpyrosis – pro flétnu, klavír, bicí soubor a komorní orchestr (1969)
  • č. 7. Pompejské fresky – pro komorní orchestr, klavír a bicí soubor (1970)
  • č. 8. Hic sunt homines – pro soprán a velký symfonický orchestr, na téma a text „Der Amoklaufer“ od Stefana Zweiga (1971)
  • č. 9 Renesanční – symfonický trojkoncert pro housle, violu, violoncello a smyčcový orchestr (1971)
  • č. 10 Barokní – symfonie pro housle, klavír a velký orchestr (1973)
  • č. 11. Revoluční – symfonie pro housle, violu, klavír, dřevěný dechový kvintet a velký symfonický orchestr (1974)
  • č. 12 Shakespearovská – symfonický koncert pro housle, violu a velký symfonický orchestr; alternativní verze pro housle, violu, smyčcový orchestr, klavír a bicí nástroje (1975)
  • č. 13.Gotická – symfonie pro smíšený sbor a velký symfonický orchestr věnovaná 600. výročí úmrtí českého krále Karla IV. (1978)
  • č. 14 Triumfální pro dva klavíry a velký orchestr k oslavám 65. výročí založení České republiky a 40. výročí konce druhé světové války (1983)
  • č. 15. symfonie-oratorium Sarkastická na text českého patriota Karla Havlíčka Borovského, pro baryton, bas, ženský sbor a celý orchestr (1986)
  • č. 16 Neter – symfonie pro basbaryton a velký orchestr, inspirovaná staroegyptskou kulturou (1987)
  • č. 17 Hradčanská – symfonie-opera, libreto A. France, pro 9 sólistů, dva smíšené sbory a orchestr (1992)
  • č. 18 Alternativní – symfonie, text K. H. Borovského a F. Soukupa pro baryton, ženský sbor a komorní orchestr (1999)
  • č. 19 Zahrada snů – pro mezzosoprán, baryton a orchestr (2003)
  • č. 20 – pro orchestr (2004)

Nástrojové koncerty

  • Concerto drammatico pro kontrabas, orchestrální komorní orchestr a bicí nástroje (1974)
  • Koncert pro housle a orchestr Hymnus Slunce, věnovaný Helsinské mírové konferenci (1975)
  • Koncert pro dvě flétny a komorní orchestr (1975)
  • Koncert pro marimbu a orchestr Festivo (1975)
  • Koncert pro klavír a orchestr Eroico (1977)
  • Koncert pro violu a symfonický orchestr Lirico (1977)
  • Koncert pro flétnu, marimbu, harfu a velký orchestr Giocoso (1978)
  • Koncert pro violoncello a velký orchestr Maestoso (1978)
  • Concerto burlesco pro anglický roh a komorní orchestr (1986)
  • Katedrála pro housle, violu a komorní orchestr

Další orchestrální skladby

  • Symfonietta, op. 4 pro velký orchestr (1945)
  • Přehrada, symfonická báseň pro velký orchestr (1959)
  • Za hranice zítřka. Slavnostní pochod pro velký orchestr (1972)
  • Odlesky letního jezera (1973)
  • Slavnostní předehra pro velký orchestr (1976)
  • Slavnostní freska pro velký orchestr (1979)
  • Baletní hudba z opery „Hamlet náš současník“ pro velký orchestr (1985)

Skladby pro sólo a komorní ansámbly

  • Tři nocturna pro violu a komorní smyčcový orchestr (1960)
  • Concertino pro 9 dřevěných dechových nástrojů a klavír (1963)
  • Concerto nocturno pro housle, violu a violoncello (1967)
  • 1. koncert pro flétnu, hoboj, housle, violu, violoncello a cembalo nebo klavír (1970)
  • Katedrála. Hudební freska pro violu a komorní smyčcový orchestr (1979)
  • Koncertantní meditace pro klarinet, housle, violu a violoncello (1980)
  • 2. koncert pro flétnu, hoboj, housle, violu, violoncello a cembalo (1979)

Skladby pro komorní soubory

  • Suita pro flétnu, klarinet a klavír (1946)
  • 3. smyčcový kvartet "Rumburská vzpoura", báseň Milana Jari (1960)
  • Psí suita pro 2 trubky a klavír
  • První Nonet - koncertní verze „Shakespearovské variace“ (1967)
  • 4. smyčcový kvartet „Quatrocento“ (1972-1973)
  • Tři věty na památku A. Einsteina pro housle, violoncello a klavír (1973)
  • Pět písní pro zvuk pro hoboj, flétnu, klarinet a fagot (1974)
  • Revoluční kvartet pro housle, violu, klarinet a klavír (1974)
  • Tři věty na památku W. A. ​​​​Mozarta pro housle, violoncello a klavír (1975)
  • Tre sorrisi na počest W. A. ​​​​Mozarta pro flétnu, hoboj, housle, violu, violoncello a cembalo (1975)
  • Čtyři sochy pro soubor renesančních nástrojů (1977)
  • Dřevěný dechový kvintet „Gaiamente e degnamente“ (1977)
  • Trio pro flétnu, housle a klavír (1978)
  • Obdélníkový kruh. Groteska pro 5 fléten (1979)
  • 5 capricci concerti pro flétnu, kytaru a marimbafon (1981)
  • 2. nonet „Enviva la musica“ (1984)
  • "To Be Or Not To Be?" - věčná hamletovská otázka pro 4 trubky in C, 4 pozouny a 2 tympány (1992)
  • Sonáta o pomocném životě. satirický happening pro klavír, housle, akordeon, bicí a vypravěče, ad lib. střední ženský a mužský hlas

Skladby pro dva nástroje

  • 2. sonáta pro housle a klavír inspirovaná "Revoltou", báseň M. Lukonina (1960)
  • Sonáta pro trubku a klavír „Eroica“ (1960), alternativní verze pro klarinet a klavír nebo smyčcový orchestr
  • Druhá klavírní sonáta (1965)
  • Druhá sonáta pro violu a klavír „Tragická“ (1961)
  • Dramatická suita pro kontrabas a klavír (1967)
  • Sonáta pro flétnu a klavír (1969)
  • 3. klavírní sonáta (1970)
  • Sonáta pro housle a klavír č. 3 s recitátorem "Damaškový buben" (text A. F. Mařík) (1970)
  • Villa dei Misteri, 11 fresek pro housle a klavír (1971)
  • Pět meditací na témata z populárních českých písní, pro basklarinet a klavír (1974)
  • Nenia pro sólovou violu nebo violoncello
  • Ohňostroje a fontány, pro marimbu a klavír (1976)
  • Accelerando a toccata pro cembalo (1976)
  • Tři skladby pro zobcovou flétnu a klavír (1977)
  • Čtyři hudební plastiky, podle Michelangelo Buonarrotiho, pro housle a klavír (1977)
  • Mraky. Koncertantní etuda pro housle a klavír (1979)
  • Dramata pro violoncello a kytaru (1979)
  • Čtyři profily po Shakespearovi pro hoboj a fagot (1979)
  • Tři české tance pro klavír (1980)
  • Dramatická freska pro violu (1980)
  • Burleska pro flétnu a klavír (1986)
  • 10 českých tanců pro violoncello a klavír

Vokální skladby

  • Sláva bezejmenných lidí. Kantáta pro sóla, smíšený sbor a klavír na text Viléma Závady (1958)
  • Sedm monologů o lásce, pro soprán a klavír (1959)
  • Pět variací na téma VERITAS pro soprán a klavír. Alternativní verze pro soprán, dřevěný dechový kvintet, bicí nástroje a mužský sbor; nebo pro soprán, mužský sbor a komorní orchestr (1970-1976)
  • 10 pohádek pro soprán, klavír a recitátora na motiv lidových mísní s průvodním textem Václava Čtvrtka (1970)
  • La Partenza della primavera. Pět dithyrambů pro soprán a symfonický orchestr na starou čínskou báseň. Alternativní verze pro soprán a klavír. (1971)
  • Sedm hudebních bajek podle Ezopa s textem Františka Branislava, basovým hlasem a klavírem. (1972). Alternativní verze: sbor bílých hlasů, recitace, dětské hry, flétna, 2 klarinety, fagot a bicí nástroje.
  • Kolik je sluníček. Kantáta na texty Františka Hrubína
  • Sedm renesančních rondeau pro baryton a klavír (1973)
  • Zpívají psíci při měsíci pro zpěv, flétnu, klarinet a kytaru, alternativní verze zpěv a klavír
  • Život. Pět sonetů pro mužský sbor na básně Jiřího Wolkera, Františka Hrubína a Juliana Tuwima (1975)
  • Sonatine of the Universe pro sbor bílých hlasů, vibrafon a klavír (1976)
  • Virelais festivo in onore G. de Machaut a imperatore Bohemiae Carolus IV, pro sopránové gotické nástroje (1978)
  • Pět stínů a Epilog pro bicí nástroje, barytonový bas a klavír, na báseň Vladimíra Holana (1978)
  • Chvála písně. 4 koncertní studie a madrigal pro soprán, kontraalt, tenor, bas a klavír, s textem Jarmily Vrchotové-Pátové (1981)
  • Sarkastikon, 16 písní pro zpěv a klavír (text K. H. Borovský a Emanuel Frynta) (1996)
  • Mladý cikán hrál... 4 písně pro dva hlasy, housle, klavír, cimbál a perkuse (text F. Šrámek, F. Kolář, E. Bass) (1997)

Jevištní díla

  • Shakespearovské variace. Hudební drama na text W. Shakespeara a R. Rollanda pro devět herců, komentátora a noneta (1967)
  • Hodina pravdy. Opera ve dvou dějstvích na text Eduarda Basse pro soprán, tenor, baryton, bas a malý symfonický orchestr (1980)
  • Sonáta o pomocném životě, pro moderátora, housle, klavír a bicí nástroje, na satirický text Ivana Vyskočila (1983)
  • Hamlet, náš současník. Satirická opera o třech 3 jednáních, libreto skladatele podle dramatu Ivana Vyskočila (1985)
  • Stanice metra Hradčanská. Satirická opera (text skladatele) (1992)
  • Cesta demokracie aneb (Ne)kamenujte trpaslíky! Satirická komorní rocková opera (text skladatele) (1997)

Literární díla

  • Vznik a význam opery Honzovo království Otakara Ostrčila, Orbis 1952
  • Písně radosti a mládí (monografie o Radimu Drejslovi), Knižnice Hudebních rozhledů, 1956
  • Jaroslav Řídký. Život a odkaz českého skladatele a učitele. Panton, Praha, 1966
  • Co je to? 1. hudební leporelo, společně s Jarmilovou Vrchotovou-Pátovou, Panton, Praha, 1967
  • Fryderyk Chopin, Orbis, Praha, 1970
  • Italské hudební názvosloví, Panton, Praha, 1973
  • Teorie kompoziční praxe, Panton, Praha 1989
  • Evropská opera, 1994
  • další stati z oblasti přehledu dějin hudby
  • množství článků v Hudebních rozhledech, Hudební vědě

Reference

  1. Československý hudební slovník, svazek M-Ž. 1. vyd. Praha: Státní hudební vydavatelství Praha, 1965. 1080 s. S. 840–841. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“